Historie a orgány EU

stáhnout celou stránku ve formě DOCX, PDF

Historie Evropské unie

Evropská unie, jak ji známe dnes, se začíná formovat v období po ukončení 2. světové války se záměrem ukončit sváry mezi sousedy a zajistit mír a politickou stabilitu.
Na počátku 50. let 20. století bylo založeno tzv. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO):

  • 6 zakládajících států – Belgie (BEL), Francie (FRA), Itálie (ITA), Lucembursko (LUX, Nizozemí (NED) a Německo (GER)
  • cílem je společné řízení těžkého průmyslu a zbrojařství

Později v roce 1957 je Římskými smlouvami zřízeno:

  • Evropské hospodářské společenství (EHS) – cílem ekonomická integrace členských států a postupné zavedení jednotného trhu
  • Evropské společenství pro atomovou energii (ESAE nebo EURATOM)

Nejdříve fungují tato tři společenství (ESUO, EHS, EURATOM) více méně autonomně, což se změní roku 1967 s podpisem Bruselské smlouvy, kterou jsou mj. zřízeny Komise a Rada společné pro všechna společenství.

V roce 1968 se začíná uplatňovat zrušení celní povinnosti umožňující volný přeshraniční obchod mezi členskými státy. V 60. letech dochází dále k rozšíření spolupráce mezi členskými státy i do oblasti zemědělství a produkce potravin.

V roce 1973 dochází k rozšíření Společenství o Dánsko (DEN), Irsko (IRL) a Spojené království (UK).
V 70. letech 20. století dále dochází k rozšíření spolupráce mezi členskými státy i do oblasti regionálního rozvoje (plány na podporu chudých oblastí a vznik Evropského fondu pro regionální rozvoj v roce 1974) a objevují se i první náznaky koncepce pro vznik společné měny.
V roce 1979 se konají první přímé volby poslanců Evropského Parlamentu.

Na počátku 80. let dochází ke vstupu Řecka (GRE) do Společenství, v roce 1986 se připojují také Španělsko (ESP) a Portugalsko (POR). Ve stejném roce je pak ratifikován Jednotný Evropský akt, který odstraňuje rozdíly ve vnitrostátních předpisech a zdokonaluje tak fungování jednotného vnitřního trhu.
Roku 1993 je definitivně dobudován jednotný trh založený na tzv. čtyřech svobodách, tedy volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu.
V roce 1992 je podepsána tzv. Maastrichtská smlouva. Ta rozšiřuje oblasti spolupráce mezi členskými státy a poprvé zavádí termín “Evropská Unie“. Vytváří strukturu, která je postavena na 3 pilířích:

    1. pilíř – stávající Evropská společenství
    1. pilíř – zavedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky
    1. pilíř – zavedení spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí

V roce 1995 vstupuje v platnost tzv. Schengenská dohoda, na jejímž základě jsou zrušeny kontroly na hranicích a je tak umožněn volný pohyb osob. Dohodu původně ratifikuje pouze 5 států (FRA, BEL, GER, LUX a NED), postupně se však přidávají další.
Ve stejném roce vstupují do Evropské unie Rakousko (AUT), Švédsko (SWE) a Finsko (FIN).

Amsterdamská smlouva, která vstupuje v platnost v roce 1999, má za cíl reformovat evropské instituce v souvislosti s plánovaným vstupem nových členských států.

Na konci 90. let probíhají intenzivní jednání v rámci tzv. Evropské měnové unie (EMU), jejímiž členy jsou všechny členské státy EU. Cílem jednání je připravit zavedení společné měny. K 1. lednu 1999 je Euro zavedeno pro bezhotovostní platební styk, od roku 2002 funguje i v běžném (hotovostním) platebním styku ve 12 zemích Eurozóny. Počet zemí v Eurozóně se postupně navyšuje v souvislosti s navyšováním počtu členských států EU.

V roce 2004 dochází k nejvýraznějšímu navýšeni počtu členských států, novými členy se jich stávají - Česká republika (CZE), Slovensko (SVK), Polsko (POL), Maďarsko (HUN), Estonsko (EST), Litva (LIT), Lotyšsko (LAT), Kypr (CYP), Malta (MLT) a Slovinsko (SLO).

