Komfortní chování zahrnuje takové prvky chování, které vedou k péči o tělo a k psychické pohodě zvířete. Pohodlí je jednou z nejdůležitějších priorit ryb. Každý druh ryb má svou vlastní komfortní zónu, jako je preference určitého typu dna, teplota vody, světelné podmínky, hloubka a oblasti, kde se může ukrýt.
Jsou ryby schopné spát a spí doopravdy, vzhledem k tomu, že nemají oční víčka? Všichni obratlovci, ryby nevyjímaje, mají určitou životní potřebu klidu, pro šetření energie a změnu neuronálních synaptických aktivit během pozastavení stavu vědomí. Během posledních let bylo provedeno několik výzkumů, které se věnovali spánku u ryb. Výsledkem vše je, že většina druhů ryb vykazuje typické behaviorální znaky spánku, jako je prodloužený klid, specifické spánkové polohy nebo zvýšený práh vzrušivosti.
Etologové tak potvrdili, že u ryb existuje určité klidové období během denního režimu, které lze přirovnat ke spánku suchozemských vyšších obratlovců. Tato klidová fáze byla potvrzena i u ryb, jako jsou tuňáci a velké pelagické ryby (včetně žraloků), kteří musí být neustále v pohybu, kvůli správné funkci respiračního systému. U savců popisujeme hlavní kritérium pro spánek, a to Rapid Eye Movement – REM fázi, vzhledem k absenci očních víček a ke specifičnosti ryb, toto kritérium u tohoto organismu popsat nelze, bylo však zaznamenáno, že pohyby očí jsou během spánku ryb do značené míry potlačeny.
Proběhl výzkum vlivu experimentální deprivace spánku dánií pruhovaných, při kterém byly ryby vystaveny neustálému světelnému režimu (24L/00D). Výsledkem bylo, že nepřetržitý světelný režim měl negativní vliv jak na paměť, tak na kognitivní schopnosti ryb. K vyvolání poruch paměti přitom stačila jediné narušení klidové fáze podobné spánku. Cirkadiánní rytmus a charakteristický stav podobný spánku učinil tuto rybu srovnatelnou se savci, a proto se dánio stalo modelovým organismem pro výzkum spánku a spánkových poruch u lidí.
Zhang et al. (2022) se zabývali zkoumáním floatingu u sekavce tajvanského (Paramisgurnus dabryanus). Vznášení na vodní hladině neboli floating byl zaznamenán u ryb jak v akváriích, tak v laboratorních podmínkách. Během tohoto chování sekavců, vědci pozorovaly stejné behaviorální stavy podobné spánku u většiny ostatních druhů ryb (např. snížená citlivost na vnější podněty, pomalé žaberní dýchání)
Leung et al. (2019) vyvinuly metodu pro výzkum mozkové činnosti ryb. Neinvazivní polysomnografie založená na fluorescenci byla vyvinuta speciálně pro dánia, na základě této metody vědecký tým dokázal zaznamenat aktivitu mozku spojenou s hodnocením pohybu očí, svalové dynamiky a srdeční frekvence a zjistili, že u ryb existují minimálně 2 hlavní znaky spánku. Tyto 2 znaky mají společné rysy s REM fází spánku u savců. Výsledky tohoto výzkumu tak naznačují, že nervové znaky spánku se mohly v mozku obratlovců objevit už před více než 450 miliony let. Druhou částí výzkumu bylo zdokumentování, zda melatonin produkovaný výhradně v noci může navodit spánek u dánií. Při podávání nepatrného množství melatoninu ve dne pro zvýšený hladiny melatoninu v mozku přibližně na úroveň v noci došlo k ospalosti ryb. Jak larvy, tak adultní ryby se začaly pomaleji pohybovat a jejich práh vzrušivosti se zvýšil na typickou úroveň během období nočního spánku.
Pro odpočinek ryby vyhledávají různé úkryty jako jsou pařezy u břehů stojatých vod (často využívány jako klidné útočiště pro okouny, úhoře či štiky), nebo odpočívají u dna (Obr. 1 a 2), či se jen téměř nehybně vznášejí ve vodním sloupci nebo u hladiny.
Obrázek 1: Odpočinek kapra obecného (Cyprinus carpio) na dně
Obrázek 2: Odpočívající parma obecná (Barbus barbus) na dně akvária
Akvarijní rybky také nejčastěji vyhledávají spodní části akvária k odpočinku.
Z nejčastěji chovaných sladkovodních zájmových (akvarijních) ryb můžeme vidět odpočívat bojovnici pestrou (Betta splendens) na boku v úkrytu, který mohou tvořit například malé květináče, či dokonce dokážou odpočívat na listech rostlin rodu Anubias. Velice oblíbené neonky obecné (Paracheirodon innesi) se při svém odpočinku jen lehce vznáší ve vodě nad pevným substrátem. Živorodka duhová (Poecilia reticulata) se zase ráda na krátkou dobu vyskytuje u hladiny akvária. Dánia pruhovaná (Danio rerio) se zase ráda vyhřívají ve slunečním světle.
