VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA SKOTU

 

I.              Příprava těla k prohlídce

Těla skotu staršího šesti měsíců se k prohlídce předkládají

  • stažená z kůže
  • po odstranění konců končetin v karpálním a tarsálním kloubu (kóty)
  • po odstranění hlavy
  • po odstranění vemene u krav a jalovic
  • rozpůlená na dvě stejné poloviny – půlící řez je veden středem páteřního kanálu, těla mohou být rozdělena rovněž na 4 čtvrtiny (dvě čtvrtiny přední a dvě zadní)
  • po uvolnění plstního tuku (loje)
  • po uvolnění ledvin z tukového a vazivového pouzdra
  • penis může být odstraněn společně s kůží, pokud nevykazuje jakékoli odchylky

Těla skotu mladšího šesti měsíců se k prohlídce předkládají

  • stažená z kůže
  • po odstranění konců končetin v karpálním a tarsálním kloubu (kóty)
  • po odstranění hlavy
  • po uvolnění plstního tuku (loje)
  • po uvolnění ledvin z tukového a vazivového pouzdra
  • penis může být odstraněn společně s kůží, pokud nevykazuje jakékoli odchylky
  • nerozpůlená středem páteřního kanálu

Orgány dutiny hrudní se k prohlídce předkládají v přirozené souvislosti následovně:

  • plíce jsou spojeny s průdušnicí a se srdcem, dohromady tvoří tzv. kořínek

Orgány dutiny břišní a pánevní se k prohlídce předkládají samostatně nebo v přirozené souvislosti následovně:

  • předžaludky (bachor, čepec, kniha) jsou spojeny se žaludkem, tenkým a  tlustým střevem a konečníkem
  • játra jsou předložena samostatně
  • slezina je předložena samostatně
  • ledviny mohou zůstat u těla, nebo jsou k prohlídce předloženy samostatně
  • pohlavní orgány jsou předloženy samostatně nebo dohromady s trávicím traktem

Hlava (lebka) skotu se k prohlídce předkládá samostatně; je oddělená od těla před prvním krčním obratlem. Hlava je stažená z kůže. Rohy bývají odstraněny.

Bránice skotu se při vyjmutí orgánů odstraňuje a k prohlídce předkládá zvlášť. Oháňka skotu je stažena z kůže, může zůstat u jatečných půlek nebo může být předložena k prohlídce samostatně.

Vemeno skotu je odděleno od těla, staženo z kůže a k prohlídce se předkládá na vhodném prohlížecím místě (stůl) nebo ve visu.

Těla skotu mladšího šesti týdnů (=telata) nemusí být předložena k prohlídce rozpůlená středem páteřního kanálu. Ostatní popsané požadavky jsou stejné jako u dospělého skotu.

Veterinární prohlídka skotu zahrnuje všechny části těla i orgánů. Zjednodušený postup prohlídky je znázorněn graficky.

II.            Veterinární prohlídka hlavy

Prohlídka hlavy zahrnuje vizuální posouzení všech viditelných povrchů – tedy sliznice jazyka a dutiny ústní. Dále je vizuálně posouzen vzhled svaloviny žvýkacích svalů vnějších (mm. masseteri) i vnitřních (mm. pterygoidei), kontrola je věnována rovněž neporušenosti oka a zhodnocení kontaminace povrchu celé hlavy a dutiny ústní např. obsahem bachoru apod. Vizuálně je nutno posoudit také hrtan, který je viditelný až po uvolnění jazyka. Jazyk se uvolňuje dvěma řezy vedenými podél vnitřní strany spodní čelisti a jedním řezem transverzálním na rozhraní tvrdého a měkkého patra. Po provedení uvolňovacích řezů je jazyk stažen směrem dolů, čímž se odhalí oblast nosohltanu, hltanu a mandle. Mandle se po vizuálním a palpačním zhodnocení odstraní. Jazyk se pečlivě prohmatá v celé délce.

