Zvířata v útulku jsou vystaveni stresujícímu prostředí, často bývají málo psychicky a fyzicky stimulováni, jsou držení ve stísněných a na podněty chudých podmínkách (obvykle v kotcích). Takové prostředí může vést k nudě, úzkosti a vzniku behaviorálních problémů včetně abnormálního chování. 

Pro zajištění pohody zvířat (psů a koček) při pobytu v útulku by jim měl být zajištěn pravidelný sociální kontakt, mentální stimulace a fyzické aktivity. Enrichement zvířat v útulku může být v zařízení typu útulků někdy značně podceňováno. Kvalitní a efektivní enrichement však může být limitován fyzickými, ale i finančními zdroji toho kterého zařízení. Zvláště soukromé útulky v ČR často nemají dostatek financí, ani kvalifikovaného personálu resp. personálu jako takového, aby se mohli zaměstnanci útulku dostatečně věnovat všem psům v útulku. Některé programy pro zkvalitnění pohody zvířat v útulku proto dnes zahrnují pomoc dobrovolníků a veřejnosti, např. venčení psů v útulcích, které má významný dopad na zlepšení welfare psů v útulku při zachování pravidelnosti. 

Psi a do jisté míry i kočky jsou sociální zvířata a mají rádi společnost. Zatímco jejich zkušenosti mohou ovlivnit, jak interagují s ostatními zvířaty nebo lidmi, obecně mají psi vrozenou potřebu být v kontaktu s jinými psy a dokáží si vytvořit rovněž silné pouto k lidem. Jedním z největších stresorů pro nově přijaté psy a případně i kočky do útulku je oddělení od jeho známé sociální skupiny. Umožnění kontaktu těchto psů a koček s jinými psy resp. kočkami nebo i lidmi může mít pozitivní dopad na kvalitu welfare psů v útulku. Proto pokud je to možné, mělo by být psovi i kočce v útulku umožněn pravidelný kontakt buď s člověkem, nebo i s jinými zvířaty svého druhu. Současným trendem v útulcích je sice umisťování psů do kotců jednotlivě z různých veterinárně-hygienických a zootechnických důvodů, taková praxe však může zásadně ovlivnit kvalitu welfare zvířete při jeho pobytu v útulku.

Sociální interakce s lidmi

Pravidelný pozitivní kontakt s lidmi je pro psy i kočky v útulku z hlediska jejich welfare velice důležitý. Tento kontakt je zásadní pro redukci stresu u psů i koček a je zároveň významnou formou enrichementu. V ideálním případě by měli být jednotliví ošetřovatelé v útulku přiděleni k vybraným zvířatům, aby si tak zvíře lépe a rychleji zvyklo na svého ošetřovatele a na druhé straně, aby si ošetřovatel zvykl na zvíře a znal dobře jeho chování.  Psi i kočky v útulku by měli mít více možností k sociální interakci s člověkem, než jen při krmení a čištění kotce nebo během ošetřování veterinárním lékařem. Takové interakce mohou zahrnovat, vycházky či venčení, hry, péči o srst, mazlení a další, což je důležité především pro zvířata, kteří v útulku tráví delší dobu. Např. u psů, kteří byli pravidelně venčeni, byla zjištěna vyšší celková kapacita antioxidantů. Bez této pravidelné sociální stimulace však mohou psi podlehnout chronické bojácnosti či úzkosti, nebo ztratit schopnost běžné adaptace na prostředí, či se u nich může projevit ve větší míře stereotypní chování nebo jiné nežádoucí chování jako např. štěkání. 

Zvýšená pozornost by v tomto ohledu měla být věnována především štěňatům do 4 měsíců věku, pro které je socializace obzvláště důležitá. Dočasná péče u třetí osoby může dostatečnou sociální interakci a kontakt psa či kočky s člověkem zajistit mnohem lépe, než pobyt v útulku. Výcvik v základech poslušnosti může rovněž naplnit svůj účel zajištění sociální interakce psa s člověkem, navíc takovýto pravidelný kontakt významně zvyšuje psům v útulku jejich adopční potenciál.

Video:

Příklad sociálních interakcí s člověkem: 

https://www.youtube.com/watch?v=PDoITxDy4AQ&feature=youtu.be

Skupinové ustájení

Chovat psy ve skupinách či párech doporučuje řada autorů vzhledem k tomu, že se jedná o sociální zvířata s potřebou kontaktu s dalšími jedinci. Skupinové ustájení může mít pozitivní efekt na jejich chování, díky poskytnutí větší sociální a fyzické stimulaci, což zvyšuje aktivitu psů, zlepšuje jejich sociální návyky a snižuje nežádoucí stereotypní i jiné abnormální chování, jako je např. nadměrný štěkot. Navíc může skupinové ustájení psů v útulku do určité míry, z hlediska welfare, kompenzovat nedostatek prostoru v kotci a může přispět k pozitivní sociální zkušenosti, která umožní psovi rychleji se přizpůsobit novým podmínkám prostředí, a zvýšit tak jeho šanci na rychlejší a kvalitnější adopci. 

