![]() | ||
Diagnóza Kryptorchizmus je poruchou sestupu varlat u psů způsobenou nejčastěji genetickou poruchou. V nesestouplých varlatech je zvýšené riziko vzniku neoplazií, nejčastěji tumoru Sertoliho buněk a seminomu, které jsou v kryptorchidním varleti mnohem agresivnější než v sestouplém varleti. Přibližně 70 % tumorů Sertoliho buněk je funkčních a spojených s paraneoplastickým syndromem feminizace s nepruritickou bilaterální symetrickou alopecií, hyperpigmentací, gynekomastií, edematózním a pendulózním prepuciem, dysfunkcí prostaty, atraktivností pro samice a samičím postojem při močení. U 15 % těchto psů byla popsána estrogenová myelotoxikóza s hypoplazií kostní dřeně a neregenerativní anémií. Kryptorchidní varle je více náchylné na torzi semeného povrazce. Zvýšená hladina estrogenů vede k supresi kostní dřeně, patogeneze zahrnuje myeloidní hyperplazii s poklesem erytro- a megakaryopoézy. Občas se přidruží periferní granulocytopenie s lymfocytózou. Stupeň myelotoxického působení závisí na věku zvířete a hladině estrogenů. Předpokládá se, že estogen působí přímo na úrovni nediferencované kmenové buňky nebo ovlivňuje humorální substance jako erytropoetin nebo kolonie-stimulující faktory různých buněčných linií. Reverzibilita je variabilní, pancytopenie predisponuje k infekcním. Trombocytopenie pak vede k chronickému krvácení, zahrnujícím epistaxi, slizniční krvácení a melénu. Interpretace: U psa je přítomná pancytopenie, azotemie, elevace jaterních enzymů a bilirubinu, deprese fosforu a draslíku, alterace aPTT a fibrinogenu a alkalemie. Diagnostikován byl tumor Sertoliho buněk v kryptorchidním varleti a tudíž je nejpravděpodobnější příčinou pancytopenie myelotoxické působení estrogenů. Důsledkem trombocytopenie je nález petechiálních krvácenin a ekchymóz, hematurie, výtoku krve z nosu a ušních bolctů, anémie je pak odpovědná za polypnoe, zvýšenou tepovou frekvenci. Korespondujícím laboratorním nálezem je respirační alkalóza, která je částečně kompenzována. Jedná sa pravděpodobně o anémii neregenerativní, hodnota středního objemu erytrocytu je v normě. Pokles počtu leukocytů predispinuje k infekci s čímž může souviset dermatitida na noze a rovněž zvýšená teplota v době klinického vyšetření. Dalším problémem pacienta je postižení jater a ledvin. Může se jednak o azotemii prerenální způsobenou dehydratací pacienta hyperventilací, ale i azotemii renální. Pro potvrzení/vyvrácení by bylo vhodné provést vyšetření moči, příp. sonografické vyšetření ledvin. Azotemie se spolupodílí na metabolické acidóze. Hypofosfatemie a hypokalemie je pravděpodobně způsobena translokací těchto iontů v důsledku alkalózy. Z jaterního poškození je dominantní elevace ALP a bilirubinu. Zde může být pravděpodobnou příčinou cholestáze v důsledku komprese žlučovodů varletem, elevace AST a ALT může být způsobena toxickým působením žlučových kyselin. Alterace hemostazeologických testů je pravděpodobně v důsledku zánětového stavu, jelikož je fibrinogen vedlejší protein akutní fáze. Lokalizací zánětu může být u pacienta několik - jednak neoplasticky změněné varle, dále jaterní parenchym následkem tlaku varlete nebo v nedposledné řadě dermatitida v meziprstí. Literatura: |
|