Aglutinační reakce
Princip metody:
Aglutinace patří mezi nejběžnější sérologické reakce. Princip metody spočívá v tom, že se korpuskulární antigen (bakterie) v přítomnosti specifické protilátky shlukuje – aglutinuje. Při použití standardní suspenze buněk a série ředění protilátky se může titrací stanovit množství protilátky v antiséru. Antiséra obsahující protilátky se připravují injikováním antigenu do pokusného zvířete (krysa, králík). Po určité době se z krve imunizovaného zvířete připraví sérum obsahující příslušné protilátky.
Reakce se nejčastěji provádí na podložním sklíčku (tzv. sklíčková metoda), po smíchání kapky specifického séra s bakteriální suspenzí dojde k vyjasnění původně mléčně zbarvené suspenze a vzniknou viditelné vločky (shluk korpuskulárního antigenu obaleného protilátkou – aglutinát).
V některých případech se používá metoda aglutinace na nosičích, kdy se protilátky naváží na indiferentní částice – nosiče (např. latex, bentonit), výhodou takto upravených protilátek je jejich nižší nespecifická reaktivita.
Dalším typem je tzv. reverzní pasivní latexová aglutinace – RPLA, která se provádí v mikrotitračních destičkách. Metoda je opět založena na vysoce specifické vazebné reakci mezi antigenem a protilátkou, patří do skupiny aglutinačních reakcí na nosičích, kterými jsou v tomto případě barevné latexové částice. Metoda se provádí v mikrotitračních destičkách, jejichž jamky mají konické dno. Reakce je hodnocena semikvantitativně podle mřížkové struktury vzniklé na dně jamek destičky, jako pozitivní je hodnocena reakce (+) až (+++).
Schéma – vyhodnocení metody RPLA:
|
|
Podle typu aglutinace rozlišujeme O-aglutinaci, při které se bakterie váží celými těly (somatický antigen O), nebo H-aglutinaci, kdy se bakterie váží svými bičíky (flagelární antigen H). V některých případech může docházet k aglutinaci bakteriální suspenze ve fyziologickém roztoku i bez přítomnosti protilátek, tento jev nazýváme autoaglutinace. Naopak anaglutinabilita je jev, při kterém kapsulární antigen pokrývá povrch somatického antigenu a bakteriální kmen s přidanou protilátkou neaglutinuje.
Aglutinační reakce lze obecně využít pro sérologickou identifikaci a typizaci bakterií (např. salmonel, kampylobakterů, Escherichia coli) nebo naopak k průkazu přítomnosti specifických protilátek v krevním séru. Metoda RPLA se používá nejen k průkazu patogenních mikroorganismů, ale i jejich toxinů v potravinách.