V roce 2007 je podepsána Lisabonská smlouva, kterás tanovuje pravomoci EU a jejích členských států. Stejný rok se stávají členy EU i Rumunsko (ROM) a Bulharsko (BLG), v roce 2013 též Chorvatsko (CRO).

28 členských států EU

Státy podle abecedy
Belgie Maďarsko
Bulharsko Malta
Česká republika Německo
Dánsko Nizozemsko
Estonsko Polsko
Finsko Portugalsko
Francie Rakousko
Chorvatsko Rumunsko
Irsko Řecko
Itálie Slovensko
Kypr Slovinsko
Litva Spojené království
Lotyšsko Španělsko
Lucembursko Švédsko

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clensk%C3%BD_st%C3%A1t_Evropsk%C3%A9_unie

Kandidátské země

  • Albánie (ALB)
  • Makedonie (FYROM)
  • Černá hora (MTG)
  • Srbsko (SER)
  • Turecko (TUR)

Brexit
Pro odchod z Evropské unie hlasovali občané Spojeného království v referendu v roce 2016. V roce 2017 oficiálně Spojené království ohlásilo Evropské radě, že hodlá vystoupit z EU (podle článku 50 Lisabonské smlouvy).
Až do 31. prosince 2020 je Británie plnohodnotným členem EU, tzn. pokračuje v celní unii i jednotném trhu se všemi jeho svobodami.

Symboly Evropské unie

  • Motto: „Jednotná v rozmanitosti“
  • Hymna
  • Vlajka
  • Den Evropy 5.5.

Orgány EU

1. ZÁKONODÁRNÁ MOC

Evropská rada

  • Rozhoduje o celkovém směřování EU
  • sídlo: Brusel
  • členové: hlavy států a předsedové vlád jednotlivých členských států
  • Funkce (př.)
    • rozhodování o celkovém směřování EU zejména v oblasti společné zahraniční politiky a bezpečnosti

Další podrobnosti na https://europa.eu/european-union/about-eu/institutions-bodies/european-council_cs

Evropský parlament (=EP)

  • sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk
  • členové: 751 členů EP (počty zástupců jednotlivých států podle počtu jejich obyvatel)
  • Funkce (př.)
    • Přijímání právních předpisů překládaných Evropské komisí (spolu s Radou EU)
    • Rozhodování o mezinárodních dohodách a přijetí nových členských států EU
    • volba předsedy Evropské komise a schvalování jejího složení
    • hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi
    • schvalování ročního rozpočtu EU (spolu s Radou EU)

      Další podrobnosti na https://europa.eu/european-union/about-eu/institutions-bodies/european-parliament_cs

Rada Evropské Unie

  • sídlo: Brusel
  • Členové = ministři vlád podle oblasti politiky, která je aktuálním tématem
    • Schází se 2x ročně

  • předsednictví v Radě EU se mění každých 6 měsíců, zasedání Rady EU řídí zástupci (ministři) předsednických států

  • Funkce (př.)

2. VÝKONNÁ MOC

Evropská komise

  • Výkonný orgán EU
  • sídlo: Brusel

  • členové: za každou zemi 1 lidem volený komisař

    • řeší jen oblast jemu přidělenou (za ČR je Věra Jourová eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví
    • Politicky nezávislý (komisař z ČR nehájí zájmy jen ČR, ale je nestranný)

  • Funkce (př.)

Soudní dvůr EU

  • orgán, který vykládá evropské právo
  • Sídlo: Lucemburk

  • struktura:

    • Soudní dvůr: 28 soudců (1 soudce za každý stát EU), 11 advokátů
    • Tribunál: alesPoň 1 soudce z každého státu EU
    • Soud pro veřejnou službu: 7 soudců

  • Funkce (př.)

    • výklad práva EU
    • urovnávání právních sporů mezi členskými státy a orgány EU
    • dohled nad dodržováním povinností členských států vyplývajících ze smluv
    • přezkoumávání legality aktů orgánů Evropské unie

Pozn. Další podrobnosti na https://europa.eu/european-union/about-eu/institutions-bodies/court-justice_cs nebo na https://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/cs/

Pozn. Pro přípravu materiálu byly použity informace dostupné na webovém serveru https://europa.eu

užitečné odkazy: https://europa.eu

results matching ""

    No results matching ""