SMYSLY,
KOMUNIKACE A EXPLORATIVNÍ
CHOVÁNÍ
SMYSLY KOČEK
Zrak
Zrak
je
nejdůležitějším kočičím smyslem. Je
velmi dobře vyvinutý a dokonale
přizpůsobený podmínkám, ve
kterých kočky přirozeně žijí a jsou
aktivní.
Vzhledem ke způsobu lovu kořisti nepotřebují kočky vidět
příliš do dálky. Jsou
tak mírně krátkozraké a
největší ostrosti je dosahováno na
vzdálenost 2-6 m.
Zorné pole má 205°
s možnými odchylkami podle plemene.
Charakteristickým
znakem kočičích očí jsou elipsovité
zornice, které jsou schopny rychle reagovat
na změny osvětlení (rychleji než zornice
kruhovité).
Vzhledem
k tomu, že jsou kočky aktivní zejména
v době
zhoršených světelných
podmínek, mají na sítnici
větší
množství tyčinek a menší
množství
čípků. Díky
tomu hůř vidí barvy, což je typické pro
noční
živočichy. Vidění za šera
zlepšuje tapetum lucidum,
vrstva
buněk s krystaly guaninu, která je
umístěná mezi sítnicí a
cévnatkou.
Světelné paprsky se od této vrstvy
odráží a pak podruhé
dráždí fotoreceptory.
V absolutní tmě kočka nevidí.
Oko
nepředstavuje jen orgán pro smyslové
vnímání, ale také pro
komunikaci.
Foto 1 (Dilatované eliptické zornice) Foto 2 (Světélkování oka kočky po osvícení bleskem fotoaparátu způsobuje tapetum lucidum)
Foto 3 (Zúžené eliptické zornice za světla)
Foto 4 (Extrémně dilatované zornice u vystrašené kočky anebo v šeru) Foto 5 (Vyklenutí rohovky u kočky)
Foto 6 (Heterochromia iridis) Foto 7 (Anisocoria pupillae)
* Heterochromie duhovky je stav, kdy má duhovka každého oka jiné zbarvení, duhovka, která neobsahuje pigment, má světle modré zbarvení. Není ovlivněn zrak zvířete. Anizokorie zornic znamená jejich nestejnou velikost, příčiny jsou různé.
Sluch
Sluch
je
u koček druhým nejdůležitějším
smyslem. Kočka je
schopná vnímat zvuky
v rozmezí 30 Hz až 65 kHz (pro
srovnání:
spodní hranice je u člověka
obdobná, horní je pak maximálně 20
kHz). Velmi
citlivý sluch využijí např. lovu
hlodavců nebo při lokalizaci mláďat, které
téměř
neslyšně piští. Na
vzdálenost
jednoho metru mohou rozeznat dva různé zdroje zvuků,
které jsou od sebe 8 cm
daleko. K lokalizaci jim slouží velmi dobře
pohyblivé boltce, které jsou
ovládány 27 svaly. Bylo zjištěno, že u
koček
s amputovanými boltci se
slyšení zhoršilo o polovinu!
Udává
se, že kočky preferují ženské a dětské
hlasy.
Foto 8 (Ušní boltce otočené nazad pro lepší lokalizaci zvuku za zvířetem)
Foto 9 (Nezávislý pohyb uší umožňuje dokonaleji lokalizovat zdroj zvuku)
Foto
10
(Fyziologické oboustranné lysiny
táhnoucí se od horního
obočí
k bázi uší.
Nápadnější
jsou u kocourů a černě
zbarvených koček)
Čich
Také
čich
je pro kočky velmi důležitý. Kočky mají přibližně
19 milionů čichových buněk.
Také čich je využíván při komunikaci,
velkou měrou se uplatňuje i v mnoha
dalších oblastech. Kočky mají
funkční vomeronazální
(Jacobsonův)
orgán s chemoreceptorickýmepitelem,
který umožňuje přijímání
pachů i
ústní dutinou
(flémování, gaping). Je
důležitý zejména pro
vnímání pachů spojených se
sexuální aktivitou.
Foto 11 (Po očichání atraktivního místa kočky otevřou tlamku a flémují, někdy k tomu i vyplazují jazyk)
Foto 12 (Při flémování se kočka může v důsledku nadprodukce slin olizovat)
Hmatové
receptory jsou umístěny na tlapkách,
v kůži a hmatových vouscích (vibrissae,
whiskers).
Hmatové vousky jsou rozložené hojně kolem dutiny
ústní, nad očima a kolem
kotníků. Hmatové chlupy jsou
delší než normální srst a
v kůži jsou uloženy
3x hlouběji. Hmatové vousky v okolí
dutiny ústní jsou pro kočky velmi
důležité, nahrazují totiž zrak, který
na tak krátkou vzdálenost nedokáže
zaostřit.
Foto 13 (Hmatové vousky směřující ke sledovanému objektu, upřený zrak, uši směřují dopředu)
Chuť
Chuť
je u
koček nejméně vyvinutým smyslem. Kočky
nerozpoznávají sladkou chuť. O krmivu
získávají víc
informací čichem než pomocí chuťových
pohárků.
