Vazba genů
VAZBA GENŮ souvisí s umístěním rozdílných genů na stejném chromozomu, čímž je porušena podmínka platnosti Mendelových pravidel, že každý gen je na jiném chromozomu. Geny na stejném chromozomu tvoří vazbovou skupinu.
- Úplná vazba – geny leží na chromozomu blízko sebe, silná vazba, nemůže dojít ke crossing-overu mezi alelami různých genů.
- Neúplná vazba – geny leží na chromozomu daleko od sebe, slabá vazba, může dojít ke crossing-overu.
MORGANOVY ZÁKONY:
- geny jsou na chromozomech uloženy lineárně za sebou
- počet vazbových skupin je roven počtu páru homologních chromozomů
SÍLA VAZBY vyjadřuje pravděpodobnost vzniku crossing-overu mezi alelami různých genů, které jsou ve vazbě. Čím blíže jsou geny, tím je vazba silnější a tím je menší pravděpodobnost, že dojde ke crossing overu. Síla vazby se vyjadřuje následujícími čísly:
BATESONOVO ČÍSLO (c) je poměr četnosti gamet s rodičovským uspořádáním alel a s nerodičovským (tj. rekombinovaným) uspořádáním alel.
c | = | počet potomků s nerekombinovaným fenotypem |
počet potomků vzniklých rekombinací |
MORGANOVO ČÍSLO (p) udává podíl gamet s rekombinovaným genotypem k celkovému počtu potomků. Je udáváno v centimorganech (cM), kde 1cM je definován jako 1 % pravděpodobnost vzniku crossing-overu mezi testovanými geny.
p | = | 100 x počet potomků vzniklých rekombinací | (cM) |
počet všech potomků |
c | = | 100 - p | (cM) |
p |
p | = | 100 | (cM) |
c + 1 |
TESTOVACÍ KŘÍŽENÍ je obdoba zpětného křížení (křížení heterozygota s homozygotem), kdy lze podle fenotypového štěpného poměru v potomstvu zjistit četnosti jednotlivých genotypových kombinací. Při tříbodovém testovacím křížení (sledují se tři geny) můžeme sledovat štěpení genotypů v potomstvu. Např. při křížení AaBbCc x aabbcc, je možné rozlišit a zapsat 2 vazbové fáze:
ABC | x | abc |
abc | abc |
AbC | x | abc |
aBc | abc |
Vzorový příklad 1: Určete vzájemnou lokalizaci genů RST a sílu vazby mezi sousedními geny na základě genetické analýzy potomstva vzniklého z testovacího křížení: RrSsTt × rrsstt.
Fenotypy | % |
---|---|
RST rst | 78,5 |
RsT rSt | 14,4 |
Rst rST | 6,7 |
rsT RSt | 0,4 |
Postup:
- Stanovit skutečné pořadí genů podle fenotypu, který má nejmenší četnost, tj. vznikl dvojitým crossing-overem. Nejmenší četnost má čtvrtý fenotyp, ale nevznikl dvojitým crossing-overem (viz obr.), je proto potřeba změnit pořadí genů v rámci téhož chromozomu, tak aby vznikl dvojitý crossing-over a tím zjistíme i správné pořadí genů (v tomto případě to je RTS).
- Změnit pořadí genů u všech odlišných fenotypů (viz obr.)
- Vypočítat sílu vazby pro geny RT a TS (síla vazby souvisí s četností crossing-overu, proto sečteme četnosti, kde mezi danými geny došlo ke crossing-overu (viz obr. po úpravě). Síla vazby pro geny RT: p(RT) = 6,7 + 0,4 = 7,1 cM; a pro geny TS: p(TS) = 14,4 + 0,4 = 14,8 cM.
- Sestavit chromozomovou mapu (jak jsou geny řazeny za sebou a jaká je mezi nimi vzdálenost).
Kontrolní otázky – vazba genů
- Co je to vazba genů?
- Jaká podmínka a Mendelův zákon jsou porušeny při vazbě genů?
- Jak zní Morganovy zákony?
- Jaký živočišný model používal Morgan ke svým genetickým experimentům?
- Jaký je rozdíl mezi úplnou a neúplnou vazbou genů (vzdálenost mezi geny, síla vazby, pravděpodobnost crossing-overu)?
- Čím se vyjadřuje síla vazby?
- Co udává Batesonovo a Morganovo číslo?
- K čemu slouží tříbodové testovací křížení?
- Jaký je rozdíl mezi vazbovými skupinami cis a trans? Umíš oba typy vazby zapsat?
- Co znamená chromozomová mapa?
ÚKOLY - Vazba genů (viz úkoly)
Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
OPVK
Veterinární a farmaceutická univerzita BrnoPalackého tř. 1/3
tel.: +420 54156 1111
IČ 62157124
Obsah
- Na úvod aneb co vás čeká
- Metody získávání informací v biologických vědách
- Lupy a mikroskopy
- Mikroskopická technika
- Biologie
- Chemické složení bioplazmy
- Prokaryota, zastavení objektu pod imerzí
- Eukarya – živočišná buňka, protozoa
- Eukarya – rostlinná buňka
- Pohyb a taxe, nativní preparáty
- Vyšetření krve
- Buněčný cyklus, mitóza
- Rozmnožování a vývoj
- Modelový organismus
- Cytogenetika
- Metody molekulární biologie
- Buněčné a tkáňové kultury
- Nebuněčné formy života, elektronové mikroskopy
- Fyzikální a chemické vlivy vnějšího prostředí
- Genetika
- Mendelismus, monohybridismus
- Dihybridismus, polyhybridismus a rozvětvovací metoda
- Polymorfní geny
- Dědičnost a pohlaví
- Genové interakce
- Vazba genů
- Nemendelistická dědičnost
- Kvantitativní genetika
- Populační genetika