Jedná
se o syndrom pulmonální
hypertenze, který postihuje rychle
rostoucí brojlerová
kuřata. Edémová
choroba je neinfekční
onemocnění, které má značné
ekonomické dopady v chovech.
Rizikové
faktory a příčiny onemocnění
Edémová choroba je spojena především s vysoce intenzivním růstem brojlerových kuřat.
Během
výkrmu dochází u kuřat až sedmkrát ke
zdvojnásobení tělesné hmotnosti.
Dalším
faktorem přispívajícím
k syndromu pulmonální hypertenze je nedostatečná ventilace
v chovech.
Hlavní
příčinou edémové choroby je nedostatečné
okysličení v organismu. To
vzniká v důsledku nerovnováhy mezi
intenzivním
metabolismem (ten zvyšuje požadavky na kyslík v
rostoucích tkáních) a
nedostatečným zásobením
kyslíkem ze strany plic a srdce (ty nejsou schopny
takové nároky na okysličení dlouhodobě
splnit a nakonec selhávají).
Patogeneze
Intenzivní růst
představuje velkou zátěž
pro kardiovaskulární i respiratorní
aparát. Aby bylo zajištěno
prokrvení i
prokysličení organismu, musí kuře
výrazně zvýšit funkční
kapacitu srdce i plic.
Anatomicky mají ale plíce malý objem a
na rozdíl od savců nemají možnost
rozšíření. Vlivem snahy zajistit
dostatečné prokysličení se zvyšuje
riziko
vzniku plicní hypertenze, protože schopnost
rozšíření cév je pouze
omezená.
Rostoucí
tělo brojlerů a jejich intenzivní
metabolismus zvyšuje požadavky na
zásobení tkání
kyslíkem. Omezená
kapacita
v plicích vede k nedostatečnému
prokysličení (hypoxie). Organismus na
ni reaguje zvýšeným krevním
průtokem. Dochází
ke zvýšené zátěži
srdečního
svalu. Kritickým
místem je arteriální síť
v plicích, která
zvýšený přítok krve ze
srdce není schopna rychle pojmout.
Vzniká tak zpomalení, které se
projeví zvýšeným odporem a
tlakem
v plicích. Vzniká
pulmonální hypertenze.
Zvýšený
tlak ve velkých cévách a
v orgánech vede k přestupu
plazmatické tekutiny do dutiny tělní a
vzniká ascites.
Fyziologicky je tekutina resorbována zpět do
krevního řečiště. Velký objem
této uvolněné tekutiny a vysoký tlak
v krevním oběhu však toto
znemožňuje. Tlak tekutiny na vzdušné vaky a
hromadění serózní tekutiny
v osrdečníku
ještě prohlubuje patologický stav
v organismu a přispívá
k srdečnímu
selhání.
Vysoký tlak v plicích se projeví i na srdci, kde se zvyšuje zátěž pravé komory. V důsledku toho dochází k zesílení pravé srdeční komory (hypertrofie). Vlivem vysoké tlaku v pravé komoře dochází k nedomykavosti chlopní. Při dlouhodobé zátěži pravé komory dochází k jejímu ochabnutí a dilataci (rozšíření), což má za následek srdeční selhání.
Výskyt
a vnímavost
Edémová choroba byla poprvé objevena v roce 1968 u brojlerových kuřat chovaných ve vysoké nadmořské výšce v Bolívii.
S problematikou
edémové
choroby se potýkají intenzivní chovy
brojlerů po celém světě.
Tento
syndrom se
projevuje u rychle
rostoucích výkrmových kuřat.
Jeho zvýšený výskyt je
podmíněn
šlechtěním brojlerů na vysokou užitkovost.
Vyšší užitkovost může vést ke zvýšeným úhynům a výskytu metabolických onemocnění, včetně syndromu pulmonální hypertenze.
Klinické
příznaky
Edémová choroba způsobuje u brojlerů zaostávání v růstu. Postižení jedinci jsou apatičtí a mohou mít bledý a zakrslý hřebínek. Při těžkém postižení je u brojlerů patrné zvětšené břicho. V poslední fází se dostavuje ztížené dýchání (dyspnoe), cyanóza sliznic a brojleři leží a odmítají se pohybovat. K úhynům dochází během výkrmu v halách, při manipulaci se zvířaty nebo při přepravě na porážku. Úhyny mohou být náhlé nebo po zvětšení objemu dutiny tělní (ascites). Mortalita může dosahovat v chovu 5-20 %.
Patologické
nálezy
Onemocnění
způsobuje zvýšenou konfiskaci
kuřat po poražení.
Při pitvě lze pozorovat zvětšení tělní dutiny (ascites), které je způsobeno nahromaděním slámově či jantarově zbarvené serózní tekutiny (přítomny mohou být vločky fibrinu). Nahromaděná serózní tekutina je rovněž v osrdečníku (edém srdce). Na vnitřních orgánech lze pozorovat překrvení, především na plicích a játrech. Vnitřní orgány jsou zvětšené, což je nejvíce patrné na játrech a ledvinách. Na játrech může být viditelná perihepatitida (zánět jaterního pouzdra). Srdce je hyperemické s výrazně zvětšenou pravou komorou kvůli zesílení stěny myokardu.
