7. Potenciometrie


ZÁKLADNÍ POJMY

Potenciometrie je metoda kvantitativního stanovení látky metodou titrace. Bod ekvivalence (konec titrace) je indikován na základě měření napětí galvanického článku, tvořeného elektrodami - indikační (kovovou) a referenční (kalomelovou), které jsou umístěny v titrovaném roztoku. Po každém přidání titračního činidla měříme potenciál článku voltmetrem o velmi vysokém odporu. V grafu závislosti potenciálu na množství titračního činidla - titrační křivce, je vidět potenciálový skok (náhlý vzrůst nebo pokles potenciálu), který dovoluje určit bod ekvivalence (inflexní bod titrační křivky) metodami grafickými nebo početními.

Teoretické podklady úlohy vycházejí z Nernstovy rovnice (viz. skripta Dvořák a kol.: Praktické úlohy z biofyziky a statistické metody vyhodnocování výsledků, VFU, 2010; eventuálně Dvořák, P., Vítek, J., Ždárský, M.: Biofyzikální cvičení. Skripta, VFU, Brno, 2013)

CÍL ÚLOHY
Použít potenciometrickou titraci k detekci koncentrace FeSO4 (titrace redoxní) a KI (titrace srážecí).

Sestava pro potenciometrickou titraci



REDOXNÍ TITRACE
Rovnice titrace:

10 FeSO4 + 8 H2SO4 + 2 KMnO4 ====> 5 Fe(SO4)3 + 2 MnSO4 + K2SO4 + 8 H20

oxidace = FeII ====> FeIII
redukce = MnVII ====> MnII
Sestrojení titrační křivky:

  1. Příprava titrovaného roztoku: Do kádinky napipetujeme 10 ml cca 0,1M roztoku FeSO4, zředíme 80 ml deionizované vody a dávkovačem doplníme 10 ml H2SO4. Vložíme magnetické míchadlo a kádinku postavíme na magnetickou míchačku. Do roztoku vložíme indikační Pt a referenční kalomelovou elektrodu, které připojíme k voltmetru (indikační elektrodu připojíme do konektoru G a referenční do konektoru R).
  2. Roztokem titrujícím - 0,05M KMnO4 (o známém faktoru f = 1,000) naplníme byretu, kterou umístíme nad roztokem titrovaným.
  3. Za stálého míchání elektromagnetickou míchačkou titrujeme roztokem KMnO4 po 2 ml až do 14 ml.
  4. Pak titrujeme po 1 ml až do 19 ml.
  5. Dále pak titrujeme po 0,1 ml až do 21 ml.
  6. Nakonec do 25 ml titrujeme opět po 1 ml. Po každém přídavku titrujícího roztoku počkáme cca 10 s než odečteme napětí článku E [mV].
  7. Získané hodnoty použijeme pro sestrojení titrační křivky (viz. obr.).

    Nastavení voltmetru: V přípravné fázi, kdy manipulujeme s elektrodami, zmáčkneme červený knoflík (poloha STDBY). Před začátkem titrace červený knoflik uvolníme (poloha MEAS.)


Stanovení ekvivalentního bodu dle Grana:

  1. Roztoky titrovaný a titrující mají stejné složení jako v předchozí titraci, použijeme stejné elektrody.
  2. Postup titrace: Nejprve přidáme 12 ml titrujícího roztoku a pak až do 19 ml titrujeme po 1 ml. Po každém přídavku odečteme napětí E [mV].
  3. Získané výsledky zaneseme do následujícího grafu:
    - Osa x - objem přidaného KMnO4 v ml (POZOR, ne nulovou hodnotu odečtenou před titrací!)
    - na osu y vyneseme hodnoty vypočítané dle následujícího vzorce:

    V - celkový objem přidaného KMnO4
    E - změřené napětí v [mV]
    n - počet elektronů potřebných k přechodu jedné částice redukované formy titrované látky na oxidovanou formu - zde použij hodnotu 1!
    g = 2,303 RT / F - pro 25 oC = 59 mV - zde použij tuto hodnotu!
              (R - molární plynová konstanta 8,314 J.K-1.mol-1
              F - Faradayův náboj 96487 C.mol-1
              T = absolutní teplota v K)

