NÁLEZY PŘI VETERINÁRNÍ PROHLÍDCE KRÁLÍKŮ

 

 

Při veterinární prohlídce je třeba z lidské spotřeby vyloučit všechny části těl zvířat nebo celé kusy, které vykazují jakékoli odchylky vůči fyziologickému stavu. Změny mohou být vyvolány patologickými procesy/onemocněním již před poražením, některé změny jsou však způsobeny manipulací s králíky před poražením a dále v průběhu technologického opracování kusů. Z tohoto hlediska lze nálezy rozdělit na nálezy technologické a nálezy patologické.

Technologické nálezy

Při zpracování těl králíků je většina operací prováděna ručně, pouze s částečnou podporou strojů. Především z tohoto důvodu jsou nálezy způsobené technologií omezeny na minimum.

  • Nedostatečné vykrvení – často se vyskytuje u kusů zakrslých nebo u zvířat ve špatné kondici. Nedostatečné vykrvení může být způsobeno chybným provedením vykrvovacího řezu, nebo častěji poruchou činnosti oběhového aparátu po omráčení. Parenchymatózní orgány jsou překrvené, tmavě červené, svalovina má tmavě růžovou barvu. Nevykrvené kusy se hodnotí jako nepoživatelné.

Patologické nálezy

  •  Abscesy – abscesy bývají u králíků lokalizovány po celém těle jako následek infekce poranění, ke kterému dochází v průběhu výkrmu. Nejčastěji se abscesy vytvoří po vzájemném pokousání nebo soubojích mezi společně vykrmovanými jedinci. Velké abscesy lze zaznamenat již při prohlídce před poražením, menší změny pak až po stažení kůže. Patologicky změněné části těla musí být vyloučeny z lidské spotřeby.
  • Hematomy – výskyt hematomů na těle králíků (zejména pánevních končetinách) mívá souvislost s manipulací s jatečnými kusy. I když hematomy souvisí s technologií zpracování – manipulací s jatečnými kusy, jedná se o změny intravitální, proto jsou zařazeny mezi změny patologické. Při prohlídce před poražením nejsou samotné hematomy viditelné. Výskyt hematomů značně snižuje celkovou výtěžnost; postižené části těla se vylučují z lidské spotřeby.
  • Kontuze (zhmoždění) – zhmoždění je další intravitální změnou, kterou lze detekovat až po stažení kůže. Příčinou bývají obdobně jako u abscesů vzájemné boje mezi králíky, na rozvoji změn se podílí i manipulace s jatečnými kusy. Na rozdíl od hematomů a abscesů jsou kontuze plošnější, většinou jsou lokalizovány podkožně na různých místech těla, nejčastěji však na hřbetě či končetinách. Při rozsáhlém zhmoždění se vylučují celá těla z lidské spotřeby, při lokálních pohmožděninách se vylučují pouze patřičné části těl.
  • Zakrslost – dodávka zakrslých zvířat je záležitostí a chybou chovatele. Příčin zakrslosti je velké množství, většinou souvisí s některým dalším patologickým stavem. Zakrslé kusy jsou vyloučeny z lidské spotřeby.
  • Zánětlivé změny dýchacího aparátu změny na dýchacím aparátu patří mezi nejčastější zdravotní problémy králíků. Mohou postihnout jak horní, tak dolní cesty dýchací. Při postižení horních cest dýchacích lze už v rámci prohlídky před poražením zaznamenat výtoky z nosu a případnou konjunktivitidu. Onemocnění průdušek a plic bývá ale detekováno ve většině případů až při prohlídce po poražení. Plíce mají změněnou barvu i konzistenci, dutina hrudní může obsahovat zánětlivý výpotek. Pleuritidy často přechází také na perikard. Postižené okrsky plic jsou tuhé a tmavě červené, nejčastěji bývají zasaženy kraniální laloky. Po naříznutí plicního parenchymu lze v bronších detekovat nažloutlý hnisavý sekret. Záněty dýchacího aparátu mají smíšenou etiologii, nejčastějšími původci bývají: Streptococcus spp., Staphylococcus spp., Pasteurella multocida, Bordetella bronchiseptica, Haemophilus spp. Postižené orgány (plíce, případně srdce) jsou vyloučeny z lidské spotřeby. Bronchitidy i pneumonie se negativně odráží na celkové kondici králíka, posouzení poživatelnosti těla je pak vždy závislé na výživném stavu a případných dalších změnách (pleuritis parietalis apod.).
  • Zánětlivé změny jater – hepatitidy se projevují barevnými a konzistenčními změnami jaterního parenchymu. Na povrchu jsou patrné drobné tečkovité léze světlé barvy (bílé, odstíny žluté), někdy bývá poškození plošnější. Záněty bývají vyvolány bakteriemi, příčinou ale mohou být také jaterní kokcidie (Eimeria stiedae). Při jaterní kokcidióze jsou játra zvětšená s rozšířenými žlučovody naplněnými hnisem. Jaterní kokcidióza se negativně odráží na výživném stavu králíků. Postižená játra jsou vyloučena z lidské spotřeby, posouzení jatečných těl záleží na celkové kondici, výživném stavu a případných dalších změnách.

