Jedná se o parazitární plísně, které jsou původcem dermatomykóz. Způsobují kožní onemocnění.
Pro původce je charakteristické, že se živí keratinem a rostou pouze na kůži.
Označujeme je jako dermatofytózy.
Dermatomykózy
jsou vysoce kontagiózní onemocnění,
které
napadají hospodářská zvířata,
zvířata
chovaná v domácnosti a kvůli tomu, že nejsou zcela
hostitelsky specifické,
řadíme je také mezi obávané zoonózy.
U hospodářských zvířat představují
dermatomykózy značné ekonomické ztráty
v nákladech na terapii a ochranných
opatření.
Plísně
se množí
pomocí spór, které se vylučují do
prostředí v odloučených šupinkách
kůže,
v chlupech nebo vlasech a jsou ve vnějším
prostředí velmi odolné.
K přenosu
infekce tak dochází nejen přímým
kontaktem,
ale také nepřímo. Vůči
dermatomykózám jsou citlivější
mláďata, která ještě nemají plně
vyvinuté
ochranné bariéry kůže (jejich pH kůže je
vyšší oproti dospělým). Ke vzniku
onemocnění také přispívá narušení
integrita kůže. K dermatomykózám jsou rovněž náchylnější jedinci
s oslabeným imunitním systémem.
Výskyt
dermatomykóz má sezonní charakter,
kdy morbidita stoupá v chladnějším a
vlhčím období roku. Vlhkost vzduchu
je tedy významný faktor, ovlivňují výskyt
dermatomykóz.
Dermatomykózy u králíků nejsou výjimečné.
Trichophyton mentagrophytes postihuje zejména králíky v králíkárnách, a to ve špatných zoohygienických podmínkách.
Microsporum canis je vůbec nejvýznamnější z dermatomykóz a postihuje králíky zejména v domácnostech.
Dermatomykózy se živí na kůži keratinem. Napadají kožní buňky, chlupové folikuly a způsobují šupinatění kůže, poruchu růstu chlupů a jejich vypadání. Microsporum canis ve srovnání s Trichophyton mentagrophytes způsobuje méně vážné příznaky a často probíhá pouze subklinicky.
Pro
dermatomykózy je charakteristická
tvorba šupin. Na hlavě králíka se tvoři krusty, které mají
žlutavé zbarvení.
Dochází ke ztrátě osrstění a tvoří se alopetická ložiska. Jedná se o
okrsky na
kůži, které jsou zcela bez srsti (lysá). Pruritus (svědění) se přidává až
sekundárně v přítomnosti bakteriální infekce.
Diagnostika
Průkaz spočívá v diagnostice chlupů, které se prohlédnou pod mikroskopem (trichoskopie). Pro diagnostiku se také využívá seškrabu kůže s následným pozorováním pod mikroskopem. Dostupná je také kultivace prostřednictvím speciálního kultivačního média DTM (dermatophyle test medium).
Jedná
se o vysoce kontagiózní onemocnění,
kdy dermatomykózy mohou postihnout také člověka nebo se přenést na jiné
druhy
zvířat. Nutné je tak zbavit plísní nejen postiženého jedince, ale také
provést
mechanické čištění a dezinfekci prostředí (kotec, klec, ale i koberce,
polštáře
apod.), kde zvíře chováme.
K dispozici jsou antifungicidní spreje nebo šampóny pro lokální použití. V rámci léčby lze také využít chytré houby (Pythium oligandrum). Perorálně lze podávat roztok pro léčbu dermatofytóz, který obsahuje itrakonazol.
Proti dermatomykózám existuje vakcína.
Králíka lze vakcinovat proti Trichophyton mentagrophytes
Vakcína proti Trichophyton mentagrophytes (Trichopelen) je určena pro kožešinová zvířata, které nejčastěji tyto dermatomykózy trápí, tedy i pro králíka. V rámci prevence je důležitá zoohygiena chovu, kdy prostředí může být pro králíky zdrojem infekce dermatomykózami.