MOŘSKÉ PROSTŘEDÍ

Mořské prostředí lze z hlediska obsahu rozpuštěných solí (zejména chlorid sodný a síran hořečnatý) ve vodě rozlišit na vody oligohalinní (do 5 g/L), mezohalinní (0,5 – 30 g/L), euryhalinní (30-40 g/L) a hyperhalinní (40-300 g/L). Pásma v mořském prostředí dělíme vertikálně do zón, kdy rozlišujeme zóny tzv. při dně a zóny volných vod.

Blízko mořského pobřeží u ústí řek dochází k míšení mořské a sladké vody, čímž vzniká voda brakická obsahující 0,5 až 30 g/L solí.


VERTIKÁLNÍ ZONACE MOŘSKÉHO PROSTŘEDÍ


Zóny bentického prostředí (tzv. při dně):

Supralitorální zóna (= příbojová)

Skalnaté, příkré břehy neustále vystavené silnému mořskému příboji, pro ryby nepříznivé – musí tolerovat kolísání obsahu soli ve vodě a velké výkyvy teplot.

Eulitorální zóna

Zóna mezi středními úrovněmi přílivu a odlivu, kdy jsou mělčiny periodicky zaplavovány nebo obnažovány v cirkatidálním rytmu; výskyt ryb v této zóně závisí na charakteru dna – do písčitého dna se zahrabávají některé ryby, například smaček písečný (Ammodytes tobianus), oproti tomu a kamenitém dně pokrytém řasami se objevuje např. jehla červovitá (Nerophis lumbriciformis) a mnoho dalších druhů; větší druhy ryb (např cípalové se v této zóně objevují dočasně) připlouvají a odplouvají s přílivem a odlivem, oproti tomu někteří platýsi zůstávají v oblasti i při odlivu, kdy se maskují zahrabáním do substrátu.

Sublitorální zóna

Leží mezi hranicí odlivu a hlubinou kolem 200–250 m, nachází se zde druhově velmi pestrá fauna, př. trnucha obecná (Dasyatis pastinaca), hruj hadovitá (Ophidion barbatum), limanda obecná (Limanda limanda), jazyk obecný (Solea vulgaris), platýs bradavičnatý (Platichthys flesus), platýs velký (Pleuronectes platessa), muréna obecná (Muraena helena), letucha středomořská (Dactylopterus volitans), máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula)…

Bentál

Zóna, kterou bychom našli pod hranicí sublitorálu do hloubky cca 3000–4000 m, žije zde např.: hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris) a chiméra podivná (Chimaera monstrosa Linnaeus).

Abysál

Nachází se pod bentálem do hloubky cca 6000 m.

Hadál

Zóna pod abysálem do hloubky cca 10 000 m.


Zóny pelegiálu (volné vody):

Neritická zóna

Leží nad kontinentálním šelfem do hloubky cca 200 m, je to euforická zóna (proniká sluneční světlo) a nachází se zde zástupci sleďovitých ryb (sardinky, šproti, sledi) a tuňáci; tato šelfová moře jsou nejdůležitějšími zásobárnami ryb – cca 90 % všech ryb žije zde.

Mezopelagická zóna

Oblast na volném oceánu v hloubce cca 200–1000 m, teplota vody dosahuje okolo 10 °C, vyskytuje se zde např.: lampovmík tečkovaný (Myctophum punctatum) a světlonoš hlubohomořský (Stomias ferox).

Batypelagická zóna

Taktéž oblast na volném oceánu v hloubce cca 1000–4000 m s teplotou nižší než 4 °C, díky „věčné tmě“ bychom zde našli především slepé druhy ryb jako je zubatka Sloanova (Chauliodus sloani), šírotlamka pelikánovitá (Eurypharynx pelecanoides) a tykadlovka Holboellova (Ceratias holboelli).

Abysopelagická zóna

Hadopelagiál