SKOT

Reprodukce u skotu

Reprodukční soustavu u samic tvoří vnitřní a vnější pohlavní orgány. Vnitřní pohlavní orgány tvoří vaječníky, vejcovody, děloha a pochva. Vnější pohlavní orgány zahrnují vulvu, stydké pysky, poševní předsíň a poštěváček.

Reprodukční soustavu u samců tvoří varlata, nadvarlata, chámovody, přidatné pohlavní žlázy, penis a předkožka.

Reprodukce u skotu

Pohlavní dospělost

Jalovice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 8-12 měsíců. Tělesný vývoj ještě není dokončen a zvířata se k plemenitbě v tomto období nevyužívají.

Chovatelská dospělost

V tomto období se začínají jalovice využívat v plemenitbě. Chovatelské dospělosti dosahují ve věku 12 – 20 měsíců v závislosti na plemeni.

Tělesné dospělost

Skot dosahuje tělesné dospělosti ve věku 4-5 let, kdy je ukončen růst.

Nervové řízení pohlavního cyklu

Pro činnost pohlavního cyklu u samic je důležité hormonální, ale i nervové řízení. Nervové řízení je zajištěno hypothalamem, který uvolňuje tzv. releasing hormony (gonadotropní releasing hormony – gonadotropní spouštěcí hormony GnRH), které zajišťují produkci příslušných hormonů hypofýzy – gonadotropní hormony.

Hormonální řízení pohlavního cyklu

Hormonální řízení cyklu je zajištěno gonadotropními hormony, které se uvolňují z hypofýzy a jejich činnost je řízena hypotalamem, viz výše. K produkci těchto hormonů dochází v adenohypofýze. Jedná se o FSH (folikul stimulační hormon), který stimuluje růst folikulů na vaječnících a LH (luteinizační hormon), který zajišťuje zrání oocytů (vajíček) a ovulaci.

Hormonální řízení zajišťují i další hormony, které jsou již produkovány v pohlavních orgánech. Ve vaječnících se tvoří estrogen, který je produkován ovariálními folikuly a progesteron, který se uvolňuje ze žlutého tělíska.

Vaječníky

Ovaria mají funkci germinativní a hormonální. Vlivem působení gonadotropinů z adenohypofýzy se na vaječnících neustále střídá fáze folikulární a luteální. Folikulární fáze je charakteristická růstem folikulů, kdy stěna folikulu produkuje estrogeny, které vedou k rozvoji říjových příznaků. K fázi luteální dochází po ovulaci Graafova folikulu, kdy na jeho místě se tvoří žluté tělísko (corpus luteum). Ovulace je stimulována zvýšenou produkcí gonadotropinů – především LH. Žluté tělísko produkuje progesteron, který v případě zabřeznutí brání další produkci gonadotropinů a tím i dozrávání dalších folikulů. Tím, že nedochází k dozrávání dalších folikulů, nízká produkce estrogenu neumožní projevy říje. Nepřítomnost dalších zralých folikulů také znemožňuje i další ovulaci. Je to negativní zpětná vazba pohlavní soustavy, která působící na hypotalamus a brání jeho stimulaci k dalšímu pohlavnímu cyklu. Kromě progesteronu produkuje žluté tělísko i oxytocin, který způsobuje kontrakce hladké svaloviny dělohy a v rámci oplodnění usnadňuje postup spermií do vejcovodu. V případě, že nedojde k zabřeznutí, děloha začne produkovat hormon prostaglandin F2 alfa (PGF2α), který vyvolá zánik žlutého tělíska – luteolýzu. Zánik žlutého tělíska vede k poklesu produkce progesteronu a tím zrušení negativní zpětné vazby na hypothalamus. Hypothalamus opět produkuje gonadotropní uvolňující hormony a adenohypofýza tak uvolňuje gonadotropiny – FSH a LH, které mohou působit na vaječník. Nejprve převládá účinek FSH, který stimuluje růst folikulů. Poté, co dosáhnout folikuly dostatečné velikosti, uplatňuje se ve větší míře LH, který zajistí dozrání nového Gráfova folikulu a jeho ovulaci. Celý cyklus se tak opakuje.

Pohlavní cyklus

Pohlavní cyklus u krav se pravidelně opakuje během celého roku. Jsou to zvířata polyestrická, kdy délka jednoho pohlavního cyklu trvá přibližně 21 ± 4 dny. Jalovice mají zpravidla pohlavní cyklus kratší, u krav trvá pohlavní cyklus naopak déle.

