ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY KOČEK SOUVISEJÍCÍ SE STRESEM

IDIOPATICKÁ CYSTITIDA KOČEK

Onemocnění dolních cest močových (FLUTD, feline lower urinary tract disorders) je nejčastějším urologickým problémem koček. Mezi jeho příčiny patří anatomické a neurologické abnormality, urolitiáza, infekce, traumata nebo neoplazie. V přehledu příčin však naprosto dominuje idiopatický cystitida (FIC, feline idiopathic cystitis), která podle dostupných studií představuje 55-73 % všech případů FLUTD.

Idiopatická cystitida je diagnostikována tehdy, jsou-li standardními postupy (klinické vyšetření, vyšetření moči včetně kultivace, zobrazovací metody) vyloučeny výše jmenované příčiny.

Idiopatická cystitida se může vyskytnout u koček v jakémkoliv věku, vyšší riziko je mezi 2. a 7. rokem a průměrný věk postižených jedinců je 5-6 let. Častěji bývají postiženi samci. Nebyla zjištěna žádná plemenná predispozice. Riziko FIC zvyšuje krmení suchou stravou, omezený přístup ven nebo nižší příjem tekutin. V recentní studii byly jako rizikové faktory odhaleny: větší nervozita a strach ve srovnání s ostatními kočkami stejné domácnosti, nižší příjem tekutin, vyšší tělesná hmotnost, omezený přístup ven, stěhování a schovávání se před návštěvami v domácnosti.

Jasná příčina tedy není identifikována, nicméně se ukazuje, že FIC je častější u koček, které mívají konflikty s dalšími kočkami v domácnosti, u koček stresovaných, nervózních a bojácných.

Výsledky dalších prací pak naznačují, že se jedná o neurogenní zánět. U postižených koček byly zjištěny abnormality v činnosti sympatiku a osy hypothalamus - hypofýza - nadledviny. Důležitým nálezem je zvýšená permeabilita močového měchýře (defekt GAG vrstvy a urotelu), která umožňuje průnik složek moči do stěny močového měchýře. Tím dochází ke stimulaci senzorických nervových zakončení, které vysílají výrazné signály bolesti do mozku. Dochází k aktivaci systému stresové reakce, který není adekvátně ukončen vyplavením kortizolu, jak se tomu děje u zdravých koček. Nekončící zvýšená aktivita sympatiku tak toto onemocnění charakterizuje. Zvýšená hladina noradrenalinu zprostředkovává zánětlivé procesy včetně těch v močovém měchýři. Současně je důležitá infiltrace močového měchýře mastocyty – jejich degranulace přispívá k zánětlivým změnám. Existují 2 teorie: první naznačuje, že lokální změny v močovém měchýři vedou k nadměrné aktivaci sympatiku. Druhá předpokládá, že stresory prostředí mohou být natolik silné, že aktivují systém stresové reakce, což vede ke vzniku neurogenního zánětu. Ve zkratce lze říci, že kočky neadekvátně reagují na stres a to se projeví klinicky jako postižení dolních cest močových. Mezi typické příznaky patří hematurie (přítomnost krve v moči), dysurie (ztížené močení), polakisurie (časté močení menších porcí) a periurie (močení na neobvyklých místech, typicky mimo záchodky).

To, co tedy při prvotní úvaze vypadá jako problém močového aparátu, je ve skutečnosti systémové onemocnění. Pochopení podstaty této poruchy je naprosto nezbytné pro adekvátní a efektivní terapii.

Poměrně novým pojmem v souvislosti s idiopatickou cystitidou je tzv. Pandořin syndrom. Poprvé jej v roce 2011 použil Buffington a vyjadřuje jím určité zděšení a pochybnosti při řešení koček s FIC. Ukázalo se totiž, že spolu s idiopatickou cystitidou se u postižených koček vyskytují i další komorbidity - poruchy chování, kůže, gastrointestinálního, nervového, endokrinního nebo imunitního systému. Tedy stav podobný situaci, kdy se otevře Pandořina skříňka. Tyto komorbidity se mohou objevit v jakékoliv kombinaci a některé mohou dokonce přecházet příznakům postižení dolních cest močových.

Pro Pandořin syndrom je typické chronické idiopatické postižení orgánu nebo orgánového systému, klinické příznaky typicky se objevující ve vlnách a pravděpodobně vyvolány stresovou reakcí. Často se jedná o kočky s negativní zkušeností v raném období (osiření, opuštění).

Klinické příznaky odeznívají po obohacení prostředí kočky. Součástí managementu FIC je i dietoterapie. Je možné zvýšit hladinu serotoninu, který ovlivňuje náladu a dokáže zmírnit úzkost. Prekurzorem serotoninu je tryptofan. Kravské mléko je považováno za nápoj se zklidňujícím účinkem. V mléce byl identifikován alfa-kasozepin, produkt štěpení kaseinu. Má anxiolytický účinek. Pokud obohacení prostředí dostatečně nevede k požadovaným výsledkům je možné k terapii přidat L-tryptofan (12,5 mg/kg) a/nebo alfa-kasozepin (15 mg/kg p.o.). Navzdory důkazům o prospěšnosti těchto látek může být každodenní perorální aplikace pro kočky stresující. V takových případech je možné použít speciální urologickou dietu s obsahem těchto látek (např. Hill´s Prescription Diet c/d Urinary Stress).

SYNDROM KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE

Se stárnutím populace koček přibývá i jedinců s příznaky kognitivní dysfunkce (CDS, cognitive dysfunction syndrome). Postihuje 28-50 % geriatrických koček. Mezi klinické příznaky patří nadměrná vokalizace, nevhodné vyměšování, změny spánkového cyklu a změny nálad – objevuje se podrážděnost, neklid a dezorientace, změny ve vztahu k okolí. Jedná se o neurodegenerativní poruchu a předpokládá se, že je důsledkem sníženého průtoku krve mozkem, chronickým poškozováním kyslíkovými radikály a ukládáním amyloidu.

V tomto případě je velmi důležitý management prostředí – zejména úprava záchodků a jejich okolí může významně pomoci kočkám udržet dostatečně kvalitní život. Je nutné ale dělat změny postupně a opatrně, starší kočky jsou velmi citlivé na stres a změny jsou pro ně stresující. Pomoci může i dietoterapie (dieta se zvýšeným obsahem vitamínu E, -karotenu, nenasycených mastných kyselin).