PRASATA
Základní pojmy a zootechnické údaje v chovu prasat
Základní pojmy, které jsou využívány pro popis, jsou
stanoveny i ve vyhlášce č. 208/2004 Sb.,
o minimálních standardech pro
ochranu hospodářských zvířat, ve znění
pozdějších předpisů. Tato vyhláška
stanovuje tyto pojmy pro její
účely v rámci minimálních standardů pro
ochranu hospodářských zvířat.
Za prase
se považuje zvíře druhu prase jakéhokoliv věku, které je chované
pro odchov, plemenitbu nebo výkrm. U
prasat rozlišujeme několik kategorií. Za
kance se označuje pohlavně dospělý
samec, který je zařazen v plemenitbě.
Pohlavní pud se u kanců projevuje již ve věku 4-6 měsíců. Nákup kanců do chovů probíhá na aukcích ve věku 6-9 měsíců a do samotné plemenitby se kanci zařazují až ve věku 9-10 měsíců.
Obr. č. 1: Plemenný kanec
K pohlavnímu dospívání u samic dochází ve věku 6-8 měsíců (hmotnost 90 kg). Chovatelská dospělost je ale při hmotnosti 110-120 kg, které dosahují ve věku 8-10 měsíců. Pohlavně dospělá samice, která ještě neporodila, se nazývá prasnička. K zařazování do reprodukce (první zapouštění) by mělo docházet při hmotnostech ideálně kolem 130-150 kg.
Obr. č. 2: Prasnice v individuálním ustájení na reprodukci
Po prodělaném porodu prasničky – oprasení, již hovoříme o prasnici.
Obr. č. 3: Porodní kotce prasnic
Velikost vrhu se pohybuje okolo 9-12 selat u
prasniček, 12-15 selat u prasnic. Váha narozeného selete se pohybuje
kolem 1,3-1,6 kg. Počet porodů za rok stanovuje tzv. index plodnosti, který je 2,25. Index plodnosti je dán délkou
kalendářního roku (365 dní) /mezidobím.
Mezidobí je období mezi 2 porody, což je dáno délkou gravidity, která je
115 dní. Mezidobí tak bývá 150-160 dní. O selatech mluvíme do období odstavu. Důležitý je počet odstavených selat na vrh, který je nejméně 10-13 selat. Počet
odstavených selat na prasnici za rok je dán indexem plodnosti a neměl by klesnout pod 25. K odstavu selat dochází 25-30. den po
porodu. Od odstavu do 10 týdnů věku
jsou to odstávčata. Od 10 týdnů do doby než jsou zařazení do
plemenitby, jsou označováni jako běhouni.
Jiná situace je v případě
odstávčat, které jsou zařazeny do výkrmu. Od 10 týdnů do porážky
se klasifikují jako prasata ve výkrmu
(do 35 kg – předvýkrm, nad 35 kg výkrm). Selata samčího pohlaví (kanečci) jsou kastrování, pokud u nich není
v plánu plemenitba. Vykastrovaní samci jsou vepři.
V chovu se využívají tzv. mateřská a otcovská plemena prasat.
Mateřská
plemena prasat
Vyznačují se především vynikající
reprodukcí – velký počet selat, mléčnost prasnic a jejich mateřské vlastnosti.
Tato plemena jsou odolnější vůči stresu a mají klidnější temperament. Nechybí
jim výborná růstová schopnost a dosahují velkého tělesného rámce s pevnou
konstitucí, která jim umožňuje dobrou chodivost oproti otcovským plemenům.
Parametry JH (jatečná hodnota) lze považovat za příznivé. Mezi mateřská plemena
řadíme:
- bílé ušlechtilé, landrace, přeštické
černostrakaté (národní plemeno)
Otcovská
plemena prasat
Otcovská
plemena prasat dosahují
středního až velkého tělesného rámce.