Vyjmenované změny patří k nejčastějším důvodům vyloučení části nebo celých těl jatečných králíků z lidské spotřeby. K méně častým, ale přesto možným nálezům pak patří:

  •  Gastroenteritidy – projevují se jako průjmová onemocnění, průjem a jím způsobené znečištění povrchu těla lze pozorovat již při prohlídce před poražením. Průjmy bývají vyvolány nejčastěji dietními chybami nebo mají specifickou etiologii. Posouzení záleží na celkové kondici zvířete a na výživném stavu. Specifickým případem jsou enteritidy vyvolané kokcidiemi – Eimeria irresidua, Eimeria magna a Eimeria perforans. Při střevní kokcidióze bývá postiženo duodenum, které je zvětšené a překrvené, na caecu lze najít drobné petechiální krváceniny. Parazitární gastroenteritidu může vyvolat také roup králičí (Passalurus ambiguus).
  • Nefritidy – záněty močového ústrojí bývají nejčastěji vyvolány Toxoplasma gondii, která způsobuje i celkové zhoršení kondice. Ledviny jsou zvětšené a barva se mění z tmavě červené na šedavou, okrsky nepravidelné šedavé barvy bývají ostře ohraničeny. Ledviny i těla králíků se při podezření na infekci Toxoplasma gondii vylučují z lidské spotřeby. 
  • Cysticerkóza – králíci slouží jako mezihostitel Tasemnice hráškové (Taenia pisiformis) a Tasemnice mnohohlavé (Multiceps serialis). Definitivním hostitelem obou tasemnic jsou psi. Cysticerky se vyskytují na vnitřních orgánech králíků, zejména na játrech a ve svalovině a dosahují velikosti hrášku (Coenurus pisiformis) až několika centimetrů (Coenurus serialis). Těla napadená cysticerkózou jsou vyloučena z lidské spotřeby.

Rozhodování o poživatelnosti má přímou závislost na výsledcích prohlídky před a po poražení. Při prohlídce před poražením musí být vyloučeny všechny uhynulé kusy králíků. Běžný úhyn v dodávkách se pohybuje okolo 0,3-0,5 % z dodávky (tzn. okolo 20 kusů na kamion, kde je přepravováno okolo 5 500 ks králíků). K dalším nálezům při prohlídce antemortem patří průjmová onemocnění, výtoky z nozder nebo očí a zakrslost.

V souvislosti s veterinární prohlídkou králíků nelze opomenout závažná infekční onemocnění, která jsou zařazena na seznam nebezpečných nákaz (OIE). Patří mezi ně myxomatóza a mor králíků.