OBOHACENÍ PROSTŘEDÍ
Obohacení prostředí u indoor
koček znamená uspokojení všech jejich
základních potřeb.
Stojí na pěti pilířích, které
vychází ze znalostí přirozeného
chování.
1. pilíř: Poskytnutí bezpečného místa
Kočka
potřebuje své místo, kde se bude cítit
bezpečně. Obvykle se jedná o místo oddělené a
často vyvýšené. Kočka musí mít
pocit, že je na tomto místě dobře ukrytá, současně chce
mít dobrý rozhled a
musí mít z tohoto místa možnost úniku.
V domácnostech s více
kočkami by mělo být minimálně tolik úkrytů, kolik
tam žije koček. Je vhodné
úkryty od sebe oddělit a zajistit více vchodů tak, aby
jediný vchod nemohl být
blokován jinou kočkou. Jako bezpečné místo může
dobře posloužit kartonová
krabice s vyříznutým otvorem nebo i běžná
přepravka. Pro koťata, starší a
hůře pohyblivé kočky je lepší nedávat
úkryty moc vysoko. Pokud už jsou ve
vyšších polohách, je možné
zpřístupnit je pomocí ramp nebo bidélek.
U veterináře by kočky neměly být umisťovány do
místností společně se psy. Prostor by měl být snadno čistitelný a dobře
sledovatelný, zároveň by však kočka měla mít pocit bezpečí. Toho se dá docílit
překrytím části dvířek od klece např. ručníkem. Stejného účelu lze dosáhnout
obohacením boxu o různé typy pelíšků.
V ideálním případě by kočka měla mít možnost najít bezpečné místo venku, což je její přirozené prostředí. Takové místo by mělo být zabezpečené tak, aby se kočka nezranila a současně aby byla chráněna před predátory nebo cizími kočkami. Balkony a okna přístupná kočkám by měly být chráněny sítěmi.
2. pilíř: Zabezpečení základních biologických potřeb
Mezi základní biologické potřeby patří krmení,
pití, toaleta, škrábání a odpočinek. Prostory pro uspokojení těchto potřeb by
měly být na různých místech tak, aby kočky mohly mít oddělený přístup.
Doporučováno je klidné místo, kde kočka nebude rušena jinými zvířaty nebo se
nelekne např. náhlého pohybu. Současně musí mít každé místo i únikovou cestu.
Je vhodné dodržovat pravidlo 1+1, tedy jeden zdroj (krmivo, voda, záchodky) pro
jednu kočku a k tomu jeden navíc.
U koček,
které nejsou ještě pohybově plně vyvinuté (koťata) nebo koček s pohybovými
problémy (typicky staré kočky), je nutné zajistit pohodlný přístup ke všem
zdrojům v prostředí.
Zdroje
krmiva a vody
Při
přijímání krmiva hraje velkou roli
soukromí, tím se omezí stres
vznikající při
soutěžení o potravu. Pro kočky není příjem krmiva
sociální událost a i
v přirozených podmínkách preferují
krmení o samotě.
V přírodě
kočky přijímají krmivo po malých porcích během celého dne. Přirozené by tedy
bylo ponechat kočce krmivo k dispozici ad libitum.
Bohužel většina koček (zejména kastrovaných) není schopna kontrolovat množství
přijímaného krmiva a následně dochází k rozvoji obezity. Majitel by tedy
měl poskytovat odměřenou dávku krmiva po malých částech v průběhu celého
dne a ideálně i na různá místa.
Kočky
krmené jedním typem chutného a vysoce stravitelného krmiva mohou odmítat jiné
krmivo. Doporučuje se nabízet různé druhy krmiva, příchutě nebo struktury
(suché vs. mokré krmivo). Upřednostňování nějakého typu krmiva není vrozené,
koťata se jej učí do matky a následně pak získáváním zkušeností. Změny
v dietě by měly být postupné, nová strava by se měla nabízet na samostatné
misce tak, aby si kočka mohla vybrat.
Doporučuje
se používat mělké misky, které by měly být denně čištěny, doporučuje
se používání neagresivních a
neparfémovaných čistících látek a
následné
vypláchnutí čistou vodou. Některé
kočky netolerují, pokud se jejich hmatové vousy dotýkají stěn nádoby. Samozřejmostí je nabízení čerstvého a
nezávadného krmiva a čisté vody.
U koček
se velmi rychle může rozvinout averze k nějakému krmivu. Z toho
důvodu se nedoporučuje nabízet nové typy krmiva v době onemocnění,
nedoporučuje se ani schovávat případná léčiva do běžného krmení. V případě
nechutenství je možné krmivo ohřáta na přibližně tělesnou teplotu, tím se ze
stravy uvolní aromatické látky a ty mohou pozitivně ovlivnit apetit.
