SKOT

Skot a jeho taxonomické zařazení:

třída: savci (Mammalia)
- řád: sudokopytníci (Cetartiodactyla)
domestikace tur domácí (Bos primigenus f. domestica)

Anatomie a fyziologie trávicího traktu

Gastrointestinální trakt přežvýkavců se skládá z dutiny ústní, hltanu, jícnu, předžaludku, vlastního žaludku – slezu, tenkého a tlustého střeva, konečníku a řitního otvoru. Předžaludek tvoří bachor, čepec a kniha. Funkčně se k trávicímu traktu řadí také játra, slinivka a žlučník.

Trávicí trakt přežvýkavců je uzpůsoben k příjmu objemného krmiva, které je zpracováno primárně pomocí mikroorganismů předžaludku. Tyto mikroorganismy umožňují fermentaci celulózy za vzniku těkavých mastných kyselin. V dalších částech trávicího traktu jsou tráveny složky, které nebyly degradovány v bachoru, za vzniku jednoduchých složek – monosacharidů, mastných kyselin a aminokyselin.

Bachor (rumen), je největší ze tří částí předžaludků a jeho objem může být 100 až 130 litrů. Z pohledu lokalizace vyplňuje téměř celou levou polovinu břišní dutiny. Celý bachor je rozdělen na 5 propojených částí: bachorová předsíň, dorzální vak, dorzální slepý vak, ventrální vak a ventrální slepý vak. Jícen ústí do bachorové předsíně, která zároveň spojuje dorzální bachorový vak s čepcem a umožňuje tak rychlý průchod tekutin skrze předžaludky. V bachoru se nachází specifická mikroflóra, která je nezbytná pro trávení celulózy. Bachorový obsah tvoří několik vrstev – vrstva na hladině plovoucí, což jsou vláknité dosud nestrávené částice, dále tekutá střední vrstva a na dně bachoru hustá složka, která je tvořena již zčásti natrávenými složkami krmiv.

Čepec (reticulum) navazuje na bachorovou předsíň tzv. čepcobachorovým splavem. . Čepec je umístěn v blízkosti bránice a spodní stěny břišní, na které přiléhá. Tvoří mírně protáhlý vak o objemu 5 až 8 litrů. Při kontrakci se stahuje do velikosti pěsti. S knihou je čepec spojen skrze čepcoknihový otvor. Od ústí jícnu až po čepcoknihový otvor se vytváří díky stahu hladké svaloviny žlab, který umožňuje průtok tekuté potravy přímo do knihy.

Kniha (omasum) tvoří poslední část předžaludků. Představuje jedinou část, která leží napravo od střední osy těla a je uložena v pravé polovině brániční kopule. Kniha má tvar koule o objemu 10 až 15 litrů. Stěna knihy tvoří lamely – listy knihy, mezi které je pevná trávenina vtlačována a dochází tak k její seperaci dle velikosti a skladby. Další funkcí knihy je resorpce vody. Vstřebávají se zde ale i těkavé mastné kyseliny a ionty. S vlastním žaludkem je spojena skrze knihoslezový otvor.

Slez (abomasum) tvoří vlastní žaludek přežvýkavců a má objem až 20 litrů. S tenkým střevem je slez spojen vratníkem (pylorus).

U novorozených telat je objem slezu vždy větší, než je objem předžaludků. Telata přijímají mlezivo a mléko, které je tráveno chemicky stejně jako u nepřežvýkavců. Se zahájením příjmu objemného krmiva dochází k osidlování předžaludků mikroflórou a k jejich rozvoji. Plně vyvinutý bachor je u telat až v 6 měsících věku. Tomu by měl odpovídat i postupný přechod na objemné krmivo.

Funkce jednotlivých částí předžaludku a žaludku

bachor – Biologický reaktor, který zajišťuje dokonalé promísení, mechanické rozmělnění potravy, kterou dále posouvá
čepec – Zajišťuje mísení potravy, stejně jako v bachoru zde dochází k mikrobiálnímu trávení, umožňuje rychlý přestup tekutin do knihy.
kniha – Zajišťuje drcení, lisování a roztírání potravy. Dochází zde k absorpci tekutin a zahušťování tráveniny.
slez – Zajišťuje enzymatické trávení potravy a mikroorganismů.