Pohlavní cyklus má 4 fáze: proestrus, estrus, metestrus a diestrus

PROESTRUS

Tvoří přechod mezi luteální fází předcházejícího cyklu a novou folikulární fází. Trvá 3 dny. Dochází k regresi žlutého tělíska. FSH stimuluje růst folikulů, a tím se postupně zvyšuje koncentrace estrogenu. Rostoucí hladina estrogenu u krav vede k tendenci skákat na jiné krávy. Samy na sebe ale skákat nenechají. Jsou vnímavější, ostražitější a výraznější je vokalizace. Mohou být citlivější na manipulaci, která může být nesnadná. Z vnějších příznaků je na konci proestru patrná i edematizace vulvy.

ESTRUS

Vlastní říje trvá 12-36 hodin. Dochází k dozrávání dominantního folikulu. Hladina estrogenu je na nevyšší úrovni, což se výrazně projevuje na pohlavních orgánech. Děložní krček je pootevřený. Poševní sliznice je překrvená (zarudlá) a produkuje sklovitý hlen, který se hromadí v poševní předsíni a tvoří zde tzv. jezírko. Hlen rovněž vytéká a je tekutý a sklovitý. Vulva bývá oteklá. Z vnějších příznaků lze dále pozorovat snížený nádoj, neklid a zvýšenou pohybovou aktivitu. Krávy nemají zájem o krmivo. Kromě toho, že krávy samy skáčou na jiné, nechají rovněž skákat na sebe. Dochází k prohýbání hřbetu a zvedání ocasu, což vyjadřuje svolnost k páření.

Pro detekci říje se využívá v chovech některých vybraných příznaků říje. Nejčastěji se používají pedometry, které zaznamenávají zvýšenou pohybovou aktivitu. Dále se využívá bradových označovačů, které se připevňují na speciální ohlávku pod bradou. Přístroj tvoří nádržka se speciální nevysychající barvou. Pro detekci je možné využívat i dalších metod – měření elektrického odporu vaginálního hlenu, který se v období říje zvyšuje nebo stanovení progesteronu v mléce pomocí rychlých stájových metod.

METESTRUS

Jedná se o přechod mezi folikulární = estrogenní a luteální = progesteronovou fází cyklu, který trvá 4 dny. K ovulaci dochází u krav do 8-12 hodin po odeznění příznaků říje. Po ovulaci se začíná formovat žluté tělísko a roste tak hladina progesteronu. Vaginální hlen se stává hustější a tmavší a poševní sliznice bledne. Příznaky říje mizí a krávy už na sebe nenechávají skákat. U jalovic 2. – 3. den dochází ke krvavě hlenovému výtoku z pochvy (okrvácení ).

DIESTRUS

Představuje klidovou nebo-li sekreční fázi, která trvá přibližně 14 dní. Na vaječnících dosahuje vrcholu žluté tělísko. Převažuje produkce progesteronu a děloha se připravuje na přijetí embrya. Luteolýza nastává 16-17 den cyklu, pokud dojde k oplození, žluté tělísko nezaniká a progesteron dále žluté tělísko dále produkuje.

Inseminace krav

V chovech skotu se v reprodukčním managementu v současné době využívá především inseminace. Výhodou inseminace je možnost získání velkého množství inseminačních dávek, které lze následně zamrazit. Genetického potenciálu plemeníka lze tak využívat po dlouhou dobu.

Existuje několik metod provedení inseminace. Základními metodami jsou:

• rektální

• rektovaginální

• vaginální

Tyto metody se liší přístupem. Např. u metody rektální je ruka zavedena do konečníku, kde inseminační technik vyšetří pohlavní orgány a následně jemně uchopí děložní krček. Druhou rukou je do pochvy zaváděn katetr (pipeta se spermatem) pod úhlem 45 stupňů tak, aby nedošlo k zavedení do močové trubice. Po zavedení pipety do pochvy v hloubce cca 10-15 cm nasuneme pipetu do děložního krčku. Katetr se zasouvá přibližně 3–5 cm hluboko při aplikaci semene do děložního krčku.

Inseminační dávky se skladují v Dewarových nádobách, které mají dvojitou stěnu. Jsou naplněny kapalným dusíkem a umožňují tak skladování dávek při teplotě -196 ⁰C. Při takto nízké teplotě dochází k úplnému zastavení metabolismu buněk. Inseminační dávky tak mohou být dlouhodobě skladovány.

