-
samice se třou krátce po západu slunce nebo během dne, kdy je velká oblačnost
-
období tření trvá od února do začátku října
-
u havýšů se vyskytuje protigynie
Charakteristika:
-
základním znakem je nezvykle hranatý tvar těla
-
místo šupin disponuje kostěnými destičkami, díky kterým je jeho tělo téměř celé neohebné
-
kostěné výrůstky vpředu a vzadu chrání rybu před dravci
-
na těle mají krásně viditelné modré skvrny na žlutém podkladu
-
pohybují se poměrně pomalu, neboť pro běžné plavání nepoužívají ocasní ploutev, ale ploutve prsní
-
doporučuje se chovat pouze ve společnosti klidných ryb, které mu potravně nekonkurují
-
velmi nesnášenlivý vůči jiným havýšům
-
samci jsou oproti samicím barevnější
-
mladistvé zbarvení bývá odlišné oproti dospělcům
-
dorůstají velikosti 40 až 50 cm
-
teplota vody v akváriu je 24-26 °C
-
pH 8,4
-
salinita 1,023-1,027
-
havýš není chován pouze pro okrasné účely, ale pro konzumní spotřebu v restauracích
Hranobřich valentinův (Canthigaster valentini)
Čeleď:
čtverzubcovití (Tetraodontidae)
Původ:
Indický a Tichý oceán
Potrava:
masožravec, nejčastěji se živí měkkýši, ostnokožci, korýši nebo zdechlinami ryb, nepohrdnou ale mořskou řasou rodu Caulerpa, kterou konzumují ve velkých dávkách
Chování:
-
v zajetí patří pravděpodobně k nejběžnějším druhům rodu Canthigaster
-
při hrozbě se dokáže nafouknout jen napůl
Rozmnožování:
-
ve volné přírodě tvoří tento druh harémy s jedním samcem a více samicemi
-
čtverzubcovití se obvykle třou po celý rok, během dopoledne a odpoledne
-
vajíčka ukládají na substrát a pak je opouštějí, aby se vrátili k hlídkování na svém území
-
nevěnují moc času péči o embrya, protože embrya a larvy hranobřicha jsou ve skutečnosti toxické a nechutnají moc atraktivně pro predátory
-
při pokusech byla rybím predátorům předkládána embrya hranobřicha, po pozření došlo k okamžitému vyvrhnutí embryí, přestože ještě před chvílí konzumovaly vajíčka jiného druhu
-
„toxicita“ dává embryím a larvám jedinečnou výhodu k přežití
-
jejich míra přežití je o něco vyšší než u jiných útesových ryb, a to navzdory skutečnosti, že rostou pomaleji
-
embrya se líhnou asi po 5 dnech od oplodnění
Charakteristika:
-
ryby této čeledi se celkově vyznačují zkráceným tvarem těla, které mohou pomocí váčků, do nichž čerpají vodu či vzduch změnit do tvaru koule
-
podobně jako havýši postrádají hřbetní osten a břišní ploutve
-
v porovnání s havýši jsou rychlejšími a obratnějšími plavci
-
velikost těla dosahuje až 8 cm
-
jsou nedílnou součástí biosystému korálového útesu, neboť regulují výskyt škůdců
-
teplota vodního prostředí: 24 až 26 °C
-
pH: 8,4
-
salinita: 1,023 – 1,027
Kanícek fialovožlutý (Gramma loreto)
Čeleď:
kaníckovití (Grammatidae)
Původ:
západní oblast Atlantského oceánu v okolí Bermud, Velkých a Malých Antil a v západní části Karibského moře vyjma Floridy
Potrava:
všežravec, jemně nasekaná masitá potrava a žábronožky solné, čerstvě dovezené ryby se zprvu živí planktonními korýši, později přijímají i mrtvou potravu, až nakonec potravu umělou – vločkovanou
Chování:
-
k jedincům vlastního druhu se může chovat agresivně
-
lze chovat ve větším akváriu dva jedince s velkým množstvím úkrytů
-
při potravním chování jsou spíše plaché
Rozmnožování:
-
často se oddělí pár a samec vybuduje z řas a zbytků korálů hnízdo, do nějž se pak se samicí vytře
-
o jikry pak následně pečuje samec
Charakteristika:
-
dorůstají velikosti 6-13 cm
-
teplota vody v akváriu 24-26 °C
-
pH 8,4
-
salinita 1,023-1,027
-
voda musí být čistá a bohatá na kyslík
-
silné proudění a častá výměna vody jsou velmi žádoucí
-
nejčastěji se ve volné přírodě vyskytuje mezi skalisky a pod korálovými převisy, kde vyhledává skalní pukliny a jeskyňky
-
Tyto malé kanice je lepší chovat v párech, neboť jsou jinak vnitrodruhově agresivní. V nádrži si ryby hloubí jeskyňku pod kameny, v jejímž okolí se neustále zdržují a jsou-li dobře krmeny, pravidelně se v ní pak třou
-
plave vždy obrácený břišní částí k podkladu
-
ve volné přírodě se nejčastěji zdržuje jak ve vodě 37 m hluboko u Panenských ostrovů, tak v hloubce 65 m u ostrova Curacao.
