PROBLEMATIKA OPUŠTĚNÝCH A TOULAVÝCH KOČEK

Počet toulavých, nebo opuštěných koček neustále stoupá. Díky jejich úspěšné rozmnožovací strategii, která je ve většině případů podpořena zakrmováním ferálních koček, se ocitá v prostředí mnoho bezprizorních koťat a dospělých koček, které buďto dají základ mnoha dalším generacím, anebo umírají v důsledku infekcí, po srážce s autem, usmrcením jiným zvířetem apod.

V reakci na to vzniká čím dál víc azylů pro kočky, různých depozit a domácností, které poskytují tzv. dočasnou péči, jiným slovem útulků. Zda je soužití koček s mnoha dalšími na mnohdy omezeném prostoru prospěšné či nikoliv, je zásadní otázkou.

Kočky, jako samotářské kočkovité šelmy, solitérní lovci, od přírody zvyklé pohybovat se nezávisle na ostatních, mohou být v takovýchto skupinách pod velkým stresem, který nemá negativní vliv pouze na jejich psychické zdraví, ale i na celkový zdravotní stav.

Problémové chování, které vzniká většinou jako důsledek stresu a nesprávného managementu chovu, se pak může v těchto útulcích projevovat ještě častěji, než je tomu u multicat domácností, principielně jde ale o podobný problém. Koncipovat celý prostor útulku tak, aby mělo každé zvíře svůj osobní prostor, je mnohdy nereálné, jelikož většina z nich přesahuje kapacitu. Nutno si také uvědomit, že záleží na charakteru kočky a její minulosti, jak se s takovými podmínkami vypořádá.

DOMÁCNOSTI S VÍCE KOČKAMI (MULTICAT-HOUSEHOLDS)

Domácnosti, kde je chováno více koček na omezeném prostoru mohou být názornou ukázkou, jak funguje situace v azylech pro kočky, kde je většinou koček mnohonásobně více. Způsob chovu koček ve velkých skupinách povětšinou neodpovídá jejich fyziologickým potřebám. Skupiny koček jsou uměle vytvářeny, není brán ohled na teritorialitu a samotářství, ani na charakter koček. Dochází mnohem častěji k agonistickému chování a chování problémovému, přičemž typické znaky agrese anebo hrozby nemusí být vždy viditelné. Může docházet pouze k nátlaku, šikaně, přímým pohledům na submisivnější jedince. Ve velkých skupinách kočky podléhají psychickému stresu, který ovlivňuje negativně jejich zdravotní stav a zhoršuje celkovou pohodu. V takto velkých a uměle vytvářených skupinách je nutné sledovat vztahy mezi kočkami, vypozorovat dominantní a submisivní jedince a hodnotit fyzický stav.

Problémy spojené s chovem větších skupin koček jsou shrnuty v tabulce.

Člověkem vytvářená situace

Přirozená biologie a chování koček

· zvyšuje se hustota kočičí populace, zejména ve městech, což vede ke sdílení prostoru koček s dalšími neznámými kočkami a nevyhnutelným soubojům · zvyšuje se počet domácností s více kočkami · zvyšuje se počet koček v domácnosti · často omezený přístup koček ven, mnoho koček žije jenom ve vnitřním prostředí · obvykle krmeny 1-2x denně připravenou dietou · zvýšené požadavky člověka na interakci kočky s člověkem · zvýšené požadavky člověka na to, aby se kočka vyrovnávala s různými situacemi (výstavy, veterinární prostředí apod.)

· přirozeně teritoriální · brání si svoje teritorium · venkovní prostor si rozdělí i v čase a tím se vyhnou dalším kočkám · tvoří malé skupiny kolem zdrojů jídla · obvykle skupiny koček a jejich nedospělá koťata · explorativní · preferují osobní svobodu · před krmením predátorské chování · potřeba kontaktu kočky s člověkem je individuální · pozitivní je pouze tehdy, pokud si kontakt kontroluje kočka a není člověkem nucená · preferují konzistentní prostředí, které mají pod kontrolou · nemusí dobře snášet změny pachu jiných zvířat

Ferální kočky tvoří matrilineární kolonie (kočky a jejich nedospělá koťata) kolem zdrojů krmiva, jiné kočkovité šelmy kromě lvů sociálně strukturované skupiny netvoří. Člověk tak vytvářením domácností s více kočkami (multi-cat household) anebo azylů a jiných depozit pro kočky připravuje nepřirozené situace, které jejich účastníci nemusí vždy dobře zvládat. Kočky v domácnosti nejsou obvykle spolu příbuzné, jsou různého věku i pohlaví, člověk nepřirozeně introdukuje nové jedince.

