ETOLOGIE PSŮ

výukový materiál určený pro studenty VFU Brno vzniklý při řešení projektu IVA VFU 2015FVHE/2390/73

řešitelský tým: MVDr. Jiří Žák, Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

V současnosti považován za jediného předka psa vlk. Domestikace proběhla před min. 15 000 lety, pravděpodobně na různých místech severní polokoule, kde vlk žil volně.

Foto: Vlk arktický (Canis lupus arctos)

Domestikační změny: pes je všežravec (prodloužení střev), má jiný způsob pohybu, je těžkopádnější, stopa vlka je delší a užší než stopa stejně velkého psa, pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku, menší zuby, nemá ocasní pachovou žlázu, čenich většiny psů je kratší, skus většiny plemen psů je nůžkový (většina vlků má skus klešťový), pes nosí ocas většinou zdvižený, často také zakroucený (vlk nosí ocas svěšený volně dolů), typické pro některá plemena psů jsou svislé ušní boltce, výskyt kožních řas a záhybů, různá struktura a délka srsti u jednotlivých plemen, různé zbarvení srsti, fyziologicky dospívá pes dříve než vlk, má vyšší plodnost, fena psa hárá obvykle dvakrát do roka a má větší počet štěňat v jednom vrhu, psi nepomáhají fenám s odchovem štěňat, jsou promiskuitní, nemají tak kompletní repertoár vizuálních signálů jako vlci, častěji používají hlasové signály, spolupráci při lovu velké kořisti a společnou péči o mláďata lze pozorovat jen u vlků.

Jedním z výsledků domestikace zvířat i neotenie - přetrvávání infantilních charakteristik do dospělosti (brachycefalická a velká hlava, velké oči, retence některých prvků juvenilního chování (hra).

SMYSLOVÉ VLASTNOSTI

ZRAK

• binokulární zrakové pole 60 - 120°, monokulární 60 - 120°, slepá oblast za hlavou 70 - 140° (výrazné meziplemenné rozdíly)

• dichromatické vidění – rozlišuje odstíny modré, fialové, žluté (červenou barvu od žluté a zelené nerozezná)

• skotoskopické vidění - za šera vidí 3x lépe než člověk (větší počet tyčinek)

• v absolutní tmě nevidí

• akomodace omezená, na předměty bližší než 30 - 50 cm nezaostří přesně

• na sítnici nemá tzv. žlutou skvrnu – místo nejostřejšího vidění

• hranice viditelnosti pohybujícího se předmětu cca 500 - 700 m

• zrak je nejen orgán smyslový, který informace přijímá, ale také je vysílá (např. upřený zrak psa signalizuje protivníkovi hrozbu agresivního výpadu, útoku)

Video: Svícení očí za tmy způsobeno tzv. vrstvou tapetum lucidum

Video: Pes pozorně sleduje pohybující se předmět

SLUCH

• dolní limit u psů kolem 20 Hz

• horní limit frekvence u psů 60 - 65 kHz, dle jiných autorů až 100 kHz

• psi rozeznají 1/8 - 1/10 tónu

• psi detekují ultrazvukové signály, které vydávají hlodavci a mohou je tak lokalizovat (využití při výcviku – ultrazvukové píšťalky), sami ultrazvukové signály nevydávají

• šum, který člověk slyší na vzdálenost 3 - 4 m, slyší pes ještě ve vzdálenosti 24 m, výborně vnímá take modulace zvuků a tónů

• povely rozeznává pes podle jemných zvukových rozdílů (ne podle smyslu slov)

• psi schopni přesněji než lidé lokalizovat zdroj zvuku a jeho vzdálenost – naklánění hlavy

Video: Pes naklání hlavu - zachycení zvuku

ČICH

• čich psa asi 100 000x až milionkrát citlivější než čich lidí

• čichová sliznice psa 0,12 mm vysoká (u člověka 0,06 mm), její plocha u středně velkého psa 125-150 cm² (výrazné meziplemenné rozdíly), tj. 11 - 22x více než člověk

• až 220 milionů čichových buněk (člověk 10 - 20 milionů)