-
nejčastěji plave těsně u dna, kde sbírá zbytky planktonu
-
v juvenilním stadiu čistí jiné ryby od parazitů
-
dospělci jsou výhradně samotářští
-
jako společníci v akváriu tomuto kanici nevyhovují rychle plovoucí ryby, jelikož je plachy a dostane se k němu tak jen málo potravy
Klaun očkatý (Amphiprion ocellaris)
Čeleď:
sapínovití (Pomacentridae)
Původ:
Tichý a Indický oceán v oblasti ostrovů mezi jihovýchodní Asií a Austrálií
Potrava:
všežravec, zooplankton, řasy, v zajetí mražená, lyofilizovaná, vločkovaná, sušená živočišná potrava
Chování:
- vyskytují se v těsné blízkosti sasanek a není běžné by se od nich vzdalovali příliš daleko
- chapadla sasanky nesou jedovatá žihadla, která mohou paralyzovat kteroukoliv rybu, jež se nachází v těsné blízkosti těchto žahavců
- nejnovější výzkumy dokazuji že klaunové mají na rozdíl od mnoha jiných ryb zvláštní silný hlenovitý pokryv těla, který je před jedovatými žihadly chrání
- dále se může potřísnit slizem dané sasanky, který mu poskytuje mnohem vyšší ochranu
- symbióza spočívá v tom, že sasanka poskytuje ochrannou barieru rybám a ryby při krmeni poskytují zbytky potravy sasankám
- vzniklé zbytky potravy mohou dále sloužit jako návnada pro jine rybky, které se pak stanou potenciální obětí sasanky
Rozmnožování:
- kolonie se obvykle skládají z reprodukčního samce a samice, která představuje největšího jedince z kolonie, a několika samčích mláďat, která pomáhají kolonii ošetřovat
- pro klauny očkaté je typická protandrie
- před samotným rozmnožováním často chovný pár vyčistí místo oválného tvaru pro následný výtěr
- ryby se nejčastěji třou ve vodě o teplotě 27–28 °C
- vajíčka mají oranžovou barvu a eliptický tvar
- k vylíhnutí dochází po 152 hodin po oplození
Charakteristika:
- snadný na chov
- dosahují velikosti 7 až 8 cm (samice jsou větší než samci), přičemž největší velikost ryby byla 17 cm
- dožívají se 6–10 let
- zbarvení těla je jasně oranžové, ohraničeno třemi širokými bílými pruhy, které jsou dále ohraničené černou linií
- typický je zaoblený ocas
- teplota vody v akváriu 24–26 °C
- pH 8,4
- salinita 1,023 – 1,027
Parmovec skvělý (Pterapogon kauderni)
Čeleď:
parmovcovití (Apogonidae)
Původ:
tropické korálové útesy
Potrava:
živí se hlavně korýši, malými larvami ryb
Chování:
- v přírodě žijí hejna parmovců v blízkosti ježovek, které jim poskytují úkryt před predátory
- vědcům není v tuto chvíli jasné, jestli z tohoto vztahu má něco také ježovka
- parmovci jsou tomuto soužití přizpůsobeni i svojí barevností, kdy jejich svislé pruhy korespondují s bodlinami ježovky
- v případě obrany před predátorem se parmovci semknou do velkého hejna, kdy je pak predátor zmaten, protože se tak nemůže soustředit na ulovení jednotlivé rybky
Rozmnožování:
- při tření bere samex jikry do tlamy, kde je následně nosí
- později nosí v tlamce i malé larvy, které vypouští po sedmi dnech, kdy je potěr soběstačný
Charakteristika:
- nejčastěji se zdržují v korálových útesech ve velkých hejnech, kde mohou obývat i dutiny jeskyň