Záchodky
Kočky
jsou přirozeně čistotné a rychle se naučí používat záchodky. Záchodky
by se neměly umisťovat blízko misek na vodu nebo krmení. Je vhodné je rozmístit
po celé domácnosti, v patrových bytech nebo domech pak ve více než na jednom
podlaží. Místo by mělo být z hlediska kočky bezpečné, aby se při
vykonávání potřeby necítila zranitelně. Doporučuje se, aby záchodky byly 1,5x
větší, než je délka kočky.
Typ záchodků a použité stelivo může ovlivnit
ochotu koček daný záchodek používat. V otevřených boxech má kočka dost
prostoru pro normální močení/kálení a nehromadí se tam pachy. V uzavřených
boxech se však některé kočky mohou cítit bezpečněji.
Nově nabízená podestýlka by měla být umístěna
samostatně tak, aby si kočka mohla vybrat. Není vhodné různé typy postupně
střídat. Doporučuje se neparfémovaná podestýlka. Nedávné studie ukázaly, že
kočky preferují hrudkující stelivo před nehrudujícím. Podestýlka by měla tvořit
vrstvu minimálně 3 cm, aby kočka mohla pohodlně vykonávat prvky eliminačního
chování (škrábání a zahrabávání výkalů).
Velký důraz je kladen na čistotu záchodků. Čištění
by mělo probíhat minimálně jednou denně, ideálně po každém použití. Boxy by pak
měly být umývány minimálně jednou týdně. U starších koček by měly být
preferovány záchodky s nízkými hranami.
Prostor
pro kočky
Prostor
pro kočky by měl být rozšířen i o
vertikální
rozměr, neboť přirozené chování koček zahrnuje
šplhání a skákání. Kočky se
ve
vyšších polohách cítí
pohodlně a bezpečně. Doporučuje se tak doplnění prostoru
o lana, šplhadla, rampy nebo poličky.
S ohledem na fyziologické potřeby koček je
nutné doplnit i škrabadla (horizontální i vertikální). Kočky obvykle preferují
vertikální škrabadla, některé mohou upřednostňovat horizontální. Škrabadla by
měla být stabilní a dostatečně vysoká na to, aby se kočka mohla natáhnout.
Vhodným materiálem je dřevo, sisal nebo hrubá textilie. Škrabadla by se měla
umisťovat na místa, která kočka ráda navštěvuje, např. poblíž oken nebo míst
určených ke spánku a odpočinku.
V ideálním
případě jsou některé ze
základních potřeb uspokojovány ve venkovním
prostředí. Pokud mají do vnějšího
prostoru přístup také cizí zvířata,
nedoporučuje se tam ponechávat krmivo kvůli
riziku přenosu chorob. Pokud kočka nemá přístup ven, je
vhodné umístit
odpočinkové místo tak, aby mohla ven alespoň koukat.
V domácnosti s více kočkami může být jedinec součástí skupiny nebo solitérem. V jedné domácnosti může žít několik sociálních skupin. Mezi kočkami může docházet ke konfliktům, které mohou být zjevné nebo skryté. Zjevné konflikty jsou charakterizovány vzájemným pronásledováním, syčením nebo ježením srsti. Skryté konflikty však mohou být snadno přehlédnuty. Postižené kočky se mohou stranit od ostatních nebo snižují svou aktivitu. Takové kočky tráví většinu času mimo společnost, na místech, která ostatní kočky nevyužívají. Členy domácnosti kontaktují pouze tehdy, pokud není přítomná asertivní kočka. U ohrožených koček se častěji rozvíjí eliminační problémy. Běžnou příčinou konfliktu u indoor koček je soupeření o základní zdroje (prostor, krmivo, voda, záchodky, odpočívadla apod.). Každá sociální skupina tak musí mít svůj prostor, který se nebude překrývat s prostorem jiné skupiny. Zdroje pro uspokojení základních potřeb musí být dostačující pro všechny kočky.
3. pilíř: Umožnění hry a podpora predátorského chování
Kočka
je lovec a tak je třetím pilířem umožnění
hry a podpoření predátorského
chování. Jednou z možností je
podávání
krmiva tak, aby se kočka musela chovat jako lovec. Je možné
schovávat krmivo na
různých místech v prostoru. Dají se
používat i speciální nádobky
s krmivem, kdy kočka musí přijít na způsob, jak
potravu získat. Vhodnější
je podávat krmivo častěji v menších
dávkách (menší kořist).
Hra
slouží ke zvýšení pohybové aktivity
a jako
náhrada loveckého chování. Doporučuje se
používat takové hračky, které mohou
být kočkou uloveny a kousány. Hračky mohou být
schovávány na různých místech,
aby je kočka musela aktivně vyhledávat. V některých
hračkách může být také
schováno krmivo. Mnoho koček má rádo novinky, a
tak je dobré hračky pravidelně
obměňovat. V domácnostech s více kočkami je
vhodné hračky oddělovat,
aby nedocházelo mezi kočkami k soutěžení nebo
konfliktům. Atraktivitu
hraček je možné zvýšit využitím
šanty kočičí nebo kozlíku lékařského.