• silně vyvinutá pachová paměť

• déle trvající účinky pachových látek vyvolávají jejich únavu

• březí fena má sníženou čichovou schopnost o 30 - 40 %

• funkční Jacobsonův orgán (v zadní části nosní dutiny) - využíván především k detekci feromonů a ověřování háravé feny (pes, který větří háravou fenu, může zvýšeně slinit a cvakat zuby → více slin s rozpuštěnými pachy se dostává do Jacobsonova orgánu)

Video: Vzájemné očichávání cizích psů

Video: Ukázka výcviku psa Celní správy - vyhledávání drog a tabáku pomocí čichu

HMAT

• pomocí hmatových tělísek pes vnímá tlak, teplo, chlad, vibrace, bolest, chemické podněty

• hmatové chlupy – u psů v okolí čenichu, na horním pysku, nad očima a na bradě, jejich vlasová pochva obsahuje citlivá nervová vlákna, schopná reagovat na sebemenší dotek → prozkoumávání blízkých předmětů, možnost reagovat i na drobné změny v proudění vzduchu, usnadnění pohybu v nepřehledném porostu, dnes u většiny plemen nefunkční

CHUŤ

• ve srovnání s člověkem má jen šestinu chuťových pohárků

• rozlišuje sladkou, hořkou, kyselou a slanou chuť

• pravděpodobně získává více informací o potravě čichem než přímo chutí

• přizpůsobivost chuti ovlivňuje i stupeň návyku na krmivo

KOMUNIKACE

Vizuální (optická) komunikace – řada prostředků, avšak u některých plemen je v důsledku vyšlechtění dlouhé srsti či deformací obličejové části tato komunikace ztížena nebo zcela znemožněna. Plemena, která byla v důsledku šlechtění méně morfologicky modifikovaná, mají škálu těchto prostředků širší.

Výraz tváře, řeč těla:

- uši (vztyčené, sklopené)

- pysky (relaxované, stažené s obnaženými zuby)

- držení těla (vzpřímené, nahrbené)

- ocas (zdvižený, nesený rovně, zatažený)

- piloerekce

Dominance - těžiště v přední části těla, pohled vpřed, uši vztyčené a zvednutý ocas, pomalé mávání

Submise aktivní – pes uhýbá hlavou i pohledem, zatahuje ocas mezi nohy, uši sklopené, zaujímá přikrčenou polohu těla, zvedá přední nohu, olizuje koutek tlamy, močí

Submise pasivní – pes se převaluje na záda, olizuje se, uhýbá pohledem, exponuje abdominální krajinu, ocas má přitažený k tělu, močí

Stresové signály - pes používá ve stresu nebo při pocitu ohrožení, slouží k odvrácení hrozby a tím předcházejí vystupňování agrese (pokud použité gesto okamžitě nezmírní nebo neodvrátí ohrožení, pes postupuje po výrazovém žebříčku výše): olizování nosu, zívání - odvracení hlavy - odvracení těla, podávání tlapky - snaha odejít pryč - přikrčený postoj, stažený ocas - plazení, uši stažené dozadu - lehnutí nohama vzhůru - strnulost, upřený pohled – vrčení – chňapnutí – kousnutí

Foto: Projevy vizuální komunikace - submise

Foto: Projevy vizuální komunikace - agrese

Foto: Projevy vizuální komunikace - strach, submise

Foto: Projevy vizuální komunikace - piloerekce, stažený ocas

Foto: Projevy vizuální komunikace - nahrbení, stažený ocas, olizování nosu

Video: Projevy vizuální komunikace - submisivní pes

Video: Projevy vizuální komunikace - submisivní pes (odhalení slabin)

Video: Projevy vizuální komunikace - olíznutí pysku

Video: Projevy vizuální komunikace - piloerekce, stažený ocas, chňapání, podávání tlapky, odvracení hlavy a těla

Video: Projevy vizuální komunikace - odehnání cizího psa

Video: Projevy vizuální komunikace - submisivní pes (přikrčený postoj, stažené ušní boltce)

Akustická (vokální) komunikace – řada prostředků, všechny tyto projevy mohou mít různou intenzitu a podobu:

• štěkání - obrana, hra, pozdrav (osamělost, upoutání pozornosti, výstraha)

