Označování potravin

stáhnout celou stránku ve formě DOCX, PDF

Obsahuje

  • Nařízení evropského parlamentu 1169/2011
  • Nařízení evropského parlamentu 1760/2000
  • Prováděcí nařízení evropské komise 1337/2013

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011

ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004

ke stažení

Předmět a oblast působnosti (čl. 1):

Nařízení stanoví

  • základ pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách při současném zajištění plynulého fungování vnitřního trhu
  • obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách, a zejména označování potravin

Toto nařízení se vztahuje na provozovatele potravinářských podniků ve všech fázích potravinového řetězce.
Použije se

  • na všechny potraviny určené pro konečného spotřebitele, včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených k dodání do těchto zařízení
  • aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie týkajících se určitých potravin.

Definice (čl. 2):

  • informacemi o potravinách informace týkající se potravin zpřístupněné konečnému spotřebiteli prostřednictvím etikety, nebo jinými prostředky, včetně nástrojů moderních technologií nebo slovního sdělení

  • balenou potravinou samostatná prodejní jednotka v obchodní úpravě v nezměněném stavu určená konečnému spotřebiteli a zařízením společného stravování (více viz, čl.2)

    za balenou potravinu se nepovažuje potravina zabalená v místě prodeje na žádost spotřebitele ani potravina zabalená pro účely přímého prodeje

  • složkou jakákoli látka nebo produkt a jakákoli součást směsné složky, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, případně i ve změněné formě

    za složky se nepovažují rezidua

  • zařízením společného stravování jakékoli zařízení, v němž se v rámci běžné činnosti připravují potraviny určené k přímé spotřebě konečným spotřebitelem (včetně vozidel, stánků s pevným stanovištěm a přenosných stánků)

  • směsnou složkou složka, která je sama vyrobena z více než jedné složky

  • etiketou jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, který je přítomen na obalu nebo nádobě potraviny nebo k nim připojen

  • vžitým názvem název, který je v členském státě, kde se daná potravina prodává, přijat spotřebiteli jako název potraviny, aniž by potřeboval další vysvětlení

  • primární složkou jedna nebo více složek potraviny, které tvoří více než 50 % této potraviny nebo které jsou pro spotřebitele obvykle spojeny s názvem potraviny a u nichž je ve většině případů vyžadován údaj o množství

  • datem minimální trvanlivosti potraviny datum, do kterého si potravina uchovává své specifické vlastnosti při správném způsobu uchovávání

Obecné požadavky na informace o potravinách a povinnosti provozovatelů potrav. podniků (čl. 6, 7):

Všechny potraviny určené k dodání konečnému spotřebiteli nebo do zařízení společného stravování musí být doprovázeny informacemi o potravinách v souladu s tímto nařízením

Informace o potravinách (např. o totožnosti, vlastnostech, složení, množství, trvanlivosti či zemi původu potraviny)

  • nesmějí být zavádějící,
    • potravině nelze připisovat účinky nebo vlastnosti, které nemá a nelze vyvolávat dojem, že má dotčená potravina zvláštní charakteristiky, mají-li ve skutečnosti stejné charakteristiky všechny podobné potraviny
  • musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné
  • nesmějí připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat (s výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu)

Povinnosti provozovatelů potrav. podniků ve vztahu k označování potravin (čl. 8):

Provozovatelé potravinářských podniků

  • odpovídají za informace o potravině (platí pro provozovatele, pod jehož názvem je uváděna na trh)
    • pokud není provozovatel usazen v EU, pak je to povinnost dovozce potraviny
  • nesmějí v podnicích, které řídí, upravovat informace připojené k potravině, pokud by tyto úpravy mohly uvádět konečného spotřebitele v omyl či jinak snížit úroveň ochrany spotřebitelů
  • zajistí, aby informace týkající se nebalených potravin byly předány provozovateli potravinářského podniku, který potraviny přebírá, aby bylo možno poskytnout povinné informace o potravinách konečnému spotřebiteli, pokud to bude nutné

Seznam povinných údajů o potravinách (čl. 9, 10):

