Wilcoxonův test
Používá se pro hodnocení párových pokusů, kdy sledovaná veličina neodpovídá Gaussovu normálnímu rozdělení. Porovnává 2 měření provedená u jednoho výběrového souboru. Testuje hypotézu rovnosti distribučních funkcí na základě ověření symetrického rozložení sledované náhodné veličiny.
Výpočet testu vychází z párových hodnot dvou měření na jednom výběrovém souboru: veličiny X a X´ (obvykle měření před a po pokusném zásahu, případně měření dvou polovin každého odebraného vzorku ošetřených různým pokusným zásahem).
1) Zjistíme rozdíly mezi párovými hodnotami (veličina Z) – některé rozdíly jsou kladné, jiné záporné a v případě shody párových hodnot jsou rozdíly nulové). Nulové rozdíly z dalšího hodnocení vyřazujeme.
2) Nenulové rozdíly uspořádáme vzestupně bez ohledu na znaménko:
Např.: |+z3| < |+z1| < |-z5| < |-z4| < |+z6| <……….....
3) Každému rozdílu přiřadíme pořadí (stejným hodnotám průměrné pořadí):
1. 2. 3. 4. 5. ……..……n.
(n - počet párů s nenulovým rozdílem)
Testujeme hypotézu, že rozdíly jsou rozloženy symetricky kolem 0, tzn., že součet kladných a záporných rozdílů by měl být roven 0 (v případě, že platí shoda rozdělení obou veličin X a X´). Proto by se také neměl příliš lišit součet pořadí kladných a záporných rozdílů.
4) Označíme:
W+ - součet pořadí odpovídajících kladným rozdílům
W- - součet pořadí odpovídajících záporným rozdílům
Přitom platí: (možno použít pro usnadnění výpočtu)
Menší z obou součtů W+ a W- použijeme jako testovací kritérium :
W = min (W+, W-).
5) Porovnáme vypočtené testovací kritérium W s tabelovanou kritickou hodnotou pro příslušné n a zvolenou hladinu významnosti a (viz Tabulky: Kritické hodnoty pro Wilcoxonův test):
Je-li W < W(a, n) => zamítáme hypotézu o shodnosti rozdělení veličiny X a X´ tj. symetrického rozložení + a - rozdílů párových hodnot
(tzn. že pokusný zásah je účinný – hodnoty před a po pokusu se liší ve svém rozdělení).
Je-li W > W(a, n) => nemůžeme zamítnout hypotézu o shodnosti rozdělení veličiny X a X´, tj. symetrického rozložení + a - rozdílů párových hodnot
(tzn. že pokusný zásah je neúčinný – hodnoty před a po pokusu se neliší ve svém rozdělení).
Příklad:
Zhodnoťte výsledky testu streptokokové nákazy po ošetření dvěma preparáty (A a B). Od n = 8 pacientů byly odebrány vzorky stěrů a rozděleny každý na polovinu. První polovina byla ošetřena antibiotikem „A“, druhá antibiotikem „B“. Poté byla provedena kultivace na Petriho miskách a zjišťovány rozdíly v počtu kolonií v obou řadách „A“ a „B“.
Uspořádané rozdíly: 1 -1 1 3 4 5 6 13
Zjistěte, zda se preparáty A a B liší ve své účinnosti.
Postup:
1) Přidělíme uspořádaným rozdílům pořadová čísla:
Uspořádané rozdíly: 1 -1 1 3 4 5 6 13
Pořadí rozdílů: 2. 2. 2. 4. 5. 6. 7. 8.
(u 1. až 3. rozdílu použito průměrné pořadí: 6/3=2.)
2) Sečteme pořadová čísla pro kladné a záporné rozdíly:
W- = 2
W+ = 8 * 9 /2 - 2 = 34
3) Jako testovací kritérium vybereme menší z obou součtů:
Test. kritérium: W = min (2, 34) = 2
4) Vyhledáme tabulkovou kritickou hodnotu pro příslušné n = 8 (počet nenulových rozdílů) a zvolenou hladinu významnosti a = 0,05 (viz Tabulky: Kritické hodnoty pro Wilcoxonův test): kritická hodnota je 3,7.
5) Porovnáme vypočítané testovací kritérium s tabulkovou kritickou hodnotou:
Protože W = 2 < 3,7 Þ zamítáme hypotézu o shodě rozdělení párových veličin.
Závěr: Přípravky A a B se statisticky významně liší ve své účinnosti (p < 0,05).