Povinné je vizuální a palpační vyšetření 3 mízních hlavových uzlin, prohlídka uzlin musí být vždy doplněna o nařezání mízních uzlin. Na hlavě se prohlíží:

  • mízní uzliny zahltanové (lnn. retropharyngeales mediales)
  • mízní uzliny podčelistní (lnn. mandibulares)
  • mízní uzliny příušní (lnn. parotidei)

Mízní uzliny zahltanové jsou vytvořeny párově, mají velikost 3-6 cm a jsou uloženy v tukové tkáni na svalovině dorzální stěny hltanu. Svádí mízu z jazyka, podjazyčí, spodní čelisti, sliznice dutiny ústní, tvrdého i měkkého patra, hltanu, hrtanu, mandlí a slinných žláz. Rovněž sem proudí míza z kaudální části nosní dutiny.

Mízní uzliny podčelistní leží v blízkosti oblouku spodní čelisti a jsou obklopeny slinnou žlázou. Tvarem i velikostí (3-5 cm) připomínají malou švestku. Podčelistní mízní uzliny jsou uloženy povrchově a tudíž je možné je palpovat na živém zvířeti. Svádí mízu z povrchových struktur hlavy a struktur uložených rostrálně – kůže, svalovina, rostrální část nosní a ústní dutiny, mulec, dásně, části patra, jazyka a také hltanu a hrtanu.

Mízní uzliny příušní jsou představovány párovými plochými mízními uzlinami uloženými povrchově na žvýkacích svalech v blízkosti čelistního kloubu. Mohou dosahovat délky až 8 cm. Uzlina může být zčásti zakryta příušní slinnou žlázou, nicméně její povrchové uložení umožňuje provádět její vyšetřování i na živém zvířeti. Svádí mízu z kůže a kostí hlavy, čelistního kloubu, vnějšího ucha, příušní slinné žlázy, mimických i žvýkacích svalů, očních víček a celého slzného aparátu.

Kromě nařezání mízních uzlin, je nutno na hlavě provádět ještě nařezání žvýkacích svalů. Důvodem vyšetření je možná přítomnost vývojových stádií (cysticerkus bovis) Tasemnice bezbranné. Vyšetření žvýkacích svalů nařezáním není povinné v případě, kdy skot přichází na jatky s negativním sérologickým vyšetřením na průkaz cysticerkózy.

Nařezání žvýkacích svalů vnějších – mm. masseteri se provádí dvěma řezy – povrchovým a hlubokým. Řezy jsou vedeny plošně od distální plochy spodní čelisti směrem k vyústění zevního zvukovodu. Cílem nařezání je odhalit co možná největší plochu žvýkacího svalu a současně naříznout i příušní mízní uzliny. Nařezání vnitřních žvýkacích svalů se provádí jedním řezem vedeným na vnitřní ploše spodní čelisti od okraje mandibuly směrem k hltanové klenbě.

Veterinární prohlídka hlavy u telat (skotu mladšího 6 týdnů) zahrnuje pouze prohlídku adspekcí, povinné je uvolnění jazyka a vyšetření zahltanových mízních uzlin (lnn. retropharyngeales), včetně jejich nařezání. Další části prohlídky – zejména vyšetření ostatních mízních uzlin a nařezání žvýkacích svalů není požadováno. V platnosti ovšem zůstává povinné odstranění mandlí.

 

III.           Veterinární prohlídka kořínku

Kořínek skotu tvoří průdušnice, plíce, srdce s osrdečníkem a přilehlé mediastinum.

Průdušnice se prohlíží vizuálně zevně, vlastní sliznice průdušnice a její obsah se prohlíží po jejím otevření.

Plíce skotu je nutno vizuálně prohlédnout a prohmatat. Palpace slouží především pro odhalení změn ve struktuře parenchymu. Vlastní plicní parenchym se prohlíží po otevření průdušnice a hlavního rozvětvení bronchů. Podélný řez začíná nad rozvětvením průdušnice a pokračuje otevřením pravého i levého bronchu tak, aby došlo k odhalení sliznic dýchacích cest i samotného plicního parenchymu. Plicní parenchym se vyšetřuje řezy vedenými ve spodní třetině laloku plic kolmo na hlavní osu plic. Na každé plíci se provádí pouze jeden řez. Tyto řezy nejsou nezbytné, pokud jsou plíce vyloučeny z použití k lidské spotřebě.

Součástí povinného vyšetření kořínku je vyšetření mízních uzlin plic a mediastina prováděné vizuálně, palpačně i nařezáním.

