2. Měření viskozity

Viskozita je mírou vnitřního tření kapaliny, která závisí na přitažlivých silách mezi částicemi. V běžné mluvě ji označujeme také jako "vazkost" kapaliny.

Lze ji vyjádřit následujícími způsoby:

- viskozita kinematická ν (ni) = K . 10^-6 . t [m² s^-1] nebo

- viskozita dynamická η (éta) = ν . hustota kapaliny [Pa s = Pascal sekunda]

K - konstanta viskozimetru = 0,02864 (pro Ostwaldův viskozimetr)
t - čas
hustota deionizované vody = 1000 kg . m^-3
hustota krevního séra = 1030 kg . m^-3

1. Viskozimetr umístíme do stojanu a naplníme měřenou kapalinou tak, aby její hladina byla mezi dvěma ryskama v dolní části přístroje (viz. obr.).
2. Na trubici s kapilárou nasadíme pipetovací násadec, ucpeme boční odvětrávací tenkou trubici prstem a nasajeme kapalinu nad horní rysku měrné části trubice. Nasávání je třeba provádět pomalu, aby v kapalině nevznikly vzduchové bublinky.
3. Po naplnění viskozimetru uvolníme pipetovací násadec a uvolníme odvětrávací trubici. Měříme čas průchodu hladiny kapaliny mezi dvěma značkama na měrné části trubice.
4. Měříme deionizovanou vodu a krevní sérum (každou kapalinu 10krát).
5. Výsledky vložíme do tabulky a provedeme statistickou analýzu. Vypočítáme průměrné hodnoty ν a η pro obě kapaliny (vzorce viz. Základní pojmy).

1. Excentrem pohybujeme ve směru hodinových ručiček tak, aby ukazatel na stupnici byl přesunut za nulovou hodnotu. Pak počkáme cca 10 vteřin.
2. Uvolníme excentr a měříme čas průchodu ukazatele zvolenou dráhou. Optimální čas (10 - 20 s) dosáhneme použitím vhodné konstanty závaží P.
3. Měříme 3 dráhy, každou 10krát:
   3.1. Dráha = 30 mm (konstanta K = 0,9755)
   η = 0.1 . K . P . t [Pa s].
   
   3.2. Dráha volitelná (doporučujeme 25 mm), (konstanta K = 0,9755)
   η = (0.1 . K . P . t . 30) / dráha [Pa s].
   
   3.3. Dráha korigovaná = 29,27 mm) (konstanta K₀ = 1)
   η = 0.1 . K₀ . P . t [Pa s].