SLADKOVODNÍ PROSTŘEDÍ
Sladká voda se vyznačuje nízkým obsahem rozpuštěných solí (do 0,5 ‰;
5 g/L), jedná se především o soli vápenaté. Při teplotě cca +4 °C
dosahuje voda své maximální hustoty. Studenější ale i teplejší voda
je tedy lehčí a jsou tedy ve vodním sloupci nad vodou s nejvyšší
hustotou. Voda s nejvyšší hustotou je tedy u dna, a proto v ní mohou
přezimovávat ryby.
RYBÍ PÁSMA
Rybí pásma představují dělení výskytu ryb dle shodných
nároků na životní prostředí.
Definoval je prof. Antonín Frič, později však byla dále
upravována a doplňována.
Rozdělení dle typického a hospodářsky významného druhu:
Pstruhové pásmo
Dno kamenité nebo štěrkové, chybí
plankton, ale žijí zde živočichové uzpůsobení na silný proud
(blešivci, larvy vodního hmyzu...) horním úseku osídlené
pstruhem obecným, někdy siven americký, vranky; ve středním
úseku pstruh americký, střevle a mník; v dolním úseku
některé kaprovité ryby (jelec tloušť).
Lipanové pásmo
Různé typy dna: písčité, štěrkové, měkké,
jílovité...; osídluje lipan; kaprovité ryby.
Parmové pásmo
Teplomilnější druhy; parma, ostroretka,
jelec tloušť, bolen, štika, okoun, candát, aj. V dolní části
pak kapr, sumec, cejn velký.
Cejnové pásmo
Široký tok, teče rovinou, má postranní
ramena; bohatě zarůstá vodní a bahenní vegetací; dno měkké;
typické druhy – cejn velký, kapr, lín, karas, sumec,
candát...