SKOT

SKOT

Onemocnění mléčné žlázy

MASTITIDY

Záněty mléčné žlázy mohou být infekčního nebo neinfekčního původu a mohou postihovat všechny druhy savců v období laktace. Nejzávažnější dopady má toto onemocnění v chovech skotu, ovcí a koz. Jedná se o jedno z nejdůležitějších produkčních onemocnění v chovech mléčného skotu, které způsobuje značné ekonomické ztráty chovatelům.

Výskyt

Záněty mléčné žlázy jsou problémem v chovech mléčného skotu po celém světě a patří mezi hlavní zdravotní problémy dojnic.

Mastitidy a jejich vliv na ekonomiku chovu

Ze všech onemocnění, které se u mléčného skotu vyskytují, je mastitida onemocněním nejnákladnějším.

Finanční ztráta je asi 300 eur na krávu za rok.

Při propuknutí mastitidy v chovech může onemocnět cca 50 % všech dojnic.

Vede k přímým i nepřímým ztrátám produkce.

Přímé a nepřímé ztráty:

- Snižuje mléčnou užitkovost dojnic a kvalitu mléka

- Náklady na léčbu

- Rezidua léčby znehodnocují mléko

- Předčasné vyřazení dojnice z chovu

- Poruchy reprodukce

Predispoziční faktory

Záněty mléčné žlázy jsou multifaktoriální onemocnění. Na vzniku mastitid se podílejí:

VZNIK ONEMOCNĚNÍ

DOJNICE

MIKROBIÁLNÍ PŮVODCI

ZEVNÍ PROSTŘEDÍ

Morfologické faktory

Fyziologické faktory

Imunologické faktory

Genetické faktory

Viry

Bakterie

Plísně

Technologie a hygiena získávání mléka

Roční období, ustájení a welfare

Výživa, technologie krmení a fáze laktace, zaprahování

Zátěž při porodu

Příčiny onemocnění

Záněty mléčné žlázy mohou být neinfekčního nebo zpravidla infekčního původu. Infekční záněty mléčné žlázy mohou kontagiózní nebo environmentální.

ETIOLOGIE

NEINFEKČNÍ

INFEKČNÍ

Mechanické poškození mléčné žlázy – teplota, ↑ tlak

Nevhodné krmivo

Toxiny

Léky

KONTAGIÓZNÍ

ENVIROMENTÁLNÍ

Kontagiózní mastitidy jsou způsobeny zejména G+ bakteriemi a zdrojem infekce je zde samotná kráva. Původci jsou úzce vázáni na hostitele – mléčná žláza, kůže vemene. K přenosu tak dochází nejčastěji během dojení. Označují se proto jako mastitidy z dojení. Při jejich výskytu je nutná terapie. Jejich průběh bývá zpravidla nevýrazný (subklinický). Změny lze pozorovat na produkci, kdy dochází k poklesu nádoje a změnám kvality mléka – pokles mléčného cukru – laktózy.

Environmentální mastitidy jsou způsobeny původci běžně se vyskytujícími v prostředí. Infekční agens jsou zpravidla G- bakterie a jsou schopny žít i mimo mléčnou žlázu v prostředí. Zdravá kráva by si měla být schopna s nimi do určité míry poradit. Eradikace těchto původců není možná. Při propuknutí onemocnění bývá průběh vždy s výraznými klinickými příznaky. Lze pozorovat změny na mléčné žlázy – otok, bolest, temperace mléčné žlázy. Dochází ke změnám ve vzhledu a konzistenci mléka – vločkování, hnisavý nebo krvavý sekret. Celkový zdravotní stav dojnice je narušený. Objevuje se nechutenství, vysoká horečka. Může dojít až k celkovému vyčerpání a úhynu.

INFEKČNÍ ETIOLOGIE

KONTAGIÓZNÍ

ENVIROMENTÁLNÍ

Staphylococcus aureus

Streptococcus agalactiae

Streptococcus dysgalactiae

Mycoplasma bovis

VEDLEJŠÍ

Corynebacterium bovis

Streptococcus uberis

Enterococcus spp.

KOLIFORMNÍ

Escherichia coli

Klebsiella pneumoniae

Enterobacter

Nocardia spp.

VEDLEJŠÍ

Plísně a houby: Candida spp.

Přenos infekce

K přenosu může v závislosti na původci docházet galaktogenně, lymfogenně, hematogenně, ale také perorálně příjmem mastitidního mléka.

- Galaktogenní cesta

K infekci dochází přes strukový kanálek. Jedná se o nejčastější cestu přenosu, kdy se dojnice nakazí během dojení nebo po dojení v době, kdy ještě není zcela uzavřený svěrač.

- Hematogenní cesta – TBC, brucelóza, listerióza

- Lymfogenní cesta – hmyz sající krev

Rozdělení mastitid

Mastitidy můžeme klasifikovat dle přítomných klinických příznaků, změn v kvalitě mléka, ale také dle výsledku NK testu nebo dle kultivačního vyšetření.

