ETOLOGIE - TEMATICKÉ OKRUHY

 

Analýza chování

         Evoluce chování → ultimátní příčina chování

         Ontogeneze chování + Mechanismy chování → proximátní příčiny chování

 

Popis chování

         Reflexy – jednoduché odpovědi nervového oblouku na jednoduchý podnět (automatické, neměnné)

         Fixní pohybové vzorce (vrozené) - typické pro daný druh (krok, let, otočky psů před ulehnutím…)

         Funkční okruhy chování (sexuální, mateřské, potravní chování…)

         Apetenční vs. konzumatorní chování (chování, které má za úkol nalézt podněty vyvolávající konečné chování, jež vede k uspokojení určité potřeby)

 

Faktory ovlivňující reakci zvířete na podněty

         Různá citlivost smyslových orgánů

         Detekce biologicky významných podnětů – filtrace

         Vyladění (motivace)

 

Motivace

Kvantita motivace

Zpětnovazební model - motivace ovlivňována důsledky chování

Kvalita motivace

Návaznost motivačních stavů

Priorita funkčních okruhů

Dvě motivace současně – konfliktní chování

 

Konfliktní chování (střet dvou motivací)

Smíšená motivace – paralelní postavení obou motivací vedle sebe

Střídání motivací

Ambivalentní chování – v rychlém sledu se střídají projevy dvou rozdílných motivací

Přeorientované chování – vznik hlavně z konfliktu útočné a útěkové motivace

Přeskokové chování – zdánlivě „nesmyslné“ chování nevyplývající ani z jedné či druhé motivace

 

Smysly

         dříve výzkum chování zvířat zkresloval předpoklad totožnosti vjemů živočichů s vjemy lidských smyslů

         smyslové orgány selektivně přizpůsobeny na příjem druhově specifických informací

 

Smyslové orgány

         Zrak (rozlišující schopnost oka, anatomické umístění očí, barevné vidění, vnímání roviny polarizovaného světla...)

         Mechanoreceptory: hmat

         Sluch (ultrazvuk, infrazvuk, echolokace...)

         Chemoreceptory: čich (lokalizace nepřítele, vyhledávání sexuálního partnera, rozpoznání mláďat, feromony - komunikace, potravní chování) a chuť (potravní chování)

         Elektrické orgány a receptory (lov, obrana, orientace v neprůhledných vodách)

         Magnetický smysl (prostorová orientace)

 

Biologické rytmy

- cyklicky se opakující projevy chování

 

Biologické rytmy řízeny

-          cykly ve vnějším prostředí (střídání ročních období, světla/tmy)

-          vnitřními periodickými cykly (oscilace) v organismu (kolísání teploty těla během dne, změny pulsu a tlaku, vyměšování)

 

Vnitřní biologické hodiny – pomocí nervových či humorálních cest synchronizují jednotlivé rytmy, měří délku světelné části dne a vytvářejí základní jednotku řídícího systému denní aktivity – neuvědomělá schopnost určovat čas

 

Časovače – vnější faktory, které synchronizují a upřesňují vnitřní biologické hodiny organismu (rytmus opakování světla a tmy, přílivy, měsíční cykly, nejsilnější časovač pro rostliny i zvířata je světlo)

 

Biologické rytmy

-          Ultradiánní (kratší než 24 hod) – tep srdce – činnosti do značné míry nezávislé na vnějším prostředí

-          Cirkadiánní – denní (24 hod) - vrozené, zachované i v izolaci od vnějších podmínek (dochází však k posunu)

-          Cirkatidální – přílivové (12,4 hod) – korýši, ryby, sekundárně ptáci, kteří je na pláži loví

-          Cirkalunární – měsíční (29,5 dne) – aktivita táhnoucích ptáků

-          Semilunární – půlměsíční (14,7 dne) – některé mouchy – líhnou se 2x do měsíce

-          Cirkanuální – roční (365 dní) – migrace ptáků a savců, hibernace, výměna tělního pokryvu, sezónní reprodukce

-          Estrální – řízeny vnitřním hormonálním rytmem, z hlediska etologického se projevují zejména zvýšením aktivity v době říje

 