Diagnostika
Diagnostika je založena na charakteristických nálezech zjištěných při pitvě nebo v rámci veterinární prohlídky na jatkách. Edémová choroba je důvodem k vyloučení z lidské spotřeby, kdy dochází ke konfiskaci jatečného těla.
Prevence
V rámci
prevence má u brojlerů ve
výkrmu velký význam
dodržování světelného režimu a
zajištění dostatečné
ventilace hal. Význam má rovněž omezovat
stresové faktory při výkrmu. Výskyt
edémové choroby je podmíněn intenzitou
výkrmu brojlerů.
Z tohoto
důvodu společnosti produkující
výkrmová kuřata chovatelům
dodávají celou řadu
doporučení,
kterými by se měli chovatelé řídit.
Cílem by mělo
být v chovech udržet
optimální užitkovost při
zachování kvality produktu a welfare
zvířat.
Význam má
šlechtění na rezistenci vůči ascites.
Nutriční myopatie nebo také nutriční svalová dystrofie je syndrom způsobený u drůbeže deficitem vitamínu E, selenu a sirných aminokyselin v krmné dávce. Toto neinfekční onemocnění je častým problém nejen v chovu drůbeže. Deficit vitamínu E a selenu je problémem také u skotu a dalších druhů. U prasat je součástí tzv. VESD syndromu.
Význam
vit. E, Se a sirných aminokyselin v organismu
Vitamín
E je společně se selenem významným
antioxidantem v organismu. Vzájemně se
mohou v organismu zastupovat,
kdy nedostatek jednoho může vyrovnat přebytek druhého. Jsou důležité
pro správnou funkci
kardiovaskulárního systému, svalovou
činnost, tvorbu spermií a imunitní
systém.
Sirné aminokyseliny jsou důležitými stavebními kameny pro glutathion, který se uplatňuje v odbourávání kyslíkových radikálů.
Rizikové
faktory
Půdy v České
republice jsou na selen
chudé. Nedostatek selenu se dá v
organismu částečně nahradit vitamínem E. Obsah
vitamínu E v krmivu není
stabilní. Nadbytek nenasycených
mastných kyselin v krmné
dávce snižuje využitelnost vit. E. Také
dlouhodobé skladování krmiva snižuje
aktivitu tohoto vitamínu – vlivem
působení kyslíku a slunečního
záření.
Rizikovým faktorem u ptáků je také nedostatek sirných aminokyselin v krmné dávce – cystinu nebo methioninu.
Výskyt
a vnímavost
Syndrom nutriční svalové dystrofie se projevuje především v případech, kdy jsou zvířata ve stresu, je s nimi manipulováno nebo jsou vystavení svalové námaze. Postihuje především rychle rostoucí brojlerová kuřata, a to nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů – na konci výkrmu. Onemocnění postihuje také kachňata, a to v období, kdy jsou vypouštěny na vodu. Syndrom se objevuje také u běžců a papoušků.
Patogeneze
Nedostatek selenu a vitamínu E vede ke zvýšené citlivosti buněk vůči volným radikálům.
Společně
s deficitem sirných aminokyselin pak
dochází
odumíráním svalových buněk
a
tím k degenerativním změnám
v kosterní svalovině.
Dochází
ke snížené aktivitě
glutathionperoxidázy.
Deficit
selenu a vitamínu E vede k hromadění
kyslíkových radikálů, které
způsobují
oxidativní poškození
buněčných membrán. Výsledkem je
hromadění vápníku, nekróza
svalových buněk a kalcifikace svalů.
Syndrom
nutriční svalové dystrofie
bývá u drůbeže spojen
s přítomností exudativní
diatézy a nutriční encefalomalácie.
V případě,
že je nedostatek pouze
selenu a vitamínu E, vyvíjí se u kuřat
exsudativní
diatéza.
Při nedostatku pouze vitamínu E dochází k postižení mozku a nutriční encefalomalácii (měknutí mozku).
Dochází k nekróze buněk mozkové tkáně, zejména je postižený mozeček, který řídí koordinaci pohybů.
Klinické
příznaky
U
výkrmových brojlerů je nutriční
svalová
dystrofie spojena s deficitem vitamínu E i s
deficitem aminokyselin, které
obsahují síru.
Nedostatek
vitamínu E se projevuje
nejčastěji jako nutriční
encefalomalacie,
kdy jsou patrné nervové příznaky.
Typická je křeč
krku, která stáčí hlavu
dolů
mezi nohy, kuřata nejsou schopna se na nohou udržet, nakonec ochrnou a
hynou. V případě,
že dochází i k postižení
svalů – nutriční
svalová dystrofie,
klinické příznaky splývají.
Nelze zde rozeznat, zda je slabost a inkoordinace
způsobená postižením mozku nebo svalů. Ke klinickému
projevu onemocnění dochází
většinou náhle, vlivem stresu
vyvolaného při manipulaci nebo vlivem svalové
námahy. Před tím je průběh svalové
dystrofie nenápadný.