Fyziologie trávení
V dutině ústní dochází k rozmělnění potravy nedůkladně. Dojde k prožvýkání a výraznému proslinění sousta, které je rychle polknuto. Sliny nezajišťují pouze dostatečné provlhčení sousta, ale jsou také významným pufrem. Denně skot vyprodukuje až 150 litrů slin, které pomáhají udržovat stále prostředí bachoru. pH bachorové tekutiny se pohybuje od 6,2-6,8. Sliny obsahují bikarbonáty a fosfáty.Provlhčená potrava prochází do bachoru, který funguje jako biologický reaktor. Dochází k neustálému promíchávání jeho obsahu. Po 30 až 60 minutách dochází k procesu přežvykování (ruminace). Jedná se o děj, při kterém dochází k rejekci soust do dutiny ústní. Na rozdíl od zvracení se nezapojují svaly břišního lisu ani motorická činnost žaludku. Obsah
bachoru je nasáván do jícnu pasivně po hlubokém nádechu a za poklesu nitrohrudního tlaku. Zpětnou peristaltickou vlnou se dostávají do dutiny ústní jednotlivá sousta.Na přežvýkání jednoho sousta o hmotnosti 100 – 120g vykoná skot 20 – 90 žvýkacích pohybů. Za minutu vykoná asi 55 žvýkacích pohybů. Jedno sousto tak přežvykuje 1-2 minuty. Po přežvýkání 50 takovýchto soust nastupuje období klidu, které je vystřídáno další periodou přežvykování. Přežvykováním tráví 8-10 hodin denně.
Aby mohlo k ruminaci u přežvýkavců docházet, je nezbytný příjem dostatečného množství strukturovaného krmiva (píce, seno, sláma). Strukturální vláknina stimuluje bachorové papily a díky tomu může docházet k bachorové motorice a k přežvykování. Pokud je krmivo velmi jemné a není zde dostatek krmiva s délkou mezi 3 - 4,5 cm, dochází k omezenému přežvykování a možným problémům při zažívání. U přežvýkavců se v rámci trávení tvoří značné množství plynů, které jsou z bachoru odváděny tzv. eruktací, krkáním. Zástava přežvykování nebo ucpání jícnu cizím tělesem vede k riziku akutního nadmutí, protože plyny nemohou spontánně odcházet ze zažívacího traktu a hromadí se v bachoru.

Produkce plynů je značná. (CO2, metan, vodík: 0,5 – 1 l/min).

Motorika předžaludku
Podstatou je pravidelná kontrakce a uvolňování jednotlivých částí předžaludků. Díky motorice předžaludků může docházet k rejekci soust a k přežvykování. Činnost bachorové motoriky lze hodnotit dle bachorových rotací, které lze posuzovat auskultací v oblasti levé hladové jámy. Fyziologické jsou 2-3 rotace za 3 minuty.
Mikroflóra předžaludku
Mikrobiální trávení probíhá díky kolonizaci bachoru mikroflórou. Pro činnost bachorové mikroflóry je nezbytné, aby bylo krmivo předem dokonale přežvýkáno. Pro přežití mikroflóry je důležité stabilní pH 6,2-6,8 a optimální teplota: 39-410C. Mikroflóra předžaludku je tvořena bakteriemi, nálevníky a v malé míře také kvasinkami a plísněmi. Zajišťují produkci veškerých důležitých enzymů.

Bakterie rozlišujeme na celulolytické (štěpící celulózu), amylolytické (štěpící škrob), metanogenní (tvořící metan), proteolytické (štěpící protein), ureolytické (štěpící močovinu) a další.

