OZNAČOVÁNÍ A EVIDENCE ZVÍŘAT

 

Provádění veterinární prohlídky před poražením zahrnuje dokumentačně – identifikační část, při které se kontroluje totožnost jatečných zvířat. Úřední veterinární lékař proto musí znát, jak mají být zvířata dodaná na jatky správně označena.

 

Povinné označování zvířat chovaných pro hospodářské účely vychází z národní legislativy, konkrétně z plemenářského zákona (154/2000 Sb., v platném znění). Podrobnosti týkající se konkrétně použitých značek pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat udává prováděcí předpis, kterým je Vyhláška č. 136/2004 Sb. o podrobnostech označování zvířat a jejich evidenci, v platném znění. Chovatelé zvířat jsou povinni zajistit jejich označování identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, u plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná kniha, prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdružení, u koní, pro které není v České republice vedena plemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi prostřednictvím pověřené osoby.

Chovatelé mají také povinnost evidenční. Každé zvíře, které chce chovatel přemístit mimo své hospodářství, musí být požadovaným způsobem označeno. Bez označení nelze zvíře přepravovat. Chovatel nemá povinnost označit 1 prase určené pro domácí porážku. Zvířata bez označení nelze také řádně identifikovat, a proto nemohou vstoupit do potravního řetězce, což v praxi znamená, že zvíře nemůže být poraženo.

 

K základním pravidlům označování zvířat patří:

  • zajištění označení zvířete předepsaným způsobem
  • požádat o vystavení duplikátu, pokud zvíře originální označení ztratí
  • zákaz opakovaného použití téhož identifikačního prostředku
  • sejmutí identifikačního prostředku po úhynu nebo usmrcení zvířete a jeho zničení (sejmutí se děje na jatkách, v asanačních podnicích nebo v hospodářství při domácí porážce)

Na duplikátu známky je kromě základních povinných údajů uvedeno pořadové číslo duplikátu římskou číslicí.

 

Mezi základní identifikační prostředky patří:

  • ušní známky
  • známky pro označování běžců
  • tetování
  • genetický typ
  • výžehy, pouze u koní
  • slovní a grafický popis
  • elektronický identifikátor u ovcí a koz a elektronický identifikátor u koní
  • značka na spěnce

Každý použitý identifikační prostředek musí být zhotoven z materiálu, která je odolný proti opotřebení, nedráždivý, zdravotně nezávadný, nesmí být zaměnitelný, údaje na něm musí být čitelné po celou dobu života zvířete, povinné znaky na známkách nesmějí být psány ručně. V identifikačním prostředku bývá uvedeno číslo, které je pro identifikaci rozhodující a má různý význam. U zvířat, kde je žádoucí jednotlivá identifikace daných kusů se na identifikačním prostředku uvádí identifikační číslo, u zvířat, kde postačuje identifikace skupinová, se používá registrační číslo. Za označení zvířat odpovídá chovatel, který má rovněž evidenční povinnost. Samotné označení zvířat pak provádí osoby k tomu způsobilé, způsobilost určuje plemenářský zákon a jeho prováděcí předpisy. Označování koní zajišťuje jejich chovatel, plemenné koně označují uznaná chovatelská sdružení, neplemenné koně označuje pověřená osoba.

 

Evidence

Pro každé plemeno definovaných hospodářských zvířat, s výjimkou drůbeže, plemenných ryb a včel, se vede jediná plemenná kniha a jediná plemenářská evidence. Plemenné knihy a plemenářské evidence vedou podle řádů plemenných knih uznaná chovatelská sdružení. Vedením evidence všech hospodářských zvířat je na základě pověření Ministerstva zemědělství určena Českomoravská společnost chovatelů a.s. Vedením evidence u vybraných plemen koní jsou některé specifické asociace, např. Jockey klub apod. Hlášení o narození zvířat, jejich úhynu, ztrátě, utracení a přemístění a hlášení o přemístění na dočasné hospodářství zasílají chovatelé pověřené osobě vždy hromadně za celé hospodářství jedenkrát za měsíc do 10. Dne měsíce následujícího. Při narození skotu, ovcí nebo koz se hlášení o narození zasílá do 7 dnů ode dne označení zvířete. Narození koní je hlášeno do 21 dnů.

