Biologie a genetika
pro bakaláře

Eukarya (eukaryota) – rostlinná buňka

Rostlinná buňka je eukaryotického typu (složení eukaryotické buňky bylo popsáno v předchozí kapitole), ale na rozdíl od buňky živočišné má navíc buněčnou stěnu složenou z celulózy, dále obsahuje chloroplasty, zásobní a krystalické buněčné inkluze a velkou centrální vakuolu (ekvivalent lysozomů) s rostlinnými šťávami a barvivy (např. antokyany).

PLASTIDY se podle obsahu barviv rozlišují na bezbarvé leukoplasty, barevné chromoplasty, amyloplasty obsahující škrob, proteoplasty obsahující proteiny, oleoplasty obsahující tuky a chloroplasty obsahující zelené barvivo chlorofyl.

CHLOROPLASTY se nachází u rostlin a jejich funkční ekvivalenty se nacházejí i u některých bakterií. Mají chromozomy prokaryotního typu s cirkulární dvouřetězcovou DNA s histon-like proteiny (např. HC). Uvnitř chloroplastů na tylakoidních membránách probíhá nejdůležitější biochemický proces na Zemi – fotosyntéza spojená s tvorbou ATP (fotosyntetická fosforylace).

Obr.: Chloroplast – popis.

CENTRÁLNÍ VAKUOLA vyplňuje většinu objemu buňky. Centrální vakuola je ohraničena membránou (tonoplast), která se aktivně podílí na regulaci osmotického tlaku v buňce. Ve vakuolách se ukládají zásobní sacharidy, alkoholy, barviva, ale i odpadní látky a jsou zde i enzymy, které tyto nepotřebné látky rozkládají. Zhoustne-li obsah vakuol, dochází k vykrystalizování některých látek a ke vzniku buněčných inkluzí.

INKLUZE můžeme rozdělit na několik typů: zásobní (např. škrobová zrna, viz kapitola Chemické složení bioplazmy) a krystalické (krystaly šťavelanu vápenatého, které vznikly neutralizací přebytečné kyseliny šťavelové kationty vápníku jako např. rafidy, styloidy a drúzy).

ANTOKYANY jsou barviva, která se nachází např. ve vakuolách buněk oplodí bobulí ptačího zobu (Ligustrum vulgare). Antokyany chrání rostlinu proti nadměrnému ozáření, zvyšují odolnost proti mrazu a suchu a odpovídají za zbarvení, které může být v závislosti na pH červené (kyselé pH), fialové (neutrální pH 6,8-7,3) nebo modré (alkalické pH). Antokyany se vyskytují i v kořenech (červená řepa), stonku (begonie), listech (červené zelí), nebo květech (plicník lékařský).

OSMOTICKÉ JEVY – obecný princip viz kapitola Vyšetření krve

Rostlinná buňka:

• Hypotonické prostředí - voda proudí do buňky tak dlouho, dokud se nevyrovná vnitřní tlak plazmatické membrány protitlaku buněčné stěny, pak proudit přestane. Buněčná stěna je silná, napne se a dochází ke zvýšení turgoru (vnitřní tlak). Při poškození buněčné stěny může výjimečně dojít i k prasknutí buňky.
• Hypertonické prostředí - z rostlinné buňky uniká voda, ale tvar buňky se díky buněčné stěně, která drží tvar, nemění. Cytoplazma a vakuoly zmenšují svůj objem a plazmatická membrána se odděluje od buněčné stěny. Jev se označuje jako plazmolýza.

ÚKOLY - Eukarya (eukaryota) – rostlinná buňka (viz úkoly)

Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.