Koťata obvykle potřebují více hry, hračky by jim měly být přizpůsobeny (např. velikostí). I starší kočky mají potřebu si hrát, nicméně způsob a frekvence se může během života změnit. Hračky, jejichž součástí jsou provázky a u nichž tak hrozí riziko pozření, by vždy po hře měly být uklizeny z dosahu koček.
4. pilíř: Interakce s majitelem
Kočky jsou společenská zvířata a pravidelná
pozitivní interakce s lidmi je pro ně přínosem. Potřeba kontaktu je
individuální. Mnoho koček preferuje vysokou frekvenci a nízkou intenzitu.
Majitel by nikdy neměl kočku do kontaktu s ním nutit. Kočka si sama určí
míru interakce a člověk se musí přizpůsobit. V domácnostech s více
kočkami je nutné věnovat se každé kočce individuálně.
Základem dobrého vztahu s člověkem je socializace, která by měla být zahájena mezi 2. a 7. týdnem věku kotěte. Socializace koťat je ukončena až v třetím měsíci věku a do této doby by koťata měla být ponechána u matky. Negativní zkušenost může vést k dlouhodobému strachu. Koťata obvykle vyžadují větší míru interakce, po dosažení sociální zralosti (věk 2-3 roky) se frekvence kontaktu většinou snižuje.
Video interakce s majitelem
5. pilíř: Respektování vnímání pachů
Kočky využívají čichové a chemické informace. Je vhodné vyhnout se používání výrazně aromatických látek (např. čistidla, detergenty, parfemovaná podestýlka), které by kočce mohly vadit.
Video reakce kočky na šantu kočičí
Feromonová terapie
U koček bylo identifikováno 5 typů faciálních
feromonů (F1-F5). Typ F3 je feromon, který se uvolňuje tehdy, otírá-li se kočka
bradou a tvářemi o předměty v prostředí, zvířata nebo člověka. Jeho
použití vede ke zmírnění strachu a tak problémů spojených se strachem. Tento
feromon byl vyroben synteticky společností Ceva a
označuje se jako Feliway Classic. Je
dostupný jako difuzér nebo sprej. Jeho použití se doporučuje ke zmírnění stresu
při cestování s kočkami i na kočičích hospitalizacích. Sprej by měl být aplikován
minimálně 15 minut před tím, než do daného prostoru vstoupí kočka, neboť
nosičem feromonu je etanol a ten je pro většinu koček velmi nepříjemný.
Novým přípravkem je Feliway Friends (Ceva,
na trhu od roku 2016), který obsahuje kopii kočičího uklidňujícího feromonu (feline appeasing pheromone), který produkují kočky během laktace.
Výzkumy naznačují, že by tato látka měla omezovat konfliktní chování. Také se
jedná o difuzér.
Feromonová léčba však není všelékem. Jejich užití
by mělo jít ruku v ruce se zlepšením životního prostředí koček.
Šanta kočičí
Libé pocity je možné u koček vyvolat používáním
předmětů s obsahem šanty kočičí, která je pro kočky velmi přitažlivá.
Šanta kočičí (Nepeta cataria, catmint) je
trvalka podobná mátě pocházející původně ze severní Afriky a Středomoří,
v současnosti je rozšířená po celé Evropě a severní Americe. Obsahuje nepetalakton,
který je někdy označovaný jako „kočičí kokain“. Kočky mají tendenci se
v šantě válet, tím se nepetalakton uvolňuje do
vzduchu a kočky ho vdechují a následně dochází k reakci s vomeronazálním orgánem. Následkem toho kočka ve zvýšené
míře čichá, olizuje a kouše rostlinu, třese hlavou, dostává se do euforie.
Účinek je podobný feromonům uvolňovaným při námluvách koček. Tento efekt trvá
asi 5-10 minut, poté se kočky zklidní, částečně proto, že kočky část rostliny
pozřou a ta na ně pak působí jako sedativum. Euforická reakce pak hodinu a více
nemůže být vyvolaná znovu.
Citlivost k šantě se však objevuje pouze u
50-70 % koček a je daná geneticky (autozomálně dominantní gen). Na šantu
obvykle nereagují koťata do 6-8 týdnů, reakce se obvykle vyvíjí ve věku 3
měsíců. Někteří kocouři mohou na šantu reagovat agresivně.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je trvalka z čeledi zimolezovitých.
Obsahuje látky, které se již po staletí
používají pro svůj zklidňující
účinek (valeriánské kapky). U koček
vyvolává
podobné stavy, jako po expozici šantě - tedy
stimulující. V tomto případě
je účinnou látkou aktinidin.