DRŮBEŽ

Způsoby chovu kura domácího

Způsoby chovu kura domácího

Chovy kura domácího můžeme rozdělit podle zaměření na šlechtitelské, reprodukční a užitkové chovy.

Podle způsobu ustájení rozlišujeme chovy extenzivní a intenzivní.

Systém ustájení ve velkochovech může být:

klecový systém
chov na podlaze – hluboká podestýlka, rošty nebo jejich kombinace
alternativní systémy chovu

Podle typu produkce rozlišujeme chovy, které se zabývají líhnutím drůbeže, odchovem mladé drůbeže, snáškou vajec a výkrmem.

Šlechtitelské chovy

Ve velkochovech se využívají pro intenzivní produkci vajec a pro intenzivní výkrm nosní a masní hybridi, kteří jsou výsledkem intenzivní šlechtitelské práce. Ve šlechtitelských chovech se zabývají křížením vhodných plemen, šlechtěním a produkcí rodičů hybridů.

Mezi masné hybridy patři např. dánský ROSS nebo britský COBB. Mezi nosné hybridi patří
např. ISA BROWN, LOHMANN HNĚDÝ.

V České republice jsou šlechtěni nosní hybridi MORAVIA, DOMINANT a HORAL,
kteří jsou vhodní především do malochovů a alternativních chovů.

Každá společnost produkující daného hybrida stanovuje doporučené technologické postupy pro zdárný chov, kterými by se měli chovatelé řídit, aby dosáhli genetického potenciálu vyšlechtěného hybrida. Vysoko produkční hybridi se vyznačují vysokými nároky na kvalitu a složení krmné dávky, vyžadují odpovídající zoohygienu prostředí a jsou citlivější vůči onemocněním. V podmínkách malochovů nedosahují vyšlechtění hybridi zpravidla takových produkčních parametrů jako v intenzivních podmínkách a jsou z pohledu chovatelské práce na chov náročnější.

Reprodukční chovy kura domácího

Cílem rozmnožovacích chovů je produkce kuřiček a kuřat na výkrm (finální hybridi). Tyto chovy se označují jako rodičovské a jsou zde nakupování jednodenní kuřice a kohoutci z prarodičovský chovů. Výstupem rodičovských chovů jsou násadová vejce brojlerů nebo hybridů nosných typů kura. Násadová vejce z rodičovských chovů jsou převážena do líhní, kde se líhnou finální hybridi. Poté následuje jejich export do užitkových chovů. Transportují se kuřata ihned po vylíhnutí, protože ještě nemají zcela vstřebaný žloutkový váček (zdroj energie). Finální hybridy nelze využít pro další reprodukci.

Užitkové chovy kura domácího

Produkční chovy zahrnují chovy nosnic pro produkci konzumních vajec a výkrm brojlerových kuřat.

Produkční chovy nosnic

Cílem chovatelů je dosáhnout vysoké produkce vajec v rámci snáškového období nosnice. Ve velkochovech se využívá nosných hybridů, kteří dosahují užitkovosti kolem 300 vajec za snášku.

Význam genotypu nosného hybrida pro snášku je zhruba 40 %. Zbývajících 60 % výsledné snášky je závislé na faktorech prostředí jako je výživa, teplota, světelný režim, zdravotní stav hejna a každé nosnice a jejich stáří.

Využívají se hybridi pro produkci bílých nebo hnědých vajec. U nosných typů hybridů se v chovech používají pouze slepice. Kohouti nejsou pro výkrm z pohledu ekonomiky významní. Po vylíhnutí kuřat se tak provádí sexování, a to kloakální metodou, kdy kohoutci jsou vyřazeni a utraceni. Utrácí se rozemletím ve vysokofrekvenčních mlýncích.V malé míře jsou kohoutci využívání pro šlechtitelské a reprodukční chovy.

Kuřice se chovají od vylíhnutí po dosažení pohlavní dospělosti v odchovnách. Odchov se provádí do věku 15-18 týdnů, kdy dosahují hmotnosti 1,4-1,6 kg. Kohouti v tomto období dosahují hmotnosti 1,9 až 2,1 kg. Snáška u slepic začíná ve věku 22-24 týdnů.

Hmotnost dospělých nosnic je od 2,0 až do 2,5 kg. Hmotnost kohoutů je 2,7 až 3,3 kg.