Mízní uzliny plicní:

  • průdušková levá (ln. tracheobronchlis sinister)
  • průdušková pravá (ln. tracheobronchalis dexter)
  • průdušková střední (ln. tracheobronchelis medius)
  • průduškové kraniální (ln. tracheobronchalis cranialis, eparterialis)

Mízní uzlina průdušková levá má velikost okolo 3,5 cm a je uložena v prostoru mezi arcus aortae a bází levé průdušky. Svádí mízu především z levé plíce, rozvětvení průdušnice, jícnu, srdce a dalších uzlin hrudníku.

Mízní uzlina průdušková pravá je drobná uzlina (do 1 cm) ležící na pravé průdušce mezi plicním lalokem kraniálním a mediálním. U skotu se vyskytuje nepravidelně, v některých případech může být posunuta až do plicního parenchymu. Svádí mízu z plic a mízních uzlin hrudníku.

Mízní uzlina průdušková střední je u skotu představována pouze jedinou mízní uzlinou ležící dorzálně od rozvětvení průdušnice. Svádí mízu z pravé a levé plíce, především z jejich kaudálních laloků. 

Mízní uzlina průdušková kraniální je poměrně velká uzlina (až 5 cm) nacházející se nad základnou pravé plíce při odstupu bronchus trachealis. Svádí mízu z pravé i levé plíce, nejvíce z jejich kraniálních částí.

Mízní uzliny mediastinální

  • kraniální
  • mediální
  • kaudální

Kraniální mediastinální mízní uzliny tvoří skupinu více uzlin protáhlého tvaru ležící kraniálně před obloukem aorty a vstupem do hrudníku v mediastinu. Svádí mízu z hrudní části průdušnice, jícnu, perikardu, srdce a pohrudnice.

Mediální mediastinální mízní uzliny jsou zastoupeny 2-5 uzlinami protáhlého tvaru ležícími v mediastinu dorzálně nad srdcem. Svodná oblast je obdobná jako u kraniálních uzlin.

Kaudální mediastinální mízní uzliny představuje u skotu jedna velká uzlina dosahující délky až 15 cm. Leží v mediastinu na úrovni kaudálních laloků plic poblíž bránice. Kromě orgánů a dalších struktur hrudníku přijímají mízu také ze sleziny, jater a peritonea.

Jednotlivé skupiny mízních uzlin mediastinálních jsou zastoupeny na kořínku variabilně, záleží na způsobu vyjmutí kořínku z dutiny hrudní a na stupni jeho opracování. Nejčastěji bývá zastoupena mízní uzlina kaudální, méně často mízní uzliny mediální a kraniální.

Součástí hovězího kořínku je srdce, které se vyšetřuje všemi základními postupy, tzn. adspekcí, palpací i incizí. V ideálním případě je srdce k prohlídce předloženo v osrdečníku, častěji však během jatečného opracování dochází k vyjmutí srdce z perikardu. Perikard se prohlíží vizuálně. Rovněž srdce se prohlíží vizuálně, je třeba sledovat odchylky tvarové, případně změny v barvě a změny na epikardu. Palpačně se posoudí konzistence srdeční svaloviny. Incize na srdci je vedena od základny srdeční směrem k jeho hrotu jedním řezem tak, aby byly otevřeny obě srdeční komory (pravá i levá) a protnuta srdeční přepážka. Nejsnáze se řez provede tak, že se srdce uchopí za pravé srdeční ouško a od vstupu/výstupu cév se otevře pravá komora, protne se mezikomorová přepážka a otevře se levá komora v celém rozsahu tak, aby došlo k odhalené chlopní. Řez je ukončen v hrotu srdečním, po provedení řezu však srdce není rozděleno na dvě poloviny, ale zůstává spojené. Otevření srdce umožňuje prohlídku srdeční svaloviny, chlopní i endokardu.

Veterinární prohlídka hovězího kořínku u telat (skotu mladšího 6 týdnů) je shodná s prohlídkou u skotu dospělého.

