Bažant obecný (Phasianus colchicus)

Výskyt
Původně asijský druh, v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka. Do Čech introdukován kolem r.1300 z Kavkazu.

Vzhled
Samec je červenohnědý, s tmavou hlavou a červenými políčky kolem očí, jeho ocas je dlouhý a má klínovitý tvar. Samice je nenápadně zbarvená, šedohnědá, s kratším ocasem. Bažanti se téměř stále zdržují na zemi a vzlétají jen za nebezpečí, jejich let je těžkopádný.

Hmotnost: 700-2000 g

Způsob života

Potrava (zejména v období snášky a u mláďat) je živočišná (bezobratlí, drobní obratlovci) a rostlinná (semena, plody, zelené části rostlin). Jedná se o druh polygamní, na jednoho samce připadá 6 až 10 samic. Hnízdí na zemi od dubna do července, samice snáší v polovině dubna nebo během května obvykle 8 až 16 vajec. Vejce zahřívá 23-24 dní od snesení posledního vejce a o nekrmivá mláďata, která po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje pouze samice. Je to stálý pták. Původně pochází z lesostepních oblastí, dnes se tento druh se dobře adaptoval na život v zemědělské krajině. Problémy mu způsobuje jen chemizace (mláďata jsou hmyzožravá), mechanizace a monokultury polních plodin (jedná se o ptáka s malým home range - monodieta).

Viz video 1

Kachna divoká (Anas platyrhinchos)

Výskyt
Kachna divoká se vyskytuje na celém území Eurasie a Severní Ameriky.

Vzhled

samec se od samice liší zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zelené, zobák je zelonožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídla má kovovomodrobílý lemovaný pás. V období rozmnožování je pohlavní dimorfismus nejvýraznější.

Hmotnost: 500 - 1600 g

Způsob života

Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. Potrava je tvořena složkou rostlinnou i živočišnou, většinou převládá rostlinná (91 %), ale v létě a na podzim se zvyšuje podíl živočišné stravy. Do jídelníčku patří ryby, žáby, plazi, savce včetně myší a hrabošů, rostlinná část zahrnuje především zelené části rostlin. Hnízdění začíná na počátku března a může probíhat až do července. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec na kterých sedí pouze samice a to 22-26 dní. Kachňata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby ze žloutkového váčku jim vydrží 3 dny a pak se začínají krmit sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je témě hned odvádí na vodu. Mláďata velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20-ti dnů začíná růst kachňatům obrysové peří a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat.

Viz video 2

Králík divoký (Oryctolagus cuniculus)

Výskyt
Původně se vyskytoval v západním Středomoří (Pyrenejský poloostrov a přilehlá část severní Afriky), později byl vysazen téměř v celé Evropě (kromě Skandinávie) a také v Austrálii nebo na Novém Zélandu.

Vzhled
Zbarvení je proměnlivé od šedé přes hnědošedou až po slabě modrošedou, břicho je světlejší. Ocas je krátký, naspodu čistě bílý. Ve srovnání se zajícem je králík mnohem menší, má kulatější hlavu, zavalitější tělo a kratší uši bez černých skvrn na konci. Silnější přední končetiny slouží ke hrabání.

Hmotnost: 1,3-2,5 kg

Délka těla (LC): 38-55 cm

Výška ušního boltce (LA): 6-8 cm

Způsob života

Vyhledává teplá, suchá a prosluněná stanoviště, s oblibou obývá pískovny, lomy, důlní haldy, vinice, železniční náspy či zarostlé stráně a opuštěné sady. Někde je možné ho nalézt i ve světlých lesích (zejména v řídkých borech), dříve býval hojný v městských parcích. Žije v párech nebo vytváří kolonie, obývá labyrinty navzájem propojených nor s několika východy a větracími šachtami. Za potravou se vydává hlavně večer a jeho teritorium představuje území do 300-500 m od nory. Na povrchu je ostražitý a plachý, v případě nebezpečí varuje ostatní dupáním zadníma nohama. Živí se nejrůznějšími rostlinami a v zimě ohlodává větvičky a kůru stromů a keřů. Samice buduje pro mláďata v noře hnízdo ze suché trávy a srsti, kterou si vyškubává na hrudi a břiše. Po 28-33 dnech březosti vrhá 4-6, maximálně až 12 mláďat, a to i pětkrát ročně. Mláďata se rodí velmi nedokonale vyvinutá, zcela holá a slepá. Oči se jim otvírají po 10 dnech, celé tělo mají osrstěné koncem 2. týdne života a sají 3 týdny, týden nato se osamostatňují. I nadále však žijí ve společných norách a pohlavní dospělosti dosahují v 5-8 měsících. Po roce 1956, kdy populace zdecimovala zavlečená myxomatóza, králíci mnohde zcela vymizeli. Nyní je na některých lokalitách snaha o opětovné vysazení.

