PRASATA
VÝŽIVA
A KRMENÍ PRASAT
V konvenčních chovech jsou prasata
krmena krmnou směsí, kdy obsah živin a podíl jednotlivých komponent je závislý
na věkové kategorii, fázi produkce a
reprodukce. Příprava těchto směsí probíhá ve specializovaných míchárnách.
-
např. ČOS (časný odstav selat), A1, A2
(směs pro předvýkrm a výkrm), CPD (cereální dieta prasat), KPK (kompletní krmná
směs pro prasnice kojící), KPB (kompletní krmná směs pro prasnice březí), OKAŠ
(odchov kanečku ve šlechtitelském chovu) apod.
Pro zvýšení chutnosti krmné dávky se do krmných směsí
přidávají různá ochucovadla (příchuť vanilky, ovoce, mateřského mléka, kokosu
atd.). Selata upřednostňují chuť mateřského mléka – do krmiva se jim může
přidávat např. kakao. Prasata ve výkrmu rovněž upřednostňují sladkou chuť
krmiva. Krmná dávka se jim ale ochucuje zpravidla z běžných dostupných krmiv
– hlavně obiloviny.
V krmných
směsích mají u prasat důležitou úlohu hlavně jadrná krmiva. Nejčastěji se
zkrmuje pšenice, ječmen nebo oves. Žito se využívá méně, protože může působit
negativně na zažívání. Oblíbeným
krmivem
je také kukuřice, která však negativně ovlivňuje
kvalitu sádla (může být
nažloutlé a hořké). Kromě zdrojů energie se do
krmných směsí dále přidávají
zdroje bílkovin – nejčastěji sójový
extrahovaný šrot. V krmivech nesmí chybět
také zdroje minerálů a vitamínu.
V extenzivních chovech se stále
využívá
ke krmení také brambor, zeleného krmení či
zbytků z kuchyně. Je potřeba
mít, ale vždy na paměti, že krmná dávka
musí být vhodná a vyvážená pro danou
kategorii a musí být rovněž kvalitní. Zcela
nevhodné jsou krmiva nahnilá či
zaplísněná, která vedou u zvířat ke
zdravotním komplikacím. Ani
v extenzivních chovech pak nelze zapomínat na
přísun minerálů a vitamínu.
Pro prasata je běžný rychlý a hltavý
přísun krmiva. Z tohoto důvodu je důležitá vhodná krmná technologie, která
umožňuje v závislosti na kategorii prasat adlibitní (neomezené) nebo
pravidelné krmení s frekvencí zpravidla 2-4 denně. Jelikož se i u prasat
uplatňuje sociální facilitace, je potřeba zajistit, aby každé zvíře ve skupině
mělo ke krmení přístup ve stejnou dobu jako ostatní prasata. Zpravidla se
využívají dávkovací krmné systémy, které jsou velice spolehlivé.
Krmná
směs je doplňována do
zásobníku, ze kterého se krmivo
dostává do samotných krmítek.
K dopravení
krmné směsi do zásobníku dochází
prostřednictvím dopravníku, který může být
trubkový lanový (nejčastěji) nebo se
využívá dopravník řetězový.
Z pohledu
technologie krmení je v současné době stále častěji uplatňováno
individuální krmení v automatizovaných krmných boxech, které má celou řadu
výhod. Moderní krmné systémy jsou dnes řízeny počítačem a umožňují tak
chovateli ovlivňovat množství krmné dávky i její frekvenci během dne.
Z pohledu
příjmu krmiva je také důležitý obsah vody
v krmivu. Základní rozdělení krmiv
je tak dle konzistence na suché, kašovité a
tekuté krmení. V chovech se
používá především suché
krmení kvůli snadnému dávkování a
možnému udržení
hygieny.
Podle ČSÚ se suché krmení využívá
v chovech téměř v 70 % případů.
Pokud by však prasata měla na výběr, preferovala by krmení kašovité. V případě suchého krmení se tak zpravidla umisťují napáječky nad koryta či krmítka, což umožňuje provlhčení přijímané krmné dávky.
Obr. č. 1: Ustájení prasnic v IS- krmítka a napáječky
S
namíchaným kašovitým nebo tekutým
krmením se setkáváme v chovech
mnohem méně, přestože z pohledu fyziologie
trávení, jsou pro prasata
takováto krmiva nejvhodnější. Tekuté
nebo kašovité krmení je namícháno
s daných složek a čerpadlem přepravováno skrze
potrubní systémy do koryt
v jednotlivých kotcích. Takovéto
systémy krmení jsou ideální pro
velkochovy, protože z jedné přípravny je
možné nakrmit více stájí prasat.
Výhody tekutého nebo kašovitého
krmení spočívají také ve snadné
úpravě krmné
dávky (při míchání lze do krmiva snadno
zapracovat různé doplňkové krmné směsi). Další výhodou využívání vlhkého krmení je
snížená prašnost ve stáji. Nevýhodu
představují vyšší nároky na čištění a udržení hygieny.
Přírůstky
prasat a konverze krmiv
Denní
přírůstek v předvýkrmu by měl být 450g/den. Ve výkrmu se pak zvyšuje na
800g /den. Pro prasata je
charakteristická také vysoká konverze krmiva – tedy schopnost přeměnit přijaté
živiny na vlastní přírůstek.
Pohybuje se kolem 3,2-3,4 kg krmiva
na 1 kg přírůstku. Vysoká konverze krmiv
je charakteristická u drůbeže, a to především u výkrmových kuřat. Brojleři
spotřebují kolem 1,7-2 kg krmiva na 1 kg
přírůstku.
NAPÁJENÍ PRASAT
Vyšší
podíl sušiny v krmivu musí být
podmíněn dostatečným napájením
prostřednictvím
napáječek, které bývají
v blízkosti krmných žlabů nebo krmných
automatů. Napájecí
systém musí být vždy přizpůsoben dané
kategorii prasat. V chovech prasat
se využívají napáječky kolíkové, ale
i miskové nebo hladinové. V právních
předpisech jsou stanoveny následující požadavky,
které se týkají napájení u
prasat.
Ve vyhlášce č. 208/2004 Sb. je uvedeno, že prasatům, která jsou starší dvou týdnů, musí být umožněno mít neustálý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Důležité je rovněž, aby byly napáječky pro prasata dosažitelné. Chovatel by měl tedy kontrolovat, zda všechna prasata jsou schopna se z napáječky napít – tedy zda se pít z napáječky naučila a zda na napáječku vůbec dosáhnou. Vyhláška také stanovuje maximální počet zvířat na jednu napáječku při skupinovém ustájení. Z pohledu napájení je také důležité, že pokud jsou prasata přepravována, musí mít neustálý přístup k čerstvé vodě i během přepravy (viz Nařízení Rady (ES)č. 1/2005).