  1. název potraviny
  2. seznam složek
  3. každou látku nebo pomocnou látku uvedenou na seznamu v příloze II nebo od ní odvozenou, způsobující alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, byť v pozměněné podobě
  4. množství určitých složek nebo skupin složek
  5. čisté množství potraviny
    • vyjadřuje se (dle čl. 23):
      • u tekutých produktů v objemových jednotkách
      • u ostatních produktů v hmotnostních jednotkách
  6. datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti
  7. zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití
  8. jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku uvedeného v čl. 8 odst. 1 (provozovatel/dovozce zodpovědný za označení potraviny) 9. zemi původu nebo místo provenience v případech, které určuje článek 26
  9. návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít
  10. u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových
  11. výživové údaje

Kromě výše uvedených jsou v příloze III nařízení stanoveny další povinné údaje pro určité druhy nebo skupiny potravin (např. potraviny balené v ochranné atmosféře, potraviny obsahující sladidla, nápoje s vysokým obsahem kofeinu atd.).

Uvedení země původu je povinné (čl. 16) pokud by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny

Dostupnost a umístění povinných informací o potravinách (čl. 12,13):

U všech potravin musí být povinné informace k dispozici a snadno dostupné

  • musí být na viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné
  • Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost V případě balených potravin musí být povinné informace o dané potravině uvedeny přímo na obalu nebo na etiketě k němu připojené.

Pokud jde o nebalené potraviny, je povinné pouze poskytnutí informace o obsahu alergenů, resp. látek způsobujících nesnášenlivost, poskytnutí dalších údajů povinné není, pokud členské státy nepřijmou vnitrostátní opatření (viz též čl. 44).

Velikost písmen: výška malého písmene „x“, jak je definována v příloze IV, činí nejméně 1,2 mm (v případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2 se za dostatečnou velikost považuje 0,9 mm)

Parametry blíže specifikující písmo:

1 Akcentová dotažnice, 2 Verzálková dotažnice, 3 Střední dotažnice, 4 Základní dotažnice, 5 Dolní dotažnice, 6 Výška malého písmene „x“, 7 Velikost písma

Jazykové požadavky (čl. 15):

Informace o potravině se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům v členských státech, kde je potravina uváděna na trh.

  • členské státy mohou na svém území stanovit, že údaje musí být uvedeny v jednom nebo více z úředních jazyků Unie

Název potraviny (čl. 17):

Názvem potraviny je její zákonný název. Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název a v případě, že neexistuje nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny.

Seznam složek (čl. 18, 19):

Seznam složek

  • se uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“
  • obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny
  • nevyžaduje se u:
    • čerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaného, krájeného nebo podobně upraveného čerstvého ovoce a zeleniny
    • sycených vod, v jejichž označení je uvedeno, že jsou sycené
    • kvasných octů, pokud pocházejí výhradně z jediné základní suroviny a pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky
    • sýrů, másla, kysaného mléka a smetany, do nichž nebyly přidány žádné jiné složky kromě mléčných produktů, potravinářských enzymů a mikrobiálních kultur nezbytných k výrobě
    • potraviny sestávající z jediné složky, pokud je název potraviny totožný s názvem složky nebo název potraviny umožňuje určit povahu složky bez rizika záměny

Označování látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost (čl. 22):

Název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II (tzn. látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost) je zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, barvou pozadí...)

  • Není-li seznam složek uveden, musí být součástí informace o potravině slovo „obsahuje“ a následně název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II.

Seznam látek nebo produktů vyvolávajících alergie či nesnášenlivost (dle přílohy II):

  1. Obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich)
  2. Korýši a výrobky nich
  3. Vejce a výrobky z nich
  4. Ryby a výrobky z nich
  5. Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich 6 Sójové boby a výrobky z nich
  6. Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy)
  7. Skořápkové plody (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, makadamie a výrobky z nich)
  8. Celer a výrobky z něj
  9. Hořčice a výrobky z ní
  10. Sezamová semena a výrobky z nich
  11. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l (vyjádřeno jako celkový SO2)
  12. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj
  13. Měkkýši a výrobky z nich

Datum minimální trvanlivosti, datum použitelnosti a datum zmrazení (čl. 24):

V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, se datum minimální trvanlivosti nahradí datem použitelnosti („spotřebujte do“). Po uplynutí data použitelnosti se potravina nepovažuje za bezpečnou v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 178/2002.