Nosnice pro produkci konzumních vajec jsou ve velkochovech chovány v několika možných typech ustájení. Požadavky na tato ustájení jsou dány právními předpisy.

Minimální standardy pro ochranu nosnic stanovuje vyhláška č. 208/2004 Sb.

Technologie chovu nosnic se rozdělují na klecové a alternativní.

Klecový systém chovu nosnic

je z pohledu ekonomiky nejlevnější variantou. Do 1. 1. 2012 byl možný chov nosnic v neobohacených klecích. V současné době je možné chovat nosnice pouze v obohacených klecových systémech. Srovnání těchto dvou klecových systémů je uvedeno v následující tabulce, která shrnuje požadavky dané vyhláškou č. 208/2004 Sb.

V obohacených klecových systémech je v České republice

chováno 90 % nosnic ve velkochovech.

Výhodou klecových systémů je nižší riziko přenosu infekcí a snazší udržování zoohygieny chovu. Omezený počet slepic v kleci snižuje riziko kanibalismu. Z pohledu kvality a nezávadnosti vajec je v klecových systémech nižší riziko znečištění vajec a omezený počet vajec nakřáplých. Čistota vajec v obohacených klecích může být zhoršena při nedostatečné hygieně hnízd. Díky automatizaci krmení, osvětlení, ventilace, sběru vajec pásovými dopravníky a dalších činností jsou výrobní náklady ve srovnání s jinými systémy nejnižší.

Nevýhodou klecových systémů je omezený životní prostor pro nosnice, který neumožňuje dostatečně projevovat jejich etologické a fyziologické potřeby. Nosnice mají omezenou možnost pohybu. Klece způsobují u nosnic zhoršenou kvalitu opeření. Zvířata nemají kontakt s přirozeným zevním prostředím a jsou vystavena vyšší prašnosti a vyšším koncentracím stájových plynů (např. amoniak).

Alternativní systém chovu nosnic

zahrnuje chov nosnic na podestýlce, volný výběh a ekologické chovy.

Chov nosnic na podestýlce (halový chov)

Umožňuje slepicím volný pohyb ve vnitřních halách. Slepice nemají přístup do venkovního výběhu.

Na podlaze je podestýlka, která musí pokrývat alespoň 1/3 podlahové plochy.

Hustota osazení nesmí překročit 9 nosnic na 1 metr čtvereční využitelné plochy.

Haly vybudované do 1. 1. 2012 mohou mít hustotu osazení až 12 nosnic 1 metr čtvereční využitelné plochy.

V halovém systému chovu je chováno zhruba 9 % nosnic ve velkochovech.

Chov s volným výběhem

Zajišťuje slepicím přístup do výběhu, kde zpravidla v intenzivních chovech nemají slepice k dispozici přirozenou vegetaci.

Tento systém bývá využíván spíše v menších chovech – do 2000 nosnic. Zajímavým typem chovu jsou systémy Rondeel ustájení, které mají kruhový půdorys. Kombinují venkovní a vnitřní výběh pro nosnice. Takovýto systém ustájení zatím v České republice není využíván.

Ekologický chov

Poskytuje slepicím obdobné podmínky jako u chovu s volným výběhem. V jednom chovu může být chováno nejvýše 3000 nosnic. Hustota zvířat v hale je maximálně 6 slepic na jeden metr čtvereční a ve výběhu musí mít každá slepice k dispozici minimálně 4 metry čtvereční. V rámci ekologického chovu jsou stanoveny požadavky dané ekologickým zemědělstvím, které vycházejí z platné legislativy (Zákon č. 242/2000 Sb.).

Mezi nevýhody alternativních systému chovu patří vyšší riziko bakteriálního znečištění vajec. V případě, že jsou vejce snášena mimo hnízda, dochází často také ke ztrátám v produkci kvůli vyššímu výskytu nakřáplých vajec.

Nevýhodou této technologie může být také velikost skupin, které neumožňují vytvořit stabilní sociální hierarchii. Výsledkem mohou být agresivní střety, problém s ozobáváním peří a rozvoj kanibalismu mezi nosnicemi. Větší skupina zvířat v halových systémech představuje rovněž vyšší riziko vzniku a přenosu infekčních onemocnění.

