MOŘSKÉ PROSTŘEDÍ
Mořské prostředí lze z hlediska obsahu rozpuštěných solí (zejména
chlorid sodný a síran hořečnatý) ve vodě rozlišit na vody
oligohalinní (do 5 g/L), mezohalinní (0,5 – 30 g/L), euryhalinní
(30-40 g/L) a hyperhalinní (40-300 g/L). Pásma v mořském prostředí
dělíme vertikálně do zón, kdy rozlišujeme zóny tzv. při dně a zóny
volných vod.
Blízko mořského pobřeží u ústí řek dochází k míšení mořské a sladké
vody, čímž vzniká voda brakická obsahující 0,5 až 30 g/L solí.
VERTIKÁLNÍ ZONACE MOŘSKÉHO PROSTŘEDÍ
Zóny bentického prostředí (tzv. při dně):
Supralitorální zóna (= příbojová)
Skalnaté, příkré břehy
neustále vystavené silnému mořskému příboji, pro ryby
nepříznivé – musí tolerovat kolísání obsahu soli ve vodě a
velké výkyvy teplot.
Eulitorální zóna
Zóna mezi středními úrovněmi přílivu a
odlivu, kdy jsou mělčiny periodicky zaplavovány nebo
obnažovány v cirkatidálním rytmu; výskyt ryb v této zóně
závisí na charakteru dna – do písčitého dna se zahrabávají
některé ryby, například smaček písečný (Ammodytes tobianus),
oproti tomu a kamenitém dně pokrytém řasami se objevuje
např. jehla červovitá (Nerophis lumbriciformis) a mnoho
dalších druhů; větší druhy ryb (např cípalové se v této zóně
objevují dočasně) připlouvají a odplouvají s přílivem a
odlivem, oproti tomu někteří platýsi zůstávají v oblasti i
při odlivu, kdy se maskují zahrabáním do substrátu.
Sublitorální zóna
Leží mezi hranicí odlivu a hlubinou
kolem 200–250 m, nachází se zde druhově velmi pestrá fauna,
př. trnucha obecná (Dasyatis pastinaca), hruj hadovitá
(Ophidion barbatum), limanda obecná (Limanda limanda), jazyk
obecný (Solea vulgaris), platýs bradavičnatý (Platichthys
flesus), platýs velký (Pleuronectes platessa), muréna obecná
(Muraena helena), letucha středomořská (Dactylopterus
volitans), máčka skvrnitá (Scyliorhinus canicula)…
Bentál
Zóna, kterou bychom našli pod hranicí sublitorálu
do hloubky cca 3000–4000 m, žije zde např.: hlavoun tuponosý
(Coryphaenoides rupestris) a chiméra podivná (Chimaera
monstrosa Linnaeus).
Abysál
Nachází se pod bentálem do hloubky cca 6000 m.
Hadál
Zóna pod abysálem do hloubky cca 10 000 m.
Zóny pelegiálu (volné vody):
Neritická zóna
Leží nad kontinentálním šelfem do hloubky
cca 200 m, je to euforická zóna (proniká sluneční světlo) a
nachází se zde zástupci sleďovitých ryb (sardinky, šproti,
sledi) a tuňáci; tato šelfová moře jsou nejdůležitějšími
zásobárnami ryb – cca 90 % všech ryb žije zde.
Mezopelagická zóna
Oblast na volném oceánu v hloubce cca
200–1000 m, teplota vody dosahuje okolo 10 °C, vyskytuje se
zde např.: lampovmík tečkovaný (Myctophum punctatum) a
světlonoš hlubohomořský (Stomias ferox).
Batypelagická zóna
Taktéž oblast na volném oceánu
v hloubce cca 1000–4000 m s teplotou nižší než 4 °C, díky
„věčné tmě“ bychom zde našli především slepé druhy ryb jako
je zubatka Sloanova (Chauliodus sloani), šírotlamka
pelikánovitá (Eurypharynx pelecanoides) a tykadlovka
Holboellova (Ceratias holboelli).
Abysopelagická zóna
Hadopelagiál