Smysl pro rovnováhu
Kočky
jsou pověstné svojí schopností se při
pádu přetočit a na zem dopadnout na
všechny čtyři tlapky. Příčinou je statokinetický
receptor umístěný v uchu,
který rychle reaguje na změny polohy těla a
dává
signály do mozku. Tento orgán je
funkční už u koťat, ale plně se rozvine až po
otevření očí.
KOMUNIKACE
MEZI KOČKAMI
Komunikace
mezi kočkami je vizuální, taktilní,
hlasová a olfaktorická.
Vizuální
komunikace
Vizuální
signály jsou pro kočky velmi důležité,
dokáží tak dát najevo svou
náladu. Kočky
komunikují svým postojem, výrazem
tváře, velikostí pupil nebo schopností
piloerekce na některé z částí
tělo. Je ale nutné poznamenat, že ve
srovnání s vlky nebo psy mají
kočky omezené možnosti mimiky tváře.
Důležitou
složkou vizuální komunikace je nesení
ocasu a jeho pohyb. Tak například zpříma
vertikálně nesený ocas znamená obecně
přátelské úmysly, ať už
v komunikaci
s další kočkou, jiným
zvířetem nebo i člověkem. Pohyb ze strany na stranu
naopak znamená agresivitu. Piloerekcí na ocase
dává kočka najevo negativní
emoce spojené současně se strachem. Ocas se
vztyčenými chlupy prohnutí hřbetu
mají vyvolat v protivníkovi
zdání většího
zvířete, tento postoj se
označuje jako „Halloween cat“. Naopak ocas mezi
zadníma nohama bývá známkou
nervozity nebo submisivního postavení.
Na
hlavě
si všímáme postavení
uší,
očí nebo hmatových chlupů.
Vzpřímené
uši jsou typické
pro klidnou, relaxovanou kočku. Uši vztyčené a
otočené znamenají zlost a
agresi, sklopené uši a dilatované
pupily
vyjadřují strach. Pokud kočka zírá bez
mrkání, znamená to výzvu,
mrkání nebo přivřené oči pak
spokojenost.
Hmatové
chlupy směřující dopředu jsou
spojovány
s ostražitostí, pokud míří do
stran, kočka vyjadřuje spokojenost.
Součástí
vizuální komunikace je i
škrábání, které
kočka
provádí opakovaně na
vertikální
povrchy. Je to součástí
teritoriálního
chování, zpravidla se děje uvnitř
teritoria, ne na jeho okraji.
Foto 14 (Přátelská komunikace: zpříma vertikálně nesený ocas) Foto 15 (Nízce nesený ocas: nervozita)
Foto 16 (Halloween cat)
Foto 17 (Piloerekce ocasu u kotěte, které se bojí procházejícího psa)
Foto 18 (Přivřené oči vyjadřují spokojenost a klid)
Foto 19 (Nervozita u kočky, sklopené uši vytočené do boku, částečně dilatované pupily, defenzivní agrese ze strachu)
Foto 20 (Upřený zrak, přikrčení, ušní boltce i hmatové vousky směřují k pozorovanému objektu: ostražitost, číhání na objekt)
Foto 23 (U vystrašené kočky jsou typické částečně anebo extrémně dilatované zornice)
Video
1
(Agresivní reakce ze strachu,
defenzivní agrese, dilatované zornice,
syčení, přikrčení, piloerekce,
sklopené
uši) 
Foto 24 (Útočná agrese u koťat ve věku 6 a 8 týdnů projevovaná v rámci sociální hry. Typické stažení uší do stran anebo vzpřímenost, přímý pohled, švihání ocasem)
Foto 25 (Značení teritoria škrábáním vertikálních anebo horizontálních povrchů)
Video
2
(Škrábání na stromě:
vizuální i
olfaktorní značení teritoria,
šplhání)
Taktilní
komunikace
Do taktilní komunikace řadíme vzájemné otírání zejména hlavy a krku, ale i dalších částí těla, allogrooming, dotýkání se nosy nebo společný odpočinek. Allogrooming se často týká hlavy a krku a je spojován s agonistickým chováním. Může to být způsob, jak přesměrovat možnou agresivní reakci v okamžiku, kdy je vhodné se agresi vyhnout. Vyskytuje se u koček, které jsou si blízké, takže pravděpodobně posiluje sociální vazby. Taktilní komunikace úzce souvisí s komunikací olfaktorní.
Foto 26 (Allorubbing: vzájemné otírání nosu a tváří)
Foto 27 (Otírání se o různé povrchy postupně tvářemi a tělem znamená značení teritoria pachovými značkami)
Foto 28 (Společný odpočinek)
Video
3
(Allogrooming:
vzájemná péče)
Video
4
(Otírání se o ruku člověka,
rozšiřování vlastní
pachové stopy)
Video
5
(Smysly kočky: nezávislý pohyb
uší pro
lokalizaci zvuku, pozorování okolí,
očichávání)
Hlasová
komunikace
Kočky
vykazují širokou škálu
zvuků, jejich
hlasové projevy jsou ze všech masožravců
asi nejvariabilnější. Pravděpodobně je to
dáno
tím, že většinu aktivního času
tráví v horších
světlených
podmínkách. Vyjadřují tak
agonistické
interakce, sexuální interakce, interakce mezi
matkou a
mláďaty a také interakce
mezi kočkami a člověkem.
