EKONOMIKA, MARKETING, MANAGEMENT

Bakalářský studijní program

BEZPEČNOST A KVALITA POTRAVIN

 

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

 

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o:
  • výkon práce na území České republiky (dále jen „ČR“) v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
  • rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů).
  • minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2019 stanovena na 2 000 Kč. Tato částka se od 1. 1.2012 zvýšila na částku 2 500 Kč a od 1.1.2019 na 3000 Kč).
U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to:
  • výkon práce na území ČR a
  • v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč.

Ochranná lhůta – platí pro zaměstnance 7 dní  po ukončení pracovního poměru.

U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

 

U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.

 

Dávky nemocenského pojištění:

o           nemocenská

o           peněžitá pomoc v mateřství

o           podpora při ošetření člena rodiny

o           vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

nové! otcovská poporodní péče a dlouhodobá ošetřovatelská péče

1. Nemocenská dávka

 

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).
Po dobu prvních 21 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne).

 

Denní vyměř. základ =

 

                                  Hrubá mzda v rozhodném období / Počet kalend. dnů v rozhodném období

 

Rozhodným obdobím - je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvá-li zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže vznikla sociální událost zaměstnance v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění (zaměstnání) zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce.

Zjištěný denní vyměřovací základ podle výše uvedeného postupu se dále upravuje pro výpočet následovně:

Redukční limity denního vyměřovacího základu:

 

                     1090 Kč          1635 Kč              3270 Kč                                       

 

 

Redukce se provede tak, že se započte:

- do částky první redukční hranice se počítá 90 %,

- z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %,

- z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %,

- k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny; začíná se vyplácet od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "NÁHRADU MZDY". První tři dny nemoci se náhrada mzdy nevyplácí.

 Výpočet denního vyměřovacího základu:

 

od 15. dne nemoci - do 30. dne nemoci       60% z DVZ                  DVZ - denní vyměřovací základ

od 31. do 60. dne nemoci                               66% z DVZ

od 61. dne nemoci až po konec pracovní neschopnosti      72% z DVZ

 

2. Peněžitá pomoc v mateřství

 

Poskytuje se ženám po dobu 28 týdnů mateřské dovolené (37 týdnů – žena, která porodila více dětí) ve výši 70% z denního vyměřovacího základu. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podmínka – žena musí být alespoň 2 roky před porodem účastna 270 dnů nemocenského pojištění.

3. Podpora při ošetření člena rodiny

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí

Poskytuje se po dobu prvních 9 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec pečuje o nemocného člena domácnosti.

Výše podpory je 60% denního vyměřovacího základu.

 

4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu; ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při převedení na jinou práci.

 

Stanoví se jako rozdíl denního vyměřovacího základu před převedením a průměr příjmů připadajících na 1 kalendářní den po převedení.

Nemocenské pojištění podnikatelů

Účast OSVČ na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění.

Minimální měsíční základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění, činí 5 000 Kč od 1. 1. 2012. Při sazbě 2,3 % činí minimální pojistné na nemocenské pojištění 115 Kč za kalendářní měsíc.

Poskytují se tyto dávky:

•             Nemocenská dávka

•             Peněžitá pomoc v mateřství

 

Nárok na nemocenskou dávku

Podmínka:

-osobně nevykonávat výdělečnou činnost

-zaplacení pojistného  alespoň za 3 měsíce předcházející bezprostředně měsíc vzniku pracovní neschopnosti

-činnost vykonávána na území ČR

 Peněžitá pomoc v mateřství

Podmínka:

-180 dnů být nemocensky pojištěna v období 1 rok před porodem

Výpočet denního vyměřovacího základu:

Obdobně jako u zaměstnanců, ale rozhodným obdobím je rok předcházející kalendářnímu roku, kdy došlo, např. k pracovní neschopnosti.