Typ zánětu	Klinické příznaky	Smyslové změny mléka	NK test	Kultivace
Iritační	NE	NE	+/+++	-
Latentní infekce			-	+
Subklinická			+/+++	+
Katarální	ANO	Sekret mléku podobný	++++	+
Parenchymatózní	ANO	Sekret mléku nepodobný	++++	+

Subklinická mastitida

Při subklinické mastitidě nelze pozorovat charakteristické zánětlivé změny na vemeni. Ke změnám nedochází ani v mléce. Pouze při vyšetření mléka NK testem bývá zvýšený počet somatických buněk, pozitivní může být také kultivace nebo se mění biochemické ukazatele mléka.

Klinická mastitida

Při klinickém projevu mastitidy jsou patrné různě intenzivní příznaky zánětu, které jsou doprovázeny odpovídajícími smyslovými změnami mléka. Při katarální mastitidě je ještě sekret mléku podobný. Při parenchymatozní mastitidě už bývá sekret výrazně změněný a mléku nepodobný.

Diagnostika

V rámci diagnostiky se posuzuje anamnéza. Je nutné zhodnotit užitkovost dané krávy, v jaké fází laktace se nachází a výsledky její mléčné produkce srovnat s jinými krávami v chovu. Vhodné je posoudit celkový zdravotní stav celého stáda. Posuzují se také výsledky preventivního vyšetřování mléka z bazénových nebo individuálních vzorků. V těchto výsledcích nás zajímají především změny v množství tuku, obsah močoviny a také obsah somatických buněk.

Obsah somatických buněk se v mléce zvyšuje při zánětlivém postižení v mléčné žláze nebo při celkovém onemocnění. Somatické buňky zahrnují především bílé krvinky, ale i uvolněné buňky výstelky z mléčné žlázy.

V rámci anamnézy je vhodné posoudit také technologii krmení, dojící zařízení, způsob ustájení a další faktory, které výskyt mastitid mohou ovlivňovat.

Po zhodnocení anamnézy přistupujeme k celkovému klinickému vyšetření, v rámci kterého se provádí i vyšetření vemene. Hodnotí se všechny čtyři čtvrtě a nálezy se srovnávají. Posuzuje se velikost. Zde je potřeba myslet na to, že zadní čtvrtě bývají přirozeně větší než přední. Všímáme si symetrie čtvrtí, jejich tvaru a také zbarvení. Rovněž zaznamenáváme přítomnost možných pastruků, bradavic nebo zesílení – hyperkeratózu struků. Po vizuální aspekci se provádí palpace vemene. Můžeme detekovat bolestivost a temperaci, která souvisí s přítomným zánětlivým procesem.

Dalším krokem je vyšetření sekretu mléčné žlázy. Rutinně se tento krok provádí dojiči před samotným dojením. Pro smyslové zhodnocení oddojíme několik střiků do nádoby s černým dnem, kde posoudíme zbarvení, konzistenci a vůni. V rámci smyslového posouzení lze provést zkoušku varem, kdy normální mléko se nezmění, zatímco jiné se vysráží.

Barva bývá většinou změněna na červenou, což souvisí s příměsí krve. Vůně může být nasládlá vlivem přítomných ketolátek nebo hnilobná typická při těžké mastitidě. Konzistenci hodnotíme dle přítomných vloček nebo hlenu.

Pro vyšetření mléka se v dojírnách nebo ve stájích využívají rychlé stájové testy.

NK test

Jedná se o rychlou screeningovou metodu, která umožňuje nepřímé stanovení počtu somatických buněk a pH vyšetřovaného mléka. Má význam pro detekci subklinických mastitid.

V rámci testu se využívá barevný indikátor – fenolová červeň, která reaguje na změny pH. Při normálním pH mléka – mírně zásadité – 7-7,5 způsobuje růžové zbarvení mléka. V kyselém prostředí vede ke žlutavému zbarvení. V případě silně alkalického prostředí se barví do sytě červené až fialové. Mastitidní mléko má silně zásadité pH.

V souvislosti s reakcí na změnu pH má test určitá omezení při použití. Nelze jej použít na vyšetření kolostra, které je výrazně kyselé. Rovněž nelze použít pro vyšetření starodojného mléka. V opačném případě vznikají falešně pozitivní výsledky.

Pro zhodnocení somatických buněk jsou důležité detergenty. Jsou to saponáty, které způsobí rozpad buněčné membrány přítomných somatických buněk a uvolnění jejich nukleové kyseliny. Stanovení počtu somatických buněk je tak nepřímé na základě množství uvolněných nukleových kyselin.

Postup při provádění NK testu

· Po oddojení prvních střiků se oddojí z každé čtvrtě mléko do jedné čtvrtiny palety – do lívanečníku.