• mručení - pozdrav, spokojenost

• vrčení - obranná výstraha, hra, vítání

• kňučení - submisivita, obrana, pozdrav, bolest, upoutání pozornosti

• vytí - kontakt, výraz sociální soudržnosti, hrozba

• naříkání – akutní stresová vokalizace

• kňourání/cvakání – stresová vokalizace v neonatální fázi

• skučení - stresová vokalizace

• funění – varovná vokalizace

• vyštěkávání - pozdrav, hra, bolest,

• opuštěnost, submise, obrana

• bafání - agonistická vokalizace nejnižší intenzity

Video: Projevy vokální komunikace - štěkání

Video: Projevy vokální komunikace - štěkání - výzva ke hře

Video: Projevy vokální komunikace - kňučení štěňat - volání matky

Video: Projevy vokální komunikace - naříkání

Video: Projevy vokální komunikace - vrčení - obrana kořisti

Olfaktorická komunikace - značkování močí, značkování výkaly a sekretem z pachových žláz.

Foto: Projevy olfaktorické komunikace - vzájemné očichávání cizích psů

Video: Projevy olfaktorické komunikace - vzájemné očichávání

Video: Projevy olfaktorické komunikace - značkování výkaly a sekretem pachových žláz - hrabání

Video: Projevy olfaktorické komunikace - značkování výkaly a sekretem pachových žláz - hrabání

Video: Projevy olfaktorické komunikace - značkování sekretem pachových žláz - hrabání

Parfémování (válení se v silně zapáchajících látkách, např. zdechlinách) - ritualizované chování, pes tře nejdříve bradu, tvář a poté hlavu, šíji, ramena a hřbet. Příčina dosud není zcela vysvětlena.

Foto: Parfémování - válení se v mršině

Video: Parfémování

Taktilní komunikace – doteky, dvě možné úlohy:

– zesílení sociální vazby cestou redukce stresu

– získání informací o protivníkovi v průběhu fyzického kontaktu

Chuťová komunikace - úloha chuti při komunikaci nebyla dosud samostatně zkoumána, chuť může hrát roli při přenosu feromonálníchinformací obsažených v moči, výkalech a sekretech žláz, vzájemné olizování může být posilováno chutí.

SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ

Pes je sociální druh, vytváří si pouto k příslušníkům smečky/členům své sociální skupiny, silná motivace být v jejich společnosti.

U domácích psů je sociální chování ovlivněno stupněm omezení ze strany člověka, dostupnými zdroji (potrava, úkryt) a tlakem predátorů (vč. člověka). Psi držení člověkem žijí v sociální skupině určené majitelem.

TERITORIÁLNÍ CHOVÁNÍ

Teritorium je území, které smečka či jedinec brání proti cizím jedincům nebo skupinám (většinou stejného druhu a pohlaví) a aktivně jim zabraňuje ve vstupu. Teritoriální chování je u psovitých velmi silně vyvinuto. Využití při střežení a hlídání obydlí a dalších objektů.

Video: Označování teritoria močí

Video: Střežení teritoria

POTRAVNÍ CHOVÁNÍ

Pes je diurnální (aktivita a konzum potravy ve světlé fázi dne), všežravec (původně zčásti mrchožrout, tj. konzum odpadků je u psů zcela normální chování), predátor (lov a zabití kořisti výrazné zejména ve smečkách psů, nemusí mít vztah k hladu). Přiměřený konzum trávy u psů je normální.

Sociální facilitace silná zvláště u štěňat. Sociální kompetice povzbuzuje konzum potravy.

Příjem vody - množství přijaté tekutiny je závislé na podmínkách prostředí, pracovním zatížení zvířete a obsahu vody v podávaném krmivu, fyziologický vyšší příjem vody u psů je v teplém ročním období, u štěňat, při vyšší fyzické námaze a při krmení suchým granulovaným krmivem. Psi by měli mít vždy přístup k čerstvé pitné vodě, denní záchovný příjem tekutin 30 – 50 ml na kg živé hmotnosti a den.