 

Evidence zvířat zahrnuje vedení záznamů o jejich počtech přímo v jednotlivých hospodářstvích formou

  • stájového registru (skot, ovce, kozy, běžci)
  • registru zvířat v hospodářství (prasata, koně, farmově chovaná zvěř)

Evidence je dále vedena pro drůbež, plemenné ryby a včely, tyto druhy zvířat nepodléhají povinnému označování. Povinná evidence se vede u hejn drůbeže nad 500 ks, dále hejn nad 100 ks pro produkci násadových vajec a konzumních vajec. Součástí povinné evidence jsou u některých druhů zvířat specifické doklady totožnosti – průkaz koně a průvodní list skotu.

 

Označování skotu

Pro označení skotu se používají dvě plastové ušní známky. Každá známka má dvě částí (přední a zadní), které jsou navzájem spojeny uzamykatelným trnem. Ušní známky existují ve dvou typech, které se od sebe liší pouze uspořádáním povinných údajů. Známka typu A musí být umístěna minimálně do jednoho ušního boltce. Druhá známka může být rovněž typu A, nebo lze použít známku typu B. Známka typu B existuje ve dvou provedeních – s  nebo bez elektronického čipu. Povinné údaje na známce zahrnují:

  • Identifikační číslo zvířete
  • kód úřadu odpovědného za označování zvířat – logo Ministerstva zemědělství

Na známce typu B je prostor pro záznamy chovatele; záznamy chovatele nesmí narušit čitelnost povinných údajů. Každé tele musí být do 20 dní po narození trvale označeno dvěma plastovými ušními známkami, po jedné v každém uchu, a do této doby chovatel musí zabezpečit, aby bylo možné zjistit jeho totožnost.

Známky jsou barevně odlišené podle pohlaví; známka pro jalovice a krávy je žluté barvy, pro býky a voly červené barvy. Skot dovezený z jiných zemí než ze členských států EU má většinou jiné označení než jaké požaduje národní legislativa. Pokud je skot dovezen pouze za účelem poražení a bude poražen do 20 dní od pohraniční kontroly, původní značení se mu ponechá. V ostatních případech je nutné zajistit přeznačení zvířat do 72 po dosažení místa určení. Zvířata označená v souladu s právními předpisy EU se nepřeznačují.

 

Evidence skotu

Zvířata jsou v hospodářstvích vedena ve stájovém registru. Kromě toho má každý skot vystaven svůj Průvodní list. Průvodní list skotu vystavuje a zasílá každému chovateli turů pověřená osoba nejpozději do 14 dnů ode dne doručení hlášení o narození zvířat, jejich úhynu, ztrátě, utracení a přemístění. Průvodní list( přední část listu) a (zadní část listu) provází skot po celý život, slouží k zaznamenávání údajů o plodnosti, přesunech apod. Skládá se ze dvou částí – části A a B, kdy u samic jsou vyplněny obě části, u samců jen část B. Průvodní list je vystaven na základě hlášení o narození zvířete, které se v případě skotu hlásí do 7 dnů po narození. Průvodní list je vydán do 28 dnů po nahlášení.