Krom sladkovodních i mořské ryby rády odpočívají. Například mořské korálové ryby, jako je sapín zelený (Chromis viridis), odpočívají mezi koráli, které jim tvoří přirozený úkryt. Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) zase přirozeně vyhledává k odpočinku sasanky. Ostenci (eng. Triggerfish) z čeledi ostencovitírádi odpočívají v útesových štěrbinách, kdy vztyčí hřbetní ploutev (ostny) aby se lépe zaklínili do prostoru. Vlkouš skvrnitý (Anarhichas minor), který se obvykle nachází na dně moře, si při svém odpočinku lehne na bok na substrát (má zploštělé tělo bez břisních ploutví), kdy dokáže odpočívat nehnutě až 30 minut a déle. Naopak měsíčníci svítiví (Mola mola) se rádi opalují na boku hned pod hladinou moře.
Oproti tomu papouščí ryby, jako je ploskozubec pruhoploutvý (Scarus taeniopterus), kolem sebe v noci vylučují z úst bubliny hlenu, kterými se v noci kryjí. Vědci se domnívají, že tyto bubliny slouží jako podmořská moskytiéra, která chrání ryby před krev sajícími parazity, jež jsou aktivnější po setmění, a proto aby je predátoři hůře našli.
Různé ryby vyhledávají v rámci svého zdraví či prevence o své zdraví ryby, které jim pomohou, jako jsou například ryby čističi – pyskouni rozpůlený (Labroides dimidiatus). Čistící stanice se většinou nacházejí na vrcholku kolonie korálů.
Tyto stanice připomínají nemocnice nebo lázně, kde pyskouni pomáhají svým „pacientům“ s obtížemi jako jsou uvízlé zbytky potravy mezi zuby, zanícené okraje zranění, problémy se šupinami či parazity na povrchu těl (Bagusher, 2020).
Jedním z pacientů pyskounů je i měsíčník svítiví (Mola mola). Ve valné většině se ale stává, že paraziti měsíčníků jsou tak velcí, že je pyskouni nedokážou odstranit. Proto měsíčníci vyhledávají pomoc u racků, kteří silnými zobáky odstraňují tyto kožní parazity.
Ryby byly donedávna považovány za tvory nevnímavé k dotykům. Dnešní studie ale tuto teorii podkopávají s opačným tvrzením. Ryby jsou na dotek velmi senzitivní a často můžeme pozorovat, jak se jedna ryba otírá o druhou jen kvůli pozitivnímu pocitu. Doteky můžeme pozorovat i při reprodukčním chování , kdy se spousta ryb dvoří hlazením či něžnými štípanci.
U čistících ryb si můžeme všimnout určitého podlézání jejich „klientům“ tím, že je hladí svými ploutvemi, čímž posilují vzájemný vztah.
Spisovatelka Cathy Unruhová popisovala chování kanice bělopruhého (Epinephelus striatus), přezdívaného Larry. Když se při potápění přiblížila ke korálům, kde kanicové žijí, tento sameček ji přišel „přivítat“, rád navazoval oční kontakt, sledoval s potěšením unikající vzduchové bubliny z výstroje potápěčů a nechával se drbat na boku a břiše.
Klauni očkatí (Amphiprion ocellaris) jsou známí groomingem se sasankami velkolepými (Heteractis magnifica). Schovávají se mezi ně a vybírají jim nečistoty mezi žahadly.
Obrázek 2: Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) v kontaktu se sasankou
BAGUSCHE, Frauke. Modrý zázrak: proč moře v noci světélkuje, ryby v něm zpívají a nás nekonečně fascinuje. Přeložil Jan ŠINDELKA. Brno: Kazda, 2020. ISBN 978-80-88316-46-6.
BALCOMBE, Jonathan P. Co ryba ví? Přeložil Vendula HLAVOVÁ. Brno: Kazda, 2019. ISBN 978-80-88316-34-3.
BRUSLÉ, Jacques; QUIGNARD, Jean-Pierre. Fish behavior. 2, Ethophysiology. First published. London : ISTE. 2020. ISBN:978-1-78630-537-4.
HERZOG, Peter. [online]. Do Aquarium Fish Need to Sleep and How Long? [vid. 2.09. 2023]. Dostupné z: https://fishtankadvisor.com/aquarium-fish-sleep/ .
LEUNG, Louis C.; WANG, Gordon X.; MADELAINE, Romain; SKARIAH, Gemini; KAWAKAMI, Koichi et al. Neural signatures of sleep in zebrafish. Nature. 2019, roč. 571, č. 7764, s. 198-204. ISSN 0028-0836. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41586-019-1336-7 .
MOYLE, Peter B., CECH, Joseph J. Fishes: An Introduction to Ichthyology. Pearson. Prentice Hall, Upper Saddle River, NJ, USA. 2003. ISBN: 0-13-100847-1.
PINHEIRO-DA-SILVA, Jaquelinne; TRAN, Steven a LUCHIARI, Ana Carolina. Sleep deprivation impairs cognitive performance in zebrafish: A matter of fact? Behavioural Processes. 2018, roč. 157, s. 656-663. ISSN 03766357. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.beproc.2018.04.004 .
ZHANG, Ning; LUO, Wei; CHEN, Pengyu; ZHANG, Shoudong; ZHANG, Yibo et al. A novel fish behavior: “Floating” of Paramisgurnus dabryanus loaches. Applied Animal Behaviour Science. 2022, roč. 246. ISSN 01681591. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.applanim.2021.105510 .
ZHDANOVA, I.V. BEHAVIORAL RESPONSES TO THE ENVIRONMENT | Sleep in Fish. In: Encyclopedia of Fish Physiology. Elsevier, 2011, s. 772-776. ISBN 9780080923239. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-374553-8.00084-8 .