INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

Průběh infekce


Samotný průběh infekce můžeme rozdělit do několika stadií:

Inkubační doba je doba od proniknutí původce nemoci do organismu do prvních příznaků onemocnění - je to doba bez klinických příznaků. Rozlišujeme krátkou ID, která je řádově hodiny až dny: antrax, mory, akutní průjmová onemocnění (salmonelóza), akutní respirační onemocněnní (chřipka); střední ID – několik dní; dlouhá ID – týdny: vzteklina (2-8 týdnů), tuberkulóza, virová hepatitida B nebo AIDS u lidí.

Prodromální stadium je dobou od prvních nespecifických symptomů (zvýšená teplota, apatie, nechutenství aj.) do objevení se typických příznaků pro danou nemoc. Pokud jsou přítomní původci onemocnění již v krvi, hovoříme tak o bakteriémii, virémii, parazitémii nebo toxémii (dle původce).

Manifestní stadium je dobou manifestace typických příznaků pro danou nemoc. Jsou přítomny specifické symptomy (krváceniny, zvracení, kožní změny aj.) V tomto stádiu dochází již k vylučování původů onemocnění sekrety a exkrety.

Konečné stadium představuje buď rekonvalescenci a uzdravení nebo smrt.

 

Podle délky trvání rozlišujeme akutní, subakutní a chronické infekce.

Akutní trvají v řádech dnů (rýma, salmonelóza) až týdnů (většina infekcí).

Subakutní infekce trvají v řádech týdnů až měsíců (komplikovanější formy jakékoliv infekce).

Chronické infekce v řádech měsíců až let (tuberkulóza, parazitózy, dermatomykózy).

Infekce přenosné na člověka

Bakterie:         černý kašel – Bordetella pertusis

břišní tyfus – Salmonella typhi

Viry:               zarděnky – virus zarděnek (rod: Rubivirus, čeleď: Togaviridae)

AIDS – virus HIV (čeleď Retroviridae)

 

tularemie – Francisella tularensis

lymeská borelióza – Borrelia burgdorferi

Viry:               klíšťová encephalitida – arboviry (rod: Flavivirus, čeleď: Flaviviridae)

Plísně:             trichofytóza – Trichophyton verrucosum

Bakterie:         antrax – snět slezinná – Bacillus antracis

                        tetanus – Clostridium tetani

                        legionelóza – legionářská nemoc – Legionella pneumophilla

 

Mezi základní druhy mikroorganismů řadíme priony, viry, bakterie a plísně.

Priony

Jedná se o malé bílkovinné částice, které jsou tělu vlastní a nevyvolávají tak imunitní odpověď organismu. Změnou jejich konformace dochází k hromadění patologických forem prionů v mozku, což vede k fatálním neurodegenerativním onemocněním u zvířat i lidí.

Viry

Virové částice obsahují DNA nebo RNA (jedno nebo dvouvláknitou) obalené bílkovinnou složkou. Množí se zásadně intracelulárně, k rozmnožování potřebují hostitelskou buňku. Vyvolávají imunitní odpověď.

Bakterie

Bakterie obsahují DNA i RNA, jedná se o jednobuněčné organismy. Nemají pravé jádro s jadernou membránou, označují se jako prokaryota. Většina se množí extracelulárně, některé intracelulárně. Vyvolávají imunitní odpověď.

Plísně

Jsou to jednobuněčné (kvasinky) nebo mnohobuněčné mikroorganismy, mají DNA i RNA. Množí se extracelulárně. Vyvolávají imunitní odpověď.



ÚVODNÍ STRÁNKA

INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

Úvod

Imunita

Průběh infekce

Priony

Viry

Bakterie

Dermatomykózy
a systémové mykózy




Ke stažení