VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA MALÝCH PŘEŽVÝKAVCŮ (OVCÍ A KOZ)

 

I.        Příprava těla k prohlídce

Těla malých přežvýkavců se k prohlídce předkládají

  • stažená z kůže
  • po odstranění konců končetin v karpálním a tarsálním kloubu
  • po odstranění vemínka u samic
  • po uvolnění plstního tuku (loje)
  • po uvolnění ledvin z tukového a vazivového pouzdra
  • varlata u beranů a kozlů zůstávají u těla
  • penis může být odstraněn společně s kůží, pokud nevykazuje jakékoli odchylky

Orgány dutiny hrudní, břišní a pánevní jsou předkládány k prohlídce podle stáří zvířete. U mláďat malých přežvýkavců bývá složení kořínku stejné jako u prasat, u dospělých jedinců mohou být jednotlivé orgány předloženy samostatně.

Kořínek je u kůzlat a jehňat tvořen jazykem, hltanem a hrtanem, průdušnicí, jícnem, plícemi, srdcem, částí bránice a játry.

U dospělých ovcí a koz je kořínek tvořen jícnem, průdušnicí, plícemi a srdcem.

Orgány dutiny břišní a pánevní se k prohlídce předkládají v přirozené souvislosti následovně:

  • předžaludky (bachor, čepec, kniha) jsou spojeny se žaludkem, tenkým
    a tlustým střevem a konečníkem
  • slezina je předložena samostatně
  • ledviny zůstávají u těla
  • pohlavní orgány mohou být předloženy zvlášť, většinou se však ponechávají v přirozené souvislosti s trávícím traktem

Hlava (lebka) se k prohlídce předkládá samostatně; je oddělená od těla před prvním krčním obratlem.

Vemínko je odděleno od těla, staženo z kůže a k prohlídce se předkládá na vhodném prohlížecím místě (stůl) nebo ve visu.

Těla nejsou předložena k prohlídce rozpůlená středem páteřního kanálu.

II.            Veterinární prohlídka hlavy

Hlava malých přežvýkavců se prohlíží vizuálně. Je nutné posoudit všechny viditelné struktury, tzn. sliznice dutiny ústní, příp. nosní, vzhled svaloviny i kostního podkladu. V případě zjištění jakýchkoli odchylek je nutné vyšetřit vizuálně, palpačně a nařezáním mízní uzliny zahltanové (lnn. retropharyngeales mediales) a příušní (lnn. parotidei).

Mízní uzliny zahltanové jsou vytvořeny párově, dosahují velikosti 2-4 cm, leží nad stropem hltanu. Svodná oblast zahrnuje jazyk, kaudální část dutiny ústní, patro, hltan, slinné žlázy, hrtan a částečně kosti lebky.

Mízní uzliny příušní tvoří jedna nebo více drobných protáhlých uzlin oploštělého tvaru, ležících v blízkosti čelistního kloubu. Podobně jako u skotu může být uzlina zčásti zakryta příušní slinnou žlázou. Svádí mízu z kůže a kostí hlavy, čelistního kloubu, vnějšího ucha, příušní slinné žlázy, mimických i žvýkacích svalů, očních víček a celého slzného aparátu.

Hlavu není nutné vyšetřovat v případech, že bude včetně jazyka a mozku vyloučená z použití k lidské spotřebě. Toto rozhodnutí obvykle předchází vlastní porážce, v průběhu technologického opracování jatečných těl se hlava odstraní před prvním krčním obratlem a nestahuje se z kůže.

III.           Veterinární prohlídka kořínku

Jazyk, pokud je součástí kořínku, se prohlíží vizuálně a palpačně. Mandle se po prohlídce odstraní. Jícen se prohlíží vizuálně.

Průdušnice se prohlíží vizuálně zevně, k vlastnímu nařezání a prohlídce sliznice
se přistupuje pouze tehdy, pokud jsou při vizuálním vyšetření zjištěny odchylky
od fyziologického stavu.

Plíce se stejně jako průdušnice vyšetřují především vizuálně a to v celém rozsahu včetně přilehlých mízních uzlin (ln. eparterialis, lnn. tracheobronchales, lnn. mediastinales). K palpačnímu vyšetření a incizi se přistupuje jen v případě zjištění jakýchkoli odchylek.