Alternativou k halovým systémům jsou voliéry, které kombinují výhody klecového a halového systému chovu. Ve voliérách jsou nosnice chování v menších skupinách. Slepice mají k dispozici několik pater s množstvím hřad a krmítek.

U volných výběhů je riziko kontaminace zevních výběhů trusem volně žijících ptáků.

Ve srovnání s klecovými chovy představují alternativní systémy vyšší náklady pro chov.

Mezi výhody alternativních systému patří volný pohyb nosnic na velkém prostoru. V závislosti na prevenci možného kanibalismu je kvalita peří u nosnic lepší. Nevznikají problémy s přerůstáním drápků. Zvířata mají lepší konstituci a mohou projevovat více své přirozené formy chování. Volný výběh nosnic je z pohledu jejich životních potřeb nejvhodnější. V ekologických chovech je možné dosáhnout ještě vhodnějšího prostředí v závislosti na zvládnuté technologii a managementu chovu.

Výkrm brojlerových kuřat

Chovatelským cílem ve výkrmu kura domácího se stala snaha vykrmit kuřata do porážkové hmotnosti v co nejkratším čase. Pro vykrmovaná kuřata obou pohlaví, která jsou vykrmována intenzivním způsobem, se využívá termín brojler. Tento termín se používá ale i u jiných druhů drůbeže a také u králíků.

V intenzivním systému se brojleři vykrmují do hmotnosti 1,6-1,8 kg, které dosahují ve věku 35-42 dní.

Intenzivní selekční tlak a moderní technologie chovu umožnili zvýšit u brojlerů užitkovost. Vyšší užitkovost vlivem intenzivního výkrmu však může vést ke zvýšené mortalitě a vyššímu výskytu metabolických onemocnění.

V současné době se i z těchto důvodů rozvíjí trend prodloužit délku výkrmu u brojlerů. Pro takovýto výkrm se šlechtí pomalu rostoucí hybridi, kteří se pak vykrmují 50-60 dní do hmotnosti až 2,5 kg. Oproti intenzivnímu výkrmu je u brojlerů nižší výskyt náhlých úhynů, protože dochází k lepšímu vývinu kardiovaskulárního systému. Brojleři mají o něco horší konverzi krmiva, celková tělesná konstituce je však lepší.

Maso těchto hybridů se vyjadřuje lepší vyzrálostí a lepšími senzorickými vlastnostmi jako je plnější chuť a vůně.

V extenzivních chovech se brojleři vykrmují do hmotnosti 2,5-3 kg.

Výkrm brojlerů v intenzivních chovech probíhá většinou na hluboké podestýlce v bezokenních halách. V takovýchto halách je řízený systém ventilace a osvětlení. Kapacita haly pro výkrm může být až 10 000 ks brojlerů.

Požadavky na ustájení a hustotu osazení brojlerů určených pro výkrm jsou uvedeny ve vyhlášce č. 208/2004 Sb.

Výkrm je zahájen po naskladnění 1-3denních kuřat, která ještě nemají dovyvinutou termoregulaci. Z tohoto důvodu musí být hala již před naskladněním kuřat vyhřáta na teplotu kolem 30°C. V prvních dnech je tak výkrm energeticky velmi náročný. Postupně se teplota prostředí snižuje. Od 5. týdne je optimální teplota kolem 21°C.

Výkrm brojleři

Obr. 1: Výkrmová hala brojlerů - stáří 1 týden

Výkrm brojleři Světelný režim je řízený. V prvních čtyřech dnech výkrmu se brojlerům svítí zpravidla nepřetržitě. Poté je nastaven 24h denní režim, kdy alespoň 6 hodin denně musí mít brojleři tmu. Ke krmení se využívá granulovaná krmná směs. Krmení bývá zpravidla 3fázové – BR1, BR2, BR3. V poslední fází výkrmu už krmná směs (BR3) neobsahuje antikokcidika. 10 hodin před vyskladněním se již brojleři nekrmí.

Vyskladňování brojlerů z hal se provádí ručně nebo pomocí tzv. peer systémů. Vyskladňování probíhá za ztlumeného světla a samotný transport na jatka je uskutečňován často v nočních hodinách.

Porážka na jatkách probíhá většinou ráno nebo v dopoledních hodinách.

V intenzivních chovech drůbeže se uplatňuje turnusový systém chovu. Při zahájení výkrmu je naskladněna v krátkém časovém úseku celá hala 1-3denními kuřaty. Po ukončení výkrmu je celá hala vyskladněna (systém all in all out).

