Každý útulek v České republice spadá do určité územní oblasti, která je většinou dána katastrálním území obce, která útulek zřizuje a kde tento útulek či obec sama provádí odchyt toulavých zvířat.
V případě soukromých útulků a v některých případech městských útulků však tato oblast nemusí být vázána pouze na území jedné obce, jelikož tyto útulky mohou mít uzavřenou smlouvu o poskytování služeb útulku s okolními, menšími obcemi. Stává se tak, že jeden větší útulek zajišťuje odchyt a umisťování zvířat v několika okolních obcích, přičemž se u každého útulku dá rozlišit hlavní spádová oblast, odkud jsou zvířata přijímány nejčastěji a v největších počtech.
Nálezce, který se setká s volně pobíhajícím zvířetem, by se v žádném případě neměl sám pokoušet o jeho odchyt. Nalezené zvíře může být pro člověka nebezpečné. Proto je nutné vždy k nalezenému zvířeti zavolat oprávněnou osobu, která je k této činnosti odborně proškolena, tj. vlastní osvědčení o odborné způsobilosti pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi. Důležité je také to, aby tato osoba byla vybavena technickými pomůckami k odbornému provedení odchytu zvířete. Tyto odchytové pomůcky zabrání jednak poranění a možnému stresu zvířete, tak osoby, která odchyt provádí. Při neodborné manipulaci – odchytu – dochází k velkému psychickému zatížení odchytávaných zvířat.
Pokud tedy někde najdeme zatoulané zvíře (psa, kočku), je nutné kontaktovat útulek (ať už přímo či nepřímo skrze orgány obce) a upřesnit, kde se zvíře nachází, případně monitorovat jeho pohyb a vyčkat příjezdu odchytové služby. V případě, že je to možné, může nálezce pustit zvíře např. na zahradu, nebo do domu apod., aby zvíře nemohlo utéct.
Po příjezdu rozhodne na místě proškolená osoba z odchytové služby o strategii odchytu. V případě, že odchyt není možno zvládnout jednou osobou, přivolá si odchytový pracovník asistenci. Použití odchytové smyčky je vhodné pouze pro agresivního psa, který útočí na odchytového pracovníka. V ostatních případech je použití odchytové smyčky problematické, protože se pes odchytové smyčky bojí. U tohoto způsobu odchytu je nutná značná zkušenost, protože při špatné manipulaci může dojít k vážnému zranění nejen zvířete, ale i člověka, který odchyt provádí.
Při odchytech velmi plachých psů, kteří nereagují ani na pamlsky, je možné použít dalšího způsobu odchytu – odchyt pomocí vrhací nebo vystřelovací sítě, případně odchytové klece. Tento způsob však vyžaduje větší počet osob, které odchyt provádějí. Použití těchto pomůcek se však volí jen v krajních případech. Dále lze použít z řady odchytových pomůcek např. rukavice proti prokousnutí, podběráky, odchytové kleště, narkotizační pušky, narkotizační oštěpy, kterými lze zvíře bez větších problémů zklidnit, foukačky a také možnosti použití uklidňujících prostředků pod dohledem veterinárního lékaře.
Odchyt toulavých a opuštěných zvířat a jejich umísťování do karantény nebo izolace je v České republice považováno za odbornou veterinární činnost, konkrétně za veterinárně asanační činnost, k níž je vyžadováno:
Osoba, jež byl povolen výkon asanační činnosti provádí:
Odchytovou službu zvířat obvykle zajišťují v České republice pracovníci odchytové služby. Nejčastěji se jedná o samotné zaměstnance útulku pro zvířata, kteří úspěšně absolvovali výše zmíněný odchytový kurz Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Může se také jednat o strážníky městské policie, soukromou asanační firmu, nebo pracovníky soukromého útulku, pro které však platí stejná podmínka absolvování specializovaného kurzu.