Genové interakce

GENOVÉ INTERAKCE představují uplatnění 2 či více genů na fenotypové realizaci jednoho znaku, tím je porušena podmínka platnosti Mendelových pravidel o monogenní dědičnosti.

RECIPROKÁ INTERAKCE je interakce bez změny štěpného poměru, sledovaný znak se vyskytuje ve více formách, z nichž každá je determinována jednou z kombinací alel rodičovských genů.

DOMINANTNÍ EPISTÁZE - dominantní alela epistatického genu potlačuje fenotypový projev hypostatického genu.

RECESIVNÍ EPISTÁZE - homozygotně recesivní sestava alel epistatického genu potlačuje fenotypový projev hypostatického genu.

INHIBICE - dominantní alela genu inhibitoru potlačuje funkci jiného genu, ale sama nemá žádný účinek na fenotyp.

KOMPLEMENTARITA - dominantní alely dvou či více genů se vzájemně doplňují při realizaci fenotypového znaku (znak se vytváří teprve tehdy, jsou-li přítomny obě dominantní alely).

KOMPENZACE - funkce dominantních alel dvou různých genů je protisměrná, čímž se jejich fenotypové účinky vzájemně vylučují.

DUPLICITA - na projevu znaku se podílí dominantní alely genu a intenzita projevu znaku záleží na vzájemných vztazích těchto genů. U duplicity kumulativní se účinky všech dominantních alel sčítají (duplicita kumulativní s dominancí nebo duplicita kumulativní bez dominance) u duplicity nekumulativní se nesčítají.

  • Duplicita nekumulativní - jedna dominantní alela vyvolá projev znaku a celkový počet dominantních alel neovlivňuje intenzitu znaku. Existují dva odlišné fenotypy.
  • Duplicita kumulativní s dominancí (mezi alelami je úplná dominance) závisí na počtu alelových párů v nichž jsou dominantní alely. Pokud je dominantní alela v obou genech, je projev znaku maximální, pokud je jen v jednom genu a je jedno ve kterém, je projev znaku poloviční. Existují tři odlišné fenotypy.
  • Duplicita kumulativní bez dominance (mezi alelami je neúplná dominance) se účinek dominantních alel sčítá a intenzita znaku je dána počtem dominantních alel. Existuje pět odlišných fenotypů.

LETÁLNÍ GENY - geny, které způsobují svému nositeli smrt. Dominantní letální gen z populace vymizí, neboť nositel zemře, i když je heterozygot. Recesivní letální gen zabíjí nositele v homozygotní kombinaci a u heterozygota je v populaci udržován. Zvláštním případem je tzv. recesivní letalita dominantní alely, kdy stejně jako u dominantní letality škodí dominantní alela, ale pouze v homozygotním stavu (tj. heterozygoti přežívají).

Odvození štěpných poměrů u jednotlivých typů genových interakcí:

  A-B- A-bb aaB- aabb
reciproká interakce 9 3 3 1
dominantní epistáze 12 3 1
recesivní epistáze 9 3 4
komplementarita 9 7
kompenzace 10 3 3  
inhibice 13 3  
duplicita kumulativní s dominancí 9 6 1
duplicita nekumulativní 15 1
  AABB AaBB
AABb
AaBb
aaBB
AAbb
Aabb
aaBb
aabb
duplicita kumulativní bez dominance 1 4 6 4 1

Kontrolní otázky – genové interakce

  • Co patří mezi genové interakce (včetně konkrétních příkladů)?
  • Jaká podmínka Mendelových zákonů je porušena při genových interakcích?
  • Co platí pro jednotlivé genové interakce? Jak se geny vzájemně ovlivňují?
  • Umíš odvodit fenotypové štěpné poměry jednotlivých genových interakcí?
  • Jaké znáš typy duplicit? Uveď konkrétní příklady.

ÚKOLY - Genové interakce (viz úkoly)

Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

 
Logo OPVK

OPVK

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Palackého tř. 1/3

tel.: +420 54156 1111
IČ 62157124