Část A i část B průvodního listu skotu musí obsahovat:

  • identifikační číslo zvířete
  • registrační číslo hospodářství, kde se zvíře narodilo
  • datum narození
  • pohlaví
  • plemenná příslušnost nebo není-li známa, barva zvířete
  • identifikační číslo matky a plemennou příslušnost matky
  • označení otce v ústředním registru plemeníků a plemennou příslušnost otce je-li známa
  • název pověřené osoby, která  průvodní list skotu vystavila
  • datum vystavení a za lomítkem zkratku označující ORG (originál) nebo DUPL (duplikát)
  • čárový kód vyjadřující identifikační číslo zvířete

Část B obsahuje navíc:

  • RČ hospodářství, obchodníka, provozovny jatek, obchodníka, shromažďovacího střediska, uživatelského zařízení, kam bylo zvíře přemístěno, případně kód země, jde-li o zvíře dovezené nebo vyvezené
  • datum přemístění
  • podpis chovatele nebo provozovatele
  • ochranný prvek – vodoznak
  • označení, zda se jedná o duplikát

Při ztrátě nebo domácí porážce zvířete zasílá chovatel část B průvodního listu skotu pověřené osobě, a to do 7 dnů ode dne, kdy k události došlo. Dojde-li k přemístění zvířete na jatka, nebo dojde-li k úhynu nebo utracení zvířete, předá chovatel nebo obchodník část B průvodního listu skotu provozovateli jatek nebo asanačnímu podniku, který  ho  po  vyplnění  zasílá  pověřené osobě, a to do 7 dnů ode  dne přemístění zvířete. Část A průvodního listu skotu si chovatel nebo obchodník ponechá.

 

V případech, kdy je nutné přemístit telata, ke kterým chovatel dosud neobdržel průvodní list, musí jim být vystaven tzv. Průvodní list telete. Tento doklad vystavuje přímo chovatel pro přesun telat do věku max. 28 dnů, poté již chovatel má k dispozici samotný průvodní list. Formulář průvodního listu telete poskytuje pověřená osoba. Průvodní list skotu-telete do 28 dnů věku lze použít nejvýše pro dvě přemístění telete mezi hospodářstvími, obchodníky, do shromažďovacího střediska, uživatelského zařízení a pro přemístění na jatka. Pokud po přesunu telete dorazí chovateli vlastní průvodní list, předá tento na jatka, do asanačního podniku nebo do jiného hospodářství, kam bylo zvíře přemístěno.

 

Označování ovcí a koz

Pro označení ovcí a koz se používají ušní známky, čipy a známky na spěnce. Označení se liší podle obchodních záměrů chovatele. Pokud má chovatel v plánu se zvířaty obchodovat v rámci EU, musí být jedna použitá známka elektronická. Má formu buď:

  • bachorového bolusového odpovídače nebo
  • elektronické ušní známky

Kromě elektronického označení je zvíře dále povinně označeno plastovou ušní známkou nebo značkou na spěnce. Ušní známky pro ovce a kozy existují, stejně jako u skotu, v provedení typu A a typu B, od sebe se liší velikostí a tvarem. Pravidla pro použití známek typu A a B jsou obdobná jako u skotu.

Pokud nemá chovatel v plánu se zvířaty obchodovat v rámci EU, může použít stejné značení, nebo jednu plastovou ušní známkou v kombinaci s druhou plastovou ušní známkou nebo značkou na spěnce nebo elektronickým identifikátorem ve formě elektronické značky na spěnce.

Pokud jsou jehňata nebo kůzlata určena k přímé dodávce na jatky v zemi původu do 12 měsíců stáří, označují se jednou plastovou ušní známkou. Ovce a kozy bez ušních boltců nebo s velmi krátkými ušními boltci, které nejsou určené pro obchodování v rámci EU, se označují na spodní srstí neobrostlé části ocasu tetováním, které obsahuje identifikační číslo zvířete bez označení země původu (CZ) a bez posledního trojčíslí.

Povinné údaje na ušní známce a známce na spěnce zahrnují:

  • Identifikační číslo zvířete
  • kód úřadu odpovědného za označování zvířat – Ministerstvo zemědělství

Ovce a kozy se označují do 6 měsíců od narození, nejpozději však než opustí hospodářství.

