1. ledna 2013 nabylo účinnosti nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Toto nařízení stanoví pravidla pro usmrcování zvířat chovaných nebo držených pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů, jakož i pro usmrcování zvířat za účelem depopulace a pro související úkony. Nařízení se nevztahuje na usmrcování zvířat při vědeckých pokusech uskutečněných pod dohledem příslušného orgánu, při lovu nebo rekreačním rybolovu, při kulturních nebo sportovních událostech a na drůbež, králíky a zajíce, které poráží jejich majitel mimo prostory jatek pro svou soukromou domácí spotřebu. Adaptace právního řádu České republiky na nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování byla provedena zákonem č. 359/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 3: Pro účely tohoto zákona se rozumí
n) usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,
o) porážkou usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů,
p) utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, nebo osobou pod jeho kontrolou, nebo provedené v rámci schváleného projektu pokusů osobou odborně způsobilou k navrhování pokusů nebo projektů pokusů anebo osobou odborně způsobilou k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat,
r) utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 5 a § 14 odst. 1).
§ 5 odst. 2 písm. a): Důvodem k usmrcení je využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů.
§ 5 odst. 3: Utracení smí provádět pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře.
§ 5 odst. 4: Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé; v rámci schváleného projektu pokusů smí utracení provádět také osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat.
§ 5a Odborná způsobilost na úseku ochrany zvířat při porážení
§ 5b Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat
§ 5c Usmrcování kožešinových zvířat a hlodavců
§ 5d Kontaktní místo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování
§ 5e Uspořádání, konstrukce a vybavení jatek
§ 5f Porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat
§ 5g Omračování zvířat
§ 5h Usmrcování králíků, zajíců a drůbeže při domácí porážce
§ 5i Postupy při usmrcování ryb
Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, ve znění pozdějších předpisů
Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie (Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009)
a) způsob doložení odpovídající odborné praxe podle § 5a odst. 7 zákona a co se za ni považuje,
b) vzor dočasného osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat,
c) způsob doložení odpovídající odborné praxe podle § 5c odst. 7 zákona a co se za ni považuje,
d) vzor dočasného osvědčení o způsobilosti k usmrcování kožešinových zvířat,
e) vzor žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat,
f) nákresy a popis stanovených míst na hlavě vybraných druhů zvířat pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje,
g) požadavky na omračování zvířat s výjimkou kožešinových zvířat,
h) poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody.
Vykládka a přehánění zvířat na jatkách
Péče o zvířata před porážkou
Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením
Postupy omračování zvířat
Použití přístroje s upoutaným projektilem
Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, ve znění pozdějších předpisů
Použití přístroje vyvolávajícího mechanický náraz
Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, ve znění pozdějších předpisů
Použití elektrického omračovacího přístroje k omráčení prasat
Použití oxidu uhličitého k omráčení prasat
Vykrvování jatečných zvířat
Jatečné zpracování
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
§ 5i Postupy při usmrcování ryb
Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, ve znění pozdějších předpisů
§ 7 Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody
Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, je uveden v příloze č. 5 k této
vyhlášce.
Porážení zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat (rituální porážky)
Směrnicí Rady č. 93/119/ES o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování byla stanovena odchylka od omračování zvířat v případě porážky na jatkách pro účely náboženských rituálů. Právní předpisy týkající se porážky pro účely náboženských rituálů byly ve vnitrostátním právu členských států provedeny různě v závislosti na konkrétní situaci. Vzhledem k tomu, že předpisy jednotlivých členských států zohledňují aspekty, které přesahují účel nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování, byla zachována odchylka od omračování zvířat před porážkou a přitom ponechána určitá úroveň subsidiarity na každém členském státě. V nařízení je respektována svoboda náboženského vyznání a právo projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů, jak stanoví článek 10 Listiny základních práv Evropské unie.