Mízní uzliny plicní:

  • průduškové kraniální (ln. tracheobronchalis cranialis, eparterialis)
  • průdušková levá (ln. tracheobronchlis sinister)
  • průdušková pravá (ln. tracheobronchalis dexter)
  • průdušková střední (ln. tracheobronchelis medius)

 

Mízní uzlina průdušková kraniální je největší uzlinou plic u koz i ovcí. U koz může mít délku až 7 cm, u ovcí okolo 2,5 cm. Jsou uloženy mezi bronchus trachealis
a odstupem pravé průdušky, přímo přiléhají k průdušnici na její pravé straně. Svádí mízu z pravé plíce, jícnu, perikardu i průdušnice.

Mízní uzlina průdušková levá má velikost 2,5- 3,5 cm, oválný nebo trojúhelníkovitý tvar a je uložena kraniálně před odstupem levé průdušky. Pomoc při hledání usnadní arcus aortae, v jehož blízkosti uzlina leží. Svádí mízu především z kaudálního laloku levé plíce, průdušnice, jícnu, srdce a dalších uzlin hrudníku.

Mízní uzlina průdušková pravá většinou u ovcí není vytvořena, u koz je nalézána pouze zřídka. Představuje je drobná uzlinka do velikosti 0,2 cm, ležící při odstupu pravé průdušky.

Mízní uzlina průdušková střední u ovcí není vytvořena a u koz je nekonstantní. Pokud se vyskytne, je velmi malá a leží přímo nad rozvětvením průdušnice.

Mízní uzliny mediastinální

  • kraniální
  • mediální
  • kaudální

Kraniální mediastinální mízní uzliny bývají zastoupeny v počtu 2-3, mají protáhlý tvar a leží v blízkosti průdušnice ještě před jejím rozvětvením. Jsou posunuty
na levou stranu mediastina a mohou přiléhat až na perikard. Svádí mízu z kostí
a svalů kraniální části hrudní stěny, průdušnice, jícnu i srdce.

Mediální mediastinální mízní uzliny představují 1-3 uzliny protáhlého tvaru o délce do 3 cm, které jsou uloženy přímo nad srdeční bází. Svodná oblast zahrnuje průdušnici, jícen, mediastinum a srdce.

Kaudální mediastinální mízní uzliny bývají zastoupeny většinou pouze jednou mízní uzlinou, která dosahuje délky přes 10 cm a leží v kaudální části mediastina
na úrovni 6. – 9. žebra. Svodná oblast je obdobná jako u ostatních mediastinálních uzlin, navíc zahrnuje bránici a část hrudní stěny.

Jednotlivé skupiny mízních uzlin mediastinálních jsou zastoupeny na kořínku variabilně, záleží na způsobu vyjmutí kořínku z dutiny hrudní a na stupni jeho opracování. Nejčastěji bývá zastoupena mízní uzlina kaudální, méně často mízní uzliny mediální a kraniální.

Vlastní nařezání průdušek a plicního parenchymu se provádí pouze v případě zjištění odchylek od fyziologického stavu. Provedení řezů je stejné jako při vyšetření plic skotu.

Srdce malých přežvýkavců je součástí kořínku, mělo by být k prohlídce předloženo v perikardu. Povinné je vyšetření perikardu i samotného srdce adspekcí s posouzením velikosti, tvaru, barevných či jiných odchylek. V případě pochybnosti o poživatelnosti srdce je nutné adspekční vyšetření doplnit o prohmatání a nařezání srdce. Provedení řezu je stejné jako u skotu, tzn. jeden řez, kterým dojde k otevření obou předsíní i komor a protnutí mezikomorového septa.  Otevření srdce umožňuje prohlídku srdeční svaloviny, chlopní i endokardu.

Bránice se prohlédne vizuálně.