Video: Potravní chování - konzum krmiva

Video: Potravní chování - pití

Foto: Konzum trávy

Video: Konzum trávy

PORUCHY V RÁMCI POTRAVNÍHO CHOVÁNÍ

Polyphagia - nadměrný konzum potravy

Příčiny: parazitární nebo jiné onemocnění, psychické - projev frustrace (stres, separační úzkost…), odraz nutričních návyků majitele

Obezita - zvýšení tělesné hmotnosti o více než 15 % nad ideální váhu s ohledem na plemeno, pohlaví a věk.

Anorexia - odmítání potravy

Příčiny: fyzické (onemocnění, bolest) nebo psychické (změna krmiva, změna prostředí - přestěhování, příchod nového zvířete do rodiny), vynucování si pozornosti majitele odmítáním pamlsků a potravy – naučené chování

Polydipsia - nadměrné pití

Příčiny: zdravotní (např. cukrovka), psychické (separační úzkost, kompulzivní poruchy…)

Pica - konzumace nejedlých předmětů (kamínky, led, sníh, písek, hlína, plasty, kovy, textil…), normální ve štěněcím věku – explorace, nuda; porucha, pokud nevymizí do cca 6 měsíců věku

Koprofágie - konzumace výkalů jiných zvířat i vlastních

Příčiny: fyziologické (požírání výkalů i moči štěňat matkou, explorační chování štěňat – ustává do 1 roku věku), vysokoproteinová dieta (malé množství vlákniny v krmné dávce), nepravidelný režim krmení (velké pauzy mezi krmeními), nedostatek potravy - hlad, prostředí chudé na podněty - nuda, příležitost pojídat výkaly (dlouhá doba trávená v kotci nebo v bytě o samotě), vynucování pozornosti – naučené chování

Nutkavá (kompulzivní) koprofagie může být vrozená a geneticky podmíněná - častěji u psů s bázlivou povahou, ve vyšší míře u retrívrů a NO. Diagnózu musí stanovit veterinární lékař - oprávněn předepsat účinná psychofarmaka.

ELIMINAČNÍ CHOVÁNÍ

Stimuly k eliminaci: konzum potravy, vody (reflex gastrokolický), pohyb po spánku, po odpočinku, pach již použitého místa.

Před a po močení a kálení: očichávání, vyhledávání místa, kroužení, hrabání (rozšíření pachů + pachy meziprstních žláz).

Psi se při močení a kálení staví tak, aby osa jejich těla směřovala severojižním směrem, pokud je zemské magnetické pole klidné. Magnetická bouře po sluneční erupci tuto vrozenou psí reakci ruší - v době neklidného magnetického pole je nasměrování víceméně náhodné.

Foto: Eliminační chování - kálení

Foto: Eliminační chování - močení (pes)

Foto: Eliminační chování - močení (fena)

Video: Eliminační chování - očichávání, vyhledávání místa, močení, kálení

Video: Eliminační chování - močení a hrabání po eliminaci

Video: Eliminační chování - typický postoj při kálení

Video: Eliminační chování - přeznačkování místa močí

PROBLÉMY V RÁMCI ELIMINAČNÍHO CHOVÁNÍ

Nežádoucí eliminace - v místech, která nejsou určená k močení či defekaci psů…

Příčiny: nedůsledná výchova, zdravotní příčiny, věk

Submisivní močení - projev submisivity vůči jiným psům nebo lidem, zejména při setkání, vítání u dveří

Geriatrický pacient - eliminace v bytě, neklid a popocházení v nočních hodinách

LOVECKÉ CHOVÁNÍ

Lovecké chování je např. u vlků částečně vrozeno a částečně naučeno vlastní zkušeností nebo formou mimetického chování v době, kdy se mladí jedinci účastní lovu se zbytkem smečky.

U psů hraje ve vývoji loveckého chování učení malou roli, neodpovídá-li pes na kořist, obvykle chybí motivace, nikoli zručnost k lovu.

Fixní vzorce a pořadí projevů loveckého chování:

• pes vystopuje kořist (čich)

• přiblíží se jí na dosah

• výpad – prudký pohyb ke kořisti, která se dává na útěk

• kořist pronásleduje

• uchopí ji – zakousne/třepe s ní/usmrtí

• kořist roztrhá

Lov malé kořisti – myškování (zájem psa o pronásledování a přinášení odhozeného míčku či jiné hračky je projev loveckého chování)

Lov velké kořisti - využití např. při výcviku psa v zákusu do ochranného rukávu nebo obleku – vnímán psem jako kořist.