Výživové údaje (čl. 30 a následující články):

Povinné výživové údaje obsahují informace:

  • o energetické hodnotě
  • o množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli

    povinné výživové údaje lze vyjádřit jinými způsoby (grafické znázornění, symboly doplňující slovní nebo číselné vyjádření)

Tyto údaje je možné doplnit o uvedení množství jedné nebo více z těchto živin:

  • mononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny)
  • polynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny)
  • polyalkoholy
  • škrob
  • vláknina
  • veškeré vitaminy nebo minerální látky uvedené na seznamu v bodě 1 části A přílohy XIII, které jsou přítomné ve významných množstvích vymezených v bodě 2 části A přílohy XIII.

Jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit například prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů, pokud jsou uvedeny.

Členské státy mohou přijmout opatření odchylující se od výše zmíněného povinného označování, v případě mléka a mléčných výrobků v obchodní úpravě v podobě skleněných lahví určených k opakovanému použití.

Přílohy (I- XV:)

V přílohách jsou dále uvedeny bližší informace k tématům:

  • XV vyjádření a způsob uvedení výživových údajů.
  • XIV - převodní faktory pro výpočet energetické hodnoty
  • XIII - referenční hodnoty příjmu
  • XII - obsah alkoholu
  • XI - druhy masa, u nichž je povinné uvádět zemi původu nebo místo provenience
  • X - datum minimální trvanlivosti, datum použitelnosti a datum zmrazení
  • IX - údaj o čistém množství
  • VIII - uvedení množství složek
  • VII - uvádění a pojmenování složek
  • VI - název potraviny a zvláštní průvodní údaje
  • V - potraviny, které jsou osvobozeny od požadavku na povinné výživové údaje
  • III - potraviny, jejichž označení musí obsahovat jeden nebo více dalších údajů
  • II - látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost
  • I- zvláštní definice

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1760/2000

ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97

ke stažení

Hlava I - Identifikace a evidence skotu

Každý členský stát vytvoří v souladu s touto hlavou systém identifikace a evidence skotu.

Definice: (čl.2)

  • držitelem jakákoli fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata trvale nebo dočasně, během přepravy nebo na trhu
  • zemědělským podnikem jakékoli zařízení, stavba nebo místo, kde jsou zvířata ve smyslu tohoto nařízení držena, chována nebo kde se s nimi zacházeno (při chovu pod širým nebem)

Systém identifikace a evidence skotu zahrnuje (čl.3)

  • ušní značky pro individuální identifikaci zvířat
  • počítačové databáze
  • zvířecí pasy
  • jednotlivé evidence vedené v každém zemědělském podniku

Povinnost identifikace skotu: (čl.4) Všechna zvířata zemědělského podniku musí být identifikována dvěma identifikačními značkami, které byly schváleny příslušným orgánem splňují požadavky nařízení 911/2004. Jsou jimi například: (viz. seznam přílohy I)

  • běžná ušní známka
  • elektronický identifikátor ve formě elektronické ušní známky
  • bachorový bolusový odpovídač
  • injekčně zaváděný odpovídač
    Alespoň jedna tato identifikační značka musí být viditelná a musí být viditelný její identifikační kód.
    Od 18. července 2019
  • členské státy zajistí, aby existovala nezbytná infrastruktura, pomocí níž budou provádět identifikaci zvířat na základě elektronického identifikátoru jako oficiální identifikační značky v souladu s tímto nařízením.
  • MOHOU členské státy zavést vnitrostátní předpisy, které stanoví povinné používání elektronického identifikátoru jako jedné ze dvou identifikačních značek

Lhůta pro připevnění identifikační značky (čl.4a) Identifikační značky se na zvíře připevní v maximální lhůtě, kterou stanoví členský stát, v němž se zvíře narodilo, která se počítá ode dne narození zvířete a nesmí překročit 20 dní.
V případě ušních značek mají obě stejný identifikační kód, který umožní identifikovat každé zvíře a zemědělský podnik, kde se zvíře narodilo.

Žádné zvíře nesmí opustit zemědělský podnik, pokud není identifikováno.

Požadavky české národní legislativy na označování skotu specifikuje plemenářský zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, a jeho prováděcí vyhláška č. 136/2004, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem.

Identifikace zvířat ze třetích zemí a členských států (čl.4b)
Všechna zvířata, která pocházejí ze třetích zemí a zůstávají na území členského státu musí být označena ve lhůtě, kterou stanový členský stát, tato lhůta však nesmí být delší 20 dnů.
Toto označení není nutné, pokud jsou zvířata ze třetích zemí dopravena rovnou na jatka a jsou poražena ve lhůtě 20 dní po provedení příslušných kontrol, nezbytných ke vstupu na území Společenství.