Celulózu jsou schopni štěpit také nálevníci, ale i mikroskopické houby. Hlavními produkty nálevníků jsou kyselina octová, kyselina máselná, oxid uhličitý a vodík. Hlavními produkty fermentace kvasinek a plísní jsou kyselina octová, kyselina mravenčí, etanol, oxid uhličitý a voda.

Trávení sacharidů
70-80 % sušiny krmné dávky tvoří sacharidy. Trávení sacharidů zahrnuje mikrobiální rozklad mono a disacharidů, celulózy, hemicelulózy, pektinu a škrobu.
Celulóza je skrze několik enzymů štěpena a přeměna na glukózu, kterou mikroorganismy dále zpracovávají a fermentují na TMK – těkavé mastné kyseliny.

Denně se tvoří 2 - 4,5 kg TMK.

kyselina octová
55 - 75 %

kyselina propionová
15 - 25 %

kyselina máselná
10 - 17 %

Škrob je rozkládán také na glukózu, která je fermentována na TMK. Při překrmování lehce stravitelnými sacharidy, kdy je v krmné dávce hodně škrobu se začnou rozrůstat v bachoru laktobacily, které produkují kyselinu mléčnou a způsobují okyselení bachoru. Postupným snižování pH (pod 5,5) hynou jednotliví zástupci mikroflóry a mikrofauny této části trávicího traktu, a ustává mikrobiální činnost. Kromě devitalizace mikroflóry dochází k zastavení motoriky předžaludku. Rozvíjí se metabolická acidóza.
Koncentrace kyseliny propionové je ovlivněna příjmem lehce stravitelných sacharidů a škrobu v krmné dávce, zatímco hladina kyseliny octové se zvyšuje se zvyšujícím se obsahem vlákniny. Kyselina máselná se tvoří především z rychle fermentovatelných sacharidů.45 až 85 % glukózy je syntetizováno v játrech pomocí glukoneogeneze z necukernatých zdrojů. Mezi tyto zdroje patří zejména kyselina propionová a glukoplastické aminokyseliny. Kyselina propionová je jediná z TMK, která může být využita pro glukoneogenezi. Glukóza je základním zdrojem energie pro mozek. Nezbytná je také pro syntézu mléčného cukru – laktózy.
Kyselina octová je významná pro syntézu mléčného tuku. Z kyseliny octové, ale také z kyseliny máselné se formují mastné kyseliny, které jsou následně esterifikovány glycerolem za vzniku TAG (triacylglycerol).

Trávení dusíkatých látek
Mikroorganismy způsobují postupný rozklad bílkovin na peptidy a nakonec až na aminokyseliny. Určitá část je využita pro tvorbu mikrobiálního proteinu, který je v dalších částech trávicího traktu tráven. Zbývající část se rozkládá na amoniak, který přechází do krve a v játrech se z něj syntetizuje močovina.

Trávení lipidů
Krmivem může skot přijmout až 0,5-1 kg tuků ve formě triacylglycerolů nebo fosfolipidů. Část tuků se dostává do předžaludku také ze slin. Produktem mikrobiální hydrolýzy jsou glycerol, galaktóza a nenasycené mastné kyseliny. Glycerol a galaktóza se dále fermentují na TMK. (octovou, propionovou a máselnou). Nenasycené mastné kyseliny se dále hydrogenují a vzniká např. kyselina stearová ( z kyseliny olejové, linolové a linolenové).

Syntéza vitamínů
Mikroorganismy předžaludku jsou schopny syntetizovat některé vitaminy, a to především vitaminy skupiny B (tiamin, riboflavin, kyselinu listovou, pyridoxin, cholin, kobalamin a také biotin). Z vitamínu rozpustných v tucích se jedná o vitamin K. Syntéza těchto vitamínu je vázána na rozvinuté předžaludky. Telata mohou trpět deficitem těchto vitamínů, v případě, že je nepřijímají v krmivu.
Část tráveniny, která nebyla strávena nebo využita mikrobiální mikroflórou postupuje dále do slezu a tenkého střeva, kde je enzymaticky trávena, stejně jako u monogastrů.