PŘEPRAVA ZVÍŘAT NA JATKY

 

Přeprava zvířat na jatky je klíčovým bodem pro získávání surovin živočišného původu. Na přepravu je možné pohlížet z rozdílných úhlů, především se jedná o významný stresový faktor, který u jatečných zvířat zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu masa. Podle toho, kdo přepravu zvířat uskutečňuje, se řídí také požadavky na její realizaci. Pravidla pro přepravu hospodářských zvířat jsou upravena v evropských i národních legislativních předpisech. Nosným předpisem, je Nařízení Rady (ES) č. 1/2005  o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností. Mezi významné české legislativní předpisy upravující přepravu pak patří

  •   Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (Veterinární zákon)
  •   Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
  • Vyhláška č. 4/2009 Sb. o ochraně zvířat při přepravě
  •  Vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, všechny předpisy v aktuálním znění

Všeobecné podmínky přepravy

Nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení.

Mezi základní podmínky přepravy patří:

  • minimalizace délky trvání cesty
  • uspokojení potřeb zvířat během cesty (ložná plocha, napájení, krmení)
  •  způsobilost zvířat absolvovat cestu
  • vhodné dopravní prostředky
  •   vhodné nakládací a vykládací zařízení
  •   odbornost personálu
  •   kontrola zvířat během cesty

Základní podmínky přepravy musí být splněny při všech druzích transportu zvířat, tj. i při přepravě zvířat na pastvu nebo vlastními dopravními prostředky zemědělce do vzdálenosti 50 km. Výjimky pak tvoří přeprava zvířat k veterinárnímu lékaři a přeprava zvířat, která se nepovažuje za hospodářskou činnost.

Délka cesty je důležitým faktorem, ovlivňujícím požadavky na přepravce, zajištění pohody zvířat, transportní prostředky atd. Rozlišuje se:

  •   přeprava krátkodobá, tj. cesty s trváním do 8 hodin
  •   přeprava dlouhodobá, tj. cesty s trváním nad 8 hodin

Doba trvání cesty při vnitrostátní přepravě hospodářských zvířat určených k porážce na jatkách nesmí překročit 8 hodin.

Přepravu může zajišťovat sám chovatel zvířat, pokud k tomu má vyhovující dopravní prostředky. Podmínkou je, že přeprava musí být pouze do vzdálenosti 50 km a musí být splněny všechny obecné požadavky na přepravu. Velikost ložné plochy pro zvířata musí být dodržena v souladu s přílohami Vyhlášky č. 4/2009 Sb. o ochraně zvířat při přepravě.

Základní dokumenty k realizaci přepravy

V České republice je transport zvířat na jatky zajišťován většinou motorovými dopravními prostředky, mezinárodní transport pak využívá i přepravu leteckou, lodní či kolejovou. Přepravu zvířat na jatky zajišťují kromě samotných chovatelů komerční přepravci nebo jatečné podniky. Každý přepravce zvířat musí mít k přepravě povolení, které se vydává po podání žádosti ve dvou typech. Typ 1 slouží k přepravě na krátké vzdálenosti, typ 2 k přepravě dlouhotrvající. Povolení vydávají příslušné krajské veterinární správy, povolení může být omezeno na určitý druh zvířat i na určité dopravní prostředky. Odpovědnost za zvířata v průběhu přepravy nese osoba k tomu způsobilá, většinou řidič, či průvodce. Přepravce stanoví zodpovědnou osobu na každou cestu. Způsobilost k péči o zvířata během přepravy získávají pracovníci po absolvování speciálního kurzu. Náležitosti kurzu k péči o zvířata při přepravě jsou upraveny Vyhláškou č. 22/2013 Sb., v platném znění. Způsobilost se prokazuje vydáním osvědčení o způsobilosti. Průvodce nemusí doprovázet zásilky zvířat v případech, kdy jsou zvířata přepravována v bezpečných kontejnerech (kontejnery jsou správně větrané a obsahují v případě potřeby dostatek krmiva a vody) a dále v případech kdy funkci průvodce vykonává řidič.

V průběhu přepravy musí být ve vozidle k dispozici údaje o původu zvířat a jejich majiteli, o místě odeslání, plánovaném místě určení, dni a času odjezdu a očekávanou délku trvání cesty. Základním přepravním dokladem, který splňuje tyto požadavky je rejstřík vozidla. Do něj se zaznamenávají také údaje o čištění a dezinfekci vozidla po skončení každé přepravy. V případě dlouhotrvajících cest je hlavním přepravním dokladem Kniha jízd.