- společným znakem tohoto druhu ryb je hřbetní ploutev, která je rozdělená na dvě části dorůstá do délky 8 cm
- vyznačují se stříbrným tělem se třemi vertikálními černými pruhy
- Preferují teplejší vodu o teplotě 27-28,5 °C
- pH 8,2
Perutýn ohnivý (Pterois volitans)
Čeleď:
ropušnicovití (Scorpaenidae)
Původ:
vyskytuje se na korálových útesech v Indickém a Tichém oceánu
Potrava:
menší ryby, masitá potrava v podobě mušlí
Chování:
- kořist loví způsobem, že k ní pomalu plave a uloví ji
- celkově je agresivnější dravec a nelze ho chovat s menšími rybkami (je považován za nenasytného dravce a menší rybky by tak představovaly kořist)
- při útoku se perutýn nakloní hlavou dolů a pak prudce vyrazí vpřed, přičemž se snaží zabodnout ostny zježené hřbetní ploutve do útočníka
Rozmnožování
- pouze při námluvách se perutýni shromažďují s jinými jedinci svého druhu
- jeden samec se shromáždí s několika samicemi a vytvoří tak skupinu o počtu 3-8 ryb
- samci při námluvách krouží kolem samice, kdy pak společně plavou k mořské hladině, kde samice vypustí vajíčka a samec spermie
- čtyři dny po oplodnění jsou larvy ryb již dobrými plavci, kdy jsou schopné se začít živit malými nálevníky
Charakteristika
- nejčastěji chovaný a největší z perutýnů, který se chová bez větších problému (neboť se spokojí i s vodou, jež obsahuje větší množství dusičnanů)
- vyznačuje se jedovými trny, velkou hlavou, široce rozevíratelnou tlamou a silnými ploutevními paprsky z nichž jsou některé propojeny s jedovými žlázami
- ed, který jedové žlázy vylučují se nazývá scorpaenotoxin, má škodlivý vliv na oběhovou soustavu
- poranění ostnem je bolestné a u slabších jedinců má smrtelné následky – první pomoc spočívá ve vyčištění rány, vyvolání krvácení, vymytí rány slabým roztokem manganistanu draselného a následnou rychlou lékařskou pomocí
- čím je perutýn starší a větší, tím vypadají ploutve menší
- nad očima má mohutná tykadla
- kromě jedových žláz, které má umístěné na koncích ploutevních trnů, má jedovatý i tělní sekret
- dorůstá do délky 35 cm
- teplota v akváriu se pohybuje v rozmezí 24-26 °C
- pH 8,4
- salinita 1,023-1,027
- dostatečně velká nádrž s velkým množstvím vhodných úkrytů, kde mohou odpočívat
Pyskoun rozpůlený (Labroides dimidiatus)
Čeleď:
pyskounovití (Labridae)
Původ:
hojně rozšířen vIndickém a Tichém oceánu a Rudém moři
Potrava:
sekané krevety, žábronožky solné, garnáti
Chování:
- prospěšná ryba, která čistí větší ryby od kožních parazitů pro svojí vlastní potravu (symbióza)
- neomezují se jen na povrch těla, ale i u větších druhů ryb dokáže čistit i vnitřní dutinu ústní a žaberní
- ke svému hostitelovi se přibližuje houpavým plaváním, roztahuje a zvedá ocasní ploutev, kterou vzápětí nechá klesnout dolů, dotýká se hostitele prsními ploutvemi (aby mu dal najevo, že stále čistí a nedošlo tak k nechtěnému pozření), popřípadě i otevřenými ústy
- v době spánku si kolem sebe vytvoří slizový kokon, který rybu chrání před predátory, jako jsou dravé ryby a homolice. Funkce kokonu je dvojí: zabraňuje šíření pachu pyskouna anebo celkově samotná chuť kokonu odpuzuje útočníka.