Všechna zvířata z jiného členského státu se ponechají jejich původní ušní značku. Na rozdíl od zvířat ze třetích zemí, která musí být nově označena v souladu s tímto nařízením.

V souladu s požadavky §12 prováděcí vyhlášky 136/2004 Sb., musí být skot přemísťovaný z jiných členských států nebo dovezený ze třetích zemí, který dále zůstává na území České republiky, označen do 72 hodin po příchodu na místo určení!

Průvodní pas (list) skotu (čl.5,6)
Příslušný orgán členských států vytvoří počítačovou databázi (v souladu s články 14 a 18 směrnice 64/432/EHS).

Příslušný orgán vydá pro každé zvíře, které má být identifikováno, zvířecí pas, a to do 14 dní od oznámení jeho narození.
Zvířecí pas doprovází zvíře při každém jeho přesunu.
V případě smrti zvířete vrátí jeho chovatel zvířecí pas příslušnému orgánu, a to do sedmi dnů po smrti zvířete. Pokud je zvíře posláno na jatka, je provozovatel jatek odpovědný za vrácení zvířecího pasu příslušnému orgánu.

Každý chovatel zvířat, s výjimkou přepravců:

  1. vede aktualizovanou evidenci
  2. nahlásí příslušnému orgánu veškeré přesuny a všechna narození a úhyny zvířat v v zemědělském podniku spolu s daty těchto událostí, a to ve lhůtě stanovené členským státem v rozmezí 3 až 7 dnů od výskytu události.

HLAVA II - Označování HOVĚZÍHO masa a výrobků z hovězího masa

Hospodářské subjekty nebo organizace jsou na základě této hlavy povinny označovat hovězí maso ve všech fázích uvádění na trh.

Definice:(č.12)

  • označováním připevňování štítku na jednotlivý kus/kusy masa nebo na jejich obal nebo v případě nebalených produktů poskytnutí příslušných informací v písemné a viditelné formě spotřebiteli v místě prodeje
  • bouraným masem maso rozkrájené na dílčí části s výjimkou ořezu či mletého masa, které nevyžadují, aby je hospodářský subjekt před zakoupením konečným spotřebitelem dále porcoval, a které může tento spotřebitel přímo použít

Obecné:(č.13)
Kdo označuje hovězí maso a výrobky z hovězího masa?

  • Hospodářské subjekty a organizace, které uvádějí hovězí maso na trh ve Společenství

Jaké údaje obsahuje štítek k označení hovězího masa?

  1. referenční číslo nebo referenční kód, zajištující vztah mezi masem a zvířetem - tímto číslem může být identifikační číslo jednotlivého zvířete, ze kterého hovězí maso pochází, nebo identifikační číslo skupiny zvířat
  2. členský stát nebo třetí zemi narození
  3. členské státy nebo třetí země, kde probíhal výkrm
  4. členský stát nebo třetí země, kde byla provedena porážka
  5. schvalovací číslo jatek, ve kterých bylo zvíře nebo skupina zvířat poražena, a členský stát nebo třetí země, ve kterém se jatka nacházejí - "Poraženo v (název členského státu nebo třetí země) (schvalovací číslo))“
  6. schvalovací číslo bourárny, která provedla bourání jatečně upraveného těla nebo skupiny jatečně upravených těl, a členský stát nebo třetí země, ve které se bourárna nachází - „Bouráno v (název členského státu nebo třetí země) (schvalovací číslo))“

Pokud však hovězí maso pochází ze zvířat narozených, chovaných a poražených ve stejném členském státě/třetí zemi, údaj zní: „Původ: (název členského státu/třetí země)“.

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1337/2013

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa

ke stažení

Předmět a oblast působnosti: (čl. 1)
Toto nařízení stanoví pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience na etiketě čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového masa, skopového nebo kozího masa a masa z drůbeže. (viz. seznam v příloze XI nařízení (EU) č. 1169/2011)

Definice pojmů: (čl.2)

  • šarží se rozumí maso kódů kombinované nomenklatury uvedených na seznamu v příloze XI nařízení (EU) č. 1169/2011, získané z jednoho živočišného druhu, též s kostí, též bourané/porcované nebo mleté, které bylo bouráno/porcováno, mleto nebo baleno za téměř stejných podmínek.

    (Velikost šarže nesmí být větší než denní produkce jednoho provozu.)