IV.          Veterinární prohlídka orgánů

Játra jsou při prohlídce posouzena vizuálně, palpačně i nařezáním. Vizuálně se posoudí jejich velikost, tvar, okraje a jakékoli odchylky barevné či jiné. Palpačně se posuzuje především konzistence jater. Játra se nařezávají obdobně jako u skotu, povinné je nařezání na viscerální ploše jater tak, aby byly otevřeny hlavní žlučovody. Je tedy možné provést stejné řezy, jaké jsou popsány u skotu. Cílem nařezání
je otevření a kontrola obsahu žlučovodů a kontrola samotného jaterního parenchymu. Prohlídka jater je doplněna o vyšetření jaterních mízních uzlin – lnn. portales (hepatici). Jsou zastoupeny v počtu 2-4 (ovce), 5-7 (kozy) ležících okolo v. portae a a. hepatis. Svodná oblast zahrnuje kromě jater a žlučového měchýře také slez. Slinivka břišní je k játrům připojena vazivově, proto na viscerální ploše můžeme nalézt její zbytky. Povinné je její adspekční vyšetření.

Slezina se u všech věkových kategorií prohlédne vizuálně a v případě potřeby prohmatáním.

Gastrointestinální trakt je u ovcí a koz tvořen předžaludky, vlastním žaludkem a celým střevním komplexem spojeného navzájem okružím. Prohlídka jednotlivých částí GIT je vizuální, doplněná o prohlídku mízních uzlin žaludečních
a mezenteriálních a to u všech věkových kategorií.

Žaludeční mízní uzliny je nutno rozdělit na skupinu mízních uzlin předžaludků (lnn. ruminales dextri, sinistri, craniales, lnn. reticulares, lnn. omasiales, lnn. ruminoabomasiales) a vlastní žaludeční uzliny (lnn. abomasiales dorsales et ventrales). Konstantně se vyskytují pouze lnn. ruminales dextrilnn. reticulares, ostatní uzliny se vykytují jen v některých případech. Obdobně vlastní žaludeční uzliny jsou zastoupeny především dorzálními uzlinami, ventrální skupina uzlin bývá nalézána nepravidelně. Uzliny se prohlíží vizuálně, v případě zjištění změn je možné prohlídku doplnit o jejich nařezání.

Kraniální mezenteriální mízní uzliny představují skupinu uzlin uložených v blízkosti kraniálního rozvětvení břišní aorty. Jak u ovcí, tak u koz se vyskytují nepravidelně.

Kaudální mezenteriální mízní uzliny jsou drobné mízní uzliny v počtu 2-3 (ovce), či 4-8 (koza) uloženého nad colon descendens odkud též svádí mízu. V některých případech nemusí být vyvinuty.

Ledviny je nutné podrobit vizuálnímu vyšetření. V případě nalezení odchylek velikostních, tvarových či barevných se vizuální vyšetření doplní o vyšetření palpační a nařezání renálních mízních uzlin. Uzlina bývá pouze jedna o velikosti okolo 2 cm, leží v ledvinné brance. Svodná oblast zahrnuje samotnou ledvinu a nadledvinu.

Pohlavní orgány bývají spojeny s GIT a prohlíží se pouze vizuálně. Penis bývá odstraněn společně s kůží, k veterinární prohlídce je předložen pouze v případě zjištění abnormálních změn.

Vemínko ovcí a koz se prohlíží pouze vizuálně, předepsaná je také vizuální prohlídka nadvemenních mízních uzlin (lnn. supramammarii). Uzliny jsou zastoupeny v počtu 2-3 nad bází vemene, jsou hmatné i na živém zvířeti.

 V.           Veterinární prohlídka jatečných těl

 

Těla se prohlíží vizuálně. Vizuální prohlídka zahrnuje všechny viditelné části, především však vlastní svalovinu, tukové a vazivové tkáně, kosti a klouby. Povinné je vizuální posouzení pohrudnice a pobřišnice. U mláďat musí být zvýšená pozornost věnována pupeční krajině, ve které lze v případě nalezení změn provést palpaci a nařezání. Patologické odchylky v pupeční krajině mohou způsobovat onemocnění celkového charakteru, která se u mláďat manifestují na kloubech. Klouby je proto potřeba vyšetřit vizuálně, palpačně i případným nařezáním s posouzením množství a charakteru kloubní tekutiny.