Rozmnožování
- u tropických pyskounovitých je typické, že se samci vyvíjejí ze samic (jsou protogynickými hermafrodity)
- rozmnožování spíše probíhá v podvečer
- reprodukce probíhá dvěma způsoby
- při prvním skupina ryb vyplave z útesu k hladině a vypustí po cestě jikry a mlíčí, kdy oplozené jikry odnese proud a ryba se vrátí k útesu
- při druhém způsobu se samec dvoří samici velmi složitou řadou pozic, pár pak vyplave k hladině, kdy ryby plavou vedle sebe a u hladiny se spirálovitě otáčejí a vypustí jak jikry, tak mlíčí a vrací se zpět na útes
- plůdek se líhne 24 hodin a první měsíc žije mezi planktonem
Charakteristika:
- mírumilovná ryba vůči jiným druhům, ale vnitrodruhově je velmi agresivní (proto se doporučuje chovat v jednom akvárii pouze jednoho čističe, nebo větší skupinku pohromadě)
- pokud jsou v akváriu dva jedinci stejného pohlaví, je slabší neustále pronásledován silnějším a časem pak hyne hladem a vyčerpáním, protože nemá možnost klidného příjmu potravy
- pokud se podaří sestavit vhodný chovný pár, je celkový chov snadný a nenáročný
- dorůstá délky 10 cm
- má protáhlé tělo a hlavu, a malá ústa
- mladí jedinci jsou barevní, u dospělců můžeme pozorovat barvoměnu
- teplota akvarijní vody 24-26 °C
- pH 8,4
- salinita 1,023-1,027
- v zajetí se nejčastěji pohybuje v hloubkách od 50 cm do 40 m
- úkryty vyhledávají mezi větvemi korálů, nebo se zahrabou do písku
Zobec obecný (Chelmon rostratus)
Čeleď:
klipkovití (Chaetodontidae)
Původ:
nejčastěji se vyskytují v Indickém a Tichém oceánu, další výskyt je při severním pobřeží Austrálie.
Potrava:
v zajetí žerou mraženou živočišnou potravu (korýše z rodu Mysis) a řasy (vyžaduje více času k přizpůsobení se akvarijní potravě, je velmi vybíravý a choulostivý)
díky jednotvárnému krmení a jednostranné výživě často brzy po importu v akváriu hyne
jako náhradní potravu lze použít sasanky skelné (Aiptasia), které jsou dobrou pochoutkou a mohou tak překonat první období aklimatizace v zajetí
Chování:
- dokáže být agresivní vůči jedincům vlastního druhu
- doporučuje se chovat jednotlivě
- na otevřených útesech se tyto ryby spíše vyskytují v párech nebo v menších skupinkách složených z jednotlivých párů
Rozmnožování:
- zatím není moc dobře popsáno
- tření probíhá v párech, které si jsou věrné po celý život
- odkládání jiker poblíž mořského dna
- ryby se dále o jikry a vylíhlé potomstvo nestarají
Charakteristika:
- patří mezi velmi oblíbené akvarijní ryby
- dorůstají velikosti 18 cm
- charakteristickými znaky je oblý tvar těla, malá ústa a velká barevná pestrost
- na těla má pět příčných bílé lemovaných pruhů
- častým znakem je jedna černá skvrna, jež imituje falešné oko pro odrazení predátora od útoku, velké oko totiž pro predátora představuje příliš velkou kořist
- mladí jedinci se podobají dospělým jak tvarem těla, tak zbarvením
- teplota vody v akváriu 24-26 °C
- pH 8,4
- salinita 1,023-1,027
- velmi citlivý na zhoršení kvality vody
- potřebuje neustále čistou vodu, chudou na dusíkaté látky
- v Malajsii je považován za pochoutku, jak čerstvý, tak sušený, loví se a zpracovává na rybí moučku, krmí se jim kachny a dělá se z něj hnojivo
ZDROJE:
-
BAILEY, Mary a SANDFORD, Gina. Akvarijní ryby. Obrazová encyklopedie (Svojtka & Co.). Praha: Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-202-5.
