ÚVODNÍ STRÁNKA

DRŮBEŽ

Úvod

Anatomie a fyziologie ptáků

Manipulace s drůbeží

Způsoby chovu
kura domácího

Přehled významných onemocnění drůbeže

Neinfekční choroby

Virové choroby 

Bakteriální choroby

Mykotická onemocnění 

Ektoparazitózy

Endoparazitózy

Vakcinační program


Ke stažení














DRŮBEŽ

Neinfekční choroby 


EDÉMOVÁ CHOROBA

Jedná se o syndrom pulmonální hypertenze, který postihuje rychle rostoucí brojlerová kuřata. Edémová choroba je neinfekční onemocnění, které má značné ekonomické dopady v chovech.

Rizikové faktory a příčiny onemocnění

Edémová choroba je spojena především s vysoce intenzivním růstem brojlerových kuřat.

Během výkrmu dochází u kuřat až sedmkrát ke zdvojnásobení tělesné hmotnosti.

Dalším faktorem přispívajícím k syndromu pulmonální hypertenze je nedostatečná ventilace v chovech.

Hlavní příčinou edémové choroby je nedostatečné okysličení v organismu. To vzniká v důsledku nerovnováhy mezi intenzivním metabolismem (ten zvyšuje požadavky na kyslík v rostoucích tkáních) a nedostatečným zásobením kyslíkem ze strany plic a srdce (ty nejsou schopny takové nároky na okysličení dlouhodobě splnit a nakonec selhávají).

Patogeneze

Intenzivní růst představuje velkou zátěž pro kardiovaskulární i respiratorní aparát. Aby bylo zajištěno prokrvení i prokysličení organismu, musí kuře výrazně zvýšit funkční kapacitu srdce i plic. Anatomicky mají ale plíce malý objem a na rozdíl od savců nemají možnost rozšíření. Vlivem snahy zajistit dostatečné prokysličení se zvyšuje riziko vzniku plicní hypertenze, protože schopnost rozšíření cév je pouze omezená.

Rostoucí tělo brojlerů a jejich intenzivní metabolismus zvyšuje požadavky na zásobení tkání kyslíkem. Omezená kapacita v plicích vede k nedostatečnému prokysličení (hypoxie). Organismus na ni reaguje zvýšeným krevním průtokem. Dochází ke zvýšené zátěži srdečního svalu.  Kritickým místem je arteriální síť v plicích, která zvýšený přítok krve ze srdce není schopna rychle pojmout. Vzniká tak zpomalení, které se projeví zvýšeným odporem a tlakem v plicích. Vzniká pulmonální hypertenze.

Zvýšený tlak ve velkých cévách a v orgánech vede k přestupu plazmatické tekutiny do dutiny tělní a vzniká ascites. Fyziologicky je tekutina resorbována zpět do krevního řečiště. Velký objem této uvolněné tekutiny a vysoký tlak v krevním oběhu však toto znemožňuje. Tlak tekutiny na vzdušné vaky a hromadění serózní tekutiny v osrdečníku ještě prohlubuje patologický stav v organismu a přispívá k srdečnímu selhání.

Vysoký tlak v plicích se projeví i na srdci, kde se zvyšuje zátěž pravé komory. V důsledku toho dochází k zesílení pravé srdeční komory (hypertrofie). Vlivem vysoké tlaku v pravé komoře dochází k nedomykavosti chlopní. Při dlouhodobé zátěži pravé komory dochází k jejímu ochabnutí a dilataci (rozšíření), což má za následek srdeční selhání.

Výskyt a vnímavost

Edémová choroba byla poprvé objevena v roce 1968 u brojlerových kuřat chovaných ve vysoké nadmořské výšce v Bolívii.


S problematikou edémové choroby se potýkají intenzivní chovy brojlerů po celém světě.

Tento syndrom se projevuje u rychle rostoucích výkrmových kuřat. Jeho zvýšený výskyt je podmíněn šlechtěním brojlerů na vysokou užitkovost. 

Vyšší užitkovost může vést ke zvýšeným úhynům a výskytu metabolických onemocnění, včetně syndromu pulmonální hypertenze.

Klinické příznaky

Edémová choroba způsobuje u brojlerů zaostávání v růstu. Postižení jedinci jsou apatičtí a mohou mít bledý a zakrslý hřebínek. Při těžkém postižení je u brojlerů patrné zvětšené břicho. V poslední fází se dostavuje ztížené dýchání (dyspnoe), cyanóza sliznic a brojleři leží a odmítají se pohybovat. K úhynům dochází během výkrmu v halách, při manipulaci se zvířaty nebo při přepravě na porážku. Úhyny mohou být náhlé nebo po zvětšení objemu dutiny tělní (ascites).  Mortalita může dosahovat v chovu 5-20 %.

Patologické nálezy

Onemocnění způsobuje zvýšenou konfiskaci kuřat po poražení.