Konflikty mezi kočkami nemusí být zcela zjevné a majitel musí vztahy mezi jednotlivými kočkami bedlivě sledovat, aby nedocházelo ke stresovým situacím a snižování welfare. Pozitivní a negativní interakce jsou shrnuty v tabulce.

Příklady pozitivních interakci	Příklady negativních interakcí
· vzájemné otírání (allo-rubbing) · vzájemné olizování (allo-grooming) · fyzický kontakt (spánek, odpočinek) · společná hra	· vzájemná agrese (kousání, škrábání) · zastrašování, pronásledování · aktivní blokování přístupu ke zdrojům krmiva, záchodkům apod. (např. sezení v cestě) · pasivní blokování (např. zírání na jinou kočku)

Je důležité sledovat i zdravotní stav koček, v případě střetů se mohou objevovat traumata kůže, případně podkožní abscesy. Kočky se mohou vyhýbat vzájemnému kontaktu, je možné registrovat postoje spojené se strachem, agonistická vokalizace, případně otevřené boje.

Charakteristika ofenzivní a defenzivní kočky je uvedena v tabulce.

Ofenzivní kočka	Defenzivní kočka
· piloerekce zejména na zádi a ocasu · pupily mohou být dilatované · váha na přední části těla · vzpřímený postoj · vzpřímené uši, mohou být stočené · přímý pohled na jinou kočku · pomalé pohyby · vokalizace - mňoukání, vrčení, řvaní	· přikrčený postoj · skloněná hlava · sklopené uši k hlavě · pupily často dilatované · vokalizace - syčení, vrčení · močení a kálení mimo záchodky · značkování močí

Opatření vedoucí ke zmírnění stresu v domácnostech s více kočkami

Nejvýznamnějším opatřením je omezení výskytu stresorů v domácnosti. Mezi fyziologické stresory patří hlad, žízeň nebo bolest. Tyto stresové faktory jsou snadno rozpoznatelné a opatření k jejich omezení nemusí být složitá. Emoční stresory jsou rozpoznatelné hůře a tak může být složitější se jim vyhnout.

Mezi stresory působící v domácnostech s více kočkami řadíme:

- nedostatečná fyzická stimulace

- nedostatečná mentální stimulace

- přítomnost hrozby (např. agresivní kočky, venkovní psi apod.)

- přeplněné nebo hlučné prostředí, kompetitivní prostředí

- významné změny v prostředí /např. stěhování nábytku)

- trvalé nebo dočasné změny ve společnosti

- nepředvídatelný denní režim nebo prostředí

- násilná manipulace chovatelem

- nevhodný přístup majitele neodpovídající temperamentu koček

Integrace nového člena do domácnosti - doporučení

1. Vytvořte prostředí pro novou kočku

- nová kočka by měla být umístěna do samostatného pokoje, zde by měly být všechny klíčové zdroje prostředí (krmivo, voda, záchodky, místo na odpočinek, hračky, škrabadla)

- neměl by být přímý kontakt s původními kočkami

2. Postupně vyměňujte pachy koček - nové se starými

- je možné vyměňovat pelíšky, případně dovolit kočkám vzájemně se seznámit s pachem (ale bez přímého kontaktu), např. očicháním prostředí

3. Dovolte vizuální kontakt

- pouze tehdy, nejsou-li žádné známky agrese

- postupně by měl být vizuální kontakt tak často, jak je to možné

- lze využít dveří s transparentní výplní, sítě nebo otvory malé tak, aby jimi neprolezla kočka

4. Fyzický kontakt, ale pod dohledem

- tak dlouho, než dojde k agonistickému chování

- kočky by nikdy neměly být trestány

5. Volný kontakt bez supervize

- zpočátku pouze na krátkou dobu, později co nejčastěji

- pokud se objeví vstřícný postoj vůči nějaké kočce, mohou tyto být společně i delší dobu

- postupně může být pokoj nové kočky zůstávat otevřený

- je nutné situaci neustále monitorovat

Jak již bylo řečeno, důležitý je i charakter kočky. Vědecké studie provedené v útulcích pro kočky udávají, že:

· plaché nervózní kočky jsou mnohem více neklidné a vystrašené, pokud jsou vystaveny novému prostředí

· nebojácné smělé kočky si naopak zvyknou mnohem rychleji na nepříjemné nové situace

· nebojácné a velmi hravé kočky se stanou rychleji frustrované, pokud jsou zavřené v klecích

· kočky málo nebo vůbec socializované, nezvyklé na lidi ani na zvířata, vnímají nové prostředí jako hrozbu

· naopak kočky, které jsou zvyklé na podmínky ve venkovním prostředí, znají štěkání psa, různé lidi apod., si mnohem rychleji navyknou na prostředí v útulku, avšak pobyt v něm je pro ně omezující na svobodě a rychle se stanou frustrovanými

· kočky nekastrované jsou ve srovnání s kastráty více odolné strachu po příchodu do nového prostředí (souvisí s předchozím bodem)

· mladší kočky mají sice méně zkušeností, než ty dospělé, mohou být ale lépe adaptovatelné

· kočky, které musí absolvovat dlouhou náročnou cestu a vykládku v azylu pro kočky, se potom delší dobu vypořádávají s negativními emocemi

Frustrace je nejběžnějším problémem u koček, které pobývají v azylech dlouhou dobu. Především pokud jsou kočky drženy na omezeném prostoru bez možnosti environmentálního enrichmentu. Je prokázáno, že zhruba 15% koček držených ve veterinárních kovových klecích po delší dobu vykazuje abnormální chování způsobené frustrací. Není to však překvapivé, neboť přirozená velikost teritoria u domácích koček je 200 m² a u ferálních koček 2 km², kde je spousta podnětů, které kočky zaměstnají. Nejenom nedostatek stimulů, ale i neustálá přítomnost jiných koček je frustrující a způsobuje stres, psychickou i fyzickou nepohodu.

PREVENCE A MANAGEMENT STRESU U KOČEK V AZYLECH

Při příjezdu je nutné kočku v přepravce umístit na vyvýšené místo ke stěně, pokud kočka vykazuje příznaky stresu (tachypnoe, dilatované pupily, třes těla), pak je vhodné překrýt přepravku ručníkem, který předtím postříkáme syntetickým felinním fatálním feromonem (FELIWAY Classic).

Při umístění kočky do samostatné větší klece (z důvodu karantény a zvyknutí si na nové prostředí) je nutné kočce poskytnout místo, kam se může ukrýt. K tomu je nutné vymyslet místo pozorovatelny, kočka se tak cítí bezpečněji a může si rozčlenit prostor na zónu příjmu krmiva, zónu eliminace, zónu odpočinku a spánku. Kočce by měly být také k dispozici hračky, aby ji zaměstnaly a podpořily její přirozené predátorské chování. Hračky nemohou dělat velký hluk, aby nerušily ostatní, může se využít různých pomůcek pro prodloužení krmení. Nemělo by se zapomenout na místo pro škrábání, pokud je plocha příliš malá, pak stačí alespoň umístit karton na podlahu klece.

Některé kočky je nutné držet v azylech odděleně, jak bylo uvedeno výše, nelze je začlenit do skupin a být sám v kleci je pro ně někdy méně stresující než neustálé boje v rámci skupiny. Nicméně některé kočky je doporučeno chovat ve skupinách kvůli sociálnímu kontaktu. Avšak i špatně zařízené prostory pro skupiny koček mohou být více na škodu a způsobovat spíše stres. Jak vytvořit cat-friendly prostor je velmi náročné. Může být položeno několik otázek. Může kočka při příjmu krmiva vidět celou místnost? Pokud kočka jí anebo pije, má soukromí? Může na ni nějaká jiná zaútočit? Může se každá kočka dostat k oknu kvůli výhledu, na pozorovatelnu, ke krmivu a vodě a k toaletě? Má každá kočka svůj osobní prostor?

Obecně je lepší prostory azylu rozdělit na více menších částí po menších skupinách koček, než jej spojit do jednoho velkého prostoru. Kočky, které budou začleněny do společných prostor, musí být snášenlivé vůči jiným, měly by být vakcinované a kastrované, frustrované kočky samostatně držené v klecích by měly být také začleněny mezi další kočky. Prostory azylů musí umožňovat všem kočkám uskutečňovat jejich přirozené chování. Pomůckou může být 5 pilířů, které jsou zmíněny v kapitole Welfare a obohacení prostředí.