Viz video 3

Zajíc polní (Lepus europaeus)

Výskyt
Obývá prakticky celou Evropu (kromě Pyrenejského poloostrova, severu Skandinávie a Islandu), západní Asii a severozápadní Afriku. Dovezen a vysazen byl i v Severní a Jižní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu.

Vzhled
Hřbet zajíce je skořicově hnědý, boky světlejší a břicho téměř bílé, ocas je shora tmavý. Přední končetiny jsou kratší než zadní, lépe se mu tedy běhá do kopce. Zadní končetiny jsou mnohem delší než přední a chodidla kryje hrubá srst umožňující pohyb i na kluzkém povrchu. Přední tlapky nejsou uzpůsobeny k uchopování potravy. Uši jsou dlouhé s tmavou skvrnou na zadním okraji. Oči jsou na hlavě umístěny po stranách hlavy a zorné pole představuje téměř 360°.

Hmotnost: 2-6 kg

Délka těla (LC): 50-65 cm

Výška ušního boltce (LA): 10-12 cm

Způsob života

Zajíc se dobře adaptoval na podmínky kulturní krajiny. Běžně se vyskytuje na polích, loukách, úhorech, mezích a křovinatých stráních a s oblibou obývá okraje lesa. Žije samotářsky, většina jeho aktivit se odehrává v noci. Přes den spí v úkrytu. Jeho teritorium představuje území v okruhu asi 1-3 km. Je velmi zdatným běžcem, v nebezpečí může dosáhnout rychlosti až 72 km/h a při útěku před predátorem využívá ke zvýšení svých šancí kličkování.

Živí hlavně šťavnatými částmi rostlin, při zimním nedostatku okusuje větve a kůru dřevin. V době páření vytváří skupinky – během honcování od konce ledna do března je možné vidět tyto skupinky samců a samic na volných plochách polí a luk i během dne. Samice vrhá po 41-44 denní březosti většinou 1-5 mláďat volně na holou zem. Mláďata se rodí osrstěná a vidoucí. V místě narození se drží 2-3 dny, potom se začínají pohybovat po okolí a jednou denně se po dobu 4-5 týdnů vracejí zpět, aby je samice mohla nakojit tučným mlékem. Specifikem je možnost opětovného oplození během březosti (superfetace), což urychluje rozmnožování. Za sezónu mívá samice několik vrhů. Do stáří asi 8 měsíců je u mladých zajíců na karpu hmatný hrbolek označovaný jako Strohův znak. Jedná se o růstovou chrupavku ulny.

Viz video 4

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Výskyt
Obývá prakticky celou Evropu, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie.

Vzhled
Nejmenší evropský zástupce jelenovitých. Vyznačuje se mírně klenutým hřbetem, nízko nasazeným krkem a zakrnělým ocasem, zcela ukrytým v srsti. Nemá předoční žlázu jako jeleni a jeho paroží je krátké a jednoduché, nanejvýš se 3 výsadami. V létě převládá ve zbarvení rezavě červený odstín, zimní srst bývá nažloutle šedá až šedohnědá s tmavším hřbetem a šíjí. Bílá skvrna na zadku má u samců oválný tvar, zatímco u samic je okrouhlejší až srdčitá. Mláďata jsou hnědá nebo žlutohnědá s řadami bílých a nažloutlých skvrn, které mizí ve stáří 2 až 3 měsíců.

