Průvodce praktickou výukou
z biologie a genetiky

Transport látek, osmotické děje

Úkol 1: Plazmolýza prostá

Z cibule sloupněte vnitřní epidermis a dejte na podložní sklíčko, přikápněte 1 % neutrální červeň a přikryjte krycím sklíčkem. Po obarvení vakuol do červena přikápněte k hraně krycího skla kapku 1M KNO3 a z protilehlé hrany krycího skla odsajte filtračním papírem tekutinu pod krycím sklem. Pozorujte oddělování cytoplazmy od buněčné stěny vyvolané zmenšením objemu vakuoly a cytoplazmy z důvodu úniku vody do hypertonického prostředí. Nakreslete a napište závěr.

Úkol 2: Deplazmolýza

Použijte preparát z předchozího úkolu. K okraji krycího skla přikápněte destilovanou vodu a odsávejte filtračním papírem tekutinu z protilehlé hrany krycího skla. Pozorujte opačný proces, tj. zvětšování objemu vakuoly a cytoplazmy. U některých buněk, které byly usmrceny, deplazmolýza neprobíhá.

Obr.: Osmotické jevy v buňkách epidermis cibule - prostá plazmolýza

Úkol 3: Plazmolýza křečová

Obarvěte epidermis cibule 1 % neutrální červení (postup viz úkol 1). K hraně krycího skla přikápněte kapku 1 % CaCl₂ a 1M KNO₃ a z protilehlé hrany krycího skla odsajte tekutinu pod krycím sklem. Pozorujte nestejnoměrné oddělování cytoplazmy od vnitřních ploch buněčné stěny, způsobené zvýšenou přilnavostí cytoplazmatické membrány k buněčné stěně. Cytoplazma je křečovitě stažená - od toho název křečová plazmolýza. Tento proces je nevratný a dochází k smrti buňky, což se projeví obarvením buněčného jádra.

Obr.: Osmotické jevy v buňkách epidermis cibule - křečová plazmolýza

Úkol 4: Rostlinná buňka v hypotonickém prostředí

Na podložní sklíčko naneste špejlí pylová zrna, pozorujte a zakreslete. Poté přikápněte k pylu kapku destilované vody, přikryjte sklíčkem, pozorujte a zakreslete. Na některých pylových zrnech dochází k výronům žlutě zbarvené cytoplazmy (nezaměňujte se vzduchovými bublinami, které mají černé kontury). Nakreslete a zapište závěr.

Obr.: Osmotické jevy: A – pylové zrno v izotonickém prostředí, B – pylové zrno v hypotonickém prostředí.

Úkol 5: Hemolýza osmotická (makroskopicky)

Do dvou zkumavek nalijte po 1 ml savčí krve. Do jedné ze zkumavek přidejte 3 ml fyziologického roztoku a do druhé stejné množství destilované vody. Mírně protřepejte a porovnejte obě zkumavky. Vysvětlete, k čemu v jednotlivých zkumavkách došlo a proč. Proveďte tzv. "čtecí zkoušku" a výsledky zaznamenejte.

Úkol 6: Hemolýza osmotická (mikroskopicky)

Na podložní sklíčko naneste malou kapku krve a přikryjte krycím sklíčkem. K okraji sklíčka přikápněte kapku destilované vody. Pozorujte postupné ubývání erytrocytů způsobené jejich praskáním (prasklé erytrocyty jsou málo viditelné).

Úkol 7: Plazmorhiza

Na podložní sklo naneste kapku krve a přikápněte k ní kapku 1M KNO₃. Po přiložení krycího skla pozorujte a zakreslete krvinky svraštělé do hvězdicovitých útvarů, tzv. echinocyty (k této deformaci krvinek může dojít také např. v silných nátěrech, které pomalu vysychaly). Nakreslete a zapište závěr.

Obr.: Osmotické jevy u savčích erytrocytů: A – hemolýza, B – plazmorhiza.

Úkol 8: Fagocytóza

TP: fagocytující bílé krvinky, barvené Pappenheimovou metodou.

Prohlédněte si preparát, najděte a zakreslete bílé krvinky s fagocytovanými partikulemi. Spočítejte fagocytární aktivitu (FA): FA = počet fagocytujících buněk/počet počítaných buněk.

Obr.: Leukocyt s fagocytovanými partikulemi.