Dle zákona č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, mohou církve a náboženské společnosti v ČR použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady pouze na jatkách a na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat (toto rozhodnutí vydává ministerstvo nejdéle na dobu 1 roku), a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou. Vzor žádosti o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, je uveden ve vyhlášce č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování. Žádost o udělení povolení obsahuje mimo jiné také druh zvířat, která mají být na jatkách porážena, maximální počet zvířat, která hodlá žadatel na jednotlivých jatkách porazit a odůvodnění požadovaného počtu, písemný souhlas provozovatele podniku s prováděním takové porážky zvířat na uvedených jatkách, popis náboženského obřadu nebo předpis církve a náboženské společnosti, který stanoví zvláštní metody porážky zvířat, podrobný popis způsobu provedení porážky zvířete a písemné potvrzení církve a náboženské společnosti o způsobilosti osoby, která splňuje požadavky na odbornou způsobilosti pro činnosti související s porážením zvířat na jatkách, k provedení požadovaného způsobu porážky tak, aby bylo minimalizováno utrpení poráženého zvířete. Církev a náboženská společnost je dále povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení veterinárních podmínek pro provádění porážky pro jednotlivá jatka; porážku musí církev a náboženská společnost provádět v souladu s těmito podmínkami.
Recommended Ritual Slaughter Practices
Porážení zvířat mimo jatky (domácí porážky)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, umožňuje, aby jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 24 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců byla poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci. Domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu lze provádět pouze v hospodářství chovatele, kterému bylo krajskou veterinární správou na základě písemné žádosti povoleno provádění domácích porážek uvedených druhů zvířat v tomto hospodářství. Krajská veterinární správa v povolení stanoví podmínky provádění domácí porážky. Každou domácí porážku těchto druhů zvířat je chovatel povinen nejméně 7 dnů před jejím uskutečněním ohlásit krajské veterinární správě. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 2/2013 Sb., o obsahových náležitostech žádosti o povolení domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu a obsahových náležitostech jejího ohlašování.
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování stanoví pro porážku zvířat pro soukromou domácí spotřebu, jiných než drůbež, králíci a zajíci, a související úkony prováděné mimo jatky jejich majiteli nebo osobou pod odpovědností a dohledem majitele následující požadavky. Během usmrcování a souvisejících úkonů musí být zvířata ušetřena veškeré zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení. Zvířata se usmrcují pouze po omráčení metodami uvedenými v příloze I nařízení a v souladu se zvláštními požadavky spojenými s použitím těchto metod. Zvířata jsou až do smrti udržována v bezvědomí a ve stavu znecitlivění. Usmrcování zvířat a související úkony provádějí pouze osoby s náležitou úrovní způsobilosti bez toho, aby zvířatům byla způsobena zbytečná bolest, úzkost nebo utrpení. Dále však také pro porážku zvířat pro soukromou domácí spotřebu, jiných než drůbež, králíci, zajíci, prasata, ovce a kozy, mimo jatky jejich majiteli nebo osobou pod odpovědností a dohledem majitele jsou zakázány tyto metody znehybnění: zavěšení nebo vyzdvihnutí zvířat při vědomí; mechanické upínání nebo svazování nohou zvířat; přetnutí míchy, například bodcem či nožem; použití elektrického proudu ke znehybnění zvířete, který zvířata neomráčí ani nezabije za kontrolovaných podmínek, zejména v případě elektrických zařízení, která nezasahují mozek. Je zakázáno zvířata bít nebo kopat; vykonávat tlak na zvlášť citlivá místa těla, jenž zvířeti působí zbytečnou bolest nebo utrpení; zvedat nebo vléci zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas či srst nebo s nimi manipulovat takovým způsobem, jenž jim působí bolest nebo utrpení, používat bodce nebo jiné nástroje se špičatými konci; kroutit, drtit nebo lámat zvířeti ocas, či dotýkat se jeho očí. Zvířata nesmějí být přivázána za rohy, parohy, kroužky v nose ani za svázané končetiny. Zvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmějí být vlečena na místo porážky, ale musí být usmrcena tam, kde leží. Pokud za omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení zvířat odpovídá jedna osoba, musí tento pracovník provést sled všech těchto úkonů u jednoho zvířete předtím, než některý z těchto úkonů začne provádět u dalšího zvířete. V případě prostého omráčení musí být systematicky naříznuty obě krční tepny nebo cévy, ze kterých tyto tepny vycházejí. Ke stimulaci elektrickým proudem se přistupuje teprve po ověření, že se zvíře nachází v bezvědomí. Další opracování nebo napařování se provádí teprve poté, co bylo ověřeno, že zvíře nevykazuje známky života.
Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování se nevztahuje na drůbež, králíky a zajíce, které poráží jejich majitel mimo prostory jatek pro svou soukromou domácí spotřebu. V ČR je tato oblast upravena zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že králíci, zajíci a drůbež nesmějí být během domácí porážky a souvisejících úkonů vystaveni nepřiměřené bolesti nebo utrpení a lze je před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem. Při usmrcování drůbeže při domácí porážce lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.