Způsobilost zvířat k přepravě

Podmínkou pro transport zvířat je jejich způsobilost. Zakazuje se převážet zvířata:

  •  poraněná
  •   s fyziologickými nebo patologickými potížemi, které jim znemožňují pohyb nebo je pohyb doprovázen bolestí
  •   s velkými otevřenými ranami nebo výhřezy
  •   březí (proběhlo více než 90 % březosti)
  •   samice do týdne po porodu
  •   novorozená mláďata s nezhojeným pupkem
  •   jelenovité v době obnovy paroží

V případě selat do 3 týdnů stáří, jehňat do 1 týdne stáří a telat do 10 dní stáří je povolena přeprava na vzdálenost max. 100 km.

V případě přepravy zvířat na jatky lze přepravovat také zvířata nemocná nebo poraněná lehce za podmínky, že jim přeprava nepřivodí další utrpení. Rovněž lze přepravit zvířata po odrohování či kastraci, pokud již došlo ke zhojení ran. Pokud zvířata onemocní nebo se poraní během přepravy, musí být oddělena od ostatních a musí jim být poskytnuta první pomoc, vhodné veterinární ošetření, a je-li to nezbytné, musí být nutně poražena nebo usmrcena tak, aby jim nebylo způsobeno zbytečné utrpení. Úkony první pomoci, péči o zvířata, poražení nebo utracení musí zvládnout osoba pověřená k péči o zvířata během cesty (průvodce). Aplikaci jakýchkoli léčebných prostředků však může provádět pouze veterinární lékař!

Krávy, ovce nebo kozy v laktaci, které nedoprovázejí jejich potomci, musí být podojeny v nejvýše dvanáctihodinových intervalech. Přepravovaným zvířatům se nesmějí podávat sedativa, pokud to není nezbytně nutné k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a v tom případě pouze pod veterinárním dohledem.

V případě přepravy zvířat do jatečných provozů je nutné si uvědomit, že jakákoli aplikace léčivých přípravků znamená přítomnost cizorodých látek v organismu a nutnost dodržení ochranné lhůty!

Manipulace se zvířaty

Přeprava zvířat začíná naložením zvířat do vhodných dopravních prostředků. Při nakládce je nutné vycházet z přirozených potřeb a chování zvířat a omezit veškeré stresové vlivy na minimum. Ze stáje jsou velká jatečná zvířata naháněna systémem naháněcích uliček na nakládací rampu. Ideálně není mezi nakládací rampou a vozidlem žádný výškový rozdíl. V případě výškových rozdílů je povolen maximální sklon rampy pro prasata, telata a koně 20°, tj. 36,4 % k horizontální rovině, a pro ovce a skot vyjma telata 26° 34′, tj. 50 % k horizontální rovině. Pokud je sklon strmější než 10°, tj. 17,6 % k horizontální rovině, musí být rampy vybaveny systémem, např. příčnými latěmi, který umožní, aby zvířata mohla bez rizika nebo potíží vyjít nahoru či sejít dolů. Povrchy nakládací rampy i povrchy uvnitř vozidla nesmí být kluzké, veškeré zařízení musí být čisté a dezinfikované. Nakládací rampy, zdvižné plošiny a horní podlaží musí mít bezpečnostní hrazení, aby se zamezilo úniku zvířat, případně jejich zranění. Během nakládky a vykládky je nutno zajistit náležité osvětlení. Pokud nejsou vozidla vybavena systémem osvětlení, alespoň v době nakládky je vhodné umísti do vozidla mobilní neoslňující zdroj světla.

Malá jatečná zvířata, zejména drůbež a králíci, jsou přepravována v uzavřených boxech, obecně nazývaných kontejnery. Kontejnery bývají při přepravě umisťovány na sebe v několika patrech, vždy je nutné dbát na to, aby na zvířata umístěná dole nepadala moč nebo výkaly, nebo aby bylo padání omezeno na minimum. Další požadavek je kladen na stabilitu kontejnerů a zajištění dostatečného větrání.