Exudativní diatéza se projevuje apatií, kuřata nechtějí přijímat krmivo a nerada se pohybují. Objevují se otoky v podkoží i v kosterní svalovině – hlavně na krku a ve svalovině prsní. Kromě otoků dochází ke krváceninám, které v podkoží zbarvují kůži do modrozelena. Bez léčby dochází k oběhovému selhání a úhynu.
Nutriční
myopatie postihuje také kachňata,
u kterých se projevuje kulháním,
posedáváním a nakonec
ochrnutím. Postiženi
mohou být vlivem deficitu vitamínu E a selenu
také běžci, u kterých se
onemocnění projevuje při jejich odchytu.
Se syndromem svalové dystrofie se lze setkat i u papoušků, u kterých se objevuje slabostí a obrnami křídel.
Diagnostika
Při pitvě je patrná bledá svalovina, která má vzhled vařeného masa. Ve svalovině se mohou objevovat šedobílé proužky. Změny jsou patrné především na prsní svalovině. K poškození může docházet také v srdeční svalovině. Při nutriční encefalomalácii jsou patrné změny na mozkových plenách a mozečku, kde dochází k otokům. Diagnózu lze pak potvrdit stanovením hladiny selenu a vitamínu E ve tkáni jater.
Terapie
Léčba spočívá v parenterální (injekční) aplikaci selenu a vitamínu E. V případě, že onemocnění probíhá akutně, kdy dochází k poškození srdečního svalu, je terapie neúspěšná.
Prevence
Prevence
spočívá v dostatečném
množství
selenu, vitamínu E a sirných aminokyselin
v krmné dávce brojlerů.
Významným patologickým nálezem, který je zaznamenáván na jatkách, jsou tzv. zelená záda brojlerových kuřat, která jsou způsobena stresovou myopatií. Jedná se o neinfekční onemocnění, při kterém dochází k degenerativním změnám na svalovině. Takovéto změny ve svalovině jsou důvodem k vyloučení z lidské spotřeby. Stresové myopatie je podmíněna intenzitou výkrmu a představuje pro chovatele ekonomické ztráty.
Výskyt
a vnímavost
Zcela
poprvé byl tento stav popsán u
starších brojlerových kuřat
v Kanadě, a to
v roce 2003.
Degenerativní změny svaloviny bývají zjišťovány u výkrmové drůbeže, a to nejen u kuřat, ale i krůťat a vodní drůbeže.
Rizikové
faktory onemocnění a patogeneze
Rizikovým
faktorem stresové myopatie je
vysoká
intenzita růstu zvířat. Rostoucí
svalovina má vysoké požadavky na
prokrvení a prokysličení. Na nedostatek
kyslíku je pak nejvíce citlivá
prsní
svalovina.
Hlavní příčinou stresových myopatii bývá zátěž. Jakákoliv manipulace, ale také rozrušení může vést k výraznému pohybu křídel a rozvoji stresové myopatie.
V důsledku silně rozvinuté prsní svaloviny může docházet při pohybu křídel ke kompresi (stlačení) probíhajících cév. Výsledkem je pak místní nedokrvení (ischemie) tkáně. Po uvolnění průtoku cév se krevní zásobení obnoví, ale tvoří se kyslíkové radikály, které mohou vést k buněčnému poškození.
K degenerativním
změnám
tak dochází
nejvíce v oblasti pektorální
svaloviny, a to vlivem nedostatečného
zásobení svaloviny kyslíkem a vlivem
následného oxidativního
poškození. Mimo
jiné se ve svalech mohou formovat také hematomy.
Odumírání svalových buněk
vede
k rozvoji nekrotických a
zánětlivých změn, které jsou pak
pozorovány při
prohlídce.
K rozvoji degenerativních změn může docházet také na svalovinách končetin vlivem nadměrné zátěže končetin vysokou hmotností jatečných brojlerů.
Diagnostika
Přítomnost
tzv. zelených zad na poraženém
a oškubaném těle brojlerů je často
jediný příznak, který je na
první pohled
patrný a nápomocný pro
zhodnocení patologie tohoto onemocnění. Po
stažení kůže
z postiženého místa je patrný podkožní otok a
povrchové krváceniny. Při řezu svaloviny jsou
viditelné hematomy
a
nekrotické změny nazelenalé barvy.
Bakteriologické vyšetření takto
změněné
tkáně je negativní. Svalovina takto
postižených kusů brojlerů je vyloučena
z lidské spotřeby.
Prevence
Prevence výskytu brojlerů se stresovou – zátěžovou myopatií spočívá v nižší intenzitě výkrmu nebo v porážení brojlerů v nižších porážkových hmotnostech.
Chovatelé v intenzivních chovech se musí u konkrétních hybridů řídit doporučeními šlechtitelské společnosti a daného dodavatele brojlerových kuřat. Na riziko vzniku stresové myopatie by měl být brán ohled i při manipulaci, která by měla být šetrná, a to úměrně věku a hmotnosti brojlerů.