· Objem se upraví na 2 ml – dle rysek a přidá se stejné množství NK činidla.

· Mléko se s činidlem promíchá a ihned se začne výsledek posuzovat.

· Hodnocení se provádí semikvantitativně na počet křížků, které značí orientační množství somatických buněk – počet SB/1ml.

+/-	jemný film na dně misky při naklánění, růžová barva 200 000-400 000 SB/ml
+	tvorba filmu, dochází ke sbalování na dně misky, červená barva, 400 000-1 200 000 SB/ml
++	jemná sraženina, sbaluje se na středu misky, purpurová barva 1 200 000-5 000 000 SB/ml
+++	Vytvoření sražení (gelu), na dně misky tvoří reliéf, který se odlepuje od stěn, až fialová barva, > 5 000 000 SB/ml
++++	Sekret mléku nepodobný. Změny patrné bez přidání činidel

Pozn.: SB – počet somatických buněk

Citlivost testu je přibližně 400 000 SB/ml mléka.

U prvotelek se počet somatických buněk ve zdravé mléčné žláze pohybuje do 100 000 SB/ml mléka. U starodojných krav se jejich počet může zvýšit až na 200 000 SB/ml mléka.

U ovcí a koz je počet somatických buněk fyziologicky vyšší. Nutné je tak výsledky testu hodnotit o stupeň mírněji.

Měření elektrické vodivosti

V dojírnách se z rychlých screeningových metod využívá velmi často, ale zpravidla jde o dílčí parametr, který je vyhodnocován v rámci komplexní diagnostiky – klinické vyšetření, senzorické, biochemické a laboratorní).

V rámci biochemického vyšetření lze stanovovat dále obsah laktózy, kyseliny citronové, obsah chloridů nebo kyselost mléka (Soxhlet-henkelovy stupně).

Mastitidní mléko má zvýšenou hladinu iontů (Na, Cl), což se projevuje na jeho rostoucí elektrické vodivosti, kterou lze snadno detekovat.

Pro diagnostiku mastitid se využívá také laboratorní diagnostiky.

Mikrobiologické vyšetření

Pro mikrobiologické vyšetření se odebírají individuální nebo bazénové vzorky mléka. Při individuálních odběrech se mléko odebírá před dojením po provedené toaletě vemene a po oddojení prvních střiků.

Přímo ve stáji lze provést kultivaci pomocí komerčních testů, které umožňují rozlišit G- a G+ bakterie. Výsledky jsou k dispozici do 24 hodin. Pomohou chovateli v rozhodování, zda má význam nasadit antibiotickou léčbu – u mastitid z dojení – G+ bakterie nebo je potřeba komplexní řešení u environmentálních mastitid – G-

Prostřednictvím mikrobiologie lze vyšetřit citlivost případných přítomných patogenů na antibiotika. Pro stanovení citlivosti se využívá diskové difuzní metody.

Mikrobiologické vyšetření poskytuje také přesnější stanovení počtu somatických buněk – cytologické vyšetření.

Terapie

Pro léčbu je nutné znát zdravotní stav samotného stáda.

Je prokázáno, že léčba krav s vysokým počtem somatických buněk > 1 000 000 SB/ml (tzv. milionářky) je nerentabilní a prognóza takovýchto zvířat je nepříznivá.

Souhrnně je v rámci terapie nutné provést tyto kroky:

Je potřeba určit spektrum patogenů, kterou jsou příčinou mastitid a určit jejich citlivost vůči antibiotikům.

Hlavním krokem je likvidace patogenů v mléčné žláze. Aplikují se antibiotika, a to lokálně do mléčné žlázy – intramamárně nebo celkově – parenterálně. Léčbu je důležité zahájit včas!

V rámci terapie je nutné potlačit i lokální příznaky zánětu.

Pro úspěšnost léčby má význam intenzivní vydojování.

Naším cílem je obnovit pohodu dojnice, minimalizovat ztráty užitkovosti a zabránit nevratnému a ireverzibilnímu poškození mléčné žlázy.

Pro obnovení produkce je potřeba také normalizovat bachorovou fermentaci a stabilizovat metabolismus.

Prevence

Pro prevenci mastitid mají velký význam opatření na straně zvířat, ale i prostředí. U dojnic je důležitá odpovídající úroveň imunity, vyvážená krmná dávka a správný postup při zaprahování dojnic na konci laktace. Z pohledu prostředí je nezbytná správná technika a hygiena při dojení, funkční systém dojícího zařízení, který je pravidelně dezinfikován a kontrolován a také organizace při a po dojení. Po dojení zůstávají mléčné struky ještě otevřené. Z tohoto důvodu je potřeba, aby dojnice, které se vrátí z dojírny, se šly nakrmit ke krmným stolům, než si lehnou do loží.