-
Clownfish. [online]. Great Barrier Reef Foundation. [vid. 5.6.2023]. Dostupné z: https://www.barrierreef.org/the-reef/animals/clownfish
-
DAŘBUJAN, Hynek. Mořská akvaristika. Čáslav: Studio Press, 1998. ISBN 80-902316-0-8.
-
FRANK, Stanislav. Mořské ryby. Ilustroval Libuše KNOTKOVÁ, ilustroval Jaromír KNOTEK. Krystal (Aventinum). Praha: Aventinum, 1997. ISBN 80-85277-89-1.
-
KHOO, Mei Ling; DAS, Simon Kumar a GHAFFAR, Mazlan Abd. Growth pattern, diet and reproductive biology of the clownfish Amphiprion ocellaris in waters of Pulau Tioman, Malaysia. The Egyptian Journal of Aquatic Research. 2018, roč. 44, č. 3, s. 233-239. ISSN 16874285. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ejar.2018.07.003
-
KURWIE, T. Pterois volitans (red lionfish). CABI Compendium. 2010. Dostupné z: https://doi.org/10.1079/cabicompendium.109158
-
MARIJKE P. Valentini Puffer | Canthigaster valentini Care & Info. [online]. FantaSEA Aquariums. [vid. 4.09.2023]. Dostupné z: https://fantaseaaquariums.com/fishes-care/valentini-puffer-care/
-
MILLS, Dick. Akvarijní mořské ryby: praktický ilustrovaný průvodce pro chovatele mořských tropických ryb s popisem 60 nádherných druhů. [Praha]: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-570-6.
-
Mořské akvarijní ryby. Obrazový průvodce (Svojtka & Co.). Praha: Svojtka & Co., 1998. ISBN 80-7237-061-8.
-
MOYER, J.T. Mating Strategies and Reproductive Behavior of Ostraciid Fishes at Miyake-jima, Japan. Japanese Journal of Ichthyology, 1979, roč. 26 č.2, 148-160. Dostupné z: https://doi.org/10.11369/jji1950.26.148
-
PARKER, Steve. Ryby. Vidět – poznat – vědět (Fortuna Print). Praha: Fortuna Print, 2002. ISBN 8073210320.
-
Ruiz, J M C. Pterapogon kauderni, a unique species. Easy reefs. 2014, 1-7.
-
SHEPPARD, C R C, DAVY, S K, PILLING G M. The Biology of Coral Reefs. Oxford University Press, 2009. Inc. New York, New York. ISBN: 978-0-19-856635-9
-
TRESNATI, J; DOLO, R; SUWARNI; APRIANTO, R a TUWO, A. Some population parameters of Longhorn Cowfish Lactoria cornuta (Linnaeus, 1758) in Laikang Bay, Takalar District, South Sulawesi, Indonesia (preliminary study). IOP Conference Series: Earth and Environmental Science. 2020, roč. 564, č. 1. Dostupné z: https://doi.org/10.1088/1755-1315/564/1/012014
-
Vaše nové mořské akvárium. [online]. Akvaria. [vid. 5.7.2023]. Dostupné z: https://www.akvaria.cz/wp-content/uploads/2023/04/Brozura-Akvaria-cz_Start-morskeho-akvaria.pdf
-
YASIR, Inayah a QIN, Jian G. Embryology and early ontogeny of an anemonefish Amphiprion ocellaris. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom. 2007, roč. 87, č. 4, s. 1025-1033. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/S0025315407054227
-
ZABETAKIS, K. Zebrasoma flavescens. [online]. Animal diversity web. [vid. 5.7.2023]. Dostupné z: https://animaldiversity.org/accounts/Zebrasoma_flavescens/