  • ořezy se rozumí malé kousky masa kódů kombinované nomenklatury uvedených na seznamu v příloze XI nařízení (EU) č. 1169/2011, uznané za vhodné k lidské spotřebě a získané výhradně z ořezávání při vykosťování jatečně upravených těl nebo bourání/porcování masa

Sledovatelnost: (čl. 3)
Zpětné vysledování slouží ke:

  • zjištění souvislost mezi masem a zvířetem/skupinou zvířat, ze kterých bylo maso získáno, přičemž během porážky za tuto souvislost odpovídají jatka
  • předávání informací týkajících se označení provozovatelům v následujících fázích produkce a distribuce
    Provozovatel podniku má k dispozici a používá ve všech fázích produkce a distribuce masa (uvedeného v článku 1) systém identifikace a registrace.

Označování (vepřového, skopového, kozího a drůbežího) masa: (čl. 5)
Co musí obsahovat etiketa masa, určeného konečnému spotřebiteli, nebo zařízením společného stravování?

  • členský stát nebo třetí země, kde probíhal chov s označením Chov v: (název členského státu nebo třetí země)“
  • členský stát nebo třetí země, kde došlo k porážce s označením "Porážka v: (název členského státu nebo třetí země)"
  • kód šarže identifikující maso

Pro VEPŘOVÉ maso musí být na etiketě uvedeno jako místo chovu:

  • pokud je prase starší 6 měsíců: členský stát /třetí země, kde probíhala poslední, alespoň čtyřměsíční doba chovu
  • pokud je poražené zvíře mladší 6 měsíců
    • a jeho živá hmotnost je nejméně 80 kilogramů: členský stát nebo třetí země, kde probíhala doba chovu poté, co zvíře dosáhlo hmotnosti 30 kilogramů
    • jeho živá hmotnost je nižší než 80 kilogramů: členský stát nebo třetí země, kde probíhala celá doba chovu

Pro SKOPOVÉ a KOZÍ maso platí, že musí být na etiketě uvedeno jako místo chovu:

  • členský stát/třetí země, kde probíhala poslední, alespoň šestiměsíční doba chovu
  • pokud je poražené zvíře mladší 6 měsíců, členský stát nebo třetí země, kde probíhala celá doba chovu

Pro DRŮBEŽÍ maso platí, že musí být na etiketě uvedeno jako místo chovu:

  • členský stát/třetí země, kde probíhala poslední, alespoň jednoměsíční doba chovu
  • pokud je poražené zvíře mladší než jeden měsíc, členský stát nebo třetí země, kde probíhala celá doba chovu poté, co bylo zvíře umístěno na výkrm

Pozn.: Není-li dosaženo výše specifikovaných dob chovu jednotlivých druhů zvířat, uvádí se na etiketě údaj „Chov v: několik členských států EU/třetích zemí“

Odchylka pro maso ZE TŘETÍCH ZEMÍ (čl. 6)

  • nejsou-li známi veškeré relevantní informace, může etiketa masa musí obsahovat údaj „Chov v: mimo EU“ a „Porážka v: (název třetí země, kde bylo zvíře poraženo)“

Odchylka pro MLETÉ maso a OŘEZY Na těchto výrobcích nemusí být uvedena pouze jedna země, ale jsou možné tyto varianty:

  • „Původ: EU“, pokud jsou mleté maso nebo ořezy vyrobeny výlučně z masa získaného ze zvířat narozených, chovaných a poražených v různých členských státech;
  • „Chov a porážka v: EU“, pokud jsou mleté maso nebo ořezy vyrobeny výlučně z masa získaného ze zvířat chovaných a poražených v různých členských státech;
  • „Chov a porážka v: mimo EU“, pokud jsou mleté maso nebo ořezy vyrobeny výlučně z masa dovezeného do Unie;
  • „Chov v: mimo EU“ a „Porážka v: EU“, pokud jsou mleté maso nebo ořezy vyrobeny výlučně z masa získaného ze zvířat dovezených do Unie jako zvířata na porážku a poražených v jednom nebo několika členských státech;
  • „Chov a porážka v: EU a mimo EU“, pokud jsou mleté maso nebo ořezy vyrobeny z:
    • masa získaného ze zvířat chovaných a poražených v jednom nebo několika členských státech
    • masa dovezeného do Unie nebo masa získaného ze zvířat dovezených do Unie a poražených v jednom nebo několika členských státech.

results matching ""

    No results matching ""