Rozdělení steriodních hormonů
Glukokortikoidy - kortizol, kortizon, kortikosteron
Mineralokortikoidy – aldosteron
Androgeny a estrogeny - viz pohlavní hormony
V krevní plazmě kolují steroidní hormony vázané na proteiny, příp. volně. Biologicky účinný je volný hormon. Je-li vazba hormonu na protein málo pevná, tak se hormon ve tkáních utilizuje ve větším množství, než když je vazba pevná. Vazbu a koncentraci vazebného proteinu stimulují T3, T4, estrogeny, gravidita, diabetes aj. Naopak inhibičně působí androgeny, onemocnění jater, onemocnění ledvin s proteinúrií, obezita a stáří. Biotransformace steroidních hormonů probíhá v játrech, kde se konjugují s glukuronátem nebo sulfátem a jsou následně vyloučeny močí.
Fyziologie
MC jsou syntetizovány v zonaglomerulosa s. arcuata nadledvin. Hlavním mineralokortikoidem je aldosteron (ALD).
MC mají mineralotropní účinky, které spočívají v udržování homeostáze elektrolytů a objemu cirkulující tekutiny (principem meneralotropního efektu je indukce Na+, K+- ATPázy). V krvi kolují vázané především na albuminu, méně na CGB.
Účinky na organismus
-> Hlavním cílovým orgánem MC jsou ledviny, dále tlusté střevo, slinné žlázy aj.
Vliv MC na metabolismus iontů a zadržování vody v organismu
• retence Na+ (stimulace tubulární resorpce) + retence vody
• exkrece K+ (zvýšení tubulární exkrece K+) + exkrece H+
Za fyziologických podmínek nevyvolají MC vznik edémů, na čemž se pravděpodobně podílí i atriální natriuretický peptid.
Sekreci MC reguluje na principu zpětné vazby ACTH, který je pod vlivem hypotalamového CRH. Stimulační vliv ACTH na MC je ale mnohem menší než na GC.
Regulace sekrece MC je také v těsné vazbě na systém renin-angiotenzin.
Příčinami aktivace tohoto systému mohou být:
- nížení průtoku renálních artérií (hypovolémie, srdeční insuficience)
- snížení koncentrace chloridů v maculadensa, stimulace beta-adrenoreceptorů
Následkem těchto změn se stimulují receptory ve vasafferens → vyloučení reninu z juxtamedulárního aparátu ledviny → angiotenzin se v játrech za katalýzy reninu přemění na angiotenzin I → při průtoku plícemi a dalšími orgány se angiotenzin I přemění na angiotenzin II. Z angiotenzinu I a II vzniká za účasti aminopeptidáz angiotenzin III. Vzniklý angiotenzin II a III stimulují sekreci aldosteronu z kůry nadledvin.
-> Sekrece reninu a aldosteronu se zvyšuje během gravidity.
-> Přímý účinek na sekreci aldosteronu má i nižší příjem Na a vyšší příjem K.
Další možnosti stimulace sekrece MC: serotonin, PGE1, PGE2.
Inhibice sekrece MC: dopamin, atriální natriuretický peptid, somatostatin.
-> U některých zvířat byl prokázán také výskyt faktoru inhibující sekreci aldosteronu (ASIF) v dřeni nadlevin.
Patofyziologie
Hypoadrenokorticismus
Chronicky snížená produkce steroidních hormonů nadledvin se označuje jako hyporadrenokorticismus. Dle lokalizace příčiny rozlišujeme primární, sekundární.
Primární hyporadrenokorticismus (adrenokortikální) – Addisonova nemoc
• vzniká jako následek autoimunitní destrukce a atrofie kůry nadledvin
• dalšími vzácnými příčinami mohou být amyloidóza, krvácení, metastázy, rozsáhlé infekce nadledvin vedoucí k destrukci kůry
• destrukce kůry nadledvin → absolutní nedostatek GC a MC → nedostatek kortizolu aktivuje zpětnou vazbu ACTH → zvýšené vyplavování ACTH z adenohypofýzy
• vzniká i jako součást polyglandulární deficience
• iatrogenně může vzniknout po chemoterapii aj., kdy dojde ke zničení kůry nadledvin
Sekundární hypoadrenokorticismus
• vzniká v důsledku tumoru v oblasti adenohypofýzy, při kterém obvykle dochází k současnému defeicitu většího počtu hypofyzárních hormonů
• mechanismus vzniku: tumor adenohypofýzy → deficit ACTH a dalších tropinů → nedostatečná sekrece kortikoidů kůry nadledvin
• častěji vzniká iatrogenně – dlouhodobá léčba kortikoidy → chronická suprese ACTH na základě zpětné vazby → atrofie obou zón nadledvin. Dochází ke ztrátě reaktivity kůry nadledvin na ACTH a k poruchám uvolňování ACTH z adenohypofýzy.
Následky primárního hypoadrenokorticismu
Primární hypoadrenokorticismus se nejčastěji vyskytuje u psů ve stáří 2-6 let, postiženi jsou zejména samci. U koček se vyskytuje také u mladších zvířat. Nedostatek glukokortikoidů vyvolá apatii a celkovou slabost. Nedostatek mineralokortikoidů se projeví hypotonickou dehydratací v důsledku ztát sodíku, hypovolémií, hypotenzí až šokem. Vzniklá hyperkalémie ovlivňuje neuromuskulární funkce, zejména zpomaluje vedení vzruchu na srdečním svalu a vyvolá tak bradykardii a hypovolémii.
Následky sekundárního hypoandrenokorticismu
Sekundární hypoadrenokorticismus postihuje zvířata středního a vyššího věku nebo iatrogenní u všech věkových kategorií. Nedochází k narušení sekrece MC (jejich vylučování je adenohypofýzou ovlivňováno mnohem méně než GC – viz ACTH). Příznaky dehydratace a hypovolémie chybí. Deficit glukokortikoidů vyvolá apatii, depresi a celkovou slabost, zvíře není schopno odolávat stresovým situacím, může se vyskytnout i alopecie.