Váha samce: od 15 do 25 kg 
Váha samice: od 10 do 20 kg

Pojmenování
Mládě do 1 roku: srnče
Samice: srna
Samec: srnec

Způsob života

Přirozeným prostředím srnce je otevřená krajina s lesíky, křovinami, loukami a poli. V létě žije většinou jednotlivě na území o průměru asi 3 km. Převážnou část dne věnuje odpočinku a přežvykování, na pastvu se vydává hlavně v podvečer a v noci, eventuelně ve dne pokud není rušen. V potravě převládají různé druhy bylin a trav, dále se v ní objevují větve a listy keřů, houby, spadané plody a polní plodiny a srnec je řazen k browserům. V otevřené krajině se začátkem podzimu obě pohlaví shlukují do různě početných stád (10-100 jedinců), která se pohybují po polích s ozimy, pícninami a zbytky okopanin či kukuřice. Vůdčím zvířetem je některá ze starších samic. V nížinách někdy žijí ve stádě celoročně, jinde se společenstva rozpadají až zjara, kdy samci začínají s vytloukáním paroží a osamostatňují se. Samci si hranice teritoria značí výměškem několika typů pachových žláz. K vlastní říji dochází až uprostřed léta a od října do listopadu samci paroží shazují. Z březosti v trvání 40-41 týdnů připadá na vlastní vývoj zárodku jen asi polovina doby, druhá část připadá na utajenou březost. U samic, které nezabřezly během hlavní říje dochází k vedlejší podzimní říji v listopadu a prosinci, a stadium utajené březosti odpadá. Samice mívají 1-2 mláďata (vzácně i 3-4), která rodí na přelomu května a června a váží asi 1,5 kg. Asi do věku 14 dní zůstávají schovaná v úkrytu až poději následují matku se kterou se dorozumívají jemným pískáním. Od 3. týdne začínají postupně přijímat zelenou potravu, ale mateřským mlékem se přikrmují až do zimy. Pohlavně dospívají ve 2. roce života a v zajetí se dožívají až 18 let.

Viz video 5

Daněk skvrnitý (Dama dama)

Výskyt
Před poslední dobou ledovou byl daněk v Evropě rozšířen na území od Anglie až po nynější Gruzii. Poté byl vytlačen do středozemní pánve, kde dosud přežívá několik ostrůvků původní populace. Rozlišujeme dva poddruhy: daňka evropského (Dama dama dama), kterého nacházíme v Turecku, v Řecku, na ostrově Rhodos a znovu vysazeného v mnoha evropských zemích a daňka mezopotamského (Dama dama mesopotamica) jehož divoká populace žije v Iránu.

Vzhled
V létě je barva srsti daňka hnědě rezavá, břicho a vnitřní strany stehen jsou bílé. V zimě se mění na jednotný, hnědě šedavý odstín, černý ocas - kelka kontrastuje s bílým obřitkem. V současné době se projevují velké rozdíly v barvě srsti (bílá, černá, nahnědle žlutá) v závislosti na selekci probíhající v oborách.

Váha samce: od 70 do 100 kg 
Váha samice: od 40 do 60 kg

Pojmenování
Mládě: do 1 roku: danče
Samice:
od 1 do 2 let: danělka
od dvou let: daněla
Samec:
od 1 do 2 let: špičák
od dvou let: daněk

Způsob života

Samci shazují parohy v dubnu až květnu a nové jim narůstají koncem srpna a v září. Paroží daňka se skládá z velmi charakteristických lopatek, které začínají být patrné od třetího paroží a rozšiřují se pak s každým novým nasazením. Říje vrcholí na přelomu října a listopadu a doprovází ji méně nápadné troubení samců. Doba březosti trvá 225-234 dní, takže mládě (dvojčata se objevují v méně než 1 % vrhů) se rodí obvykle v červnu nebo červenci a váží kolem 3 kg. Saje 6-9 měsíců a pohlavně dospívá ve 2. roce života. V téže době vytloukají mladí samci i poprvé paroží, které má jednoduchou stavbu, náznak lopatovitého zakončení se objevuje až ve 3. roce. Do rozmnožování se však mladí samci zapojují jen zřídka, neboť bývají v říji zahnáni silnějšími konkurenty. V oborách se daňci dožívají 15-20 let. Vhodné životní podmínky nachází zvláště v listnatých a smíšených lesích s bohatším keřovým podrostem a prostoupenými loukami a poli, většinou do 500 m n. m. Podobně jako jelen lesní žije velkou část roku v oddělených tlupách, jen staří samci se stávají samotáři. Přes den zaléhává do houštin a na pastvu vychází se setměním, v nerušených oblastech se pohybuje i přes den. Živí se různými druhy trav a bylin, výhonky keřů a příležitostně i polními plodinami.

Viz video 6

Srnec obecný – umělý odchov

Odhad věku mláděte – novorozené srnče má bílé skvrny, prvních 12 h po narození je pupeční pahýl vlhký, spárky jsou měkké, po týdnu zaschlý pupek odpadá, ve 2,5- 3 měsíce mizí bíle skvrny

Náhradní mléko: v literatuře je doporučována mléčná náhražka Lamlac od firmy Volac Feeds nebo Lamb Milk Replacer od Land O‘ Lakes (u nás nedostupné) a pro 1-2 dny stará mláďata CLOSTRX (náhražka kolostra). Další možností je 1/3 odvaru ovesných vloček + 2/3 plnotučného mléka (autoři mají dobré zkušenosti s Tatra Classic, naředěná Tatra Classic s teplou převařenou vodou 2:1 + vitamíny a selen), od 2. týdne se nabízí větvičky listnatých stromů a byliny, po každém krmení se vlhkým hadrem otírá anální otvor pro stimulaci vyměšování. První krmení je lépe provést rehydratačním roztokem nebo 5% roztokem glukózy, aby si mládě zvyklo na způsob podávání mléka a nedošlo k jeho vdechnutí.

