VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA FARMOVÉ ZVĚŘE

 

Podle zákona č. 449/2001 o myslivosti, v platném znění lze v ČR chovat zvířata řazená mezi zvěř ve dvou právních režimech. Klasický chov zvěře, který zahrnuje chov v honitbě, oborním chovu nebo bažantnici a chov zvěře v zajetí, kam je zařazen právě farmový chov.

Farmový chov je podnikatelský způsob chovu zvěře v systémech, při nichž jsou zvířata chována v takových podmínkách, že jejich zdraví a životní pohoda závisí na bezprostřední péči člověka. Cílem farmového chovu je využití zvířat pro produkci chovného materiálu do jiných farmových chovů nebo pro získání masa zvěře ve farmovém chovu. Na zvířata takto chovaných druhů je pohlíženo jako na zvířata hospodářská a legislativní požadavky na jejich chov jsou tudíž upraveny ve veterinárním zákoně č. 166/1999 Sb., v platném znění. Důležitým požadavkem je zákaz vypouštění farmově chované zvěře do honiteb. Požadavky na péči o jelenovité a daňky jsou uvedeny také ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., v platném znění o minimálních standardech pro hospodářská zvířata. Na chovatele se rovněž vztahují požadavky definované plemenářským zákonem č. 154/2000 Sb., v platném znění, včetně prováděcích předpisů (Vyhláška č. 136/2004 Sb., v platném znění), které upravují povinné značení jelenovitých a muflonů. Ve farmovém chovu jsou drženi především jeleni (jelen lesní a jelen sika), mufloni, daňci, případně prasatovití. Mezi zvěř ve farmovém chovu se počítají také běžci a bizoni.

 

Farma pro chov zvěře se od běžného hospodářství určené pro domácí zvířata liší především velikostí výběhových prostorů. Tyto musí být oploceny, aby se zabránilo úniku zvířat. Ohradníky jsou pevné pletivové nebo elektrické, kdy pro jejich zviditelnění musí být použit pruh textilie. Dále jsou na farmě prostory ustajovací, kotce bývají dřevěné, pevné alespoň do výšky 1 m; doprovodné prostory pro skladování krmiva a steliva, odpadů, technologické prostory a prostory veterinárně – hygienické ochrany. V tomto případě jde o prostory pro manipulaci se zvířaty při veterinárních zákrocích a speciální prostory pro získávání živočišných produktů a veterinární prohlídku.

Pro zvěř ve farmovém chovu platí možnost provedení prohlídky před poražením přímo v hospodářství. Prohlídku antemortem provádí schválený nebo úřední veterinární lékař a její výsledek zaznamená do Osvědčení o zdravotní nezávadnosti (Zdravotní potvrzení) pro živá zvířata přepravovaná z hospodářství na jatky, známé spíše jako Zdravotní potvrzení (viz kapitola Dokumentace pro přepravu na jatky a Veterinární prohlídka před poražením). Prohlídka veterinárním lékařem nezbavuje chovatele povinnosti vyplnit Informace o potravinovém řetězci. Vyplněná dokumentace je dodána zároveň se zvířaty na jatky. Součástí prohlídky před porážkou v hospodářství musí být kontrola záznamů nebo dokladů vedených v hospodářství (registry zvířat, evidence), včetně IPŘ. Pokud je prohlídka před porážkou provedena nejdříve tři dny před dopravením zvířete na jatky a zvířata jsou dopravena na jatky živá, postačuje, aby byly při prohlídce před porážkou na jatkách provedeny tyto kontroly:

  • kontrola identity zvířat
  • screening s cílem ujistit se, že byly dodrženy předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat
  • kontrola aktuálního zdravotního stavu farmově chované zvěře

Zvěř ve farmovém chovu může být, za splnění určitých podmínek, porážena přímo na farmě. Farma musí být vybavena vlastními prostory pro porážení a musí být k této činnosti schválena příslušnou KVS.