Při manipulaci se zvířaty je nutno si počínat maximálně obezřetně, využít jejich stádového reflexu a usnadnit jim přemístění ze stáje do vozidla. Během manipulace se zvířata nesmí:

  •   bít nebo kopat
  •   tlačit na zvlášť citlivé části těla tak, aby tím byla způsobená bolest nebo utrpení
  •   zavěšovat pomocí mechanických prostředků
  •  zvedat nebo tahat za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi zacházet tak, aby jim tím byla působena bolest nebo utrpení
  •  úmyslně zdržovat jsou-li poháněna nebo vedena prostorem, ve kterém se manipuluje se zvířaty

K pohánění zvířat se používají vhodné prostředky, je zakázáno používat pohaněče nebo pomůcky se špičatými konci. Elektrické pohaněče je možné použít pouze pro pohánění dospělého skotu a prasat v případech, že zvířata odmítají pohyb, ale když mají dostatečný prostor k průchodu. Výboje nesmějí trvat déle než jednu vteřinu, musí být vhodným způsobem časově rozloženy a smějí být aplikovány jen na svaly zadních končetin. Výboje se nesmějí používat opakovaně, pokud zvíře nereaguje.

Dopravní prostředky

Přeprava zvířat se uskutečňuje ve vhodných dopravních prostředcích. Každý druh zvířete nebo kategorie zvířat vyžaduje jiné uspořádání dopravního prostředku. Mezi společně vyžadované vlastnosti dopravních prostředků patří:

  •   zajištění vhodného osvětlení pro kontrolu a péči o zvířata během přepravy
  •   dostatečná pevnost podlahy a přepážek tak, aby unesly hmotnost zvířat
  •   konstrukce vybavení musí umožňovat rychlou a snadnou manipulaci
  •  vhodné nakládací a vykládací zařízení

Pro volně žijící zvířata a pro druhy jiné než domácí koňovití a domácí skot, ovce, kozy a prasata musí být zvířata doprovázena dokladem oznamujícím, že se jedná o zvířata volně žijící, plachá nebo nebezpečná; a dále písemnými pokyny o krmení, napájení a jakékoli vyžadované zvláštní péči.

Selata o hmotnosti méně než 10 kg, jehňata o hmotnosti méně než 20 kg, telata mladší šesti měsíců a hříbata mladší čtyř měsíců musí být opatřena vhodnou podestýlkou nebo rovnocenným materiálem, který zaručí pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů.

Vozidla, ve kterých jsou zvířata přepravována, musí být jasně a viditelně opatřena symbolem označujícím přítomnost živých zvířat. Toto se nevztahuje na kontejnerovou přepravu.

Při kontejnerové přepravě musí být kontejnery jasně a viditelně opatřeny symbolem označujícím přítomnost živých zvířat a znakem označujícím horní okraj kontejneru. Během přepravy a manipulace musí být kontejnery stále udržovány ve vzpřímené poloze a nesmějí být vystaveny prudkým nárazům nebo otřesům. Se zvířaty nesmí být manipulováno hlavou dolů. Kontejnery musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k přemístění při pohybu dopravního prostředku. Kontejnery o hmotnosti více než 50 kg musí být vybaveny dostatečným počtem náležitě navržených, umístěných a udržovaných bezpečnostních úchytů zajišťujících bezpečné upevnění k dopravnímu prostředku, na který mají být naloženy. Kontejnery musí být upevněny k dopravnímu prostředku před zahájením jízdy, aby se předešlo přemístění při pohybu dopravního prostředku.

V průběhu přepravy jsou od sebe zvířata navzájem oddělena v jednotlivých stáních, boxech nebo jsou zvířata přivázána. Délka provazů, řetězů nebo jiných upevňovacích prostředků musí umožňovat lehnutí, nakrmení a napojení; uvazovací prostředky musí být dostatečně pevné, úchyty musí umožňovat rychlé uvolnění. Všechny uvazovací prostředky musí být takové, aby se zabránilo uškrcení nebo poranění. Při uvazování zvířat je zakázáno kusy uvazovat za rohy, parohy, kroužky v nose a za nohy svázané k sobě. Telata nesmějí mít náhubek. Domácí koňovití starší osmi měsíců musí mít během přepravy ohlávku. Koňovití se nesmějí přepravovat ve vícepodlažních vozidlech kromě případu, kdy jsou zvířata naložena na nejnižší podlaží a v horním podlaží se nenacházejí žádná jiná zvířata. Minimální vnitřní výška oddělení musí být nejméně o 75 cm vyšší, než je výška kohoutku nejvyššího zvířete.

