NÁLEZY PŘI VETERINÁRNÍ PROHLÍDCE DRŮBEŽE

 

 

Při veterinární prohlídce je třeba z lidské spotřeby vyloučit všechny části těl zvířat nebo celé kusy, které vykazují jakékoli odchylky vůči fyziologickému stavu. Odlišnosti mohou být nalezeny při prohlídce před poražením, většina odchylek je však zaznamenána až při prohlídce po poražení.

Při prohlídce před poražením musí být vyloučeny všechny uhynulé kusy drůbeže. Běžný úhyn přepravou v dodávkách se pohybuje do 0,3 % z dodávky. K dalším nálezům při prohlídce antemortem patří průjmová onemocnění/nadměrné znečištění kusů, výtoky z nozder nebo očí, případně zakrslost.

Změny mohou být vyvolány patologickými procesy/onemocněním již před poražením, některé změny jsou však způsobeny manipulací s drůbeží před poražením a dále v průběhu technologického opracování kusů. Z tohoto hlediska lze nálezy rozdělit na nálezy technologické a nálezy patologické.

Technologické nálezy

Linky na zpracování drůbeže jsou konstruovány podle druhu i věku drůbeže a patří k technologicky nejpropracovanějším. Většina operací je prováděna automaticky s pouze částečným podílem ruční práce, z čehož vyplývá také větší podíl technologických nálezů.

  •  Nedostatečné vykrvení – často se vyskytuje u kusů zakrslých nebo u zvířat ve špatné kondici. Nedostatečné vykrvení může být způsobeno neoptimálním provedením vykrvovacího řezu (zejména u zvířat zakrslých), nebo poruchou činnosti oběhového aparátu po omráčení. Může dojít i k tomu, že se omráčený kus vyhne podřezávacímu noži a následně pracovník provádějící kontrolu podřezání nestihne kus vykrvit nebo si nepodřezaného kusu nevšimne. Parenchymatózní orgány jsou překrvené, tmavě červené, svalovina má tmavě růžovou barvu. Barvu svaloviny lze lépe posoudit po stažení/naříznutí kůže na prsou drůbeže. Nevykrvené kusy se hodnotí jako nepoživatelné.

 

  • Nedostatečné napaření/oškubání – k této technologické chybě dochází v případě, kdy má voda používaná k napaření drůbeže příliš nízkou teplotu nebo pokud nejsou kusy v napařovací vaně dostatečně dlouhou dobu. Může se to přihodit např. při poruše topných těles nebo čidel v napařovací vaně, po delším výpadku elektrického proudu apod. Koagulace bílkovin v péřových folikulech je nedostatečná a následné škubání není úplné. Na tělech zůstává část opeření, zejména na křídlech a ve hřbetní partii. Nedostatečně oškubané kusy jsou vyloučeny z lidské spotřeby.

 

  • Nedostatečné vykuchání – při nedostatečném vykuchání zůstává v těle část orgánů. Nedostatečné vykuchání může souviset s některými patologickými stavy, zejména pak se zánětlivými změnami vnitřních orgánů, kdy mezi orgány a tělní stěnou vznikají srůsty. K nedostatečnému vykuchání může dojít také u velikostně odlišných kusů. Při veterinární prohlídce je nutné kusy sejmout z jatečné linky, posoudit celkový stav kusu a rozhodnout o poživatelnosti. V případě, že se jedná o pouhé nedostatečné vyjmutí orgánů bez patologických stavů a nedojde k delší prodlevě mezi poražením prohlídkou, se vykuchání provede ručně a kus se uvolní k lidské spotřebě.

 

  • Přepaření – je opakem nedostatečného napaření. Příčinou jsou příliš vysoké teploty napařovací lázně nebo delší pobyt jatečné drůbeže v napařovací lázni (při zastavení linky). Následné škubání přepařených kusů vede nejen k odstranění peří, ale také k poškození kůže a jejímu potrhání. Často dochází také k poškození svaloviny a někdy i frakturám kostí. Kůže a svalovina přepařených kusů jsou světlé barvy. Přepařené kusy jsou vyloučeny z lidské spotřeby.

 

  • Mechanické poškození – mechanické poškození těl nastává při špatném seřízení linky nebo závadách na jednotlivých strojích, zejména škubačích nebo eviscerátorech.