Základní požadavky na porážení zvířat na farmě zahrnují:

  • povolení příslušné KVS na základě předložené žádosti vlastníka
  • stádo musí pravidelně podstupovat veterinární prohlídku
  • hospodářství má prostory pro shromáždění zvířat, aby mohla být provedena prohlídka skupiny zvířat před porážkou
  • hospodářství má prostory vhodné pro porážení zvířat
  • KVS je v předstihu oznámeno datum a čas porážky zvířat
  • při veškeré manipulaci se zvířaty a při porážení jsou dodrženy požadavky na dobré životní podmínky zvířat

Porážka zvěře je realizována standardním postupem, tzn. omráčením a vykrvením  nebo lze pro poražení využít střelné zbraně. Pokud se chovatel rozhodne porážet  zvěř přímo ve svém hospodářství a splňuje všechny podmínky dané platnou legislativou, musí také zajistit provedení veterinární prohlídky před poražením. Tuto prohlídku musí podstoupit všechna porážená zvířata. KVS může povolit použití střelné zbraně k usmrcení velkého farmového zvířete (jelenovití, mufloni) na základě předložené žádosti. Povolení platí 3 roky s možností prodloužení. Základní podmínky pro použití střené zbraně zahrnují:

  • zajištění, že usmrcení provede držitel zbrojní licence, chovatel osobně nebo jeho zaměstnanec, který má zbrojní průkaz skupiny C
  • odůvodnění použití střelné zbraně
  • chovatel navíc musí mít k dispozici situační nákres farmy s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě (ověření balistickým znalcem)
  • oznámení o datu porážky

KVS oznámí příslušnému útvaru Policie ČR místo a čas použití střelné zbraně.

Pokud je prohlídka antemortem a vlastní porážka provedena přímo na farmě, musí být ke zvířatům přiloženo Osvědčení o zdravotní nezávadnosti (Zdravotní potvrzení) pro zvířata poražená v hospodářství. I zde ovšem existuje výjimka. Na základě předchozího svolení KVS nemusí být ke zvířatům toto osvědčení přiloženo, pokud je v kraji příznivá nákazová situace a majitel zvířete prokázal odpovídající způsobilost k porážce zvířete bez zbytečného utrpení, bolesti, úzkosti, nicméně správně provedenou porážku, datum a čas musí uvést do Informací o potravinovém řetězci. Na farmě neprobíhá s výjimkou vykolení, žádné další technologické opracování.  Průdušnice a jícen musí zůstat při vykrvení nedotčeny. Musí být přijata opatření k tomu, aby nedošlo k výtoku obsahu trávicího ústrojí při vykolení a po něm, a musí být zajištěno, aby vykolení bylo provedeno co nejdříve po omráčení. Vykolení zvířat lze provádět na místě pouze za dozoru veterinárního lékaře. Po poražení jsou zvířata přepravena na jatky hygienicky a bez zbytečného odkladu. Přeprava se týká celých těl zvířat a všech orgánů. Pokud přeprava trvá více než dvě hodiny, musí být zvířata v případě potřeby zchlazena.

Po dopravení kusů na jatky jsou tyto kusy ihned zpracovány. Provedou se stejné technologické kroky jako u zvířat hospodářských tak, aby byla těla připravena k prohlídce postmortem. Úprava těl respektuje živočišný druh. Například jelenovití jsou upraveni podobně jako skot – těla jsou stažena z kůže, zbavena konců končetin v karpálních a tarsálních kloubech, hlava je oddělena, kusy jsou zbaveny orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, těla jsou rozpůlena středem páteřního kanálu. U muflonů je úprava těla provedena stejně jako u ovcí a koz. Rozdíl v úpravě těla prasatovitých spočívá oproti domácím prasatům ve stažení kůže a rovněž oddělení konců končetin v karpálních a tarsálních kloubech. U běžců zahrnuje úprava těla oškubání, které se provádí ručně bez napaření.

Prohlídce po poražení je podroben každý kus zvěře z farmového chovu. Úřední veterinární lékař musí nejprve zkontrolovat osvědčení, které je k dovezeným kusům přiloženo. Součástí prohlídky musí být prohmatání a podle potřeby nařezání těch částí zvířete, u nichž došlo ke změně nebo jež jsou podezřelé z jiného důvodu.

Postupy prohlídky po porážce popsané pro skot a ovce, domácí prasata a drůbež se použijí u odpovídajících druhů farmové zvěře.

Jelenovití, tedy jeleni a daňci jsou prohlížení jako skot. Jelenovitá zvěř může být mezihostitelem Taenia saginata, proto se i u těchto zvířat provádí povinné nařezání žvýkacích svalů a srdce. Patřičnou pozornost je nutné věnovat rovněž vyšetření jater, kde se mohou vyskytovat motolice.

Mufloni se prohlíží obdobným způsobem jako domácí ovce.

Farmově chovaná divoká prasata nebo jiné druhy prasat než prase domácí, se prohlíží stejně jako domácí prasata a to včetně povinného vyšetření na trichinelózu.

Běžci a pernatá zvěř z farmového chovu se prohlíží jako domácí drůbež.