Ovce a kozy dovezené z jiných zemí než ze členských států EU mají většinou jiné označení, než jaké požaduje národní legislativa. Pokud jsou ovce a kozy dovezeny pouze za účelem poražení a budou poraženy do 30 dní od pohraniční kontroly, původní značení se jim ponechá. V ostatních případech je nutné zajistit přeznačení zvířat do 72 po dosažení místa určení. Zvířata označená v souladu s právními předpisy EU se nepřeznačují.

 

Označování prasat

Pro označení prasat se používá jedna plastová ušní známka nebo tetování. Ušní známka je vždy umístěna do levého ucha. Tetování bývá umístěno na levé straně těla v oblasti krku nebo hýždě, případně bývá tetování na levém uchu.

Povinné údaje na známce zahrnují:

  • část registračního čísla hospodářství, kde se zvíře narodilo
  • kód úřadu odpovědného za označování zvířat – logo Ministerstva zemědělství

Na ušní známce i na tetování je uvedena část registračního čísla hospodářství, kde se zvíře narodilo. Výška tetování musí být nejméně 6 mm.

Výjimku při označování prasat představují chovné prasnice, které jsou jednotlivě identifikovány. Pro jejich označení se používají ušní známky. Na ušní známce je uvedeno identifikační číslo kusu a kód Ministerstva zemědělství.

Prasata se označují před odstavením. V případě přemístění prasnice se selaty na jiné hospodářství se sele označuje před opuštěním hospodářství, ve kterém se narodilo. Prasata dovezená z jiných zemí než ze členských států EU mají většinou jiné označení, než jaké požaduje národní legislativa. Pokud jsou prasata dovezena pouze za účelem poražení a budou poražena do 30 dní od pohraniční kontroly, původní značení se jim ponechá. V ostatních případech je nutné zajistit přeznačení zvířat do 7 dní po dosažení místa určení. Zvířata označená v souladu s právními předpisy EU se nepřeznačují.

 

Označování koní a oslů a jejich kříženců

Koně, osly a jejich křížence lze označit různými způsoby, dle jejich plemenné příslušnosti. Základem označení je u všech lichokopytníků slovní a grafický popis, který je zaznamenán v Průkazu koně.

Plemenní koně se označují v souladu s řádem plemenných knih a to:

Další možností označení plemenných koní je označení:

  • slovním popisem
  • grafickým popisem
  • elektronickým identifikátorem
  • výžehem

Výžeh se provádí u těch koní, kde to plemenné knihy požadují. Výžeh a jeho umístění je součástí řádů plemenných knih. Výjimku v označování představují plemena starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník, které je možno označovat pouze slovním a grafickým popisem a výžehem, bez použití čipu.

 

Koně neregistrovaní v plemenné knize, osli a jejich kříženci se označují:

  • slovním popisem
  • grafickým popisem
  • elektronickým identifikátorem

 

Slovní i grafický popis je nutné v průběhu života jedince aktualizovat.  Každé hříbě koně, osla a jejich kříženců se označuje před odstavem tak, aby byl vydán průkaz koně po označení do 12 měsíců od data narození. V případě, že tento termín nebude dodržen, bude vystaven rovnou duplikát průkazu koně, pokud bude doložen původ, nebo náhradní identifikační doklad, pokud průvod doložen nebude. V obou těchto případech bude kůň bez výjimky vyloučen z porážky pro lidskou spotřebu.Pověřená osoba má povinnost označit koně, osla nebo jejich křížence do 28 dnů ode dne, kdy k tomu byla majitelem vyzvána. Elektronický odpovídač se implantuje parenterálně za aseptických podmínek mezi temenem a kohoutkem uprostřed šíje v krajině šíjového vazu. Při prohlídce postmortem musí být vždy provedena kontrola toho, zda byl čip vyjmut při stažení kůže, nebo nevyjmutý čip odstranit.

 

V případě trvale dovezeného koně, který se narodil v jiném členském státě EU nebo třetí zemi, zasílá majitel koně pověřené osobě hlášení o trvalém dovozu koně do 30 dnů po přemístění nebo do 30 dnů po ukončení pohraniční veterinární kontroly.

