Obilniny  

Do této skupiny se řadí rostliny z čeledi lipnicovitých a některé další druhy z jiných čeledí, které mají podobné vlastnosti i využití. Tyto druhy se také nazývají pseudocereálie. Hlavním produktem obilnin jsou obiloviny (obilky), vedlejším produktem je sláma (krmná, stelivová, může se i zaorávat). Využívají se také na zelené krmení, k senážování a výrobě GPS siláží. Obilniny patří k jednoletým plodinám, zahrnují jarní i ozimé formy.
Obilka je suchý jednosemenný plod. Je buď pluchatá nebo nahá. Plucha se tvoří z obalů kvítku – pluchy a plušky. Pluchaté obilky má obvykle ječmen, oves, rýže, proso a některé čiroky.

 Obsah živin v zrnu
 Převládají sacharidy, které jsou tvořené převážně škrobem (60-70 %). Škrob se uplatňuje jako zdroj energie při klíčení zrna a v humánní i animální výživě. Obsah dusíkatých látek je nízký (6-12 %), závisí na počasí, růstu a úrovni výživy. Obsah bílkovin ovlivňuje kvalitu zrna (nutriční i technologickou), přičemž požadavky pro různé způsoby využití zrna se liší (potravinářské x krmné obilí). Tuky jsou v obilovinách obsaženy jen v malém množství. Vyšší obsah má pouze kukuřice a oves. Obsah vitamínů je nízký, ve větším množství jsou zastoupeny pouze vitamíny skupiny B a vitamín E. obsah minerálních látek není konstantní, do značné míry je ovlivněn obsahem minerálií v půdě a formou hnojení. Obecně obiloviny obsahují jen malé množství minerálií. Ve větším množství je zastoupen pouze fosfor a draslík, z mikroelementů zinek, mangan a železo.

 Stavba obilného zrna:
Obalové vrstvy jsou tvořeny vnějším oplodím a vnitřním osemením, které spolu srůstají. Obaly obsahují převážně vlákninu. Nižší obsah vlákniny mají pšenice, žito a kukuřice, které mají tenké oplodí. Vyšší obsah vlákniny mají ječmen a hlavně oves, které mají oplodí více vyvinuté. Obalové vrstvy obsahují také vitamíny skupiny B, hlavně tiamin, riboflavin, kyselinu nikotinovou a pantotenovou.
Endosperm se skládá z jedné vrstvy aleuronových buněk a z moučného jádra.
Aleuronová vrstva obsahuje nejvíce bílkovin, jejich biologická hodnota je však relativně nízká, obsahují málo lysinu. Bílkoviny se dělí na protoplasmatické bílkoviny a zásobní bílkoviny. K protoplasmatickým bílkovinám se řadí albuminy a globuliny, které mají příznivé AK složení. Jejich obsah v obilovinách je nízký (výjimkou je oves, u kterého převažují). Zásobní bílkoviny v obilovinách převládají. Nazývají se také lepková frakce a tvoří je prolaminy (30-50%) a gluteniny (30-50%). Mají nepříznivé aminokyselinové složení, obsahují hodně prolinu a glutaminu a málo lysinu.. Mají význam pro pekárenskou hodnotu mouky. Buňky aleuronové vrstvy obsahují také tuk.
Moučné jádro obsahuje hlavně škrob ve formě škrobových zrn. Ta mají pro každý druh obilovin typický tvar.
Klíček (zárodek) tvoří nejmenší část zrna, představuje asi 1,5-4% podíl, u kukuřice okolo 10 %. Jsou v něm již vytvořeny základy budoucí rostliny. Klíček obsahuje bílkoviny a většinu tuku, který se v zrnu nachází, a v něm rozpuštěný vitamín E.