ÚVODNÍ STRÁNKA


Poruchy chování králíků

Původ

Smysly a komunikace

Sociální chování

Reprodukce

Potravní chování

Nácvik na záchodek

Nejčastější poruchy chování














Ke stažení














Poruchy chování králíků 

Smysly a komunikace

Zrak

Králíci jsou adaptováni na život v tmavých norách. Mají vynikající čich a sluch. Jejich uši se mohou natáčet nezávisle, slyší zvuky pro člověka neslyšitelné. Zrakové pole, díky očím umístěným na stranách, zahrnuje takřka 360 o  a obsáhnou i prostor nad sebou. V oku převažují tyčinky, tudíž velmi dobře jsou adaptováni na šero.

Sluch

Na první pohled králíci vypadají jako tichá zvířata, ale oni vydávají spoustu zvuků, které ale člověk nemusí zaznamenat. Jsou to různé druhy vrnění, cvakání, vrčení, skřípání, klapání. Některé zvuky mohou být podobné zvukům, které vydávají kočky, ale velmi tiché. Skřípání zubů může souviset s bolestí. Hlasité je dupání. Je to alarm, nebo dupou v případě stresových situací a strachu. V případě velkého vyděšení mohou křičet a tento zvuk může připomínat křik malého dítěte.

Čich

Vzhledem k jejich dobrému čichu spolu komunikují prostřednictvím pachových značek, které mohou být někdy dostatečně silné i pro člověka. Většinou značkují samci stříkáním moči. Většinou močí na podřízené samce a také na samice v estru jako součást námluv. Pokud má silnou sociální vazbu na člověka, může značkovat i jeho. Toto chování může být ovlivněno kastrací, ale není to 100 %. Králíci také značkují prostředí nebo sebe navzájem žlázkami na bradě. Pokud je v domácnosti více druhů zvířat, např. kočky, dochází k přeznačkování. Kočky se otírají o různé předměty, králík to přeznačkuje a pak to přeznačkuje zase kočka atd. Králíci umístění v klecích vedle sebe vylučují vždy do záchodku, který je nejblíž jejich sousedovi. Pach trusu je dán análními žlázkami.

Pohyb

Králíci vyjadřují svůj emoční stav různými postoji. Uvolněný králík leží s nataženými zadními končetinami nebo na nich může i dřepět, oči jsou zpola nebo úplně zavřené a uši svěšené.

Obrázek č. 2: Ležení s nataženými zadními končetinam

Králík, který je v submisivním postavení nebo má strach z člověka nebo něčeho v prostředí je přitisklý k zemi a uši má položené na zádech. Submisivní nebo vystrašené zvíře se vyhýbá očnímu kontaktu. Naopak ostražitý králík bude mít uši nastražené a hýbat s nimi, aby zachytil zvuky z prostředí, bude sedět na zadních končetinách a rozhlížet se. Nízká aktivita králíka chovaného v těsné kleci je zavádějící. Králíci jsou, pokud mají prostor velmi aktivní zvířata. Jejich pohybem je hopsání, pomalé nebo v případě ohrožení velmi rychlé. Králík bude skákat např. na nábytek. Také může stát na zadních končetinách a rozhlížet se kolem. Králíci chovaní v klecích, kde nemají možnost se postavit, nejsou schopni stát kolmo na zadních končetinách, protože jejich hřbetní svaly neměly možnost se dobře vyvinout. Pokud jim bude umožněno stavět se, během několika týdnů jsou toho schopni. Spříznění králíci nejčastěji leží vedle sebe a dotýkají se, případně se navzájem mohou olizovat.

Obrázek č. 3: Postoj králíka na zadních končetinách