Parathormon


Metabolismus vápníku a fosforu

Hlavním zdrojem vápníku a fosforu je potrava.

Vápník
Vápník se absorbuje v tenkém střevě -> transport střevní stěnou – pasivní difuze (na podkladě elektrochemického gradientu) a aktivní absorpcí (závislá na parathormonu a kalcitriolu).
Střevní mukóza má schopnost pohotově reagovat na zvýšenou potřebu vápníku (růst, gravidita, laktace) nebo při jeho nedostatku v krmivu.
Snížení absorpce za působení nadbytku tuků, fosfátů, alkálií v krmivu, achlorhydrie, glukokortikoidů, některých antiepileptik.
Nadbytečný vápník odchází z organismu trusem a nepatrně močí.

Fosfor
Fosfáty se absorbují v tenkém střevě, pasivní difuzí i aktivním transportem. Hlavním regulačním mechanismem jsou ledviny.

Pilíře systému zabezpečujícího homeostázi vápníku, fosforu a hořčíku:

Primární regulátory
- parathormon, D-vitamíny

Sekundární regulátory
- kalcitonin

Cílové orgány regulace
- kost
- střevo
- ledviny

Parathormon

• Produkován hlavními buňkami. Jedná se o peptid. Vzniká z prekurzorů – nejdříve je nasyntetizován preproparathormon, dojde k odštěpení určité sekvence aminokyselin a vzniká proparathormon. V Golgiho aparátu dojde poté k odštěpení dalších aminokyselin a vzniká parathormon. Hromadí se v sekrečních granulích Golgiho aparátu. Odtud se poté může podle potřeby vyloučit nebo rozložit.
• Biologickou aktivitu má pouze fragment lokalizovaný na aminovém konci peptidového řetězce (N-terminální fragment). Štěpení na fragmenty probíhá za působení Ca-senzitivní proteinázy.
• Je tvořen také peptid podobný parathormonu – ten byl ale prokázán i v dalších endokrinních žlázách (hypofýze, nadledvině) a také v mozku, játrech, ledvinách, kosti aj.
• N-terminální fragmenty se v krvi vyskytují v malém množství a navíc mají vysokou rychlost clearance, proto se v krvi obtížně stanovují. Při insuficienci ledvin je proto zjišťována vysoká koncentrace PTH v krevní plazmě a sekundárně vzniká hyperparatyreóza.

Fyziologie

Funkce

Regulace prostupu kalcia a fosforu buněčnými membránami v kostech a ledvinách

Zvýšení koncentrace vápníku a snížení koncentrace fosfátu v krevní plazmě

Mechanismy účinku: -> receptory v plazmatické membráně cílových buněk
-> vazba PTH na receptor typu I -> aktivace adenylátcyklázového systému
-> vazba PTH na receptor typu II -> uplatnění poslů inozitoltrifostátu, diacylgylcerolu a vápenatých iontů

- zásah do aktivity kostních buněk – stimulace činnosti osteocytů

Stimuluje, pravděpodobně nepřímo, vznik a aktivitu osteoklastů -> zvýšení osteoresorpce
-> odbourávání kosti – vyplavování vápníku z kostní tkáně do ECT a štěpení kolagenu
-> zpočátku se vyplavuje pouze vápník, později i fosforečnany
-> při přetrvávajícím účinku PTH – spongióza nahrazována fibrózní tkání

Zvýšení tubulární reabsorpce vápenatých a hořečnatých iontů -> snížení vylučování močí

Snížení tubulární reabsorpce fosforečnanů, hydrogenuhličitanů, chloridů, sodíku, sulfátů -> zvýšené vylučování močí

Ve střevě – zvýšení absorpce vápníku (pod vlivem PTH dochází k přeměně dixydroxycholekalciferolu v játrech na kalcitriol -> kalcitriol v epitelu střeva podnítí tvorbu proteinů vázajících vápník -> transport kartáčovým lemem do buněčné cytoplazmy -> tam zůstávají několik týdnů => dlouhodobější vliv na resorpci vápníku

Kardiotropní a vazoaktivní účinky

Vliv na regeneraci jater, proliferaci lymfocytů a sekreci dalších endokrinních faktorů (kortikoidy, glukagon, prolaktin)





Patofyziologie

Hyperparatyreóza

Primární nebo sekundární onemocnění postihující psy a kočky všech věkových kategorií.