Zajímavým
projevem je vrnění,
kterým kočky
vyjadřují pozdrav, pozornost,
poděkování nebo souhlas. Objevuje se
v různých situacích a
rozeznávají se různé formy. Vrnět
mohou koťata
ošetřovaná matkou nebo naopak matka pro
uklidnění koťat, kočky během allogroomingu
nebo při kontaktu s člověkem. Kočky
obvykle vrní se zavřenou tlamou,
domácí kočky vrní o frekvenci 25-150
vibrací
za sekundu. Všichni zástupci čeledi Felidae
jsou schopni vrnět, přičemž malé kočky jsou schopny
vrnět nepřetržitě a velké kočky pouze při
výdechu. Do
kategorie vrnění patří i
„cvrlikání“ nebo
„trylek“,
kterými se kočky přátelsky zdraví mezi
sebou nebo
například vítají člověka.
V rámci
mňoukání je
možné rozlišit
mnoho
různých podob užívaných při
různých
příležitostech. Obvykle znamenají
přátelské
interakce.
Mezi
agresivní zvuky
řadíme vrčení, bručení,
syčení prskání, ječení,
naříkání nebo
mňoukání. Tyto zvuky
se objevují při
ofenzivní i defenzivní agresi.
Video
6
(Vrnění při mazlení)
Video
7
(Spokojené mňoukání a
trylkování při
mazlení se psem)
Olfaktorní
komunikace
Kočky
mají velmi dobře vyvinutý čich. Je
pravděpodobné, že chemické signály,
které
kočky vnímají, jsou velmi specifické,
mohou dlouho přetrvávat a také se
rozšiřovat na velké vzdálenosti.
Olfaktorní komunikace se využívá při
značení
teritoria, identifikaci přátelských koček,
pohlavní receptivitu a dalších.
Jedná se mnoho různých zpráv,
které jsou ale pro člověka špatně
srozumitelné.
Olfaktorní signalizace se nemusí vztahovat pouze
na kočku jako jednotlivce,
může se jednat i například o pach skupiny jako
signál pro další skupiny koček.
V olfaktorní
komunikaci se využívá
ukládání stolice,
kterou kočky za normálních okolností
zahrabávají do sypkého
substrátu. Pokud
jsou ale na okraji teritoria, nechají ji odkrytou jako
ohraničení území.
Stolice obsahuje sekret análních
žlázek jako zdroj informace.
Typickým
příkladem olfaktorní komunikace a současně
teritoriálního chování je močení a značkování
močí na vertikální povrchy.
Tento způsob je významnější
u kocourů. Moč koček obsahuje dvě neobvyklé aminokyseliny
– felinin
a isovalthen a jejich
degradace je odpovědná za
typický zápach kocouří moči.
Nekastrovaní kocouři mohou vyloučit močí až 95 mg
felininu za den, přičemž
kočky vyprodukují asi 1/5 tohoto
množství.
Také
kůže produkuje
pomocí mazových žláz
určitý zápach. Tyto žlázky jsou
hojnější zejména v oblasti
brady,
tváří, stran
čela a báze ocasu. Kočky, které se
otírají,
tak rozšiřují tento pach. Není
zcela jasné, zda všechny oblasti na těle
produkují
podobné sekrety.
K otírání
dochází obvykle
uvnitř teritoria a je spojeno s komfortem,
uklidněním a přátelskými
sociálními
interakcemi. Značkování
otíráním je
velmi
snadné, což naznačuje, že ta vůně je pro kočky velmi
silná (ale člověk není
schopen ji cítit). Kočky (samice) tak vyjadřují i
informace o svém pohlavním
cyklu.
Mazové
žlázy jsou i na nohách a
v meziprstí, takže i
škrábání
může být spojeno se
zanecháváním pachové stopy.
EXPLORATIVNÍ
CHOVÁNÍ
Explorace
neboli pátrací chování je
přirozeným
projevem chování koček. Kočka jako
šelma,
predátor a solitérní lovec je
neustále
v pohybu a je velmi zvídavá.
Pátrací chování je
uskutečňováno
v souvislosti s hledáním
potravy,
s prohlížením okolí a při
seznamování s novými
situacemi či objekty.
K tomu využívá všechny svoje
smysly, je
neustále ostražitá, připravena
kdykoliv opustit místo zájmu.
Foto 29 (Explorativní chování)
Video
8 (Explorativní,
pátrací chování)
Video
9 (Explorativní
chování, pozorování
okolí
a zvědavost u kočky bažinné (Felis
chaus) a karakala)
Video
10
(Gepard a Lev perský: pozorování
okolí, obhlížení teritoria)
Video
11
(Zvídavost kočky při hře psa
s plyšákem, ostražitost)
Video
12
(Obranná agrese: jaguarundi,
karakal, rys ostrovid – syčení, vrčení,
přikrčení, piloerekce, nadměrné
polykání, upřený zrak a
dilatované zornice)