Rychlejší adopce znamená kratší vystavení psa stresujícímu prostředí útulku. Majitelé, kteří adoptovali psy ustájené skupinově, jsou obvykle s adopcí spokojeni více, než ti majitelé, kteří adoptovali psy z individuálního ustájení. Na druhé straně, někteří autoři uvádí, že delší pobyt ve stísněných podmínkách kotce, kde je umístěn větší počet jedinců může do určité míry pro psy představovat stres. Skupinové ustájení má i přes veškerá pozitiva také řadu dalších rizik a možných negativ jako jsou např. potyčky či boje mezi zvířaty, bez možnosti úniku ze situace přenos infekčních nemocí, strach, úzkost. Boje mezi psy mají velmi negativní vliv na welfare psů a mohou vést nejen k poranění psů navzájem, ale také poranění ošetřovatelů v případech, kdy se pokusí boje mezi psy přerušit. 

Sledování psů i koček ve skupinovém ustájení může představovat značnou časovou zátěž pro ošetřovatele v útulku. Některé zkušenosti psů i koček ve skupinovém ustájení mohou zvýšit prezentaci agresivního chování. Pokud zvířata nejsou držena ve skupinovém ustájení, je doporučeno zajistit zvířatům minimálně vizuální kontakt s ostatními, zároveň by však měli mít možnost schovat se, tak, aby na ně ostatní zvířata nemohla vidět, pokud by takovou možnost preferovali. Zvířata v útulku mohou totiž těžit rovněž z pouhé vizuální stimulace a jejich potřebě pozorovat své okolí.

Video: 

Skupinové ustájení: 

https://www.youtube.com/watch?v=jXd43Gbo7CM&feature=youtu.be

Venčení psů v útulcích

Současným trendem v ČR je nabízení možnosti vyvenčit psa mimo areál  útulku veřejnosti.

Venčení psů v útulcích má dle četných zkušeností mnoha českých útulků pozitivní vliv na psychiku psa a tudíž na celkový zdravotní stav a pohodu psa při pobytu v útulku, urychluje také proces nutné socializace před vstupem psa do nového domova.

Venčení je dle českých útulků také dobrá příležitost pro zájemce o osvojení psa, jak se se psem více seznámit a zjistit, zdali pes zájemci o osvojení skutečně vyhovuje. Z četných pozitivních zkušeností útulků, které venčení pro veřejnost umožňují je také zřejmé, že venčení ze strany veřejnosti zvyšuje celkový zájem veřejnosti o opuštěná zvířata a místní útulky.

Programy, které zahrnují zvýšený kontakt člověka se psem jako venčení nebo „mazlení“ mohou zatraktivnit psy z útulku pro zájemce o adopci tím, že změní jejich chování. Výhody pravidelného sociálního kontaktu člověka se psy v útulku činí tyto psy atraktivnější pro zájemce o adopci z důvodu lepší socializace a zvalitňují jejich welfare při pobytu v útulku i dle jiných četných zahraničních studií.  Bylo zjištěno, že psi, kteří absolvovali tyto programy, trávili více času v přední části svého kotce, což zvyšuje jejich adopční potenciál. Nicméně dle některých autorů jsou výhody těchto venčících programů v konfliktu s nežádoucími účinky, pokud je tento kontakt s lidmi nepravidelný. Psi v útulku si mohou vybudovat silné pouto s dobrovolníky útulku už po minimální expozici. Ve studii provedené na laboratorních bíglech bylo zjištěno zvýšené množství fekálního kortizolu v jejich trusu, potom co byl přerušen pravidelný venčící program. Zvýšené množství fekálního kortizolu v trusu těchto psů může být interpretováno jako známka zvýšeného stresu. Psi, u kterých byl přerušen pravidelný program venčení a sociálního kontaktu s člověkem měli také tendenci k větší apatii a k častější vokalizaci (kňučení, štěkání). Studie, které by prokázaly vliv tohoto systému venčení psů v českých útulcích ze strany veřejnosti a dobrovolníků např. na dobu pobytu či welfare psa v útulku, dosud v ČR chybí a tato oblast by měla být dále zkoumána i v prostředí českých útulků. Především ze zahraničních studií a četných pozitivních zkušeností českých útulků je však zřejmé, že při zachování pravidelnosti má venčení pozitivní vliv na celkovou pohodu psů i jejich adopční potenciál.