Samotný
průběh infekce můžeme rozdělit do několika
stadií:
Inkubační
doba
je
doba od proniknutí původce nemoci do organismu do
prvních
příznaků onemocnění -
je to doba bez klinických příznaků.
Rozlišujeme
krátkou ID, která je řádově
hodiny až dny: antrax, mory, akutní průjmová
onemocnění (salmonelóza), akutní
respirační onemocněnní (chřipka);
střední ID
– několik dní; dlouhá ID –
týdny:
vzteklina (2-8 týdnů), tuberkulóza,
virová
hepatitida B nebo AIDS u lidí.
Prodromální
stadium
je dobou
od prvních
nespecifických symptomů
(zvýšená teplota, apatie,
nechutenství aj.) do objevení
se typických příznaků pro danou nemoc. Pokud jsou
přítomní původci onemocnění
již v krvi, hovoříme tak o bakteriémii,
virémii, parazitémii nebo toxémii
(dle původce).
Manifestní
stadium
je dobou manifestace typických příznaků pro danou
nemoc. Jsou přítomny specifické
symptomy (krváceniny, zvracení, kožní
změny aj.) V tomto stádiu
dochází
již k vylučování původů onemocnění
sekrety a exkrety.
Konečné stadium
představuje
buď rekonvalescenci a uzdravení nebo smrt.
Podle
délky trvání rozlišujeme akutní,
subakutní
a chronické infekce.
Akutní trvají
v řádech dnů (rýma,
salmonelóza)
až týdnů (většina infekcí).
Subakutní
infekce trvají v řádech týdnů
až
měsíců (komplikovanější formy
jakékoliv infekce).
Chronické
infekce v řádech měsíců až let
(tuberkulóza, parazitózy,
dermatomykózy).
Infekce
přenosné na člověka
Bakterie:
černý kašel – Bordetella pertusis
břišní
tyfus – Salmonella typhi
Viry:
zarděnky – virus zarděnek
(rod: Rubivirus, čeleď: Togaviridae)
AIDS
– virus HIV (čeleď Retroviridae)
tularemie
– Francisella tularensis
lymeská
borelióza – Borrelia
burgdorferi
Viry:
klíšťová encephalitida
–
arboviry (rod: Flavivirus, čeleď:
Flaviviridae)
Plísně: trichofytóza – Trichophyton verrucosum
Bakterie:
antrax – snět slezinná – Bacillus antracis
tetanus
– Clostridium tetani
legionelóza
– legionářská nemoc – Legionella
pneumophilla
Mezi
základní druhy mikroorganismů řadíme
priony, viry, bakterie a plísně.
Priony
Jedná
se o malé
bílkovinné částice, které
jsou tělu
vlastní a nevyvolávají tak
imunitní odpověď
organismu. Změnou jejich konformace dochází
k hromadění patologických
forem prionů v mozku, což vede
k fatálním
neurodegenerativním onemocněním
u zvířat i lidí.
Viry
Virové
částice obsahují
DNA nebo RNA (jedno nebo dvouvláknitou) obalené
bílkovinnou složkou. Množí se
zásadně intracelulárně,
k rozmnožování potřebují
hostitelskou buňku.
Vyvolávají
imunitní odpověď.
Bakterie
Bakterie
obsahují DNA i
RNA, jedná se o jednobuněčné organismy.
Nemají pravé jádro s jadernou
membránou, označují se jako prokaryota.
Většina se množí extracelulárně,
některé intracelulárně.
Vyvolávají imunitní odpověď.
Plísně
Jsou
to jednobuněčné (kvasinky)
nebo mnohobuněčné mikroorganismy, mají DNA i RNA.
Množí se extracelulárně.
Vyvolávají imunitní odpověď.