 

  • Fraktury – fraktury křídel a nohou mohu vznikat i v průběhu technologického opracování. Základní rozdíl mezi ante a postmortem frakturou je nepřítomnost reakce okolních tkání. Fraktury vzniklé v důsledku jatečného zpracování jsou omezeny na pouhé zlomeniny kostí bez otoků, krvácenin, stop zánětu apod. Poškození kůže, fraktury a celkové zhmoždění těla v důsledku zpracování se častěji vyskytuje velkých kusů. Části těl s frakturami nebo celá těla (v případě rozsáhlejších změn) se vylučují z lidské spotřeby.

 

  • Znečištění svaloviny – svalovina může být znečistěna otěrem o znečištěné části strojů nebo střevním obsahem při špatné funkci škubačů.

Patologické nálezy

  • Abscesy – abscesy nepatří mezi časté nálezy u drůbeže. Mohou být nalezeny uvnitř dutiny tělní, která se u drůbeže prohlíží pouze namátkově (každý den musí úřední veterinární lékař osobně provést kontrolu vnitřností a tělních dutin reprezentativního vzorku drůbeže). Na možnou přítomnost abscesů mohou upozornit zánětlivé změny vnitřních orgánů nebo nedostatečné vykuchání. Abscesy u drůbeže netvoří pevné vazivové pouzdro, hnis bývá často zahuštěný a bez zápachu. Těla s abscesy je nutno vyloučit z lidské spotřeby.  

 

  • Dermatitidy – zánětlivé změny na kůži jsou poměrně častým nálezem u drůbeže pocházející z chovů se zhoršenými zoohygienickými podmínkami. Dermatitidy nejsou patrné před poražením, po oškubání jsou změny nalézány nejvíce na kůži stehen, případně prsou. Příčinou dermatitidy bývají běžně se vyskytující bakterie rodů Staphylococcus, Streptococcus, Pseudomonas, Pasteurella a také E. coli. Zánětlivé léze se projevují změnou barvy kůže a jejím zesílením i změnami v podkoží – překrvení a vysrážený fibrin. Kusy se vylučují z lidské spotřeby.

 

  • Edémová choroba/ascites je specifickou nozologickou jednotkou s neznámou etiologií. Na jejím vzniku se spolupodílí více faktorů, např. vyšší koncentrace stájových plynů (oxid uhličitý, amoniak), zvýšený metabolismus, poruchy funkce jiných orgánů apod. Nejčastěji postihuje výkrmovou drůbež v poslední fázi výkrmu a je příčinou také zvýšené mortality přímo v chovu. V tělní dutině dochází ke zmnožení tekutiny, která se hromadí v perikardu, pod vazivovým obalem jater, ve vzdušných vacích a podkoží. Zmnožená tekutina má nažloutlou barvu a charakter rosolu. Kromě nahromaděné tekutiny dochází také ke změnám na orgánech – dilataci srdečních oddílů, zvětšení a překrvení jater, zduření ledvin. Těla jsou vyloučena z lidské spotřeby.

 

  • Hematomy – výskyt hematomů na těle drůbeže má souvislost s manipulací s jatečnými kusy. Nejčastěji se hematomy vyskytují na křídlech, případně na stehnech. Při prohlídce před poražením nejsou samotné hematomy viditelné. Podle barvy hematomu lze určit jeho stáří – čerstvé hematomy jsou tmavě červené – fialové, starší hematomy, způsobené nevhodnou manipulací s drůbeží ještě v chovu, jsou zbarvené do zelena nebo žluta. Výskyt hematomů značně snižuje celkovou výtěžnost; postižené části těla se vylučují z lidské spotřeby.

 

  • Myopatie – degenerativní změny svaloviny bývají lokalizovány nejčastěji ve svalovině prsní u výkrmové drůbeže – kuřat, krůťat i vodní drůbeže. Většinou se jedná o zátěžové myopatie, jejichž příčinou jsou vysoké váhové přírůstky v poslední fázi výkrmu. Myopatie nejsou při veterinární prohlídce patrné na těle a bývají detekovány až při porcování drůbeže. V některých případech mohou být zjištěny na základě otoku podkoží a svalových povázek. Uvnitř svaloviny se vyskytují hematomy a nekrotické změny nazelenalé barvy. Svalovina takto postižených kusů je vyloučena z lidské spotřeby.

 

  • Ragády/zhmoždění/poškrábání – poranění kůže je patrné po oškubání jako červené léze (krví podlité škrábance na kůži, nebo difuzní červeně zbarvené odchlky) na různých místech těla. Jedná se o intravitální změnu, kterou lze ale detekovat až po oškubání. Predispozicí pro tento typ poranění jsou vysoké hustoty drůbeže ve výkrmu, neodpovídající stájové klima, poškození peří, výskyt ektoparazitů apod. Vlastní poranění bývá způsobeno např. kanibalismem či jinými druhy agrese, poraněním při transportu, vzájemným poškrábáním drápy mez jednotlivými kusy apod. Poranění nebo zhmoždění těl je důvodem pro vyloučení celých těl z lidské spotřeby.