Pes při lovu neprojevuje známky agresivity.

Video: Využití vrozeného loveckého chování při výcviku služebních psů

KOMFORTNÍ CHOVÁNÍ

Čištění těla: olizování, otřepávání, okusování, drbání zadními končetinami, otírání.

Allogrooming mezi psy, kteří se znají.

Protahování, zívání, odpočinek, spánek.

Foto: Komfortní chování - odpočinek

Video: Komfortní chování po spánku - protáhnutí, zívnutí, otřepání se

Video: Komfortní chování - REM fáze spánku

Video: Komfortní chování - čištění, olizování

Video: Komfortní chování - otřepání vody

Video: Komfortní chování - fascikulace

Video: Komfortní chování - slunění

Video: Komfortní chování - ochlazování dýcháním s vyplazeným jazykem

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ

Psi pohlavně dospívají v 9 - 12 měsících, malá plemena v 6 – 9 měs., obří v 12 měs.

Feny dospívají v 6 - 9 měs. (první estrus), velká plemena později.

Diestrická zvířata – estrus 2x ročně (značné plemenné i individuální odchylky) - 70 % fen hárá 2x do roka (70 % z nich na jaře a na podzim).

Prekopulačníchování vysoce ritualizované: individuální variace - společná hra, běhání, honička, vokalizace, postrkování a očichávání partnera, od hlavy po těle, zejména v oblasti genitálu, cvakání zuby, salivace. Fena napřed psa zahání, uniká, pak je receptivní, často močí, může sama skákat na psa, zejména, je-li tento nezkušený. Fena mává ocasem, uhýbá s ním laterálně a prezentuje se psovi. Až je připravená, nechová se již vyzývavě, zklidní se a stojí, zaujímá polohu ke koitu.

Po ejakulaci dochází ke svázání (zduření topořivých těles během kopulace znemožní okamžité vytažení pyje z pochvy feny (v těle pyje u žaludu uložena houbovitá tělesa, která po naplnění krví zduří), význam: ejakulát psa se dostává po dostatečně dlouhou dobu až k děložnímu krčku feny), které může trvat 10 - 30 minut, pes přitom po chvíli fenu obkročí.

Feny, které nejsou v estru, mohou skákat na feny v říji a naopak, během říje větší nervozita, vokalizace.

Pohlavní cyklus feny – 4 období (proestrus, estrus, diestrus, anestrus) - opakují se během reprodukční periody života feny a mizí s přechodem do tzv. senia ve stáří 10-14 let.

Foto: Sexuální chování - naskakování

Video: Sexuální chování - pronásledování hárající feny a naskakování

MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ

Březost feny trvá cca 63 dnů (normální rozpětí 58-65 dnů).

V první polovině březosti fena plně aktivní, dva týdny před porodem méně pohybu, často močí a defekuje, před porodem stoupá neklid (24 - 48 h), olizuje si mléčnou žlázu a genitálie, klesá chuť k jídlu, stoupá agresivita vůči cizím, chystá hnízdo nebo použije připravené hnízdo, často se otáčí k břichu, vstává a lehá si, občas hrabe končetinou, často močí.

Znaky porodu: respirace hluboká a povrchní dýchání se střídají, klesne tělesná teplota.

Intervaly cca 30 min mezi porodem jednotlivých štěňat, po posledním začíná kojit.

Po porodu fena překousne pupeční provazec, konzumuje placentu, mláďata čistí intenzivně (hned po narození očistí od obalů, stimuluje zahájení dýchání, defekaci a močení, sání), navádí nevidomé štěně směrem k hnízdu a k mléčné žláze.

První dny po porodu fena opouští hnízdo jen pro krmení a eliminaci.

V prvních dvou týdnech iniciuje sání mláďat fena, počet kojení vrcholí koncem 1. týdne, od 3. týdne iniciuje sání vrh, odstav postupný, cca v 6 týdnech.

Do 3. týdne mláďata netrestá, pak mírně, např. za pokus o sání (vrčí, cení zuby, inhibované kousnutí).