Porážení farmové zvěře
Dle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, může být zvěř ve farmovém chovu porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie. Povolení vydává krajská veterinární správa chovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti a ve které chovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie. Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, mohou provozovatelé potravinářských podniků s povolením příslušného orgánu porážet farmové běžce a kopytníky v místě původu, pokud zvířata nelze přepravovat, aby nebyla ohrožena obsluha nebo aby byly chráněny dobré životní podmínky zvířat; stádo pravidelně podstupuje veterinární prohlídku; vlastník zvířat předložil žádost; je příslušnému orgánu v předstihu oznámeno datum a čas porážky zvířat; hospodářství disponuje postupy pro shromáždění zvířat, aby mohla být provedena prohlídka skupiny před porážkou; hospodářství má zařízení vhodné pro porážku, vykrvení a škubání, pokud mají být běžci škubáni; jsou dodrženy požadavky na dobré životní podmínky zvířat; jsou poražená a vykrvená zvířata přepravena na jatky hygienicky a bez zbytečného odkladu. Pokud přeprava trvá více než dvě hodiny, musí být zvířata v případě potřeby zchlazena. Vykolení lze provádět na místě za dozoru veterinárního lékaře; k poraženým zvířatům musí být při dodání na jatky přiloženo prohlášení provozovatele potravinářského podniku, který zvířata choval, v němž musí být uvedena jejich identifikace a všechny podané veterinární léčivé přípravky a provedená ošetření, data podání a ochranné lhůty; a při přepravě do schváleného zařízení musí být k poraženým zvířatům přiloženo osvědčení vydané a podepsané úředním nebo schváleným veterinárním lékařem, které potvrzuje příznivý výsledek prohlídky před porážkou, správně provedenou porážku a vykrvení a datum a čas porážky. Provozovatelé potravinářských podniků mohou na farmě za výjimečných podmínek porážet také bizony.
Krajská veterinární správa může k porážce velké farmové zvěře v hospodářství nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu povolit k usmrcení těchto zvířat použití střelné zbraně. Povolení se vydává na základě písemné žádosti, ke které chovatel musí doložit, že usmrcení střelnou zbraní provede držitel zbrojní licence, nebo chovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C, a přiložit odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní. Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu. Chovatel, který je držitelem povolení, je povinen mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky. Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářství nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu.
Porážení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat (nutné porážky)
Dle nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování musí v případě nouzového usmrcení chovatel dotčených zvířat učinit veškerá nezbytná opatření, aby byla zvířata usmrcena co nejdříve. V zájmu zvířat je nouzové usmrcení vyjmuto z působnosti některých ustanovení tohoto nařízení (kapitola II, s výjimkou článku 3 odst. 1 a 2, kapitola III a kapitola IV, s výjimkou článku 19), které se nepoužijí v případě nouzového usmrcení mimo jatky nebo v případě, že by dodržení uvedených ustanovení okamžitě a závažným způsobem ohrozilo lidské zdraví nebo bezpečnost.
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu s veterinárním zákonem, je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle veterinárního zákona. Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na jatkách přijato, a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší jatky. Délka cesty nesmí překročit 100 km. Chovatel nesmí přepravovat zvířata, jejichž přepravu zakazují přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zvířat během přepravy a úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě). Provozovatel podniku je povinen zajistit, aby zvířata, u nichž došlo během přepravy do zařízení nebo přehánění v zařízení ke strádání nebo bolestivým stavům, byla ihned poražena, utracena nebo jiným způsobem usmrcena; obdobně to platí pro usmrcení neodstavených mláďat. Pokud to není možné, musí být tato zvířata umístěna odděleně a poražena, utracena nebo usmrcena v co nejkratší době, nejpozději však do dvou hodin od dokončení jejich přepravy nebo přehánění. Zvířata, která nejsou schopna pohybu, nesmí být dále přepravována nebo v uvedeném zařízení na místo porážení, utrácení nebo usmrcení vlečena. Taková zvířata musí být usmrcena tam, kde leží, nebo pokud je to možné a nevyvolá to zbytečné utrpení, mohou být v zařízení převezena na vozíku nebo pohyblivé plošině na místo porážení, utrácení nebo jiného způsobu usmrcení.