Vyznačují se velmi dobrými růstovými vlastnostmi
při zachovalém vysokém podílu libové
svaloviny. Mají tak výbornou jatečnou
hodnotu. Oproti mateřským plemenům však
dosahují horší plodnosti a jsou více náročná na chovné prostředí. Negativním parametrem je také vyšší citlivost
vůči stresu, což se projevuje na kvalitě masa porážených prasat. Mezi otcovská
plemena řadíme:
- duroc, hampshire a pietrain
Charakteristické znaky chovu prasat
Od jiných druhů hospodářských zvířat se chov prasete liší v mnoha ohledech. V konvenčním zemědělství jsou hlavními znaky chovu prasat:
turnusový
systém chovu
Představuje nejdůležitější nástroj v oblasti prevence onemocnění v chovech prasat. Zvířata jsou dle kategorií (věk, hmotnost, pohlaví) rozdělena do skupin a v těchto skupinách zůstávají po celý život. K přeřazování dochází pouze výjimečně. Výsledkem jsou tak ucelené skupiny, ve kterých se kromě sociální struktury vytváří i specifická skupinová imunita. Turnusový systém je založen na opakování se jednotlivých turnusů. Dochází vždy k jednorázovému naskladnění a vyskladnění ustálených skupin (all in all out). Mezi dvěma turnusy zůstává vždy prostor dané sekce prázdný minimálně na 7 dní, kdy se provádí čištění a dezinfekce. Pomocí synchronizace říje, stejné doby inseminace lze rovněž i porody jedné ucelené skupiny prasnic plánovat ve stejnou dobu jakož i následné odstavy selat. Díky těmto přístupům lze turnusový systém uplatňovat důsledně v celém chovu, jak u reprodukce, tak výkrmu.
uzavřený
obrat stáda
Společně s turnusovým systémem chovu se ve velkochovech objevuje uzavřený obrat stáda, kdy je užitkový chov spojen s chovem rozmnožovacím. Prasničky a kanečci do reprodukce jsou vybíráni z vrhů vlastních produkčních prasnic. V takovém případě je významné chovat čistokrevná plemena prasat.
vysoká plodnost
Pro dobrou ekonomiku chovu a jeho prosperitu je úroveň reprodukce limitujícím faktorem. V každém chovu musí prasnice zvládnout 2 vrhy selat za rok. Přesněji 2,25, což je podmíněno mezidobím (150-160 dní), krátkým poporodním obdobím (servis perioda je 35-40 dní) a relativně krátkou dobou gravidity (115 dní – 3 měsíce, 3 týdny, 3 dny).
vysoký
počet selat ve vrhu
Aby byl chov rentabilní, měl by počet selat ve vrhu být nejméně 9-12 u prasniček a 12-15 u prasnic. Očekáváný počet selat ve vrhu se může mezi chovy lišit v závislosti na plemeni a managementu chovu. Velikost vrhu ovlivňuje celá řada faktorů: věk plemenice, plodnost, výživa, ustájení, zdravotní stav apod.
ranost
V intenzivních chovech je žádoucí časné zařazení jak kanečků, tak i prasniček do reprodukce. Kanečci se zařazují do reprodukce ve věku 9-10 měsíců, prasničky v závislosti na hmotnosti ve věku 8-9 měsíců (hmotnost kolem 130 kg).
časný odstav
Hlavním cílem chovatelů je brzké ukončení závislosti selat na mléce a rychlý návyk a přechod na krmné směsi. Doba odstavu je upravena v právních předpisech – konkrétně vyhláška č. 208/2004 Sb. a chovatelé se jí musí řídit. Odstav lze standardně provádět nejdříve ve věku 28 dnů. V tomto věku by měla selata dosáhnout hmotnosti 7-8 kg. V případě, že jsou selata přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován mohou být selata odstavena nejdříve ve věku 21 dní. Je-li však ohrožen zdravotní stav prasnice nebo selat, mohou být odstavena i v jinou dobu.
délka
výkrmu
U
výkrmových prasat se porážka provádí
mezi 5 až 7 měsícem, a to v závislosti na
konečné porážkové hmotnosti a
cíleném
využití jatečně opracovaného těla (5 měsíc -
šunkové typy, 6 měsíc - dosažení
standardní porážkové hmotnosti tj. mezi 107 - 115
kg, 7 měsíc a později -
lidový výkrm prasat s cílem dosažení
vyššího podílu tukové tkáně -
sádla).
Běžně se prasata porážejí při hmotnosti kolem 110 kg, kde
podíl libové
svaloviny bývá v jatečně upraveném těle kolem
56 %.
jatečná výtěžnost
U prasat dosahuje až 80 % v závislosti na plemeni a liniích. Ve srovnání s jinými velkými hospodářskými zvířaty mají prasata největší jatečnou výtěžnost (u skotu kolem 60 %, u ovcí kolem 50 %). Vysokou jatečnou výtěžnost má obecně drůbež (nad 70 %, nejvíce krůta – 80 % a více).