Učení = změna/přizpůsobení chování na základě zkušeností

Živočichové získávají životně důležité informace

        vrozeným chováním – změna možná mutacemi, dlouhý proces

        učením – rychlejší a účinnější adaptace na změny prostředí, objev nových potravních zdrojů, reakce na výskyt nového nepřítele

 

Typy učení

         Habituace

- vymizení odpovědi na opakovaný biologicky významný podnět

Dishabituace – obměněný podnět reakci znovu vyvolá

Senzitace - opak habituace, opakovaný podnět vede k narůstání reakce a zvýšení citlivosti živočicha na tento podnět

         Klasické podmiňování

-          spojení nového podnětu s určitou reakcí

-          nepodmíněná reakce – reakce na původní biologicky významný podnět (nepodmíněný podnět)

-          podmíněná reakce – reakce na nový podnět (podmíněný podnět)

         Operantní (instrumentální) podmiňování

        učení pokusem a omylem - asociační učení, kde odměnou je pohyb nebo činnost vedoucí k úspěchu (spojení nové akce s dosažením cíle)

         Senzomotorické učení

-          koordinace pohybů se senzorickými dojmy

         Sociální učení

-          učení pozorováním, nápodobou (imitace)

         Učení vhledem

-          nejvyšší typ učení – živočich spontánně pochopí novou situaci a předvídá potřebná jednání, která posléze správně provede

 

Kognice

        poznávání, poznávací schopnost, inteligence

        veškerá schopnost živočichů zpracovávat, uchovávat a využívat komplexní informace získané z okolí

Schopnost učit se záleží

-          na složitosti mozku

-          na způsobu života druhu

Paměť

         Krátkodobá (pracovní, operační) – až hodiny

        rychlé zapamatování, malá kapacita, snadno se vymaže (el. šok, otřes mozku)

         Dlouhodobá

        sekundární – až roky (k zapamatování informace nutné ji opakovat, pomalé)

        terciární – nezapomenutelné vědomosti

 

Sociální chování

-          vychází z přírodní selekce → podpora chování vedoucího k vyšší fitness (evoluční zdatnosti)

Fitness

-          evoluční zdatnost určité genetické jednotky, její schopnost udržet se a rozmnožit v průběhu evoluce (jedinec pomíjivý, geny zůstávají – „živočišné tělo je prostředkem k předání genů další generaci“)

-          genotypy s vyšší fitness se v populaci v průběhu evoluce šíří, genotypy s nižší fitness jsou vytlačovány

-          fitness u jednotlivce = schopnost přežití a reprodukce

-          exkluzivní fitness – zdatnost samotného organismu

-          inkluzivní fitness – zahrnuje zdatnost organismu i jeho příbuzných

 

Sociální organizace

         Fyzická struktura

        velikost skupiny

        věková struktura

        poměr pohlaví

        stupeň příbuznosti

         Sociální struktura

        všechny vztahy mezi jednotlivci ve skupině a důsledky těchto vztahů na prostorové rozmístění a interakce mezi jednotlivci

         agonistické chování

         sociabilní chování

         hra

         Soudržnost skupiny

        trvání společné existence skupiny, frekvence dělení skupiny nebo odchod jednotlivých členů

 

Agonistické chování (útočné a obranné chování, nikoliv lov)

-          pasivní vyhýbání se (zvíře je nehybné)

-          aktivní vyhýbání se (vyhýbací pořádek)

-          hrozby, imponování x usmiřovací či podřízené chování

-          ritualizovaný boj

-          eskalovaný boj

Faktory ovlivňující práh agonistického chování:

-          genetické

-          zkušenost

-          kontext

-          fyziologické (sezónní, hormonální)

-          změny ve skupinách zvířat

-          relativní velikost zvířat

-          velikost populace

 

Sociabilní chování (vede k sociálním kontaktům) - funkce:

-          tělesný kontakt (funkce termoregulační, ochranná)

-          vzájemná péče o tělo, grooming (funkce hygienická, uklidňující, posilující vazby)

-          synchronizace a pořadí při přesunech

 

Hra

-          výskyt u vyšších obratlovců

-          obsahuje:

         prvky chování z jiných funkčních okruhů (lov kořisti, útěk, agonistické, sexuální chování)

         prvky specifické pro hru (zvláštní signály - výzva ke hře postojem, pohybem, hlasem, mimikou - „hravý obličej“)

