Husa domácí
Anser anser domesticus
Taxonomické zařazení
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: kachnovití (Anatidae)
Rod: husa (Anser)
Husa domácí byla domestiková ze
svého divokého předka Husy velké (Anser anser) a některá plemena z Husy labutí (Anser cygnoides) na
více místech asi v období 5000 let př. n. l. Oproti divokým předkům má
husa domácí vyšší hmotnost. Lidé využívají husí maso, sádlo a peří. Husa velká
je tažný pták. U domestikovaných hus byla schopnost letu postupně potlačena.
Při tahu (na podzim) hejna odlétají buď do zimovišť ve Španělsku, nebo do
Tuniska a Alžírska. Za letu neustále vokalizují, tvoří typickou formaci ve
tvaru písmene V a na vedoucí pozici se postupně střídají. V chovech jsou
husy citlivé na podmínky prostředí, při příliš nízké vlhkosti vzduchu husy
mohou pociťovat svědění kůže a to vede k rozvoji oštipování. Naopak při
vysoké vlhkosti jsou housata citlivá na prochladnutí z důvodu
nemožnosti vysušit si paří, které ještě nemá
plnohodnotné vlastnosti jako u dospělých jedinců. Husí peří je další významná komodita získávaná z této drůbeže.
Peří vyniká izolačními vlastnostmi a je používáno jako výplň pokrývek, polštářů, oblečení atd.
Letky byly používány jako brka na psaní. Škubání peří se provádělo jak z mrtvých tak ze živých ptáků.
Podle vyhlášky o minimálních standardech na ochranu hospodářských zvířat č. 208/2004 Sb., se nesmí ze živých kachen a hus vyškubávat nezralé peří, včetně prachového peří.
Sociální chování
Potravní chování
Husy jsou spásači. Pastva je pro ně přirozeným způsobem získáváním potravy. Husy v přirozených podmínkách tráví asi 23 % aktivní části dne příjmem potravy.
Komfortní chování
Husí peří potřebuje řádnou péči pro zachování své kvality. Preeningem tj. péčí o peří tráví husy domácí zhruba 12 % času svého bdělého stavu. Husy si své peří podobně jako kachny promazávají sekretem z uropygiální žlázy. Zobákem si peří probírají a urovnávají. Preening je doplněn máváním křídly, a protahování nohou. Husy se velmi rády koupou. Čistá voda pomáhá husám udržovat čisté i své peří.
Reprodukční chování
Většina chovatelů husy domácí má zkušenost, že husy nejsou schopné se rozmnožovat bez přístupu na vodní plochu. Existují však i výjimky, kdy se pojímání husám podaří i na souši. Ovšem bez přístupu na vodní hladinu je nižší pravděpodobnost, že nakladená vejce budou oplozená. Namlouvací rituál domestikovaných hus je podobný rituálu jejich divokých příbuzných. Pár se navzájem zdraví natahováním krku a případným štěbetáním. Husy, které mají přístup k vodě, střídavě snižují hlavu k vodní hladině, jakoby nabíraly vodu do zobáku. Samec samici obchází/obeplouvá a „štípe“ do ní. Pokud je samice svolná k páření sklání hlavu (na souši přisedá k zemi). Samec se snaží vylézt samici na záda a přichytit ji zobákem za peří na krku. Potom samici přitlačuje k zemi a dochází ke kopulaci. Při pojímání na vodě samec samici potápí hlavu pod hladinu. Po aktu si samice často protahuje křídla, otřepává se a upravuje si peří.
Rodičovské chování
Husa velká staví hnízdo z trávy a prachového peří v blízkosti vody. Snáší 4 – 10 ks bělavých vajec, na kterých následně 28 dní sedí. Domácí přirozený odchov bývá bezproblémový, housata se velmi rychle naučí přijímat potravu.
Konzumace husích vajec je možná
pouze z domácího chovu. Kvůli vysoké pravděpodobnosti bakteriální
kontaminace husích vajec je jejich prodej jako potraviny zakázán. Při přípravě
se doporučuje vejce pořádně tepelně opracovat.
Husa a houser vodí společně odrostlá housata na pastvě.