Frekvence krmení: 4-5x denně, láhev pro odchov štěňat, dětská láhev – dle velikosti

Průběžně je třeba mládě vážit (1x denně). Sledujeme močení a trus (množství, konzistence). Důležitá je hygiena po krmení.

Viz video 7

Zajíc polní – umělý odchov

Odhad věku mláděte – orientačně dle hmotnosti – hmotnost novorozeného zajíce se pohybuje kolem 100 g (v závislosti na počtu mláďat ve vrhu), denní přírůstek v prvních 14 dnech života se obvykle pohybuje od 5 do 15 g za den

Náhradní mléko: v literatuře je doporučována mléčná náhražka Esbilac od firmy Pet-Ag (u nás velmi obtížně dostupné) nebo recepturu: zahuštěné neslazené mléko 1 díl, převařená voda 1 díl, do šálku směsi 1 žloutek a 1 čajová lžička glukózového sirupu

(autoři mají dobré zkušenosti s Tatra Classic a Tatra Grand, zpočátku naředěná Tatra Classic s teplou převařenou vodou 1:1, postupně přechod na tučnější Tatru Grand a následně při odstavu opět postupné zřeďování a přechod na zelené krmení (tráva, pampeliškové lístky, poprvé můžeme zkusit nabídnout od 7 dnů věku). Do mléka přidávat vitamíny. Krmit je možno soupravou na odchov koťat (nám se osvědčil Gimborn Milchflasche) nebo injekční stříkačkou a ustřiženou spojovací hadičkou (mládě si nereguluje množství mléka samo, riziko aspirace).

Frekvence krmení: samice krmí mláďata 1x denně, nicméně její mléko je mnohem výživnější než náhražky, které jsme schopni mláděti nabídnout a k dosažení potřebné dávky živin je nutný větší objem mléka, proto je potřeba krmit 2-3x denně (první krmení je lépe provést rehydratačním roztokem nebo 5% roztokem glukózy, aby si mládě zvyklo na způsob podávání mléka a nedošlo k jeho vdechnutí). Na jedno krmení je schopen zajíc vypít 2 až 10 ml (dle velikosti). Postupně asi ve věku 1-2 týdnů je možné učit mládě pít z misky, omezí se tím stres z manipulace a možnost vdechnutí mléka.

Průběžně je třeba mládě vážit (1x denně). Sledujeme močení a trus (množství, konzistence). Důležitá je hygiena po krmení.

Viz video 8

Drobný pěvec– umělý odchov

Náhradní krmivo: v literatuře jsou doporučovány komerční směsi pro odchov ptačích mláďat (Tropican Rearing Mix – Rolf C Hagen, Recovery Formula – Harrison’s Bird Foods – u nás dostupné), které jsou aplikovány sondou do volete. Jinak lze ke krmení rovněž použít směs malých cvrčků, moučných červů nebo sušeného hmyzu a konzervovaného krmiva pro štěňata s přídavkem vitamínů, probiotik a trávicích enzymů (Pancrex Vet – Pharmica & Upjohn). Krmí se každých 10 až 30 minut od rozednění až do západu slunce. Během krmení je potřeba průběžně podávat také vodu, kterou kapeme na okraj zobáku (ne přímo do zobáku) a nebo aplikujeme sondou. Jakmile mládě otevře oči, je možné mu začít nabízet adekvátní krmivo podle toho, čím se živí dospělý jedinec a rovněž mu nabídnout vodu v napáječce (ne v misce!).

Mládě je třeba umístit do krabičky nebo nádoby bez víčka, zajistit zdroj tepla, který je třeba umístit tak, aby se mládě mohlo od něj eventuelně vzdálit nebo se k němu naopak přiblížit. Na dno je možné dát starý ručník nebo silnou vrstvu buničité vaty. Důležité je udržování čistoty, mládě krmené vhodnou potravou produkuje během krmení trus ve formě váčku, který je soudržný a je možno ho odstranit pomoci pinzety. Problémem umělého odchovu může být imprinting.

Viz video 9