Regurgitace potravy u některých fen (4.-6. týden)

Falešná březost – i když fena není březí, může za určitých okolností spustit produkci mléka (význam: feny ve smečce háraly ve stejnou dobu, falešná březost řeší při úhynu matky náhradní péči o štěňata, vč. kojení), vyskytuje se často, zejména u dobře živených fen, s úzkou vazbou na majitele, nejde o poruchu pohlavního cyklu, ani nesnižuje plodnost zvířete.

HRAVÉ CHOVÁNÍ

Signály – výzvy ke hře: úklon, přehnané prudké přiblížení se, štěkání, úder tlapkami, vzájemné skákání.

Sociální hra je u psů rozšířenější než hra individuální.

Sekvence her se často mění – prvky chování loveckého se střídají s prvky chování sexuálního. Častá výměna rolí mezi partnery.

Foto: Hravé chování - výzva ke hře

Video: Hravé chování 

Video: Hravé chování - výzva ke hře

Video: Hravé chování - imitace predace

ONTOGENEZE CHOVÁNÍ

- vývoj chování během života jedince (prenatální i postnatální vývoj - ontogeneze začíná oplozením vaječné buňky a končí smrtí)

- nejprudší vývoj chování v období od porodu do pohlavní dospělosti

Neonatální období (1. - 14. den po narození)

- úplná závislost na matce (živiny a voda – sání, termoregulace, eliminace (reflex vyvolán olizováním inguinální krajiny - třísel)

- oči a zvukovody jsou zavřené (nevidí, neslyší), vyvinutý čich, hmat, citlivost vůči teplotě prostředí

Aktivita štěňat

- 90 % času spí

- pohyb několik desítek cm, jsou přitahována teplem a odpuzována chladem

- pohyb proti srsti – hledání struku a pohyb proti tlaku (líže-li je matka),

- kývavé pohyby hlavy napravo a nalevo, zvyšují pravděpodobnost nalezení struku, rytmické pohyby – pouze v prvních dnech po narození

- vokalizace: kňučení

Foto: Štěně krátce po narození - hluché, slepé

Video: Novorozená štěňata vybavená císařským řezem

Přechodné období (15. - 28. den)

- klesá závislost na matce (potrava, voda, termoregulace, eliminace)

- rozvoj exploračního chování (funkční zrak a sluch) – nutno poskytnout podněty (štěňata držená během této periody ve sterilním a na podněty chudém prostředí budou trpět sensorickými a mentálními deficity)

- začíná chodit, couvat, vrtět ocáskem

- hra a hravé boje mezi štěňaty ve 3. týdnu

Socializační období (4. - 12./14. týden)

- rychlý růst a vývoj

- hra mezi štěňaty je nejvýznamnější sociální interakcí

- nutno stimulovat sociální chování, četné podněty

Primární socializace (senzitivní perioda pro vytváření sociální vazby)

- socializace s příslušníky vlastního druhu je nezbytná, aby se vyvinulo normální sociální a sexuální chování (socializace vůči psům 4.- 6. týden)

- nedostatek kontaktu s lidmi v období socializace (vůči lidem 6.- 12. týden) má za následek strach z nich (např. štěňata chovaná v kotci bez kontaktu s lidmi)

- princip přípravy pasteveckého psa spočívá ve vytvoření sociální vazby pasteveckého psa na ovce (štěně ve věku 7 – 8 týdnů umístit do kotce s jehňaty → integrace psa do stáda → ochrana před predátory)

Období strachu (8. - 10./12. týden) - traumatická zkušenost může vyvolat generalizovaný strach → neurotický pes

Foto: Hry štěňat

Foto: Spánek štěňat

Foto: Explorační chování štěňat

Video: Štěňata ve věku 4 týdnů - explorace

Video: Štěňě ve věku 8 týdnů - příjem krmiva

Video: Prvky agonistického chování ve hře štěňat

Video: Komfortní chování u štěňat - odpočinek, spánek, otřepání se (sociální facilitace)

Video: Hra s objekty, kousání

Video: Štěněcí školka

Juvenilní období (3 - 6 měsíců)

- od doby, kdy se štěně vzdaluje od hnízda, do doby sexuální zralosti

- rychlý fyzický vývoj, motorické schopnosti

- trvalý chrup se objevuje ve věku 16 týdnů, plně vyvinutý v 6 měsících

Puberta (6 - 12 měsíců) – jedinec se zařazuje do sociální struktury smečky, končí infantilní sterilita. Psi pohlavně dospívají v 9 - 12 měsících, malá plemena v 6 – 9 měs., obří v 12 měs.