Při pitvě lze pozorovat zvětšení tělní dutiny (ascites), které je způsobeno nahromaděním slámově či jantarově zbarvené serózní tekutiny (přítomny mohou být vločky fibrinu). Nahromaděná serózní tekutina je rovněž v osrdečníku (edém srdce).  Na vnitřních orgánech lze pozorovat překrvení, především na plicích a játrech. Vnitřní orgány jsou zvětšené, což je nejvíce patrné na játrech a ledvinách. Na játrech může být viditelná perihepatitida (zánět jaterního pouzdra). Srdce je hyperemické s výrazně zvětšenou pravou komorou kvůli zesílení stěny myokardu.

Diagnostika

Diagnostika je založena na charakteristických nálezech zjištěných při pitvě nebo v rámci veterinární prohlídky na jatkách. Edémová choroba je důvodem k vyloučení z lidské spotřeby, kdy dochází ke konfiskaci jatečného těla.

Prevence

V rámci prevence má u brojlerů ve výkrmu velký význam dodržování světelného režimu a zajištění dostatečné ventilace hal. Význam má rovněž omezovat stresové faktory při výkrmu. Výskyt edémové choroby je podmíněn intenzitou výkrmu brojlerů.

Z tohoto důvodu společnosti produkující výkrmová kuřata chovatelům dodávají celou řadu doporučení,
kterými by se měli chovatelé řídit.

Cílem by mělo být v chovech udržet optimální užitkovost při zachování kvality produktu a welfare zvířat. 
Význam má šlechtění na rezistenci vůči ascites.
 

 

NUTRIČNÍ MYOPATIE

Nutriční myopatie nebo také nutriční svalová dystrofie je syndrom způsobený u drůbeže deficitem vitamínu E, selenu a sirných aminokyselin v krmné dávce. Toto neinfekční onemocnění je častým problém nejen v chovu drůbeže. Deficit vitamínu E a selenu je problémem také u skotu a dalších druhů. U prasat je součástí tzv. VESD syndromu. 

Význam vit. E, Se a sirných aminokyselin v organismu

Vitamín E je společně se selenem významným antioxidantem v organismu. Vzájemně se mohou v organismu zastupovat, kdy nedostatek jednoho může vyrovnat přebytek druhého.  Jsou důležité pro správnou funkci kardiovaskulárního systému, svalovou činnost, tvorbu spermií a imunitní systém.

Sirné aminokyseliny jsou důležitými stavebními kameny pro glutathion, který se uplatňuje v odbourávání kyslíkových radikálů.

Rizikové faktory

Půdy v České republice jsou na selen chudé. Nedostatek selenu se dá v organismu částečně nahradit vitamínem E. Obsah vitamínu E v krmivu není stabilní. Nadbytek nenasycených mastných kyselin v krmné dávce snižuje využitelnost vit. E. Také dlouhodobé skladování krmiva snižuje aktivitu tohoto vitamínu – vlivem působení kyslíku a slunečního záření.

Rizikovým faktorem u ptáků je také nedostatek sirných aminokyselin v krmné dávce – cystinu nebo methioninu.

Výskyt a vnímavost

Syndrom nutriční svalové dystrofie se projevuje především v případech, kdy jsou zvířata ve stresu, je s nimi manipulováno nebo jsou vystavení svalové námaze. Postihuje především rychle rostoucí brojlerová kuřata, a to nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů – na konci výkrmu.  Onemocnění postihuje také kachňata, a to v období, kdy jsou vypouštěny na vodu. Syndrom se objevuje také u běžců a papoušků.

Patogeneze

Nedostatek selenu a vitamínu E vede ke zvýšené citlivosti buněk vůči volným radikálům.

Společně s deficitem sirných aminokyselin pak dochází odumíráním svalových buněk a tím k degenerativním změnám v kosterní svalovině.


Dochází ke snížené aktivitě glutathionperoxidázy. 
Deficit selenu a vitamínu E vede k hromadění kyslíkových radikálů, které způsobují oxidativní poškození buněčných membrán. Výsledkem je hromadění vápníku, nekróza svalových buněk a kalcifikace svalů.


Syndrom nutriční svalové dystrofie bývá u drůbeže spojen s přítomností exudativní diatézy a nutriční encefalomalácie.


V případě, že je nedostatek pouze selenu a vitamínu E, vyvíjí se u kuřat exsudativní diatéza.

Při nedostatku pouze vitamínu E dochází k postižení mozku a nutriční encefalomalácii (měknutí mozku). 

Dochází k nekróze buněk mozkové tkáně, zejména je postižený mozeček, který řídí koordinaci pohybů.



Klinické příznaky

U výkrmových brojlerů je nutriční svalová dystrofie spojena s deficitem vitamínu E i s deficitem aminokyselin, které obsahují síru. 

Nedostatek vitamínu E se projevuje nejčastěji jako nutriční encefalomalacie, kdy jsou patrné nervové příznaky. Typická je křeč krku, která stáčí hlavu dolů mezi nohy, kuřata nejsou schopna se na nohou udržet, nakonec ochrnou a hynou. V případě, že dochází i k postižení svalů – nutriční svalová dystrofie, klinické příznaky splývají. Nelze zde rozeznat, zda je slabost a inkoordinace způsobená postižením mozku nebo svalů.  Ke klinickému projevu onemocnění dochází většinou náhle, vlivem stresu vyvolaného při manipulaci nebo vlivem svalové námahy. Před tím je průběh svalové dystrofie nenápadný.