IV.          Veterinární prohlídka orgánů

Játra skotu jsou při prohlídce posouzena vizuálně, palpačně i nařezáním. Vizuálně se posoudí jejich velikost, tvar, okraje a jakékoli odchylky barevné či jiné. Palpačně se posuzuje především konzistence jater. Játra se nařezávají na jejich viscerální ploše dvěma řezy. První řez je vedený na viscerální ploše při rozvětvení hlavních žlučovodů, druhý řez je veden pod ocasatým lalokem jater. Cílem nařezání je otevření a kontrola obsahu žlučovodů a kontrola samotného jaterního parenchymu. Prohlídka jater je doplněna o vyšetření jaterních mízních uzlin – lnn. portales. Jedná se o skupinu mízních uzlin v počtu 6-15 v oblasti porta hepatis. Svádí mízu z jater, žlučníku, slinivky a dvanáctníku. Slinivka břišní je k játrům připojena vazivově, proto na viscerální ploše můžeme nalézt její zbytky. Prohlíží se vizuálně a palpačně.

Veterinární prohlídka jater u telat (skotu mladšího 6 týdnů) zahrnuje adspekční posouzení jater a slinivky, prohmatání jater a slinivky a prohlídku mízních uzlin. Játra i uzliny je možné v případě potřeby nařezat.

Bránice se prohlédne vizuálně u dospělého skotu i telat.

Slezina skotu se u všech věkových kategorií prohlédne vizuálně a v případě potřeby prohmatá.

Gastrointestinální trakt je u skotu zastoupen předžaludky, vlastním žaludkem a celým střevním komplexem spojeného navzájem okružím. Prohlídka jednotlivých částí GIT je vizuální, doplněná o prohlídku mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních a to u všech věkových kategorií.

Žaludeční mízní uzliny je nutno rozdělit na skupinu mízních uzlin předžaludků (lnn. ruminales dextri, sinistri, craniales, lnn. reticulares, lnn. omasiales, lnn. ruminoabomasiales, lnn. reticuloabomasiales) a vlastní žaludeční uzliny (lnn. abomasiales dorsales et ventrales). Uzliny se prohlíží pouze vizuálně, v případě zjištění změn je možné prohlídku doplnit o jejich nařezání.

Kraniální mezenteriální mízní uzliny představují 2-5 uzlin uložených v blízkosti kraniálního rozvětvení břišní aorty. Svádí mízu ze sleziny, orgánů uložených v epigastriu a částečně z hrudní dutiny.

Kaudální mezenteriální mízní uzliny jsou drobné mízní uzliny uloženého v blízkosti kaudálního rozvětvení břišní aorty. Svádí mízu z kaudálních úseků střeva a rekta.

Ledviny skotu se u všech věkových kategorií prohlíží vizuálně a palpačně. V případě nalezení odchylek se vyšetřují renální mízní uzliny. Prohlídka mízních uzlin renálních je vizuální, palpační i nařezáním. Tyto uzliny leží v blízkosti břišní aorty ve vazivovém závěsu vlastních ledvin.

Pohlavní orgány se prohlíží vizuálně.

Vemeno skotu se prohlíží všemi známými postupy. Po vizuálním posouzení se vemeno prohmatá a nařízne. Řezy jsou provedeny na každé polovině vemene tak, aby došlo k otevření mlékojemů a mohl být posouzen parenchym mléčné žlázy i její výměšek. Prohlídka vemene je doplněna o prohlídku nadvemenních mízních uzlin (lnn. supramammarii). Nacházejí se na dorsální ploše vemene nad pravou a levou zadní čtvrtí a dosahují velikosti až 15 cm, zvláště u mléčné žlázy v laktaci. Řezy do parenchymu se nemusí provádět v případě, že je vemeno vyloučeno z lidské spotřeby.

 V.           Veterinární prohlídka jatečných těl

 Tělo skotu (jatečné půlky nebo čtvrtě) se prohlíží vizuálně. Vizuální prohlídka zahrnuje všechny viditelné části těla, především však vlastní svalovinu, tukové a vazivové tkáně, kosti a klouby. Ze strany půlícího řezu se vizuálně posoudí pohrudnice a pobřišnice. U telat musí být zvýšená pozornost věnována pupeční krajině, ve které lze v případě nalezení změn provést palpaci a nařezání. Patologické odchylky v pupeční krajině mohou způsobovat onemocnění celkového charakteru, která se u mláďat manifestují na kloubech. Klouby je proto potřeba vyšetřit vizuálně, palpačně i případným nařezáním s posouzením množství a charakteru kloubní tekutiny.