Feny dospívají v 6 - 9 měs. (první estrus), velká plemena později.

Dospělost (plná až 2 roky) - jedinec má v repertoáru druhově specifické projevy chování, sociální vztahy nabývají charakteru typického pro dospělé jedince, nastupuje reprodukce.

K významným změnám v chování dochází u fen v období říje a po porodu.

Senium - změny chování související se stárnutím (malá plemena nad 12 let, střední nad 10 let, velká a obří nad 8 let)

• změny CNS

• dezorientace

• ztráta zraku, sluchu

• ztráta paměti (kognitivní dysfunkce)

• změny v sociálních interakcích

• změny v cyklu spánek-bdění

• ztráta čistotných návyků

• inapetence

• nadměrná vokalizace

• strach

UČENÍ

Habituace – vymizení reakce na opakovaný podnět (dopravní ruch, výcvik ke klidu při střelbě)

Senzitizace – opak habituace, opakovaný podnět vede k narůstání reakce a zvýšení citlivosti živočicha na tento podnět (hrom, zábavná pyrotechnika)

Operantní podmiňování – učení na základě spontánních reakcí (pokus x omyl) - psi se snaží zopakovat chování, za které jsou odměňováni, a vyhnout chování, po kterém následuje trest

Klasické podmiňování – vytvoření asociace na základě společného výskytu původního (nepodmíněného) a nového (podmíněného) podnětu

- clicker training - klik funguje jako signál, že přijde odměna – nutno napřed vytvořit asociaci opakovaným společným výskytem kliknutí a odměny)

- potrestání psa po vyslovení povelu za to, že cvik nesplnil → vyslovení povelu příště bude psovi signalizovat blížící se trest

Sociální učení – učení pozorováním, nápodobou (změna chování závislá nebo usnadněná přítomností jiného psa)

ABNORMÁLNÍ CHOVÁNÍ

Agresivita

Podstata: agresivní chování spojeno s obranou zdrojů (potravy, partnera, potomstva), přirozené, normální chování psů. Agrese může být útočná nebo obranná, agresí neafektivní (loveckou, predatorní) šelmy získávají potravu.

Agresivní chování zahrnuje řadu projevů chování od jemných změn poloh těla a mimiky, přes projevy hlasové a vizuální (ritualizované chování – hrozby a postoje) až po explozivní útoky s poraněním nebo usmrcením protivníka/oběti útoku.

Poranění člověka psem často vzniká v důsledku situace, které by bylo možné předejít s využitím znalostí přirozeného chování psů a jejich motivace. Napadnutí člověka je často výsledkem vrozených pudových vlastností a mezidruhově různě vnímaným projevem (např. vycenění zubů, použití hrudních končetin) přirozeného jednání jedinců různých zoologických druhů. K rizikovým situacím mezi člověkem a psem dochází při přímém kontaktu s cizím psem (provokace nebo překonaní útěkové vzdálenosti); rychlém pohybu (např. běžce, cyklisty – původně přirozená reakce pro lov kořisti); mateřské ochraně mláďat a ochraně teritoria; odebírání potravy cizí osobou (přirozená potravní agresivita); nesprávném uplatnění dominance (zásah do kontaktu psů, nezvládnutý výcvik); ošetřování neznámého zraněného psa (riziko reakce psa na bolest).

Foto: Defenzivní (obranná) agrese

Foto: Útočná agrese

Video: Útočná agrese

Video: Útočná agrese (výcvik služebního psa)

Video: Agrese ze strachu / obranná agrese

Video: Obranná agrese

Video: Mírná forma vlastnické agrese

Video: Silná forma vlastnické agrese

Video: Využití vlastnické agrese při obraně majetku (výcvik)

Video: Obranná agrese - ochrana misky s krmivem

Video: Nesprávná komunikace dítěte se psem - potenciálně nebezpečná situace

Strach

Příčiny: genetické – vrozený strach, nedostatečná socializace, traumatická zkušenost v periodě strachu, naučený strach (vynucování pozornosti).