  4. Zjištění ekvivalentního bodu: Graficky zjistíme bod ekvivalence tak, že metodou těžišť proložíme získanými body přímku, jejíž průsečík s osou x je hledaný bod ekvivalence. Numericky můžeme vypočítat bod ekvivalence z rovnice lineární regrese, kterou vypočítáme pro získané body.
  5. Následuje výpočet přesné koncentrace c FeSO4, dle následujícího vztahu:

    c(FeSO4) . V(FeSO4) = c(KMnO4) . V(KMnO4)

    c - koncentrace v mol.l-1
    V - objem v ml (použij hodnotu bodu ekvivalence)
SRÁŽECÍ TITRACE
Rovnice titrace:

AgNO3 + KI ====> AgI + KNO3

Sestrojení titrační křivky:

  1. Příprava titrovaného roztoku: Do kádinky napipetujeme 10 ml cca 0,1 M KI, zředíme 90 ml deionizované vody, vložíme magnetické míchadlo a umístíme na magnetickou míchačku. Do roztoku vložíme indikační kovovou (Ag) elektrodu a referenční kalomelovou elektrodu se solným můstkem plněným 0,1 M KNO3. Stejně jako u titrace srážecí, elektrodu indikační zapojíme do konektoru G a referenční do konektoru R voltmetru.
  2. Roztokem titrujícím - 0,1 M AgNO3 o známém faktoru naplníme byretu, kterou umístíme nad titrovaný roztok. Spustíme míchání.
  3. Nejprve titrujeme po 1 ml až do 5 ml.
  4. Dále do 9 ml po 0,5 ml.
  5. Od 9 ml do 11 ml po 0,1 ml.
  6. Nakonec do 15 ml titrujeme opět po 1 ml.
  7. Po každém přidání titrujícího roztoku odečteme hodnotu E [mV]. Obdobně jako u titrace redoxní sestrojíme titrační křivku (viz. následující obr.)


Stanovení ekvivalentního bodu dle Grana:

  1. Roztoky titrovaný a titrující mají stejné složení jako v předchozí titraci, použijeme stejné elektrody.
  2. Postup titrace: Nejprve přidáme 6 ml titrujícího roztoku a pak až do 9 ml titrujeme po 0,5 ml. Po každém přidání titrujícího roztokou odečteme E [mV].
  3. Získané výsledky zaneseme do následujícího grafu:
    - Osa x - objem přidaného 0,1 M AgNO3 v ml (POZOR! ne nulovou hodnotu odečtenou před titrací!)
    - na osu y vyneseme hodnoty vypočítané dle následujícího vzorce:

    V0 - celkový objem KI odpipetovaný k titraci v ml (= 10 ml)
    V - celkový přidaný objem AgNO3 v ml
    E - napětí v mV
    g - má pro 25 oC hodnotu 59 mV - zde použij tuto hodnotu!
    n = 1 (viz. redoxní titrace)

  4. Zjištění ekvivalentního bodu: Graficky zjistíme bod ekvivalence tak, že metodou těžišť proložíme získanými body přímku, jejíž průsečík s osou x je hledaný bod ekvivalence. Numericky můžeme vypočítat bod ekvivalence z rovnice lineární regrese, kterou vypočítáme pro získané body.
  5. Následuje výpočet přesné koncentrace cKI, dle následujícího vztahu:

    c(KI) . V(KI) = c(AgNO3) . V(AgNO3)

    c - koncentrace v mol.l-1
    V - objem v ml (použij hodnotu bodu ekvivalence)
  6. Nakonec vypočítáme faktor f roztoku KI dle vztahu:

    f = exp. koncentrace KI / teoretická koncentrace KI

    Faktor roztoku f používáme k vypočítání přesné (reálné) koncentrace roztoku. Tu získáme násobením teoretické koncentrace zjištěným faktorem roztoku.



VIDEOKLIP DEMONSTRUJÍCÍ POSTUP ÚLOHY

Verze pro RYCHLÉ PŘIPOJENÍ k internetu!



Verze pro POMALÉ PŘIPOJENÍ k internetu!



obsah Předchozí úloha Další úloha Konec