Péče o zvířata

Přeprava zvířat musí být vždy naplánována a musí být vždy zvolen vhodný dopravní prostředek. Při výběru vozidla je nutno se přizpůsobit také kategorii zvířat a vždy dodržovat zásadu oddělené přepravy těchto skupin zvířat:

  •   samice v říji a samce
  •   zvířata navzájem nepřátelská
  •   přivázaná a nepřivázaná zvířata

Zvířata žijící v uzavřených skupinách, navzájem snášenlivá nebo na sebe zvyklá lze přepravovat společně, i když se jedná o následující kategorie:

  •   zvířata různých druhů
  •   zvířata významně odlišné velikosti nebo různého stáří
  •   dospělé chovné kance nebo hřebce
  •   zvířata s rohy a zvířata bez rohů

Obdobně pokud by oddělení přivodilo stres, nebo pokud se jedná o samice doprovázené sajícími mláďaty, je možné dopravovat zvířata společně. Ve všech ostatních případech je nutné uvedené kategorie zvířat při přepravě oddělit.

 

Důležité ustanovení pro transport zvířat se týká také uspokojení základních životních potřeb, zejména napájení a krmení.

Při přepravě na jatky je nutno brát v úvahu, že zvířata před porážkou mají být nejméně 12 h vylačněná, přístup k vodě je však nutné zajistit vždy.

Intervaly krmení a odpočinku jsou závazné především pro dlouhotrvající cesty. Není-li stanoveno jinak, musí být savci a ptáci nakrmeni nejméně každých 24 hodin a napojeni nejméně každých 12 hodin. Voda a krmivo musí být dobré jakosti a musí se zvířatům podávat tak, aby se minimalizovalo znečištění. Náležitou pozornost je nutno věnovat potřebám zvířat, která jsou přivyklá na určitý způsob krmení a napájení.

 

Požadavky na dlouhotrvající cesty

Za dlouhotrvající cesty se považují všechny transporty zvířat, u nichž délka přepravy přesáhne 8 hodin.

Pro dlouhotrvající cesty jsou stanoveny ještě přísnější požadavky na vozidla. Dopravní prostředky musí být vybaveny dostatečně izolovanou střechou světlé barvy. Je to z důvodu snadnějšího udržení klimatu ve vozidle, kdy je požadováno, aby teplota ve vozidle byla i při uvedení dopravního prostředku do klidu v teplotním rozmezí 5 ± 30 °C. Teplotní rozmezí pomáhají udržet větrací systémy vozidla, které  musí zajistit rovnoměrné proudění vzduchu a které musí fungovat nezávisle na motoru vozidla po dobu nejméně čtyř hodin. Silniční dopravní prostředky musí být vybaveny systémem ke kontrole teploty a přístrojem pro zaznamenávání těchto údajů. Snímače musí být umístěny ve vozidle na místech, u nichž se podle typu konstrukce dají očekávat nejhorší klimatické podmínky. Silniční dopravní prostředky musí být vybaveny poplašným systémem, který řidiče upozorní, pokud teplota v odděleních, ve kterých se zvířata nacházejí, dosáhne maximální nebo minimální hodnoty.

Pro dlouhotrvající cesty musí být silniční dopravní prostředky vybaveny navigačním systémem, který umožňuje sledovat plnění údajů uvedených v knize jízd a informace o otevírání a zavírání nakládkových dveří. Vyjádření navigační systém není v tomto smyslu přesné, jedná se o systém k určení polohy vozidla a na záznam a přenos údajů, který je založen na satelitním systému.

Při dlouhotrvajících cestách platí přísnější pravidla pro zajištění pohody zvířat. Kromě již zmíněných požadavků na vozidla se zejména jedná o:

  •    podestýlku – materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů
  •   krmivo – v dopravním prostředku je dostatečné množství krmiva, které odpovídá potřebám krmení dotyčných zvířat během cesty. Krmivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy, znečišťujícími látkami jako prach, palivo, spaliny a zvířecí moč a hnůj.
  •   vodu – zásoba vody ve vozidle musí umožnit průvodci poskytnout vodu ihned, kdykoli je to během cesty nutné, tak aby každé zvíře mělo přístup k vodě. Celková kapacita nádrže na vodu dopravního prostředku činí nejméně 1,5% jeho maximálního užitečného zatížení a je umožněna kontrola hladiny vody (vodoznak).
  •  přepážky – koňovití se přepravují v jednotlivých stáních, vyjma klisny cestující se svými hříbaty. Dopravní prostředek musí být vybaven přepážkami, aby bylo možno vytvořit samostatná oddělení, přičemž všechna zvířata musí mít volný přístup k vodě.

Dlouhotrvající cesty jsou schopny absolvovat všechny dospělá zvířata, pro mláďata (koňovití do 4 měsíců, telata do 14 dní, selata do 10 kg) platí omezení takové, že na dlouhotrvající cestu musí být doprovázeny matkou. Dlouhotrvající cesty nezkrocených koňů nejsou povoleny.