Primární
-> 95% v důsledku adenomu příštítné žlázy
-> obvykle jednostranný proces (zbývající tělíska bývají normální nebo atrofovaná)
-> mnohočetná nodulární hyperplazie, příp. paratyroidální karcinom se na etiologii podílejí minimálně

Sekundární
Regulační odpověď na hypokalcémii (zachování homeostáze plazmatického vápníku)

Nutriční faktory
- sekundární nutriční hyperparatyreóza
- překrmování fosforem při depleci vápníku (v současné době hlavně krmení syrovým masem nebo vnitřnostmi)
- masné produkty – vápník : fosfor (1:10) – optimální by mělo být 1,2 – 1,5 : 1 u psů a 1,1 – 1,3 : 1 u koček
- kvůli zachování homeostáze vápníku dochází ke zvýšené produkci PTH
- přetrvávání déle než 1 měsíc – zvýšená resorpce kostí se může klinicky projevit

Onemocnění ledvin
- sekundární renální hyperparatyreóza u zvířat s chronickým renálním selháním
Sekreci PTH stimuluje
- dlouhodobý vliv nižších koncentrací ionizovaného vápníku v krevní plazmě v důsledku retence fosfátů
- dojde k poklesu ionizované frakce kalcia
- v ledvinách se snižuje produkce kalcitriolu -> klesá absorpce vápníku ze střeva -> nedostatečné vylučování PTH a jeho fragmentů


Symptomatologie
Primární
- u psů a koček vzácně
- od 7. roku života
- vyšší výskyt u siamských koček a samců
- hyperkalcémie, u psů PU/PD, apatie, anorexie, celková slabost, zvracení, hubnutí
- u koček – méně specifické

Sekundární nutriční
- velká plemena v období maximálního růstu (4-6 měsíců), hlavně samci, něměcká doga, novofundlandský pes, bernský salašnický pes, rotvaler, neapolský mastin, irský vlkodav, československý vlčák
- nálezy na dlouhých kostech – zeslabená kompakta, rozšířená dřeňová část, spontánní fisury, fraktury v důsledku komprese, snížená radiodenzita skeletu
- zvýšená aktivita ALP

Sekundární renální
- apatie, nechutenství, zvracení, hubnutí, PU/PD
- mladí jedinci – demineralizace lebečních kostí -> hypertrofická osteodystrofie -> masivní maxila
- starší jedinci – dolní čelist – stává se pružnou
- zvýšená koncentrace močoviny, kreatininu a fosforu, vápník zůstává na spodní hranici referenčních hodnot

Hypoparatyreóza

Primární
- autoimunitní proces
- u koček – často po bilaterální tyreoidektomii
- vápník je nedostatečně mobilizován z kostí a je redukována jeho absorpce ve střevě a reabsorpce v ledvinách
- rozvoj hypokalcémie, hyperfosfatémie

Pseudohypoparatyreóza
- poruchy s normální nebo dokonce zvýšenou hladinou PTH
- jde o postreceptorovou poruchu týkající se např. cAMP
- u psa a kočky nebyla prokázána

Symptomatologie
- trpasličí pudl, knírač, labradorský retrívr, německý ovčák, teriér
- různý věk, převážně u samců
- zvýšená nervosvalová dráždivost – fokální záškuby až generalizovaný tremor, tetanické spasmy (hypokalcemická tetanie) až klonické křeče, nutkavé pohyby a vzrušení, strnulá chůze nebo ataxie
- následkem hypokalcémie – katarakta
- nespecifické symptomy – anorexie, zvracení, průjem, úbytek hmotnosti, celková slabost, hyperventilace (? respirační alkalóza)
- změny EKG následkem hypokalcémie
- v krevní plazmě – snížená hladina PTH