Po vyskladnění následuje mechanická očista, dezinfekce a dezinsekce. Takto vyčištěná hala se nechá 7-14 dní prázdná (prevence vůči infekčním agens).

Obr. 2: Výkrmová hala brojlerů

Po tomto období je hala připravena na další turnus.

V intenzivních podmínkách v rámci jednoho roku může být uskutečněno až 7 turnusů.

Niplové napáječky pro brojlery Závěsná krmítka pro brojlery

Obr 3,4:
Niplové napáječky
a závěsná krmítka

Krátká doba výkrmu brojlerů, vysoká koncentrace zvířat v chovu a počet provedených turnusů za rok jsou skutečnosti, které chovatelům ve velkochovech umožňují dosáhnout vysokého množství vykrmených brojlerových kuřat a nižších nákladů, což se promítá i v nižší ceně kuřecího masa na trhu.

Výkrm brojeři

Obr. 5 : Výkrm brojeři- stáří 3 týdny

Extenzivní chovy kura domácího

Domácí chovy drůbeže mají v České republice silnou tradici a v posledních letech opět nabývají u lidí na oblibě. V malochovech je možné zajistit odpovídající welfare drůbeži snadněji za nižších finančních nákladů než ve velkochovech. Pro zdárný chov je ale důležitá kvalitní krmná dávka, dostatečný prostor pro pohyb a odpovídající zoohygiena chovného prostředí.

Přirozený výběh poskytuje drůbeži přístup k zelenému krmení,
ale také jím umožňuje uskutečňovat fyziologické a etologické potřeby.

Vhodné je pro chov zvolit odpovídající velikost hejna v závislosti na prostorech, které můžeme drůbeži poskytnout. V rámci zajištění stabilní sociální skupiny je výhodné při chovu nosnic mít i kohouta. V malochovech se využívají různá plemena, ať už nosná nebo masná v závislosti na účelu chovu. Oblíbená jsou kombinovaná plemena, která poskytují chovatelům lepší oboustrannou užitkovost.

Pro drůbež je nutné kromě vhodného výběhu zajistit také odpovídající ustájení. Kurník by měl být dostatečně prostorný. Drůbeži musí poskytovat ochranu před nepřízní počasí a také před případnými predátory. Z tohoto důvodu by měl být na noc uzavíratelný. V chladnějších obdobích roku musí drůbeži poskytovat teplotní komfort a chránit je před nízkými teploty. V letním období nesmí docházet k jeho přehřívání. Z tohoto důvodu je nutné pro stavbu kurníku používat vhodné materiály, které zajišťují dostatečnou izolaci proti výkyvům teplot. Prostor kurníku by měl být také dobře ventilován nebo alespoň musí být možné jej vyvětrat (okno). Materiál vnitřního vybavení musí být dobře udržitelný a čistitelný. V kurníku je potřeba drůbeží poskytnout prostor pro hřadování. Podlaha by měla být kryta vhodnou podestýlkou. Snášková hnízda musí slepicím zajistit dostatek soukromí. Napáječky a krmítka musí být chráněna před znečištěním. Vhodné je rovněž zajistit drůbeži místo pro popelení. Samotné prostory, kde drůbež chováme, by měly být chráněny před jinými domácími zvířaty.

Stejně jako ve velkochovech je nutné dbát na zdravotní stav chované drůbeže.

V malochovech se vakcinace nosnic provádí pouze omezeně. Proti základním nemocem bývají kuřičky před koupí očkovány. Pro prevenci vzniku možných onemocnění je potřeba dodržovat hygienické zásady v chovu, které spočívají především v pravidelném čištění prostoru kurníku, ve výměně podestýlky a v udržování čistoty krmítek a napáječek. Důležitá je nejen mechanická ale i chemická očista prostřednictvím dezinfekce. Nutné je také potlačovat výskyt možných ektoparazitů (čmelíci). Vzplanutí infekcí endoparazitů lze předcházet odpovídající zoohygienou nebo použitím antiparazitik. Nejen ve velkochovech tak má velký význam prevence vzniku infekčních, případně neinfekčních onemocnění.

Obr. 6 : Odchov kuřat v malochovu

Způsoby chovu kura domácího