Péče o psy v útulku zahrnuje pravidelné sledování a kontrolu zdravotního stavu a pohody psů umístěných v útulku, pravidelné krmení a výměnu pitné vody, čištění kotců, venčení psů ve výbězích speciálně k tomu určených, případně venčení mimo areál útulku. Péče o psy v útulku dále zahrnuje kontroly technologických zařízení a odstranění zjištěných závad v nejkratší možné době tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. Veškeré změny ve zdravotním stavu a v chování zvířat se neprodleně hlásí smluvnímu veterinárnímu lékaři, který rozhodne o dalším postupu. Koupání zvířat a péče o srst se provádí dle potřeby.
Zvýšená pozornost musí být věnována březím a kojícím samicím a mláďatům. Psi jsou zpravidla umístěni v kotcích jednotlivě, tak aby si psi vzájemně nezpůsobovali bolest či utrpení, což by bylo v přímém rozporu se Zákonem na ochranu zvířat proti týrání, který zakazuje chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení (zákon č. 246/1992 Sb.). Některé útulky však z kapacitních důvodů přistupují k možnosti umístit více zvířat do jednoho kotce či výběhu.
Zvířata jsou krmena zpravidla 1-2x denně, zpravidla granulovaným krmivem nebo konzervovaným, buďto v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Krmná dávka závisí na hmotnosti, věku i celkovém zdravotním stavu zvířete. Pokud nalezený pes přijatý do útulku není jednoznačně identifikovatelný (čipem nebo tetováním), provádí v některých útulcích veterinární lékař před vyřazením psa z karantény jeho označení v souladu s § 13b odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a to aplikací elektronického identifikačního mikročipu. Veškeré veterinární úkony veterinární lékař zaznamenává do knihy veterinárních činností a také do zdravotní karty zvířete. Psi jsou v průběhu dne a v závislosti na možnostech útulku vypouštěni do výběhů určených pro volný pohyb psů v areálu útulku. V případě, že je pes nevyléčitelně nemocný, trpí těžkým poraněním, celkovým vyčerpáním, nebo je starý a jeho další přežívání by bylo spojeno s trvalým utrpením, může být veterinárním lékařem utracen.
Kočky mohou být ustájeny jednotlivě i skupinově. Umístěny jsou buď jednotlivě či v malých skupinkách v boxech, nebo častěji v místnostech, kde mají možnost se volně pohybovat. Kočky by měly mít v útulku k dispozici dostatek odpočívadel, škrabadel, toalet, hraček, vody a krmiva. Obecně jsou kočky rozmístěny tak, aby nedocházelo k bojům či utiskování slabších jedinců. Objeví-li se u koček v útulku příznaky onemocnění, kočka je neprodleně prohlédnuta smluvním veterinárním lékařem, který určuje diagnózu a navrhuje další postup.
Péče o kočky stejně jako u psů zahrnuje pravidelný úklid, každodenní odstraňování trusu z toalet pro kočky. Kočky jsou čistotná zvířata, a proto zpravidla nepotřebují koupat a česat, ale při příjmu zanedbaných či nemocných koček je někdy nutné. Kočky by také měli mít stálý přístup k vodě a krmivu. Nejčastěji to v útulcích bývají zásobníky na granule, případně krmení konzervami a pamlsky. Kočky, které jsou ze zdravotních důvodů krmeny veterinárními dietami, mohou být ustájeny odděleně od ostatních koček, aby nedocházelo k mísení jednotlivých krmiv. V případě, že je kočka nevyléčitelně nemocná, trpí těžkým poraněním, celkovým vyčerpáním, nebo je stará a její další přežívání by bylo spojeno s trvalým utrpením, může být veterinárním lékařem utracena.