 

Evidence koní

Průkaz koně je obdobný dokument jako průvodní list skotu. Doprovází zvíře celý život a musí být pravidelně aktualizován. Obsahuje základní údaje o koni, provedených vakcinacích, léčeních apod.

Součástí průkazu koně jsou:

  • identifikace koně – druh, jméno, rodokmen, třída plemenné knihy a číslo čipu
  • majitel
  • záznam o kontrole totožnosti
  • záznam o očkování
  • zdravotní vyšetření provedená laboratořemi
  • platnost dokladu pro účely přesunu
  • podávání veterinárních léčivých přípravků

Součástí průkazu koně jsou potvrzení veterinárního lékaře o zdravotním stavu a nákazové situaci v chovu a potvrzení příslušného orgánu veterinární správy o nákazové situaci v kraji. Z hlediska veterinární prohlídky je důležité vždy ověřit, zda majitel, chovatel anebo aktuální držitel koně, případně veterinární lékař souhlasí s tím, že kůň může být poražen pro lidskou spotřebu. Vyloučení tohoto využití je vyznačeno v části II. oddílu IX. Průkazu koně.

Průkaz koně vydává pověřená osoba do 28 dnů ode dne doručení čtvrtého připouštěcího lístku nebo ode dne doručení hlášení o registraci koně anebo ode dne doručení hlášení o trvalém dovozu koně. Změní-li se majitel koně, předá původní majitel koně průkaz koně spolu s koněm novému majiteli. Při přemístění koně na jatka předá původní majitel spolu s koněm Průkaz koně. Majitel koně zajistí zaznamenání preventivních zkoušek, vyšetření nebo kastrace, které potvrdí veterinární lékař, na stranách průkazu koně k tomu určených. Každou změnu majitele koně v průkazu koně si nový majitel koně nechá potvrdit u uznaného chovatelského sdružení, které vede příslušnou plemennou knihu, případně u pověřené osoby, které průkaz koně neprodleně vrátí majiteli. Dojde-li ke ztrátě průkazu koně a nelze-li totožnost koně zjistit, požádá majitel pověřenou osobu o náhradní identifikační doklad.

 

Označování farmově chované zvěře

Jelenovití a mufloni ve farmovém chovu se označují jednou plastovou ušní známkou. Každý jelenovitý nebo muflon, včetně kusů poražených na hospodářství, musí být označen před opuštěním hospodářství, v němž se narodil.

Známka obsahuje:

  • část registračního čísla hospodářství, ve kterém se zvíře narodilo
  • kód příslušného úřadu – logo Ministerstva zemědělství

Jelenovití a mufloni přemístění z jiných členských států nebo dovezení ze třetích zemí se označují do 72 hodin ode dne příchodu na místo určení. Přeznačení se nepoužije u jelenovitých a muflonů přemístěných z jiných členských států EU nebo dovezené ze třetích zemí, kteří jsou označeni individuálním kódem zvířete, ze kterého lze určit hospodářství, kde bylo zvíře poprvé identifikováno. Při přemístění jelenovitých a muflonů z jiného členského státu EU nebo při dovozu jelenovitých a muflonů ze třetích zemí přímo na jatky se jelenovití a mufloni již neoznačují.

 

Označování běžců

Běžci se označují jednou identifikační známkou. Kuřata běžců se označují do 6 týdnů od vylíhnutí, umístění známky závisí na druhové příslušnosti. Pštros dvouprstý a Nandu pampový se značí do pravé křídelní řasy, Emu hnědý se značí do kůže šíje v dolní části krku.

Na známce je uvedeno:

  • identifikační číslo zvířete
  • kód příslušného úřadu – logo Ministerstva zemědělství

Běžci přivezení z jiných členských států EU a běžci přivezení ze třetích zemí, kteří nejsou označeni v souladu s národní legislativou se přeznačují do 72 hodin od dopravení na místo určení.