BĚŽNÁ PROHLÍDKA

 

Termínem běžná prohlídka se rozumí provádění postmortem posouzení jatečných těl a orgánů, které slouží pro rozhodnutí o poživatelnosti a další manipulaci. Za veterinární prohlídku je odpovědný úřední veterinární lékař. V praxi je prováděna nejen jím,ale především úředními veterinárními asistenty, nebo v případě drůbeže a zajícovců odborně způsobilými osobami – zaměstnanci provozovatele jatek. Provozovatel jatečného podniku je povinen být nápomocen přípravě těla, které má být prohlédnuto. Rovněž je povinen poskytovat státnímu veterinárnímu dozoru věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména:

  • poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách,
  • připravit jatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření,
  • provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření

 

Příprava jatečných těl k veterinární prohlídce je odlišná u různých zvířat a věkových kategorií. Těla velkých jatečných zvířat se předkládají k prohlídce rozpůlená středem páteřního kanálu. Toto platí zejména pro:

  • lichokopytníky
  • skot starší 6 měsíců
  • prasata starší 4 týdnů

V některých případech může odběratel požadovat dodání celých nepůlených těl. Provozovatel jatečného podniku na základě svolení veterinární dozoru může odběrateli vyhovět. Může se jednat např. o selata k rožnění, těla telat připravená ke zvláštní tepelné úpravě apod. Dále může úřední veterinární lékař pro potřeby prohlídky vyžadovat podélné rozříznutí hlavy nebo těla jakéhokoli zvířete.

Běžná prohlídka jatečných kusů a orgánů je prováděna přímo na jatečné lince, na místě předem vyhrazeném; toto místo je vždy v čisté části provozu. Prohlížecí místo musí být především řádně osvětleno a dále zde musí být k dispozici dostatečná plocha  a pomůcky pro provádění pomocných veterinárních úkonů. Rychlost porážkové linky a počet pracovníků provádějících prohlídku musí umožňovat řádnou prohlídku všech těl a orgánů.

Veterinární prohlídka po poražení se provádí:

  • adspekcí (pohledem)
  • palapcí (pohmatem)
  • incizí (nařezáním)

Adspekce, nebo-li vizuální posouzení musí být provedeno na celém těle a orgánech. Zejména se musí prohlédnout celý vnější povrch. Přitom může být nezbytné s jatečně upravenými těly a droby omezeným způsobem manipulovat a použít zvláštní technická zařízení. Zvláštní pozornost musí být věnována detekci zoonóz a nákaz zvířat, pro něž jsou stanoveny veterinární předpisy v evropských i českých právních předpisech.

Pohmatem se vyšetřují především orgány jatečných zvířat, na těle pak tkáně, u nichž jsou patrné odchylky od fyziologického stavu.

Nařezání se používá pro bližší vyšetření orgánů, svaloviny, mízních uzlin a slouží také pro získání detailnějších informací o prohlíženém kusu. Při prohlídce musí být přijata opatření k tomu, aby byla kontaminace masa při prohmatání, nařezání nebo naříznutí omezena na minimum.

 

Hlavním cílem prohlídky jatečných zvířat je:

  • dospět ke konečné diagnóze nebo odhalit chorobu zvířat
  • zjistit přítomnost nadlimitních množství povolených nebo přítomnost kontaminujících a zakázaných látek
  • zjistit nedodržení mikrobiologických kritérií
  • zjistit jiné faktory, které by mohly vyžadovat, aby bylo maso prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě nebo aby bylo stanoveno omezení jeho použití

 

Součástí veterinární prohlídky může být i odběr vzorků k laboratorním vyšetřením, nebo provádění jednoduchých testů (např. měření barvy, pH) přímo na jatečné lince. Výsledky testů pak slouží k dosažení cílů veterinární prohlídky a konečnému rozhodnutí o poživatelnosti.

 

Veterinární prohlídka je povinná pouze při porážení zvířat v jatečných provozech a dalším uvolňováním těl do oběhu. Naopak není povinná – s jedinou výjimkou, při provádění domácích porážek.

Za domácí porážku se považuje poražení zvířete přímo v domácnosti nebo hospodářství chovatele, kdy veškeré živočišné produkty získané z poraženého kusu budou spotřebovány přímo v této domácnosti/hospodářství. Surovinu získanou z domácích porážek nelze zpracovávat pro obchodní účely a výrobky z této suroviny nesmí být uvedeny na trh. V hospodářství lze porážet běžné druhy chovaných zvířat, zákaz domácích porážek se vztahuje na skot nad 24 měsíců stáří a koně, osly a jejich křížence. Pro skot do 24 měsíců stáří a jelenovité z farmového chovu vydala SVS bližší podmínky pro provádění domácích porážek. Chovatel, který má v plánu tyto druhy zvířat porážet, musí podat písemnou žádost na příslušnou KVS. Na základně podané žádosti KVS vydá povolení k provádění porážek, které je platné 3 roky od vydání. Povolení je určeno pouze pro fyzické osoby a při porušení podmínek pro provádění domácích porážek může být chovateli odejmuto. Ve lhůtě 7 dní před plánovanou domácí porážkou skotu do 24 měsíců stáří nebo jelenovitých musí chovatel formou oznámení informovat KVS o domácí porážce. V oznámení musí být uvedeny zejména datum a čas domácí porážky, počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete a v případě skotu také datum narození, dále způsob neškodného odstranění specifikovaného rizikového materiálu, jde-li o porážení skotu.