 

  • Tuková dystrofie jater/steatóza/lipidóza – změna barvy a konzistence jater často souvisí s ukládáním tuků. Větší výskyt těchto změn je pozorovatelný u hus a kachen. Játra jsou nápadně světlá, zvětšená, se zaoblenými okraji a drobivé konzistence. Tuková dystrofie jater je důvodem jejich vyloučení z lidské spotřeby.

 

  • Zakrslost – dodávka zakrslých zvířat je záležitostí a chybou chovatele. Zakrslé kusy snižují celkovou výtěžnost a způsobují problémy při zpracování. Příčin zakrslosti je velké množství, většinou souvisí s některým dalším patologickým stavem. Zakrslé kusy jsou vyloučeny z lidské spotřeby.

 

  • Zánětlivé změny dýchacího aparátuzměny na dýchacím aparátu zahrnují záněty plic a vzdušných vaků. Zánětlivé změny vzdušných vaků jsou nelépe viditelné na drobech drůbeže. Infekce bývají nejčastěji bakteriální, největší podíl má E. coli. Tenká stěna vzdušných vaků se zakaluje, má bělavou barvu a stává se neprůhlednou. V pokročilejších stádiích infekce jsou vzdušné vaky vyplněny bílým nebo žlutavým hnisem. Záněty vzdušných vaků a záněty na dalších orgánech jsou důvodem pro vyloučení těl z lidské spotřeby.

 

  • Zánětlivé změny jater – hepatitidy se projevují barevnými a konzistenčními změnami jaterního parenchymu. Na povrchu jsou patrné drobné tečkovité léze světlé barvy (bílé, odstíny žluté), někdy bývá poškození plošnější. Záněty jsou nejčastěji bakteriální, častou příčinou bývají infekce E. coli, Clostridium perfringens a Staphylococcus spp. Postižená játra jsou vyloučena z lidské spotřeby, posouzení jatečných těl záleží na celkové kondici, výživném stavu a případných dalších změnách.

 

  • Zánětlivé změny střev– enteritidy mohou postihovat část střeva nebo střevo v celém rozsahu. Častou příčinou bývají infekce E. coli, při postižení střev s tendencí přechodu zánětu na další orgány (játra, slezina, perikard, vzdušné vaky) se patologický stav nazývá kolibacilóza. Nelze opomenout také parazitární invazi Eimeria spp., a to i když jsou drůbeži běžně podávány antikokcidika v průběhu výkrmu (s dodržením ochranné lhůty). Kokcidióza se projevuje ztluštěním střevní stěny, krvavým zánětem, změnou obsahu střeva. Konkrétní nálezy se liší podle druhu kokcidií i postiženého střevního úseku. Posouzení těl záleží na dalších patologických změnách a výživném stavu.

 

Zánětlivé změny na dýchacím či trávícím ústrojí mají velkou tendenci k šíření v celé tělní dutině, včetně postižení srdce, což je dáno nepřítomností bránice. V pokročilých stádiích je těžké rozeznat, kde infekce začala.

Vyjmenované změny patří k nejčastějším důvodům vyloučení části nebo celých těl jatečné drůbeže z lidské spotřeby. Spektrum nálezů se liší u různých druhů i kategorií drůbeže. K méně častým, ale přesto možným nálezům pak patří vývojové poruchy, vybočení prstů, osteoporózy, u slepic salpingitidy, metabolické poruchy apod.

Rozhodování o poživatelnosti má přímou závislost na výsledcích prohlídky před a po poražení. V souvislosti s veterinární prohlídkou drůbeže nelze opomenout závažná infekční onemocnění, která jsou zařazena na seznam nebezpečných nákaz (OIE). Patří mezi ně:

  • Chlamydióza
  • Chřipka ptáků
  • Infekční bronchitida
  • Infekční burzitida
  • nfekční laryngotracheitida
  • Infekční synovitida drůbeže (Mycoplasma synoviae)
  • Mykoplazmóza (Mycoplasma galisepticum)
  • Newcastelská choroba
  • Pulorová nákaza drůbeže
  • Rhinotracheitida krůt
  • Tyf drůbeže
  • Virová hepatitida kachen

Specifická opatření při posuzování poživatelnosti platí při pozitivním záchytu patogenních sérovarů salmonel.