-          nejčastější typy hry:

         motorická hra

         sociální hra

         hra s objektem

-          funkce hry:

-          trénink pohybu a dovedností

-          procvičování sociálních, sexuálních rolí

-          upevňování sociálních vazeb, sociální komunikace

-          poznávání

 

Teritoriální chování

Teritorium – oblast, která slouží jedinému majiteli (jednotlivci, páru či jiné sociální skupině) a kterou si majitel hájí proti cizím jednotlivcům či skupinám (většinou stejného druhu a pohlaví) a aktivně jim zabraňuje ve vstupu

dle funkce:

         potravní a rozmnožovací

         potravní

         rozmnožovací

dle počtu majitelů:

         obhajovaná jedincem

         obhajovaná párem

         skupinová

dle doby obsazenosti:

         sezónní

         trvalá

         krátkodobá

Označení teritoria

-          optické

-          akustické

-          pachové

-          elektrické

-          kombinované

 

Individuální vzdálenost

dle vztahu k ostatním jedincům svého druhu

-          typ kontaktní

-          typ distanční

-          typ přechodný

 

Sociální hierarchie

-          existuje mezi zvířaty, která se dělí o společný prostor, zahrnuje všechny členy skupiny

-          hodnostní pořadí zvířat ve skupině

-          soustava nadřízeností a podřízeností v rámci sociálního chování

-          může být oddělená pro samce a samice

-          pořadí je zpravidla založeno na vzájemných střetech (např. o potravu)

-          je dynamickým procesem, vztahy mezi zvířaty jsou průběžně prověřovány

 

Vůdce

Iniciátor

Určující jedinec, kontrolor

Sociální facilitace

 

Komunikace

-          přenos informace (signálu) od vysílajícího k příjemci prostřednictvím smyslových orgánů

způsob komunikace:

-          optické signály

-          akustické signály

-          chemické signály

-          taktilní signály

-          elektrické signály

obsah komunikace:

-          o prostředí

-          o identitě

-          o stavu zvířete

-          o motivaci

 

Ritualizace

         jev, kdy určité prvky chování ztratily svou původní funkci a staly se jen symbolickými ceremoniály

         přeměna běžného projevu nebo systému chování v projev nebo systém s významem signalizačním

         ritualizací vzniká nové chování, jehož funkce může být zcela odlišná od původního chování, které napodobuje

 

Feromon - chemická látka nebo směs chemických látek, které jsou uvolňovány organismem do prostředí v nepatrném množství a vyvolávají určitou (behaviorální nebo fyziologickou) reakci u příjemce stejného druhu.

Termín feromon se užívá hlavně u hmyzu, u obratlovců a zejména savců se často používá také termíny chemická komunikace, nebo sociální pachy.

Způsoby vylučování a šíření chemických látek - feromonů

-          dechem

-          trusem

-          močí

-          specializovanými kožními žlázami

-          povrchem těla

-          šířeny volně nebo na zvláštní místa

 

Primerové (spouštěcí) feromony

-          vyvolávají u příjemce fyziologickou reakci

-          působí delší dobu, obvykle několik hodin až dnů

Signální feromony

-          vyvolávají u příjemce okamžitou behaviorální reakci

-          krátkodobý účinek

 

Identifikační pachy

-          individuální

-          kolonie

-          druhově specifické

-          závislé na věku

-          závislé na pohlaví

Emotivní pachy

-          říje

-          sociální postavení

-          stres

-          mateřské

 

Sexuální chování

Jedinec musí

         nalézt a pečlivě zvolit vhodného partnera

         získat partnera jen pro sebe

         synchronizovat se s partnerem po stránce etologické a fyziologické

 

Výběr partnera

         Optické signály

         Akustické signály

         Pachové signály

         Lákání na dar

Faktory ovlivňující výběr partnera

         Velikost těla, velikost teritoria

         Hnízdo

         Dary

         Zpěv

         Zbarvení a výraznost svatebního šatu

         Zdravotní stav

         Symetrie

         Pomocí MHC (hlavní histokompatibilní komplex)

         Dominance

 

Alternativní taktiky námluv

 

Infanticida - zabíjení mláďat svého druhu, samčí reprodukční strategie

Feticida - vyvolání potratu, efekt Bruceové

 

