Genové interakce

Úkol 1:

    Purpurové zbarvení u hrachoru je způsobeno přítomností alespoň jedné dominantní alely ale současně u obou genů (C-P-). Ostatní kombinace genotypů podmiňují bílé zbarvení květů.
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci jde v tomto případě?
  2. Jaká bude barva květů potomstva z křížení: 1) CcPp x CcPP,     2) Ccpp x ccPp?

Úkol 2:

    U tykví je tvar plodu podmíněn dvěma geny. Je-li přítomna dominantní alela genu A anebo B, je plod kulatý, přítomnost dominantních alel obou genů dává plod diskovitý, v homozygotní sestavě aabb jsou plody protáhlé.
  1. Různou barvou rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dihybridů (heterozygoti pro oba geny). O jakou genovou interakci jde?
  2. Rostlina s diskovitými plody dala při křížení s rostlinou s kulatými plody 3/8 diskovitých, 1/2 kulatých a 1/8 protáhlých plodů. Jaké byly genotypy rodičů?

Úkol 3:

    Dědičnost barvy peří kanárů je podmíněna geny A, B. Dominantní alela genu A podmiňuje červené zbarvení, dominantní alela genu B podmiňuje žluté zbarvení. V homozygotní sestavě aabb je peří zbarveno bíle, jedinci genotypu A-B- jsou bílí.
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci se jedná?
  2. Třetí gen C určuje upravení peří. Ptáci s dominantní alelou C jsou hladcí, ptáci s kombinací cc mají rozčepýřené peří. Pomocí rozvětvovací metody zjistěte fenotypový štěpný poměr u potomků vzniklých křížením rodičů s genotypy: AaBbCC x AabbCc.

Úkol 4:

    U dýní je gen pro oranžovou barvu plodu W a gen pro barvu bílou Y. Rostliny (W-Y-) a (W-yy) jsou oranžové, (wwY-) bílé a (wwyy) zelené.
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci jde v tomto případě?
  2. Jakou barvu plodů budou mít potomci z křížení WwYy x Wwyy? Jaký bude fenotypový štěpný poměr?

Úkol 5:

    Předpokládejme, že u andulky vlnkované (Melopsittacus undulatus) je barva peří podmíněna interakcí genů F a O. Gen F podmiňuje žluté zbarvení (genotypy F-oo), gen O zbarvení modré (genotypy ffO-). Jsou-li přítomny F a O společně, je andulka zelená (genotypy F-O-). Jedinci dvojnásobně recesivní mají zbarvení bílé (genotypy ffoo).
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci jde v tomto případě?
  2. Jaké bude zbarvení peří a fenotypový štěpný poměr u potomstva v kříženích: 1) FFOo x ffOo,     2) FfOO x Ffoo?
  3. Při křížení žluté andulky s modrou bylo v potomstvu 6 andulek žlutých a 5 zelených. Určete genotypy rodičů.
  4. Zelená andulka snesla jedno vejce, z něhož se vylíhlo mládě bíle zbarvené. Jaký byl genotyp samice andulky?

Úkol 6:

    U myší je pro tvorbu melaninu nezbytná přítomnost dominantní alely genu C. Dominantní alela genu A podmiňuje přeměnu tmavého barviva ve žluté.
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci jde v tomto případě?
  2. Jaké bude potomstvo po křížení černé myši (CCaa) s bílou (ccAA)?

Úkol 7:

    U slepic vyvolává dominantní alela genu A zbarvení peří, alela jiného genu I toto zbarvení potlačuje, ale sama nemá účinek na fenotyp.
  1. Různou barvou či šrafováním rozlište v kombinačním čtverci fenotypové kategorie vznikající křížením dvou dihybridů (jedinců heterozygotních pro oba geny). O jakou genovou interakci se jedná?
  2. Jaká bude barva peří slepic u potomstva z křížení: AaIi x Aaii?

Úkol 8:

    Ošupení u kapra obecného (Cyprinus carpio) je podmíněno geny S a N, mezi nimiž je reciproká interakce s letálním efektem genu, který se dědí společně s dominantní alelou N. Jedinec genotypu NN hyne, protože nese homozygotně dominantní kombinaci letálního genu. Další typy ošupení jsou: řádkový (S-Nn), šupináč (S-nn), hladký (ssNn), lysec (ssnn).
  1. Jaký je podíl jednotlivých typů ošupení a letálního efektu genotypu NN v potomstvu dvou řádkových kaprů s genotypy: SsNn x SsNn?
  2. Pomocí rozvětvovací metody zjistěte fenotypový štěpný poměr u potomků vzniklých křížením kapra s řádkovým uspořádáním šupin s kaprem hladkým.

Úkol 9:

Dědičnost barvy vlasů člověka je podmíněna interakcemi šesti genů. Gen A podmiňuje tvorbu pigmentu a je recesivně epistatický vůči ostatním genům, tj. jedinec genotypu aa je albín. Gen B podmiňuje tvorbu hnědého pigmentu a je dominantně epistatický vůči genu R, tj. jedinec genotypu bb má světlé vlasy. Gen R umožňuje tvorbu rudého pigmentu, jeho recesivní alela r je inaktivní. Dominantní alely D, F, V kvantitativně ovlivňují intenzitu zbarvení. Mezi dvojicemi alel všech šesti genů je vztah úplné dominance.

Pomocí rozvětvovací metody zjistěte možné fenotypy dětí černovlasých rodičů se stejným genotypem: AaBBRrDDFfVv x AaBBRrDDFfVv.

Úkol 10:

Dědičnost barvy srsti některých hlodavců je podmíněna geny A, B, C. Gen C je recesivně epistatický vůči genům A, B a způsobuje albinismus. Mezi geny A a B existuje reciproká interakce. Dominantní alela A podmiňuje šedé zbarvení, v homozygotní sestavě aa způsobuje černé zbarvení srsti. Dominantní alela B vytváří žlutou pigmentaci konců chloupků ("divoké zbarvení"), v homozygotní sestavě bb je bez fenotypového projevu.

Pomocí rozvětvovací metody zjistěte možné fenotypy v F2 generaci vzniklé křížením jedinců s genotypy: AabbCc x AaBbcc.