Při dlouhotrvajících cestách mohou příslušné kontrolní orgány provádět namátkové nebo cílené kontroly během cesty. Při kontrole se zjišťuje zdravotní stav zvířat, patřičná dokumentace, údaje z navigačního systému, dodržování knihy jízd a především dodržení požadavků na zajištění pohody zvířat. Důležitým parametrem je také posouzení toho, zda jsou zvířata schopná pokračovat v cestě. Další kontroly jsou prováděny v místě určení nebo na stanovištích hraniční kontroly. Prodlení při dlouhotrvajících cestách musí být omezeny na minimum, při kontrolách na hranicích a v místě určení jsou zásilky zvířat odbaveny přednostně. Pokud je nutné během přepravy pozdržet zásilku zvířat po dobu delší než dvě hodiny, příslušný orgán zajistí, aby byla přijata vhodná opatření týkající se péče o zvířata a případně aby zvířata byla nakrmena, napojena, vyložena a ustájena.

Dlouhotrvající přeprava zvířat může být podle plánu cesty rozdělena do více etap. Po určité době, která se liší pro každý druh a kategorii zvířat je nutné zvířata vyložit z dopravního prostředku. Vyložení zásilky zvířat se děje v kontrolních stanovištích. Jedná se o stáje určené a schválené pro vybrané druhy zvířat, které fungují ve zvláštním režimu a jsou pod dohledem příslušných kontrolních orgánů (SVS).

Každé kontrolní stanoviště musí být umístěno, navrženo, postaveno a provozováno tak, aby zajistilo dostatečnou biologickou bezpečnost zabraňující šíření vážných infekčních chorob do jiných hospodářství a mezi po sobě následujícími zásilkami zvířat. Zařízení musí být vyčištěno a dezinfikováno před každým použitím a po něm podle pokynů úředního veterinárního lékaře. Lhůta pro zahájení čistících a dezinfekčních operací je 24 hodin po odjezdu předchozí zásilky zvířat. Pohyb osob  na kontrolním stanovišti je usměrňován podle hygienických předpisů, opět s epizootologickými opatřeními.

Intervaly napájení a krmení, délka trvání cesty a doba odpočinku při dlouhotrvajících cestách

Neodstaveným telatům, jehňatům, kůzlatům a hříbatům na mléčné výživě a neodstaveným selatům musí být po 9 hodinách cesty poskytnuta doba na odpočinek v délce alespoň jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin a v případě potřeby k nakrmení. Po tomto odpočinku může přeprava pokračovat po dalších 9 hodin.

Prasata lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. Během cesty musí mít stálý přístup k vodě.

Domácí koňovité lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. Během cesty musí být každých 8 hodin napájení a v případě potřeby nakrmeni.

Skot, ovce, kozy lze přepravovat max. 14 hodin, po 14 hodinách cesty se poskytuje odpočinek v délce nejméně jedné hodiny, zejména pro nakrmení a napojení. Po této přestávce může přeprava pokračovat dalších 14 hodin.

Po uplynutí stanovených dob musí být všechny kategorie zvířat vyloženy, nakrmeny a napojeny a musí jim být poskytnut odpočinek po dobu alespoň 24 hodin.

V zájmu zvířat je možné délky trvání cesty prodloužit o 2 hodiny. Přitom se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.

Pro drůbež, domácí ptáky a domácí králíky musí být k dispozici vhodné krmivo a voda v přiměřeném množství, s výjimkou cesty trvající méně než:

  • 12 hodin bez ohledu na dobu nakládky nebo vykládky nebo
  •  24 hodin u mláďat všech druhů za předpokladu, že se přeprava uskutečňuje do 72 hodin po vylíhnutí.

Dlouhotrvající přeprava jatečných zvířat je mezinárodní záležitostí. Dochází při ní buď k vývozu, nebo dovozu zvířat, na což se vztahují ještě další (kromě již zmíněných) legislativní předpisy. V průběhu mezinárodní přepravy probíhají veterinární kontroly v místě odeslání zvířat, v místě určení a dále na hranicích se státy, které nejsou členy EU. V ČR je provozována pouze jedna stanice pohraniční veterinární kontroly a to na letišti Václava Havla. Celkově je však snaha transporty jatečných zvířat co nejvíce zkrátit. Evropská komise proto vydala v roce 2013 prohlášení, v němž požaduje zkrácení doby přepravy jatečných zvířat v rámci Evropské unie na maximálně 8 hodin. Tento požadavek nebyl prozatím do platného Nařízení č. 1/2005 implementován.