Exudativní diatéza se projevuje apatií, kuřata nechtějí přijímat krmivo a nerada se pohybují. Objevují se otoky v podkoží i v kosterní svalovině – hlavně na krku a ve svalovině prsní. Kromě otoků dochází ke krváceninám, které v podkoží zbarvují kůži do modrozelena. Bez léčby dochází k oběhovému selhání a úhynu.


Nutriční myopatie postihuje také kachňata, u kterých se projevuje kulháním, posedáváním a nakonec ochrnutím. Postiženi mohou být vlivem deficitu vitamínu E a selenu také běžci, u kterých se onemocnění projevuje při jejich odchytu.

Se syndromem svalové dystrofie se lze setkat i u papoušků, u kterých se objevuje slabostí a obrnami křídel.

Diagnostika

Při pitvě je patrná bledá svalovina, která má vzhled vařeného masa. Ve svalovině se mohou objevovat šedobílé proužky. Změny jsou patrné především na prsní svalovině. K poškození může docházet také v srdeční svalovině. Při nutriční encefalomalácii  jsou patrné změny na mozkových plenách a mozečku, kde dochází k otokům. Diagnózu lze pak potvrdit stanovením hladiny selenu a vitamínu E ve tkáni jater.

Terapie

Léčba spočívá v parenterální (injekční) aplikaci selenu a vitamínu E. V případě, že onemocnění probíhá akutně, kdy dochází k poškození srdečního svalu, je terapie neúspěšná.

Prevence

Prevence spočívá v dostatečném množství selenu, vitamínu E a sirných aminokyselin v krmné dávce brojlerů.

 

STRESOVÁ MYOPATIE

Významným patologickým nálezem, který je zaznamenáván na jatkách, jsou tzv. zelená záda brojlerových kuřat, která jsou způsobena stresovou myopatií. Jedná se o neinfekční onemocnění, při kterém dochází k degenerativním změnám na svalovině. Takovéto změny ve svalovině jsou důvodem k vyloučení z lidské spotřeby. Stresové myopatie je podmíněna intenzitou výkrmu a představuje pro chovatele ekonomické ztráty.

Výskyt a vnímavost

Zcela poprvé byl tento stav popsán u starších brojlerových kuřat v Kanadě, a to v roce 2003.

Degenerativní změny svaloviny bývají zjišťovány u výkrmové drůbeže, a to nejen u kuřat, ale i krůťat a vodní drůbeže.

Rizikové faktory onemocnění a patogeneze

Rizikovým faktorem stresové myopatie je vysoká intenzita růstu zvířat. Rostoucí svalovina má vysoké požadavky na prokrvení a prokysličení. Na nedostatek kyslíku je pak nejvíce citlivá prsní svalovina.

Hlavní příčinou stresových myopatii bývá zátěž. Jakákoliv manipulace, ale také rozrušení může vést k výraznému pohybu křídel a rozvoji stresové myopatie.

V důsledku silně rozvinuté prsní svaloviny může docházet při pohybu křídel ke kompresi (stlačení) probíhajících cév. Výsledkem je pak místní nedokrvení (ischemie) tkáně. Po uvolnění průtoku cév se krevní zásobení obnoví, ale tvoří se kyslíkové radikály, které mohou vést k buněčnému poškození. 

K degenerativním změnám tak dochází nejvíce v oblasti pektorální svaloviny, a to vlivem nedostatečného zásobení svaloviny kyslíkem a vlivem následného oxidativního poškození. Mimo jiné se ve svalech mohou formovat také hematomy. Odumírání svalových buněk vede k rozvoji nekrotických a zánětlivých změn, které jsou pak pozorovány při prohlídce.

K rozvoji degenerativních změn může docházet také na svalovinách končetin vlivem nadměrné zátěže končetin vysokou hmotností jatečných brojlerů.

Diagnostika

Přítomnost tzv. zelených zad na poraženém a oškubaném těle brojlerů je často jediný příznak, který je na první pohled patrný a nápomocný pro zhodnocení patologie tohoto onemocnění. Po stažení kůže z postiženého místa je patrný podkožní otok a povrchové krváceniny.  Při řezu svaloviny jsou viditelné hematomy a nekrotické změny nazelenalé barvy. Bakteriologické vyšetření takto změněné tkáně je negativní. Svalovina takto postižených kusů brojlerů je vyloučena z lidské spotřeby.

Prevence

Prevence výskytu brojlerů se stresovou – zátěžovou myopatií spočívá v nižší intenzitě výkrmu nebo v porážení brojlerů v nižších porážkových hmotnostech. 

Chovatelé v intenzivních chovech se musí u konkrétních hybridů řídit doporučeními šlechtitelské společnosti a daného dodavatele brojlerových kuřat. Na riziko vzniku stresové myopatie by měl být brán ohled i při manipulaci, která by měla být šetrná, a to úměrně věku a hmotnosti brojlerů.