Konkurence spermií - zejména u samic, které během rozmnožovacího období oplodnilo více samců

 

Formy heterosexuálních svazků

-          Monogamie

-          Polygamie

-          Polygynie

-          Polyandrie

-          Polygynandrie

-          Promiskuita

 

Reprodukční systémy

r- strategie

K-strategie

 

Rodičovské chování

-          jakékoliv chování rodiče zvyšující šanci potomka přežít a rozmnožit se

-          druhově specifické

 

Investiční teorie rodičů

 

Evolučně stabilní strategie

         taková strategie, která nemůže být zlepšena žádnou alternativní strategií a kterou si osvojí dostatečný počet členů populace

         optimální chování (strategie) jednoho rodiče závisí na chování druhého. Společně tvoří evolučně stabilní kombinaci.

 

Předpoklad rodičovské péče

-          potomstvo žije v nepříznivých podmínkách, vysoké riziko predace, vnitrodruhová kompetice

-          faktory podmiňující přítomnost a distribuci rodičovské péče mezi oba rodiče

-          efektivita péče jednoho vs. obou rodičů

-          šance samce dezertujícího po páření na novou partnerku

-          schopnost samice chránit mláďata

-          důvěra v otcovství daného potomka

 

Spolupráce a konflikty v rodině

         otec x matka

         rodič x potomek (délka a množství rodičovské péče)

         potomek x potomek (rozdělení rodičovské investice mezi sourozence, siblicida)

 

Péče o nevlastní potomky, pomocníci

 

Altruistické chování - chování, kterým jedinec poskytuje výhodu druhému na vlastní účet

-          reciproční

-          příbuzenská selekce

-          manipulace (hnízdní parazitismus)

 

Ontogeneze chování

-          vývoj chování během života jedince (prenatální i postnatální vývoj - ontogeneze začíná oplozením vaječné buňky a končí smrtí)

 

Dědičné chování

-          chování zděděné po rodičích, druhová paměť – zakotveno v genomu

 

Vrozené chování

-          chování dědičné + chování získané v průběhu prenatálního vývoje, přítomno při narození, není naučeno ani získáno během postnatálního vývoje

 

Získané chování

-          získává se během postnatálního vývoje (učení), individuální paměť

 

Prenatální období

 

Prenatální stres

 

Postnatální období – raná ontogeneze

Prekociální druhy

Altriciální druhy

 

Primární socializace - senzitivní perioda pro vytváření sociální vazby

-          vazba matky na mládě po porodu

-          vazba mláděte na matku či adoptivní matku

 

Imprinting

         rychlá forma učení vázaná na časově omezené období v rané fázi ontogeneze, kdy je jedinec vnímavý vůči tomuto typu učení (časové období geneticky určené a druhově specifické - senzitivní perioda)

         formuje silnou preferenci vůči podnětu, která přetrvává do dospělosti, někdy až do konce života

         vtiskovány mohou být objekty (např. rodiče) nebo motorické vzory (např. zpěv ptáků)

 

Postnatální období - odstav

         období zvýšení senzitivity mozku vůči vlivům prostředí

         období formování sociálního chování

         negativní důsledky časného (předčasného) odstavu

 

Postnatální období - puberta

-          zařazuje jednotlivce do sociální struktury stáda, skupiny, hejna

         údobí, kdy jsou obě pohlaví plně diferencována

         údobí zřetelných sekundárních pohlavních znaků

         údobí, kdy je možná reprodukce

         údobí aktivace nervových struktur, které umožňují páření

         údobí, kdy končí infantilní sterilita

 

Postnatální období - dospělost

         jedinec má v repertoáru druhově specifické projevy chování

         sociální vztahy nabývají charakteru typického pro dospělé jedince

         nastupuje u nich reprodukce

 

Postnatální období - senium

-          nárůst populace starých zvířat v zájmových chovech

 

Genetika chování

 

Metody studia genetiky chování

         Srovnávání domestikovaných a divokých zvířat téhož druhu

         Křížení (mezidruhové, meziplemenné, inbredních kmenů)

         Selekce na určitý znak

         Podvrhování

         Studium mozaicizmu a genové manipulace

         Srovnávání jednovaječných dvojčat