Video: Strach a útěk

Fobie – maladaptační formy strachu s neúměrně silnou odpovědí na existující nebo anticipované, nejčastěji zvukové podněty.

Pro vznik fobie stačí jedno vystavení podnětu, při opakování se reakce psa může zhoršovat.

Separační anxieta, úzkost z odloučení – soubor nežádoucích projevů chování, který se objevuje, je-li pes ponechán o samotě (zejména nadměrná vokalizace, nežádoucí eliminace, destruktivní chování).

Podstata: pes je sociální druh, vytváří si pouto k příslušníkům smečky/členům své sociální skupiny, silná motivace být v jejich společnosti.

Rizikové faktory: změny v denním režimu (pes náhle nechán o samotě), stěhování, změny prostředí, dlouhodobé ponechání psa o samotě, pobyt v útulku.

Video: Separační anxieta - nadměrná vokalizace

Stereotypní a kompulzivní chování – neproměnlivé a opakované chování bez zjevné funkce, může být i bez opakování pohybů (nehybný postoj).

Podstata: zvíře se snaží vyrovnat se stresující situací (nadbytek/nedostatek podnětů, konflikt motivací), není-li to možné, objeví se přeskoková aktivita nebo přesměrování na jiný objekt.

Faktory: genetické predispozice, fyzikální podněty (olizování zranění), podmiňování (pozornost majitele), nemoci, které způsobují stres nebo podráždění, temperament (bázlivost), orální na sebe směrované stereotypie se mohou objevit náhle bez identifikovatelného počátečního podnětu

Kompulzivní poruchy u psů:

- pohybové (pes chodí/běhá dokola, honí vlastní ocas)

- orální (kouše si nohy, ocas, olizuje tlapky, saje si oblast slabin, chytá mouchy

- agrese (štěká na vlastní končetiny, kouše je, útočí na misku s krmivem)

- vokalizační (rytmicky štěká, kňučí)

- halucinační (honí nebo zírá na stíny, do vzduchu)

Video: Příklad kompulzivní poruchy pohybové - točení se dokola

Video: Příklad kompulzivní poruchy pohybové - vyskakování a šplhání v kotci 

Video: Příklad kompulzivní poruchy pohybové - poskakování v kotci 

Video: Příklad kompulzivní poruchy vokalizační 

Hyperaktivita, hyperexcitabilita – pes chronicky rozrušený, velmi silně odpovídá i na mírné podněty.

Příčiny: genetické, věk (štěňata velmi aktivní), sociální deprivace, chudé prostředí, nadměrné vystavování averzivním podnětům v údobí socializace, podmiňování (vynucování si pozornosti)

POUŽITÁ LITERATURA

Abrantes, R. Řeč psů. Dona, 1999.

Baranyiová, E., Luescher, A.U. Poruchy chování zvířat. Část I. Problémové chování psů. Poznámky k přednáškám. VFU Brno, 2005.

Dousek, J., Semerád, Z., Ninčáková, S., Smolová, A., Voslářová, E. Vybrané přirozené projevy chování psů významné pro jeho vztah s člověkem. (Selected manifestations of natural dog behaviour important for the dog and human relationship). In Ochrana zvířat a welfare. Brno: VFU Brno, 2010, s. 76-83.

Hart, V., Novakova, P., Malkemper, E.P., Begall, S., Hanzal, V., Jezek, M., Kusta, T., Nemcova, V., Adamkova, J., Benediktova, K., Cerveny, J., Burda, H. Dogs are sensitive to small variations of the Earth’s magnetic field. Frontiers in Zoology, 2013, vol. 10, article no. UNSP 80.

Horová, E., Kholová, H., Jebavý, L., Svobodová, I.: Kynologický výkladový slovník. CanisTR, 2012.

Stafford, K. The Welfare of Dogs. Springer, 2007.

Šebková, N., Hartl, K., Hulva P., Jebavý, L., Masopustová, R., Vrabec, V., Bouška, P., Kosinová, T., Kváš, M. Kynologie. ČZU v Praze, 2008.