Při manipulaci s inseminačními dávkami je nutné vždy používat pinzetu a po jejich vynětí z nádoby je potřeba ihned je přemístit do vodní lázně o teplotě 35-37 ⁰C na 30-40 vteřin.

Francouzská metoda – zmrazování v pejetách. Naředěné semeno je naplněno do připravených dutinek – pejet, kdy každá je označena. Obsahuje kód plemene, jméno býka, značku a číslo býka, datum odběru, zkratku země a státní identifikační číslo. Objem jedné pejety je 0,25 cm³.

Inseminační dávka se drží vatovou zátkou dolů. Pejeta se zasune do inseminační aparatury a konec bez vatové zátky se ustřihne pomocí nůžek. Následně dojde k nasazení jednorázové pipety na inseminační aparaturu.

Inseminace se provádí do 12 hodin po objevení se klinických příznaků říje. V chovu skotu se často využívá stejně jako i u ostatních zvířat tzv. reinseminace (RE), která následuje za 8-12 hodin po první inseminaci. Semeno se deponuje do děložního krčku. Lze jej ale aplikovat i do dělohy nebo do děložního rohu (experimentálně).

Životnost spermií v pohlavním ústrojí je do u mraženého semene 22 hodin. Oplozovací schopnost vajíčka pouze 4-6 hodin. K úspěšnému oplození vajíčka dochází v první třetině vejcovodu.

Diagnostika březosti

Březost trvá u skotu přibližně 280 dní. Diagnostiku lze provádět od 25. dne pomoci rektální sonografie. Viditelný v tomto období už může být na USG embryonální váček. Palpací lze plod detekovat od 50. dne březosti. Kromě USG a palpace lze pro diagnostiku březosti využít i progesteronového testu nebo testu nepřeběhlých – non return test – NRT

NRT

Představuje významný ukazatel hodnocení výsledku plodnosti u krav. Využívá se především ve státech, kde je rektální palpační vyšetření zakázáno. Vyjadřuje procento zabřezlých plemenic v 30., 60., 90. a někdy i 120 dnech po první inseminaci. Hodnoty u krav ve 30. dnech by se měly pohybovat okolo 70 % a u jalovic přibližně 80 %. Jsou-li výsledky horší než 60 % je nutno zjistit příčiny tohoto stavu.

Zjednodušenou variantou tohoto testu je kontrola březosti po 21 dnech po inseminaci, kdy chovatel sleduje, zda kráva nebo jalovice nepřebíhá do dalšího cyklu.

Reprodukční ukazatele skotu

Pro hodnocení reprodukce se u skotu využívá různých ukazatelů. Sledování těchto ukazatelů umožňuje odhalit v reprodukci problémy.

Inseminační interval

Je období od porodu do první inseminace. Jeho délka je dána involucí dělohy, nástupem ovariální a ovulační aktivity. Délka intervalu se pohybuje 5-6 týdnů. Nad 60 je nevyhovující.

Servis perioda

Jedná se o dobu od porodu do zabřeznutí. Za optimální se považuje doba do 80-90 dní. U holštýnského plemene může být delší (110-125 dní).

Inseminační index

Udává počet všech inseminací, které byly nutné k zabřeznutí. Do toho indexu se nezapočítávají reinseminace. Za velmi dobrý inseminační index považujeme hodnoty do 1,2. Inseminační index nad 2 je nevyhovující.

Březost po první inseminaci

Ukazatel vyjadřuje % inseminovaných krav, které skutečně zabřezly po první inseminaci. Za velmi dobrou plodnost považujeme hodnoty nad 60 %. Pod 40 % je stav nevyhovující.

Mezidobí

Představuje období od porodu do porodu. Za optimální je dnes považováno rozmezí 365-400 dnů. U holštýnského skotu bývá zpravidla vyšší – okolo 415 dnů.

Natalita krav

Představuje porodnost. Je dána počtem narozených telat na průměrný stav krav za jeden rok. Vyjadřuje se počtem telat za rok od 100 krav.

• Nad 95 velmi dobrá

• 91 - 95 dobrá

• 81 - 90 průměrná

• pod 80 nevyhovující

Čistá natalita pak představuje procento živě narozených telat na sto krav. Tento ukazatel vyjadřuje úroveň reprodukce i kvalitu odchovu telat ve stádě.

Hrubá natalita udává procento všech narozených telat na sto krav.

Reprodukce u skotu